Průvodce předvánočním nákupem ploché televize: LCD versus Plazma atd

Rok s rokem se sejde, Santa Klaus zvonečky v hypermarketech zacinká a k nákupnímu šílenství zvanému poesie vánoc patří stejně neodmyslitelně, jako bezobsažné plky politiků, také marigoldí článek věnovaný nákupu nového placatého televizoru.

Po pravdě řečeno, dvojice článků věnovaná každoročnímu předvánočnímu sebepřesvědčování, že již nadešel správný čas vyrazit do prodejny pro novou televizi, je už skoro tradicí. Vždy je to dobrá příležitost ohlédnout se za tím, jaké nové technologie už nás dostihly a jaké nás předstihly nebo nedostihly.

Proč dva roky dumám nad tím, zda si koupit novou televizi? Inu, při množství času, které věnuji sledování televize přepočteno na kvalitu televizní produkce, mi zatím vždy přišel nákup nového televizoru rozmarem, jaký si mohu nechat ujít. Ale vánoce jsou od toho, aby si člověk udělal radost, takže pojďme rekapitulovat současnou situaci na trhu.

{democracy:2}

LCD televizor versus Plazma

Na trhu vypadá situace vcelku jednoznačně. LCD televizory válcují plazmy, alespoň pokud se spokojíte s rozměrem do 40 palců, tedy nějakých 90 cm viditelné úhlopříčky. Důvody jsou nasnadě: LCD už jsou v těchto rozměrech levnější, méně žerou i hřejí a běžný uživatel rozdíly tolik nerozpozná, případně odpustí, že černá není černá, ale šedivá. Plazmy se drží zuby nehty jen Pioneer, který vsází na to, že má náročnější uživatele. Pokud větší úhlopříčku nechcete nebo na ni nemáte, je dnes LCD zřejmě nejlepší volbou pro následujících pár let.

Volba úhlopříčky

Pokud chcete jít do LCD, nejobvyklejší rozměry jsou 32, 37 a 40 palců, tedy od 82 do 100 cm, plus mínus jak to kdo počítá. Berte v úvahu, že doporučovaná vzdálenost od obrazovky je troj až pětinásobek úhlopříčky, když je vzdálenost menší, nevnímáte celý obraz, když větší, tak může rušit okolí. Pánové bacha – ženy mají lepší periferní vidění, takže nenechte to posuzovat partnerky.

Berte v úvahu, že ploché televize jsou ploché: klasická CRT mají obrazovku zhruba metr od zdi, ploché televize cca 20 čísel od zdi, ačkoliv můžete laborovat s posunem stolku. Kde vám tedy stačila CRT televize o úhlopříčce 55 cm, bude muset započítat dalších cca  20 cm navíc pro kompenzaci vzdálenosti od zdi, takže už můžete rovnou sáhnout po úhlopříčce 32 palců. Ta je vhodná pro vzdálenost od sedačky cca 2-4 metry a to je také obvyklý rozměr obýváků.

Je nutné si uvědomit, že širokoúhlé televize jsou při stejné úhlopříčce více náročné na pozornost na kraji sítnice, takže u nich volte nižšší část rozpětí a násobte úhlopříčku koeficientem 2,5 až 3 maximálně. Případně to otestujte… 32 palců širokoúhle tedy odpovídá vzdálenosti od obrazovky cca 2,5 metrů

Například já uvažuji o úhlopříčce 32 nebo 37 palců. Pozor na to, 32 palců je vážně trochu málo…

HD Ready versus True HD

Velké zmatení dnes panuje v připravenosti na HD obraz, tedy na High Definition. Výrobci v tomto zpravidla mlží a využívají nejednotnosti ve značení. Za HD se totiž označuje cokoliv, co má vyšší rozlišení než stávající PAL o 576 řádcích (sloupců je ekvivalentně k tomu více podle toho, zda obrazovka je 4:3 nebo 16:9). V praxi jsou dva řádkové formáty a to 720 nebo 1080 řádků (bodů). Klasické HDTV tedy předpokládá vysílání ve formátu 1920 x 1080 bodů neprokládaně (progresivně).

To ale naprostá většina dnes prodávaných LCD televizorů (ani Plazem) nenabízí. Standardem je spíše 1366 X 768 bodů, což odpovídá onomu nižšímu HD rozlišení. Tyto televizory se označují jako HD Ready, přičemž to „ready“ označuje přítomnost nějakého vstupu pro vysokorozlišitelný signál (zejména HDMI) a minimálně oněch 720 obrazovkových řádků (bodů).

V praxi narazíte s HD ready obrazovkami na drobný problém: musí deformovat prakticky všechno, co na nich zobrazíte. Klasický PAL signál se snaží roztáhnout na co největší plochu obrazovky, jenže mají jiný stranový poměr (16:9), než dnešní české TV vysílání (4:3). A tak obraz buďto oříznou, nebo doplní černými pruhy a nechají kus obrazovky nevyužitý. Dnes je již slušností, že vám televize dá v nastavení vybrat. A protože 768 řádků není násobkem 576 řádků klasického PALu, je třeba obraz přepočítávat, nelze prostě a jednoduše každý bod znásobit. Musí se některé znásobit a jiné ponechat. Tahle magie se u každého výrobce jmenuje jinak a tyhle filtry pro úpravu obrazu jsou zodpovědné za to, jak moc si na televizním vysílání na své nové televizi pochutnáte.

Pokud máte možnost srovnávat (osobním pokukem na obrazovku), doporučím trik: stoupněte si před televizi a soustřeďte se na logo televizní stanice v levém horním rohu. Dobré obrazové engine ho udrží stabilní a relativně slušně vyhlazené, mizerné algoritmy ho mají nepříjemně zubaté a „vlnící se“, protože ho přepočítávají ve vztahu k měnícímu se pozadí.

Jestli se těšíte, že s HD Ready si užijete HD signál, až k nám doputují Blue-Ray nebo HD DVD, netěšte se moc zjevně, byli byste zklamání. Vysokorozlišitelné filmy potká stejný problém, jen opačným směrem: budou mít větší rozlišení, než vaše obrazovka a bude třeba některé body vypustit. Naštěstí v tomto případě je stranový formát 16:9 prakticky stejný (bacha, některé LCD mají 15:9), takže není třeba ořezávat, stejně je ale nutné pár bodů vyhodit. A zase platí, že záleží na chytrosti televize, jaké vyhodí a jak se na ty nevyhozené bude dát koukat.

Souhrnem lze tedy říci, že HD Ready televize jsou dnes vlastně nejhorší možné řešení pro věrnost obrazu. Vždy je třeba ho deformovat a měnit. Na druhou stranu v cenové hladině kolem 30 000 Kč už jsou televize natolik chytré, aby na ten obraz bylo kvalitní pokoukáníčko, na skutečnou HD zábavu si ale musíte zvolit True HD obrazovky, které začínají spíše na trojnásobku ceny. Takže nakonec je HD Ready nejrozumnější řešení… 🙁

Můj osobní závěr z toho je následující: pokud máte televizi jen na sledování televizních pořadů nebo pořadů nahraných z TV, je kvůli nutnosti deformace stranového poměru lepší zůstat u stávající televize (pokud samozřejmě ještě dýchá). Pokud sledujete DVD nebo filmy z počítače (kde vládne formát 16:9), přechod na HD Ready obrazovku se vyplatí, ale do méně známých značek jako TechniSat nebo Humax jděte jen tehdy, když si ji můžete osobně prohlédnout, zda vám vyhovují.

A jelikož já v poslední době sleduji prakticky výhradně DVD nebo filmy z počítače, je pro mne LCD přirozená volba – už proto, že notebook snadno k LCD připojím a můžu sledovat třetí řadu Lost na pořádné televizi a ne na displeji notebooku.

Další maličkosti

Finty s kontrastem a zpožděním LCD jsou vám asi známé. Nové LCD, které jsou právě na trhu, už mají pod 10 ms, což je už dostačující zcela. Pokud je zpoždění do 15 ms, netrápil bych se tím, nad to bych šel spíše nerad a doporučuji se toho pravidla držet nebo si nechat obrazovku ukázat se závody F1 a pak se rozhodnout.

Svítivosti dnes běžně jdou nad 450 cd/m2 a kontrast nad 1:800, což se mi rovněž jeví jako dostatečné, kontrast nad 1:1000 už je naprostá spokojenost.

Z funkcí doporučuji orientovat se na digitální tuner DVB-T. Kupovat si k televizi externí je zbytečná bedna navíc. Význam DVB-T tuneru bych ale nepřeceňoval a pokud má být rozdíl s a bez více jak dva tisíce, nejděte do toho. Proč? Dnešní digitální TV tunery používají kompresi MPEG-2, do budoucna se ale i u nás počítá s přechodem na MPEG-4 a starý tuner vám bude k prdu. Sony televize sice nabízejí CI slot pro kartu zvládající i MPEG-4, takže budete moci upgradovat, nebude to ale zadarmo a hlavně tyhle karty jsou teprve ve vývoji, běžně se neprodávají, takže kdo ví, jak to ještě bude. Nedořešenost tohoto přechodu považuji za nejstupidnější záležitost spojenou s technologií DVB-T a bude z toho ještě dost zlé krve bez ohledu na nějaké kasační stížnosti.

Co byste od televize měli chtít za další funkce

To je dobrá otázka. Tak především bych doporučil trvat na HDMI portu, lépe pak dvou. Do jednoho zastrčíte HD DVD přehrávač, až bude, do druhého si můžete připojit počítač. Nečekáte-li moudře, že obojí budete realizovat v nejbližší době, vystačíte s jedním HDMI, ale na jeho přítomnosti trvejte. Co je podstatné, pokud je HDMI, můžete se vykašlat na přítomnost VGA vstupu a můžete si koupit kabel převádějící HDMI na DVI (v USA 20 USD, u nás netuším) a DVI má každá slušná grafická karta. Pro tak vysoké rozlišení stejně není vhodné používat analogový VGA kabel.

Vhodný je SCART pro dnešní VHS (máte-li ještě) a DVD. Ostatní zvukové vstupy a výstupy hlavně podle toho, co umí vaše věž. To už jsou ale věci, které jsou ve třídě HD Ready zařízení samozřejmostí – stejně tak provoz s pasivním chlazením, tedy potichý, bez větráčků.

Některé televizory mají vestavěný pevný disk pro nahrávání pořadů. HD rekordéry osobně považuju za skvělý vynález, ale může se stát, že si dnes nejste jisti, zda je využijete. Potom mám radu: nekupujte si ani tu televizi. Nebo si za měsíc dokupte ten HD rekordér zvláště, opravdu se vyplatí.

Zbytek funkcí je na vás. Teletext osobně považuji za kravinu, takže paměť na stránky teletextu je mi ukradená, DVI vstup je fajn, ale DVI kabel stojí jen o málo méně, než HDMI-DVI, takže ani tomu bych nekladl velkou váhu. Důležité bývá, kolik stojí příslušenství pro připevnění na zeď a zda vůbec existuje přímo od výrobce. Většinou ale ano.

Obraz v obraze (PIP) je zajímavá funkce, někdo na ni nedá dopustit, mně je třeba ukradená a nikdy jsem ji nepoužíval. Takže mi její absence nevadí. Většinou to lidi používají, když čekají na film na jednom programu a mezi tím si pouští jiný program. Osobně to řeším tak, že si film nahrávám na HD rekordér a přijdu ho sledovat o půl hodiny později. Alespoň tak můžu přetáčet reklamy …

Ekvalizéry a zvláštní úpravy zvuku mi řeší zvláště tuner, ale opět, je to na vás.

LCD TV je hit letošních vánoc

Je třeba nenechat se zmást. Z novin každý den vypadávají letáky s nabídkou plochých televizí a vypadá to na hit letošních vánoc. Letáky jsou hlavně na značkové televize Sony, Panasonic atd. Zvažte bedlivě, nakolik potřebujete značku.

SONY Bravia KDL-32S2000LCD panely (to sklo uvnitř té televize) vyrábí zhruba tři firmy na světě, takže ty špatné být nemohou a tu trochu ovládací elektroniky, zejména hřebenové a obrazové filtry, už zvládají i méně známé značky. Například Sony vyrábí model SONY Bravia KDL-32S2000, který dnes najdete za ceny kolem 35000 Kč s DPH. Řada S (za číslem 32 v názvu) označuje nejslabší modely Sony (pak je V a W).

Mascom MC32W13 B-S iDTVAdekvátně vybavený MASCOM MC32W13 B/S iDTV seženete za 24 000 Kč s DPH, tedy o jedenáct tisíc níže. Obě televize mají DVB-T, Sony nabízí HDMI, Mascom zase DVI konektor. Pochybujete-li o smyslu DVB-T pro vás, můžete u Mascomu koupit ještě o tři tisícovky levněji.

Co budoucí technologie a ochrana investic

Nic tak nenaštve, jako když televizor, který právě za dva platy koupíte, slevní na polovinu. Nebo přijde mnohem lepší technologie. Zaprvé je třeba říci, že ceny LCD televizorů neustále klesají a co bylo o minulých vánocích za šedesát, je nyní za polovic. A co je dnes za třicet, bude o příštích vánocích za dvacet. To je ale osud každé elektroniky a pokud vám televize dosluhuje jako mně, je už velmi rozumná doba na nákup LCD televizoru.

OLED

Co se budoucích technologií týká, pár jich je, ale s jejich nasazením je to všelijaké. Tak především je tu OLED technologie, tedy technologie organických světlo emitujících diod. Dává velmi dobrý obraz, ale zatím není stabilní ve větších velikostech a nechytá se tolik ani v mobilních telefonech nebo dalších malých zařízeních. Evidentně je na ní ještě třeba pracovat a po nejbližší dva roky se s ní zřejmě nesetkáme v nějakém realisticky naceněném výrobku.

První takové televize předvedl Samsung, na obrázku je jeho 40 palců úhlopříčková televize:

Samsung OLED TV 40 palců

SED TV

Rozdíl mezi CRT a SED displejem v konstrukciPodobně je tomu v případě technologie SED, tedy u Surface-conduction Electron-emitter Display. SED technologie je vlastně obdobou CRT, jak vidno z obrázku. Vtip je jen v tom, že elektrony neemituje elektronové dělo a katoda, ale takzvaný SCE, povrchově vodivý emitor elektronů. Každý bod na displeji má svůj SCE protibod, který může vyemitovat elektron rozsvicující fosforovou vrstvu na obrazovce vlastně stejně, jako u klasického CRT. Vtip je ale samozřejmě v tom, že díky této konstrukci může být displej plochý a placatý. Velmi plochý a velmi placatý. A velmi kontrastní – kontrastní poměry dosahují již nyní běžně deseti až dvacetinásobků plazmy. Ostatně, jako je tomu u CRT. Kromě toho SED displeje mají středno dobu vyhasnutí již nyní kolem 1 ms a také dostatečné rozlišení.

Rozdíl mezi plazmou, LCD a SED televizemi dobře demonstruje následující obrázek:

Porovnání SED, LCD a Plazmy

Hlavními zastánci SED technologie je Canon a Toshiba, televize jsou již nyní k dispozici, v prodeji se mají objevit koncem roku 2007 a v masovém množství pak v roce 2008. Cena by v roce 2008 měla být podle Toshiby zhruba o 10-20% vyšší, než u LCD.

SED TV od firmy Canon

Obě firmy ale již dříve odhadovaly prodej SED TV na rok 2006 – a kde nic, tu nic.

V každém případě SED TV vypadají velmi zajímavě.

Vzhledem k tradičním zpožděním (SED se vyvíjí od roku 1986, není to dva roky stará technologie) bych řekl, že u nás se s těmito displeji setkáme nejdříve kolem roku 2009. A samozřejmě, jestli do té doby vydržíte s vaší starou televizí, tak proč ne.

Vývoj se navíc nezastavuje. Už nyní se objevují prototypy šesti základních barev v displejích a další vylepšení jako AMOLED nabízející extrémně malou tloušťku počítanou v milimetrech. Na obrázku je 1,2 milimetrů tlustá aktivní vrstva AMOLED displeje na skle 17ti palcového displeje Samsung. Jejím momentálním problémem je ocelový rámeček, který ji chrání proti poškození, díky němu nabrala na tloušťce… 🙂

Samsung a jeho AMOLED displej

Takže vždy se něco najde…

Inu, uznávám. V televizi toho ke koukání moc není. Ale doba pokročila. Mám doma Synology disk, který odebírá přes Torrent a RSS z TorrentSpy.com moje oblíbené americké televizní show a filmy. Sám je stáhne. Já jen musím připojit notebook k televizi a koukat. Ještě tohle bude chtít nějak poladit nějakým hezkým zařízením, asi zde skončí další mečík. A pak, že v té televizi nic nedávají. Dávají, ale musíte se postarat sami… 🙂

Odkazy (želbohu neplacené, další zajímavé tipy pište do komentářů)

  • SvětTV – velmi široká nabídka všech možných (i nemožných) značek.
  • Mascom
  • Videoexpert – hlavně velké značky
  • Digiboss – mrkněte na Xoro a Amoi, tenhle model Amoi je zřejmě nejlevnější a nejvýhodnější Full HD televize
  • Video Planeta – hlavní značky ale i další značky jako JVC, D.Boss. Slabší popisky
  • LCD 4 U – široká nabídka
  • Alave – taky hezký výběr
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 44×, průměr: 4,77)
Loading...

60 komentářů

  • To připojení počítače jako výkonného obyvákového centra mě velice zajímá. Nechtěl byste o tom napsat také jeden článek? Havně o technologiích, jak, proč, za kolik a tak celkově. Věřím, že bude trochu problém právě ve vašem Applu, ale to se snad dá vykompenzovat…

  • P.S. V poslední době se mi u RSS nezobrazuje čas ani datum vydání – nešlo by s tím něco udělat? Používám RSS Point. Problém začal s přechodem na wp…

  • Pěkný článek, díky za něj 🙂 Osobně mi sice stačí obyčejná dvaasedmdesátka s obrazovkou TrueFlat, ale pokroku zřejme neuteču. Hlavně kvůli Xboxu 360 uvažuju o HD ready telce. Ale ty ceny … 🙁

  • Prijde mi, ze clanek opomiji technologie typu PVA – nejlepsi dnesni LCD panely uz maji tmavost cerne dost blizkou plazmam (cca. 1:4000) – a na rozdil od plazem nejsou za denniho svetla sedive. Takze pokud clovek nema idealni podminky (pak je ale vyhodny spis projektor), zacinaji byt LCD nejlepsi volbou – nejenom cenou. Je sice potreba si trochu priplatit, ale neni to az tak moc. Prodejci jsou na informace o technologii panelu dost skoupi, ale da se snadno zjistit pohledem z cca. 170 stupnu. PVA zachova barvy, ostatni technologie jsou v tomto uhlu temer syte bile.

    Jinak ad HD – pokud televize zvlada alespon bilinearni filtrovani, rozdil mezi 1 a 2MPixely obrazovych bodu pri vyse doporucovane pozorovaci vzdalenosti neni prilis rozpoznatelny. Problem je, ze nektere televize co jsem na predvadeckach videl zvladaly downsampling velmi spatne, vrcholem byly urcite poletujici bile body a oblasti.

    Dalsi technologie, kterou jsem v clanku nevidel je podsvecovani obrazovky LED diodami misto zarivek. Zacina se pouzivat u spickovych monitoru a v realnem case se ho myslim dockame i v televizich. Vyhoda – barevny rozsah vyssi, nez u CRT (konecne), casem se nevysviti (na pohadky o zivotnosti soucasnych zarivek 60000h nejak neverim), vetsi spolehlivost.

  • Uz rok mam k plasme od Panasoniku (107 cm) pripjeny PC od Mironetu s kartou Pinacle. PC ma dalkovy ovladani a je deklarovane jako multimedialni ale na pouziti jako rekorderu – zapomente. Odezva priserne pomala, ovladani neprehledne – zahodil jsem to. Co je ale prima je prehravani TV z Internetu – to mi kupodivu funguje mnohdy lip nez to „dygytalni vysilani“. Takze jsem videl spoustu sportu, pravidelne se divam i na stanice, ktere na satelitu nejsou a spusta stanic ma i archivy. Cili IPTV – to je budoucnost 🙂

  • ja rss point mám tiež a dátum vidím.

  • Třetí řada Lost? Já myslel, že to mají jen ti, co to kradou z netu 🙂
    Navíc, řada 3 končí 6. dílem a pokračovat bude až v unoru. Není kam spěchat 🙂

  • Myslím, že stávající PAL má rozlišení 576 řádků a ne 536, jak píše Patrick.

  • Tfuj, jasně, že jo. Opravil jsem to, díky.

  • No, ehm, někdo nečetl zákon, že. Stáhnout si ji z netu není krádež, jak se nás snaží přesvědčovat nejrůznější podivné pseudolegální firmičky. Nezákonné je pouze dát ji tam a nemít k ní práva… A že končí dílem 6 vím, co nadělám, budu fandit na další a zatím si dávám limit díl týdně… 🙂

  • PVA u nás na trhu zatím není v žádném displeji, co vím, zmiňováno. Stejně tak diodové podsvícení. Navíc tohle už jsou drobnosti, které se dozvíme spíše z techspec, než že by to někdo napsal výslovně. Ostatně, PVA se stará spíš o dynamický kontrast, s ním nemám zkušenosti a neumím ho docenit…

  • V datartu jsem zrovna pred tydnem zavistive koukal na 40″ HD-ready S-PVA displej od Samsungu. Ten kupodivu nebyl az tak zazracny, ale vedle stojici 32″ tech samych parametru vypadala opravdu uzasne. Cena ~50, resp. ~30kKc.

    Navic tu spatnou kvalitu obrazu mel s velkou pravdepodobnosti na svedomi analogovy zdroj obrazu (z digitalniho HD rekorderu, s logem DiscoveryHD v rohu, >*_*

  • neco (pravdepodobne texy) sezralo zbytek komentare kvuli mracicimu se smajliku. Takze:

    poradny signal by asi udelal dobry obraz i na tom vetsim.

    Problem je, ze PVA neni nikde inzerovano, clovek opravdu musi vedet, ze to chce a jak ho poznat (pokud nechce koukat na web u vsech panelu, co mu prijdou pod ruku). Mimochodem zanedlouho otevirana tovarna Hitachi v Cechach uz bude vyrabet take jen IPSka (lepsi barvy, horsi kontrast nez PVA, ale vicemene srovnatelne – oboji mile od TN).

  • Zrovna o tom Samsungu uvažuju. A nebo LCD TV 32″ Hyundai IQ Q321 8 ms,1000:1,DVI – tam je brutální cena 23KKč, ale nemá to HDMI, jen DVI a dumám, jak moc to vadí. Jinak podle specifikací super věc za divně výhodnou cenu 🙂

  • Patricku, co mas za ten Synology disk? A cim stahujes ty torrenty (PHP?)?

  • Mám 101j – už bych doporučil jít do 106 verze. Má silnější procesor a jde toho s ní víc. Má to PHP, MySQL, takže cokoliv s tím pracuje, to zvládne. Je k tomu program Redirector, který si nainstaluješ na počítač a přikazuješ tím Synology, co má stahovat přes torrent. a ono to udělá. Ted experimentuju s tím podstrkáváním přes RSS, ale jak jsem programátor na baterky, tak mi to v PHP moc nejde 🙁

  • U Hyundai nechodí čeština v EPG. Jinak, je-li cílová úhlopříčka 32 palců, doporučuji prozkoumat CRT SAMSUNG WS32Z419P. HDMI vstup, 42 cm hloubka. 16-17 kilochechtáků.

  • Dovolím si na tento článek reagovat obsáhleji:

    Úvodem jen (nejen) můj názor, proč nekupovat plasmu: Vypalování obrazu. Pokud koukáte hodně na bežné televizní vysílání, často na jednu nebo pár stanic, nebo máte v televizi puštěný stále stejný signál, za nějakou dobu se vám obraz vypálí do obrazovky a bude tam stále vidět. I z toho důvodu se ma plasmě nedoporučuje sledovat obraz 4:3 s černými pruhy po stranách, neboť i ten přechod mezi nimi a obrazem se po čase vypálí.

    Dále k článku:

    ad. „LCD méně žerou“ – toto je velmi nepřesné, resp. není to tak docela pravda. LCD mají spotřebu konstantní, zatímco plazmy proměnlivou, podle toho, jak hodně svítí. Tzn. pokud je obraz hodně tmavý, spotřeba klesá. V důsledku tak může být spotřeba plazmové televize menší, než LCD.

    ad. „Volba úhlopříčky“ – Doporučovaná vzdálenost je sice 3-5 nasobek úhlopříčky, ale zkoušeli jste se z této vzdálenosti na televizi dívat? Praxe je jiná. Já mám LCD televizi 37″ a koukam na ni z 2,5 metru. Blíže už vyniká komprese či jinak špatná kvalita obrazu, z větší vzdálenosti je obraz již dost malý. Takže já osobně úhlopříčku 32″ vůbec nedoporučuji. Je to skutečně malé, obzvlášť když ji přepnete do režimu 4:3 – tzn. vetšinového vysílaní TV stanic. Pak dostanete velmi malou úhlopříčku někde kolem 51 cm. Argument, že lze obraz zvětšit neberu, neboť tím se obraz shora a sdola znatelně ořízne.
    Co se týká vzdálenosti TV od zdi – nezapoměňte brát v úvahu i stojan televize. V případě Samsungu je totiž oválný a širší než samotná televize.

    ad. „Redukce DVI to HDMI“ – Zde mám jeden dotaz: V manuálu mé LCD televize uvádí, že pokud na HDMI vstup připojím výstup z grafické karty počítače nebo laptopu, zobrazí se prázdná obrazovka. Nemám s tímto propojením zkušenost, redukci zatím nemám, tak mě to celkem zajímá.
    Jinak tato redukce, resp. kabel u nás stojí cca. 200-300 Kč. Nicméně pro rozlišení 1366×768 je VGA dostačující – vyzkoušeno.

    ad. „Upevnění na zeď“ – S klidem se dá použít montážní systém druhovýrobce, zpravidla bývá mnohem mnohem levnější. Důležitá je jen kompatibilita a nosnost.

    ad „DVB-T“ – Digitální vysílání je na velkých LCD/plasmách katastrofa. Výrazně vynikne komprese, obraz značně kostičkuje.
    Pro sledování TV vysílání bych tedy doporučoval analogový signál, ale musí být opravdu kvalitní. Např. kabelovka od UPC na mém LCD běží krásně.
    Pokud však máte na obraze nějaké pruhy, není potřeba propadat panice, je to zřejmě způsobeno rušením nebo rozdílem v uzemněních jednotlivých přístrojů. Pak stačí použít na anténní kabel proudový filtr, který stojí něco málo přes 100 Kč.

    Tento článek je pro zájemce o LCD/plasmu určitě hodně užitečný, já bych ještě doporučil přečíst dva na Technetu:
    1. Nakupujeme plochou televizi: je lepší plasma či LCD?
    2. Špičkový obraz nejen pro vyvolené. Velký test LCD TV – Toto není jen test televizí.

    Já osobně jsem si před 14 dny koupil LCD 37″ od Samsungu, konkrétně nový model Samsung LE37S71B.
    Dlouho jsem vybíral a jsem s ním velmi spokojen. Jen ještě dovyzkoušet tu redukci z DVI na HDMI. Ani tak ne kvůli notebooku, na něm mám VGA, ale spíš kvůli HTPC, kde bych šel již přeci jenom raději digitální cestou. cestou.

    K nahrávání z TV bych jen dodal, že při ceně dnešních HDD rekordérů už skoro stojí za to zvolit právě HTPC (Media Center). Neboť ty již lze pořídít za cenu od 10 tisíc Kč, a kromě možnosti nahrávání, je zde řada výhod k dobru – internet, atd. Je to prostě plnohodnotný počítač.
    Samozřejmě, že za 10 tisíc to nebude žádná nadupaná mašina, ale pokud na tom nechcete hrát hry a dělat náročné grafické operace, svůj účel to splní velmi dobře.
    Já osobně o HTPC uvažuji v horizontu jednoho roku, do té doby musím vydržet s DVD rekordérem.

    A ještě drobnost na závěr: Pokud máte počítač a chcete ho ve spojení s televizi používat jen na přehrávání filmů nebo prohlížení obrázků, a nechcete ho mít přímo připojen na LCD/plasmu, může se hodit Digital Media Adapter pro digitální domácnosti od Prestigia (DMA-301).

  • Absenci HDMI bych nevidel jako kritickou, HDMI je elektricky kompatibilni s DVI, takze prinejhorsim pujde spajet redukce (a urcite jde nekde koupit). HD-DVD a Blu-Raye si na dnesnich plochych displejich clovek stejne nepusti, protoze az na vyjimky (a je jich opravdu malo) zatim zadne zobrazovace nepodporuji HDCP.

    Jde se na to ale podivat i z te pozitivni stranky – HD-prehravac provede na ne-HDCP zarizenich downsampling na 960*540, coz je pomerne blizko tem fyzickym ~1300*~800.

    Ale pokud bude pokracovat soucasny trend prijeti HDCP, nikdo si ho nedovoli nasadit, protoze by prisel o trh – precijen uz to prestava byt o early-adopters a z HD se stava masova zalezitost, a HDCP stale nikde.

  • vím, že to u nás, na rozdíl některých jiných zemí není krádež. tak y to mam v kompu. akorát jsem ten limit nevydržel dodržet.
    našel jsem si aspon náhrady – prison break, ale i ty uz mam dokoukany a taky konci 10 dilem 2. serie..

  • ad ještě Lost. vzhledem k tomu, že to nevypadá ani ve třetině 3. serie, že to skončí (a serií má být udajně celkem pět), tak to to začíná být pořádná otrava…

  • ad ještě Lost. vzhledem k tomu, že to nevypadá ani ve třetině 3. serie, že to skončí (a serií má být udajně celkem pět), tak to začíná být pořádná otrava…

  • DMA-301 vypadalo dobre, ale podle teto minirecenze je to ukrutne pomale.

  • Hmm, tagy funguji podivne, ze by opravdu povinne title? 🙂

    http://review.future.ee/

  • Tagy fungují podivně – je totiž potřeba je psát bez tagů, tak mi to šlo – nápověda pod formulářem je asi na předchozí způsob vkládání??

    ad. Prestigio – Podlé té recenze bych to nebral ani zadarmo. Otázkou je, nakolik by pomohl nový firmware, pokud tam půjde nahrát…
    Pokud ale vím, takových zařízení již na trhu pár bylo, tak je jen najít. Nevím, na kolik tyto zařízení vyjdou, ale možná je už lepší koupit si nějaký levnejší HTPC…

  • To: Modest

    Osobně si také myslím, že ploché televize se masově prodávají jen krátce, lze očekávat překotný vývoj, zejména u LCD, takže bych ještě počkal, a momentálně bych kupoval CRT.

    Mám dotaz k těm plochým CRT obrazovkám se zmenšenou hloubkou. I u normálního plochého thomsona co mám teď pozoruji určitou deformaci – obraz je po krajích roztažen do šířky, patrně je to způsobeno tím, že paprsek dopadá na okraji pod úhlem a tedy stejné úhlové vychýlení obsáhne větší plochu.

    U širokoúhlé televize s hloubkou jen 40cm musí tento jev být extrémní – tedy pokud není kompenzován – čili pokud to někdo viděl v reálu je to tam vidět? Nejvíce je to patrné u horizontálně běžících titulků, písmena se nejprve smršťují a po projití středem zase roztahují.

    A dále jak dobrých je těch 100Hz, u kamaráda jsem viděl nějaký Panasonic a moc se mi to nelíbilo, převod 50Hz, navíc prokládaného na 100Hz, opět to bylo vidět nejvíce na běžících titulcích – bylo to takové roztřesené a otřepané, i když je 100Hz příjemných, tak ne za tuhle cenu.

  • Teletext v nasich koncinach je dobry na titulky. Teda dobry, spise nouzove reseni.

    Misto aby bylo poradne udelane CC.

  • ad tagy – opravil jsem původní nápovědu na Texy-like. Měnit ani vypínat se to nebude 😉

  • Dreambox dela takove set-top boxy zalozene na linuxu, ktere maji i Ethernet sitovou pripojku a melo by byt mozne jimi pristupovat na sitove disky, pripadne poustet na TV streamy z netu (alespon ohackovanym firmwarem).

    http://www.dream-multimedia-tv.de/Bereiche/Produkte/

    Ve spojeni se zminivanym Synology diskem by to mohlo byt celkem funkcni reseni, idealne i nahradit ten harddiskovy rekorder.

  • asi tak. Nechci se dohadovat s hi-tech přeborníkama, ale když vidím „běžný provoz“ na našich TV, placka prostě není potřeba. Jiná situace nastává, když do „placky“ máte adekvátní žrádýlko a tím je např. Xbox 360 …

  • PVA je na trhu. Sam jsem si v lete koupil LCD Samsung – kvuli fotbalu. Musim rict, ze se jedna o vynikajici televizi.

    Dnes bych si mozna koupil o par palcu vetsi tu Sony s digitalnim tunerem.

  • Obavam se ze stahovani filmu a hudby pres torrent neni legalni. Stahovat se muze, ale distribuovat ne. A torrent je na distribuci od tech co stahuji postaven. Nebo to lze nejak obejit?

  • to Tonda:

    Zalezi na tom, jak dlouho clovek chce cekat. Osobne si chci poridit televizi, az budou na trhu panely s LED podsvicenim. Ale pokud by odesla soucasna a musel jsem koupit vetsi bednu (32″+), urcite bych uz vybral plochou – mene unavuji oci. Otazka je, jestli nejakou docasnou (nedavno meli v Tescu 30″ LCD za 12kKc, na vstupu melo ale jen SCARTy, takze fyzicke rozliseni 1300*800 bylo spis kontraproduktivni), nebo trosku poradnejsi (do 30kKc).

    V kazdem pripade zatim zvladam cekat 🙂

  • a ja na to uuuuuplne kaslu….. 🙂 nemam ani malinkatou televizi…
    stejne to co tam davaji stoji za starou belu!

  • ja mam malinkou TV a je pravda, ze o nakupu nove uvazuju jen v obchode, pri divani me to jeste nikdy nenapadlo :o)

  • Před dvěma lety jsem koupilu Aldiho LCD TV za 999 EUR, 82 cm, PIP, dva analogové tunery, hřebenový filtr, DVI. Naprostá spokojenost. Později koupím lepší LCD ta co je posvícena LED diodami a ta dioda se při černé barvě prostě vypne a černá je černa a DVB-T a  S tunerem a tohle půjde do dětského pokoje. Takže moje skušenost LCD už používám je super za tu cenu to prostě nešlo nekoupit…. Plzama is dead!

  • Ano, například tím, že se to nestahuje z Torrentu. Já to beru z http://FTP...

  • Co já vím, tak můžete nastavit u Torrent klienta, že nechcete data odesílat.

  • Ten slovenský článek tedy na mne působí jako totální blábol, autor bez náznaku důkazu nebo alespoň vysvětlení tvrdí, že jas a kontrast u plazmy je třeba pro srovnání s LCD nutno dělit deseti. Klidně bych mohl napsat článek, zaměnit tam LCD a plazma a byl by ´plně stejně důvěryhosný

  • Pokud chcete zapochybovat, zda nezustat u CRT technologie, doporucuji proletnout dlouhou diskusi ohledne Philips CRT TV
    „www.tvfreak.cz“:http://www.tvfreak.cz/modules.php?name=Forums&file=viewforum&f=48

  • Dávají tam to, co si do TV pustíš! „:-)

  • Na LCD mě neuvěřitelně vadí ty „přelévající se pixely“. I ty nejlepší LCD televize, v současnosti je to dle mého Sony Bravia a Samsungy, jsou koukatelný jen se signálem HDTV nebo DVD. Normální televizní vysílání je odpuzující.

  • Dost mne zaujal posledni odstavec o Synology disku a automatickem „odebirani“ torrentu pres RSS. Bylo by mozne o tom napsat alespon maly clanecek nebo proste poradit jak to taky rozchodit …

  • take by me to zajimalo… zacinam byt zavisly na soucasnych americkych serialech. (kdo vi, kdy se k nam dostanou. jestli vubec.)

  • preco sa nikto nezmienil o full HD ??

    viem ze zatial asi nie je na trhu ziadne normalne zariadenie, ale o cca 3 mesiace tu bude Playstation3

    no a ked som ratal ze 1366×768 =~ 1Mpix a 1920×1008 =~ 1.88 Mpix tak to moze byt aj celkom rozdiel v zobrazovani detailov na skoro raz tak velkej ploche.

    ale v realnom zivote som to nevidel preto sa pytam …

  • Co blbnete, Samsung dělá LED podsvícení a proto dosahuje na LCD 10000:1 kontrastu. V černé ploše prostě vypne podsvícení a dynamicky s ním pracuje. Mimochodem jsem je viděl mezi ostatníma LCD a byly tak dobrý, že to mlátilo do očí.

  • mozna se OLED dockame docela brzo – tohle pisou na ihned.cz

    Lepší displeje

    Korejský Samsung zahájil výrobu OLED displejů.

    Technologie zvaná OLED (organic light-emitting diodes) je zatím spíš technická kuriozita. Displeje na bázi této technologie byly dosud vyráběny jen v malých sériích a jimi vybavené přístroje mířily v drtivé většině na asijské trhy.
    OLED displeje však mají oproti těm současným na bázi tekutých krystalů (LCD) dvě obrovské výhody. Jednak dávají jasnější obraz, hlavně kvůli rychlejší odezvě – a hlavně mají poloviční až pětinovou spotřebu energie. Výrobci elektroniky jsou proto celí žhaví, aby mohli OLED displeje nabídnout ve svých výrobcích. Na masovou výrobu barevných OLED displejů si však dlouho nikdo netroufal. To se již příští rok změní: korejský Samsung investoval do přípravy výroby půl miliardy dolarů a začátkem příštího roku začne jeho nová továrna chrlit jeden až dva miliony těchto displejů měsíčně.

  • tohle je pokus o komentář

  • Ahoj,
    mohl by jste mi někdo poradit?
    Chci si koupit Televizi do 24 000 Kč…
    Moc tomu všemu nerozumím a chtěl bych si dobře vybrat. Našel jsem jednu, která je podle mě dobrá Samsung LE32S71. Co vy na to? Není v tomto rozmezí nějaká lepší?
    Kdyby jste mi někdo poradil, byl bych moc rád… na email.
    Děkuju..
    Michal

  • To je ten správný výraz-„přelévající se pixely“!! A dále barva-nabarva lidské pokožky, u LCD je to jako napudrovaná mrtvola. I nejlepší LCD – např. Philips 37PF9631D má velké problémy s reel zobrazením! Proto LCD nijdy, může si ji koupit nenáročný laik. Co se týká článku, autor je PR agitátor továren na LCD, tudíž „zabíjí“ nepravdami a neznalostmi plazmy. Parametry plazmy jsou 100x lepší, příkon je srovnatelný-navíc u LCD trvalý, u plazmy okamžitý, to autor nezná. Závěr : jedině Plazmu!!

  • blbpst!! On každý pixel má svoje podvícení??? Uvádíte nesmysl. Ten kontrast je samozřejmš DYNAMiCKÝ – vylhaný, nereálný

  • za ty prachy dobrá volba samsung LE32S71B
    (osobně ji mám od 20.12.2006)

  • Uvažuji o koupi LCD televizoru, a nemohu se rozhodnout, jaký koupit. Nejvíce by se mne zamlouval Samsung LE32S71, máte sním někdo zkušenost, nebo bych potřeboval poradit, nějaký jiný, lepší v ceně okolo 20 000kč,- díky Honza

  • „V místě černé zhasne podsvícení“-citace nesmyslu. On každý jednotlivý pixel z milionu má své vlastní podsvícení (a navíc LED-další nesmysl)??? Prostě zde PR lžete ve prospěch Samsungu, který je tak „vyspělý“, že nezná digitální tuner-žádný Samsung. Ty bláboly sem píší asi prodavači toho sběru.

  • A proč by neměl. Není tam výbojka jako teď ale pod každým pixelem bílá LED.

  • nesmysl-podle vás je tam na podsvícení každého pixelu extra milion LED??? Vidíte sám, že je to nereálné, podsvícení LED je plošné a je o něco úspornější co do spotřeby ve srovnání se standardním podsvísením výbojkou.

  • pokud Vás tato problematika zajímá navštivte http://www.mach4.cz nebo http://www.htpc-shop.cz

  • domníval jsem se, že článek plazma anebo lcd, bude srovnávat obojí a ne jen lcd, takže jsem vlastně smysl tohoto článku nepochopil.