Z osmnácti pirátských poslaneckých mandátů pirátů jich patnáct připadlo ženám - a konzervativci se z toho mohou zjevit. Pojďme si to zjevení analyzovat.
📗Včera jsem narychlo nechal postahovat/analyzovat příspěvky na sociálních sítích a vypadlo mi z toho několik zjištění:
- ženy kroužkovaly především ženy a to v poměru cca 3:1. To asi nepřekvapí.
- projevil se vliv kampaně Zakroužkuj ženu, kterou rozeběhl privátní subjekt, ne politické strany
- ženy nejvíce kroužkovali původní voliči Zelených (a to je vidět i z čísel)
- vlivem toho v případě Pirátů i STAN dostávaly více preferenčních hlasů ženy na kandidátce.
- naopak kampaň 30 pod 30, který bývá často zmiňována, se prakticky neprojevila.
- a táhl zajímavý příběh - pražská K. Demetrashvili má otce snajpera na Ukrajinské frontě, za Olgou Richterovou je vidět kus práce v sociálnu, obě hodně podporovala pražská kampaň. Zelenou Svárovskou podpořili její voliči a to zjevně i z jiných krajů tím, že si vyzdvihli voličský průkaz a jeli ji zvolit.
📊Dejme si pár statistik z pirátské kandidátky:
- Nejvyšší průměrné preferenční hlasy získávají kandidáti ve věku 31-40 let (průměr 2 068 hlasů, 4,80%)
- Těsně za nimi jsou kandidáti do 30 let (průměr 2 002 hlasů, 5,81%)
- S rostoucím věkem preferenční hlasy klesají - kandidáti nad 60 let získávají průměrně pouze 807 hlasů (2,41%)
- Žádný kandidát nad 60 let nezískal mandát
- Průměrný věk zvolených kandidátů je 37 let
- Průměrný věk nezvolených je 41 let
- Nejmladší zvolená pirátská kandidátka má 22 let (Katerina Demetrashvili s 13 774 hlasy)
- Ženy tvoří pouze třetinu kandidátů, ale získávají průměrně 2 342 hlasů (5,95%)
- Muži tvoří dvě třetiny kandidátů získávají průměrně pouze 1 496 hlasů (3,47%)
- Úspěšnost žen při získání mandátu je 10,1%, zatímco u mužů pouze 2,1.
- největší podporu získali kandidáti pracující ve zdravotnictví, aktivní politici a lidé ze školství, ať již pedagogové, nebo studenti. To ale nesouvisí s preferencí jejich odbornosti, spíše s tím, že to byla převažující pracovní náplň žen, které byly voliči preferovány.
- nebyl zvolen muž nad 30 let, který by dlouhodobě nebyl ve vrcholné politice
Regionální rozdíly
Je potřeba vnímat rozdíly. S ohledem na omezený rozpočet byla více tlačena pražská kandidátka vedená Hřibem a středočeská kandidátka vedená Bartošem. Důvod je prostý, Piráti zde mají největší procentní podporu a také nejpropracovanější infrastrukturu. Tito dva byli tváří pirátských voleb.
Jenže povolební výsledky tomu tak přímočaře neodpovídají. V Praze bylo potřeba na jeden mandát téměř 27 000 hlasů, ve Středočeském kraji 34000 hlasů a v ostatních regionech v průměru 27300 hlasů. Jasně, Středočeskému kraji relativně blízko utekl třetí mandát, pak by se počet hlasů potřebný pro získání jednoho mandátu snížil na necelých 23000 hlasů, ale volební ekonomika je zřejmá - regiony se hlásí o slovo.
Vraťme se ke statistice preferenčních hlasů. Ženy všech věkových kategorií dostaly zhruba dvojnásobek preferenčních hlasů oproti mužům, což ve výsledku znamenalo, že zvoleni byli jen dva nejvýraznější muži s největší mediální viditelností a dvojka středočeské kandidátky Samuel Volpe, jehož jen těsně neskočila žena a kterého také silně podpořila středočeská kampaň. Jako muž jste na pirátské kandidátce neměl jinak šanci být zvolen.
💃🏻Pak už lze příběhy pirátských žen rozdělit do dvou kategorií.
1️⃣ V té první jsou lokální političky, z Prahy možná málo viditelné, ale v regionu silně rozpoznatelná, jako je ostravská Andrea Hoffmannová (náměstkyně primátora Ostravy) nebo zlínská Hana Ančincová (bývalá náměstkyně zlínského hejtmana). Ančincová byla dvojka na pirátské kandidátce zlínského kraje a svého kolegu Jiřího Knotka skočila o téměř polovinu preferenčních hlasů. Tady přesně platí, že voličům nebylo jasné, proč bývalá náměstkyně hejtmana kandidátků nevede. Podobný případ je Andrea Hoffmannová, která na kandidátce byla na pozici 12, ačkoliv je náměstkyní primátora Ostravy pro vzdělávání. Důvod byl jednoduchý - chtěla pokračovat na radnici, ale preferenční hlasy ji dostaly před méně známé kolegy i kolegyně. Podobně bychom mohli pokračovat u dalších kandidátek.
2️⃣ Tou druhou jsou lokální pirátské mladší ženy, které se trefily do voličské poptávky a pomohla jim podpora Zelených voličů směřovaná na ženy:
Dobře to ilustruje příběh jihomoravské kandidátní listiny. Vedl ji Michal Švagerka, který před tím 20 let působil jako ředitel okresní hospodářské komory v Hodoníně, poté byl místostarostou Dubňan, respektovaná osobnost ekonomického dění - mimo něj ale ne nijak zvláště známá.
Skočila jej trojka jihomoravské kandidátky Vendula Svobodová, sympatická mladá (33) zastupitelka MČ Brno-Starý Lískovec, která na Instagramu rozjela větší a dobře působící kampaň. Kombinace vysokého třetího místa na kandidátce, preference mladších žen a pozornosti, kterou kampaní strhla, jí vynesla 11416 preferenčních hlasů, s nimiž skočila jak Švagerku (4216 hlasů), tak třetího Lahodu (6384). Oba dva přitom ještě předběhla Kristina Javůrková a Švagerka skončil šestý. Druhý mandát v Brně získala Irena Ferčíková Konečná (7656 hlasů), kandidátka Zelených, které ke zvolení dopomohlo kroužkování Zelených.
Jenže Zelení v kroužkování pokračovali a velmi výrazně kroužkovali ženy. Tím změnili pořadí pirátských kandidátů, když posunuli nahoru ženy. To se už ale do mandátů nepromítlo, piráti na Jižní Moravě měli ke třetímu mandátu daleko a je pravděpodobné, že by brněnská kandidátka bez Zelených druhý mandát nezískala (výpočet je na hraně statistické chyby, nevíme, jak by volili Zelení, kdyby nebyli na kandidátce). Na druhou stranu, kdyby Zelení v Brně nekroužkovali tak disciplinovaně ženy na kandidátce, byl by jediným zvoleným poslancem s největší pravděpodobností Marek Lahoda.
Zatímco Švagerka v kampani akcentoval odbornost, Svobodová měla klipy zaměřené na “stejná pravidla pro všechny” s akcentací na mámy. Může to znít v plochém jazyku této zprávy naivně a hloupě, ale tato nabídka zjevně rezonovala u mnoha žen. A říká nám to, v čem se pirátské kandidátky prakticky shodně minuly. Zájem nebyl o odborná témata, zájem byl o běžné každodenní starosti a o někoho, kdo chápe, že dítě je potřeba umístit do školky či mu najít fajn kroužky.
💀 Co s politikou, když nefunguje?
A tím se dostáváme k druhé části povídání. Jakou zprávu to voliči vlastně dali? K tomu jsem použil orientační dotazníkové šetření zatížené značnou chybou, ale trendy se vyvodit dají. Zejména ženská skupina voliček vyjádřila silnou potřebu zviditelnit svá témata a tedy podpořit kandidátky, které je akcentují. Zároveň jim menší zkušenost se státní správou nepřišla zásadní a pojmy “zastupitel” versus “náměstek hejtmana” jim nepřišly pro výkon poslaneckého mandátu zásadně odlišné. Mužští voliči vyjádřili vůli podpořit ženy a zcela zjevně vnímali disproporci v postavení kandidátů a kandidátek na volební listině. V dotazníku zejména muži také uvedli, že je jim líto, že někteří kandidáti se nedostali, předpokládali, že podpora žen nebude tak vysoká a domnívali se, že preference těchto kandidátů jsou dostatečné (často je zmiňován pražský Libor Dušek či středočeský Michal Bláha).
K rozložení odborností na kandidátkách se respondenti vyjadřovali především tak, že jej nezohledňovali, nebo že jej nepovažovali za důležité, protože neočekávali účast pirátů ve vládě, takže volili s ohledem na své zájmy. A tohle je zajímavé vysvětlení motivace. Řadu let se žádná vládní politika nepustila do reforem, ačkoliv panuje shoda, kde jsou reformy nutné. Bez ohledu na to, zda bylo u moci Ano nebo Spolu, nejsou řešeny problémy, které lidé pociťují. Frustrace z neřešení problémů vedla k určité formě vzpoury elektorátu, která potkala také STAN i Spolu a kde voliči využili svého práva a zásadně přeskládali kandidátky.
💣 Vadí to něčemu?
Velká část nových poslanců za Piráty má zkušenost z komunální politiky, vysokoškolské vzdělání nemají tři z nich, kteří právě studují práva. A politikem se člověk nerozdí, tím se stává - trvalou prací na sobě. Asi by nebylo nejšťastnější, kdyby ti nejmladší z nich rovnou obsadili post ministra, jenže se u nich počítalo a počítá s tím, že budou opozičními politiky, tedy těmi, kdo budou hlídat vládu. Mají ideální čtyři roky na to, aby se politiky stali. Podobných příkladů je celá řada, Marek Benda se stal poslancem ve 22 letech, Kateřina Konečná a Dominik Feri ve 21 letech, Bohuslav Sobotka 24 let, Petr Nečas 27, abych vzpomněl jen ty nejznámější.
Pokud tedy něco stojí za pozornost, pak především to, že nejde o izolovanou událost, ale systémový jev, který napovídá, jak velká je nespokojenost voličů se způsobem, jakým je politika vedena. S voličskou vědomou rezignací na faktickou část politiky. Je jedno, jak mladý politik se do sněmovny dostane, horší to nebude, říká si volič. Je to doba tiktokové politiky? Možná. Záleží na tom, když ne-tiktoková politika nic nezměnila? Spíše ne.
Naopak se může stát, že energie nových mladých poslanců něco změní. Nebudou zatíženi vleklými osobními a mezi/vnitrostranickými nevraživostmi a boji, zavedenými postupy a českým “to nejde” a “takhle se to dělalo vždycky”. Někteří možná nic nezmění, jiní možná ano.
Příště se podíváme na vliv účasti Zelených na společné kandidátce s Piráty.
A volební příběh na závěr
Volby píší zajímavé příběhy. Načítám data z voleb do analytického nástroje a hledám anomálie. Tak například v případě Seče u Chrudimi vyskočilo varování, že zde mohlo dojít k pokusu o podvod. Hlasovalo 1 283 voličů, v roce 2021 to bylo jen 985 voličů. Počet obyvatel obce se přitom změnil za tu dobu o pouhých 30 občanů. Kde se vzal rozdíl 298 voličů, je to podvod a hlasy naházené v noci do schránky? Inu, ukázalo se, že v hotelu Jezerka na Seči v těch dnech probíhala konference dětských psychoterapeutů a ti přišli volit na voličský průkaz v místě. Tím mimochodem totálně přetížili volební komisi, která s ničím takovým logicky nepočítala. A výsledky? Ty se proti výsledkům minulým nijak zásadně nelišily, jen vypadli extrémisté…
Mikuláš Ferjenčík nakonec dopočítal, že díky těmto hlasům a druhém skrutiniu se přesunul jeden mandát od SPD k Pirátům.
Tady vidíte, jak důležitá je včasná dětská psychologická prevence v boji proti extrémismu… 😎
| 