Jedna ze zápletek v druhém díle Flotily je v podstatě banální. Flotila chystá do výzbroje drony, vesmírné bojové lodě řiditelné na dálku. Na to se mne ptali čtenáři už u prvního dílu, proč se něco takového nepoužívá. Odpověď byla samozřejmě prostá: na ohromné vzdálenosti by byla loď neřiditelná, protože zpoždění rádiového signálu by bylo příliš velké.
Jenže Flotila má za sebou dalších dvacet let vývoje a kvantová komunikace je za dveřmi. Což by mohlo slibně ovlivnit praktický vývoj dronů. Má to háček: člověk propojený do kvantového řízení lodi při zničení lodi umírá s ní, protože kvantum předá jeho mozku informaci o jeho vlastní smrti. Jsou dvě možnosti: vrátit se u dronů k dálkovému mechanickému řízení, nebo najít způsob, jak zpětný ráz zablokovat. Přičemž první možnost je už prakticky nepoužitelná, dron by výrazně znevýhodnila.
Zhruba s tímto problémem jsem se obrátil na kamaráda, kvantového fyzika. Pročetl kapitolu a pak se mne zeptal, jestli dobře rozumí tomu, že patnáct let jeho výzkumu jsem shrnul do jedné kapitoly ve scifi knížce. Souhlasil jsem, že tak nějak. S tím se odmlčel.
O něco později se ptám jeho ženy při jiné příležitosti, zda je ještě uražený. Ne, je v laboratoři. Prý se naštval na sebe, že moje řešení ho vůbec nenapadlo, přitom je tak stupidně jednoduché a na ráně ...
Dopsání kapitoly se odkládá do nezávislé oponentury a do doby, než se v pořadníku kamarád dostane k experimentům na nějaké extramašině, jejíž jméno mi vypadlo a jejíž zapnutí stojí statisíce euro ...
Tak jdu ještě otravovat druhého kamaráda, co by tomu mohl hovět. Toho, podle kterého Chuck Lorre napsal postavu Sheldona Coopera v The Big Bang Theory. Věděli jste, že jeho předloha je český fyzik žijící v USA?
A proč se s tím tak mazat? Za třicet let, až se kvantová komunikace začne v praxi používat, se nechci nechat otrávit kritikou, že to bylo blbě :)
