Odpověď k odpovědi panu Rybářovi aneb pro zájemce o jízdu na mrtvém koni

Pan Rybář mi odpověděl. Doufal jsem, že je politicky protřelejší, přizná se, že článek bez jeho vědomí pod jeho jménem publikovala externí sekretářka, kterou právě vyhodil, jak bývá v tomto případě dobrou tradicí. Neučinil tak, pokračuje na jízdě na mrtvém koni a kdo máte tu touhu, můžete se přidat. Já jen pro pořádek doplním to, co je i v učebnicích ekonomie. (můj iniciační článek je zde)

ad 1. Když bude roaming předražený, nebudou jej zákazníci používat. Zákon nabídky a poptávky platí i přes nedokonalé konkurenční prostředí.

Podstatou výhrady není fakt, že roaming je předražený. Na to by operátoři měli právo a to je svobodné podnikání. Podstatou výhrady je fakt, že předraženost roamingu slouží jako blokace pro činnost alternativních operátorů na trhu. Ti, jakkoliv úspěšně svou službu provozují, tím jen zvyšují výnosy své konkurence a ještě více ztěžují svou pozici na trhu. Zákon nabídky a poptávky není zjevně jediný zákon, který na trhu funguje. 

ad 2. Pokud na roamingu operátoři vydělávali nekřesťanské peníze, byly to jejich zisky. To je účelem podnikatelů a firem – generovat zisky. Od těch se pak odvíjí expanze (noví zaměstnanci, rozšiřování sítě, zavádění nových technologií). Pokud někomu smrdí slovo “zisk” a vnímá jej jako vykořisťování, pak rozumím, že bude hledat uplatnění svého voličského hlasu kdesi v okolí Táni Fischerové.

Prosím pana Rybáře, aby o mně netvrdil, že jsem homosexuální židozednářský klerofašista a už vůbec si vyprošuji, aby mne zdravil pozdravem Heil Hitler! (česky řečeno, aby mi nevsouval do úst něco, co jsem neřekl). K nekřesťanským ziskům viz výše. 

Podnikateli přináleží spravedlivý či též přiměřený zisk. Spravedlnost a přiměřenost v tomto slovním spojení nepředstavuje omezení výše zisku, ale způsobu jeho nabytí. Zisk má být získán spravedlivě, přiměřenými způsoby. Když někoho chytnete pod krkem a řeknete mu, že dostane přes držku, dokud vám nenakulí pětikilo, tak je to sice svobodné podnikání generující zisk dle všech zásad Svobodných, ve slušné lidské společnosti je to protizákonné z řady dobrých důvodů, které – doufám – je možné nevysvětlovat, protože je víme. Český právní zákoník pamatuje na takové generování nespravedlivého zisku v kapitolách lichva, podvod, zločinné spolčení či vydírání, v případě velkých firem se tomu říká „porušení pravidel hospodářské soutěže”. Jistěže je to z pohledu Svobodných hnus a umělá regulace, až nějakého potkám, vyzkouším, jak se mu bude svobodná soutěž se mnou a mojí bejzbolkou líbit a dám vědět, jak dlouho si své názory a zuby podržel. 

ad 3. Pokud operátoři nezdraží, zabrzdí to jejich expanzi do budoucna. To v důsledku zdraží služby stejně, jen ne okamžitě a explicitně.

Už několikrát se operátorům tahle situace stala a vždy temně vyhrožovali nutností zdražit, naposledy tuším snížením terminačních poplatků v domácí síti. Jenže koloběh peněz v mobilní síti funguje jinak, není to nákup a prodej, ale investice a prodej. Operátor, pokud má dojem, že lidem prodá vodotrysk do mobilu, investuje půl miliardy (z půjčených peněz) do zavedení funkce vodotrysku a předpokládá, že se najde sto tisíc lidí, kteří ji budou deset let používat za cenu 100 peněz. Po drobnější operaci s excelem vidí, zda to vyjde (=jde do toho) nebo nevyjde (=tradá). Principem inovace tedy není utratit vydělané peníze a za ně je získat zpět, jak předpokládá pan Rybář, ale investovat dostupné prostředky s vidinou budoucího zisku. Pro ověření mého tvrzení sledujte situaci na Českém trhu v oblasti 3G. První 3G síť spustil Eurotel před deseti lety. Dodnes jsou služby 3G operátorů žalostné, ačkoliv jim regulátor nic moc nepřikazoval a regulační příkoří se jim neděla, zatímco sousední země mají služby na mnohem pokročilejší úrovni a regulátor jim šlapal po krku, navíc licence operátory jinde přišly podstatně dráže. Zjednodušeně řečeno se našim operátorům vyplatilo zákazníky zkásnout a neinovovat, ačkoliv měli v cenotvorbě volnou ruku. Zdražení či sleva v mobilní síti nemá na inovativnost a expanzi do budoucna v rozumné míře velký vliv.  

4. Pokud je pro operátory levnější roaming výhodný, proč jej už nezavedli? (Námitka, že zisky neklesnou, protože lidi budou více volat.)

Pan Rybář opět překrucuje (nebo nepochopil). Výhodnější je drahý roaming pro velké zavedené operátory, nikoliv pro malé alternativní operátory. To je ten hlavní důvod, proč jej nezavedli – ti malí nemohou, pro velké je drahý roaming výhodný. 

5. Pokud někdo ví, kde je “rovnovážná poloha trhu”, proč neurčuje ceny pro další produkty a služby?

Rovnovážnou polohou trhu se překvapivě neoznačuje stav publikování centrálního ceníku, ale stav, kdy trh není deformován nebo tato deformace je kompenzována, čili regulována. Kompenzace mají různé podoby: například když se udělovaly licence na GSM sítě v pásmu 900 a 1800 MHz v Německu, byla licence pro Eplus v pásmu 1800 MHz na přepočet o něco levnější, protože bylo zřejmé, že výstavba bude těžší kvůli horší rádiové propagaci. Podstatou regulace trhu je naopak odstranit bariéry, které svobodnému, rovnému a spravedlivému podnikání brání, například zajistit to, aby na trhu nemohly vznikat a prosperovat nejrůznější gangsterské praktiky. Což byl příklad roamingové blokace alternativních operátorů. A vtip je samozřejmě v tom, že není nikdo, kdo by věděl přesně, jak skutečně má vypadat rovnovážná poloha trhu. Toto vymezení vzniká diskusí lidí, kteří rozumí ekonomice i dannému oboru.  

6. Ceny nebo “spravedlivé náklady” nemají být určovány ani úředníky, ani demokratickou většinou. Je to stejně odporné jako ta moderní (související) debata o mravnosti zisků všemožných profesí. Nepochybuji, že pan Zandl by nám zavedl i spravedlivé porce jídla v restauracích nebo spravedlivé ceny lístků na autobus.

Jak při komunikaci s finančním úřadem pan Rybář rychle zjistí, náklady se dělí na uznatelné nebo neuznatelné. Dárky pro milenku do nákladů své firmy dá těžko, rozhodně to nesmí přiznat, pokutu za svobodné parkování na přechodu pro chodce už vůbec. Podobná teze se užívá u spravedlivých nákladů. Pokud se vyčíslují, má v nich být zahrnuto to, co se týká nákladované služby. Cena za techniku ano, pokud technika slouží službě. Cena za ředitelovo Audi ano aliquotní částí podílu služby na podílu výnosů firmy. Ředitelova milenka vůbec. To je rozdělení, které vám poněkud vědečtějšími a delšími slovy ozřejmí každá učebnice ekonomie včetně těch sovětských.

Ano, jsou chvíle, kdy by pan Zandl zavedl spravedlivé proce jídla. Tento systém se používá například v době války, kdy je zdrojů jídla nedostatek. Druhou cestou je nechat ty lidi pochcípat, což jiný vyzývatel Svobody bez předsudků J.V.Stalin již vyzkoušel a experimentálně ověřil jako rovněž funkční. Z důvodů dlouhodobé udržitelnosti ovšem v tomto případě preferuji regulaci a tedy první cestu (J.V. Stalin již za svého života neověřil, my ano).

Závěrem: od pana Rybáře se bohužel neliším světonázorem, ale zkušeností, znalostí a záklopkou nemluvit o věcech, kterým se nevěnuju do detailu a na které mám jen názor. Názor má každý, ale rozhoduje znalost. Regulace roamingu je aplikace sto let starých ekonomických pouček, musíte je ovšem znát a musíte se trochu situaci na trhu věnovat, věru nejde o žádnou mystiku nebo magii. V případě žárovek (kdo chce svobodně Zandla bíti, svítí si při tom žárovkou) je ta poučka rovněž jednoduchá a jde o to, zda máte obavy z Ruska a závislosti na něm. Pokud ano (já), považujete “zákaz žárovek” za prkotinu. Pokud ne, nebo jste nepochopili, o co jde, tak vám to trhá žíly. 

Tím považuji jízdu na mrtvém koni za ukončenou a přeměřením ujeté vzdálenosti můžeme zjistit, že ke svobodnější společnosti jsme se nepohnuli ani o milimetr. Je ale dobré jednou za čas experimentálně ověřit, že sebevědomí znalost stále ještě nenahrazuje.  

 

 

 

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 25×, průměr: 3,52)
Loading...

43 komentářů

  • Řekl bych, že na mrtvém koni se snaží jet pan Zandl, navíc to trapné vyhrožování bejsbolkou.. Kdo to má být, ten člověk s patentem na rozum, ten Regulátor, který lépe než všichni ostatní ví, co je pro ně dobré? Už vím, pan Zandl! Nepochybuji, že lid si vždy najde cestičky obejít sebeblbější zákony, které vrchnost ke zdůvodnění svých platů vymyslí, stejně tak operátoři najdou tarify, které jim stávající zisky dorovnají a ti velcí si najdou jinou hůl na potírání drobné konkurence, pěkně to vidět v Česku: kamery při kolkování lihu, likvidační poplatky pro benzinpumpy atd.

  • „Když někoho chytnete pod krkem a řeknete mu, že dostane přes držku, dokud vám nenakulí pětikilo, tak je to sice svobodné podnikání generující zisk dle všech zásad Svobodných“

    Pane Zandle, jste lhář a demagog. Nic takového Svobodní nikdy neprosazovali a nic takového v jejich zásadách nenajdete.

  • Koukám, že Svobodní už zaveleli k obraně. 😉
    Ještě by nám třeba mohli vysvětlit, jak si jejich trh poradí s omezeným dostupným spektrem. Ale ono je to jedno, oni mají názor a za tím si stojí.
    Patricku, díky za dobré vysvětlení i jeho doplnění.
    A Svobodní, vraťte se na své servery. 😉

  • Členové a příznivci SSO mají hlavně ideologii.

    Díky za oba články a doufám, že si najdete čas na revizi, těch pár gramatických chyb a kostrbatých větných konstrukcí hyzdí jinak skvělé články.

  • Pane Zandle díky za pěkný článek. U nás v Jablonci na Vrkoslavicích máme jen jedno pekařství a mám pocit, že toho zneužívá a má nepřiměřené zisky. Co s tím mám dělat? To samé platí pro zelinářství, železářství, kadeřnictví, pradlenku a když nad tím přemýšlím, tak to platí pro každý obchod, co tu máme. Zdá se, že rozumíte mobilním sítím, nemohl byste nastudovat i tyto další oblasti a pomoci nám Vrkoslavickým k větší a lepší konkurenci? Děkuji.

  • U mě tedy argumentačně na celé čáře vítězí Patrick. Svobodní jsou puzeni touhou naroubovat volný trh všude, i do oblastí, které z různých důvodů jsou problematické (jako je třeba omezené rádiové spektrum), a také dokázat, že veškeré zlo pochází z EU… výsledky jsou ovšem tristní. Ne snad, že by v jednotlivostech byli úplně mimo, ale jak se začnou pouštět do další argumentace a vyvozovat závěry, je zle.

  • Ja mam dotaz: samozrejme ze roaming jako takovy nic nestoji, cena datoveho prenosu je marginalni. Ale v pripade kdy ja si koupim mobil v nemecku u TMobile a budu ho pouzivat v cechach, jak bude probihat vyuctovani mezi operatory? Protoze tady budu muset pouzivat jednu z lokalnich siti. Tezko pujde delat tarify „hovor do nasi site O2 bude zdarma“ protoze nejaky poplatek jine siti bude muset byt vyplacen. Take naklady na vybudovani a udrzovani siti jsou ruzne v ruznych zemich (hustota obyvatelstva, najmy apod.). Jak se tohle bude resit?
    Nerikam, ze roaming jak je ted neni zneuzivan pro antikompetitivni ucely, nemam o tom dost znalosti, ale nerozumim jak by to melo fungovat bez roamingu.

  • Jan Mikula: Pletete si dojmy s pojmy. Nikdo nebrání otevřít komukoliv dalšímu nové pekařství, železářství, atd. To, že tam u vás v Jablonci nikdo další není, není podstatné. Podstatné je, že nikomu se nebrání tam u vás případně konkurovat zavedeným obchodům.
    U operátorů je to jiné. Já když seženu peníze a budu si chtít otevřít nového operátora, tak mám smůlu. Bez části spektra, kterého je sakra málo, si mohu plány na nového operátora nechat akorát tak na papíře.
    Rozumíte tomu rozdílu?

  • Dobrej počin, pane. Ale ráčej si opravit v tom bodu 4. „Pan Rybář opět překrucuje (nebo nepochopil). Výhodnější je drahý roaming pro alternativní operátory, ..“ na levnější roaming, nebo to nějakej svobodnej zas pochopí špatně. My ženatí a rozvedení už v tom máme jasno 😉

  • Pavel F: nikdo vám nebrání postavit si vlastní ústřednu, pořídit propojení do dalších sítí, pár čísel od ČTÚ a poskytovat (mimochodem i dnes stále za velmi zajímavých cenových podmínek) pouze odchozí hovory z vlastní sítě. A propojením dvou takových hovorů si kupodivu přes vaši ústřednu a za vaši cenu pokecají libovolní dva účastníci kdekoliv na světě, s libovolným operátorem a bez nutnosti vlastnit licenci k jakékoliv frekvenci 🙂 a že takové firmy už (dlouho) existujou. jen teda zákazníci jsou pohodlní něco takového masově používat, tak platí..
    Ono stavět čtvrtou nebo pátou síť s téměř 100% pokrytím vlastními BTS se jen tak někomu nevyplatí, viz taky obrovský zájem nováčků v poslední aukci i stále rozšiřované sdílení vysílačů mezi růžovým a modrým operátorem..

  • alfi: Jste demagog nebo jste nepochopil o čem je řeč? Já se nebavím o pevnolinkových operátorech, těch se přece tato regulace netýká. Tak proč to tu taháte do diskuze? Bavme se, prosím, k věci..
    Mohu tedy snad konkurovat již zavedeným mobilním operátorům (ve smyslu na stejné úrovni) bez toho, aniž bych používal nějakou část rádiového spektra?

  • Pavel F: Pak je ale problém ve státě, který nedokáže dobře rozdělovat radiové frekvence viz již zmíněná poslední aukce, která nepřinesla žádného nového operátora.

    Obecně problém omezených zdrojů (ať už radiových frekvencí, půdy, peněz, pracovníku a mnoha jiných druhů) známe úplně z každého druhu podnikání. Mobilní operátoři nejsou výjimkou. Nejde tedy říct, že u pekařství dohled nepotřebujeme a u operátorů ano. Principiálně všichni řeší stejný problém.

    Mimochodem zklamu vás, nic jako volný trh ve skutečnosti neexistuje. To je abstraktní pojem pro společnost svobodných lidí, kteří si mezi sebou nabízejí služby a výrobky a dobrovolně je směňují. Jinými slovy pokud říkáte, že volný trh má vrozené chyby, které neumí vyřešit, tak vlastně říkáte, že lidé neumějí některé problémy vyřešit respektive že lidé jsou chybující. Co ovšem navrhujete? Že pár (ne)(vy)volených lidí arbitrárně podle svého přesvědčení rozhodnou, jak má spolupráce lidí v dané oblasti vypadat. Jak víme, že tito lidé nechybují?

    Svobodní ani jiní zastánci svobodné společnosti nejsou pro volný trh, protože je ultimátně dokonalý, ale protože to je prostředí, ve kterém se chyby lidí nejrychleji zjistí a napraví, tak že dojde k minimum škodám. Chápete? Mi nezbošťujeme volný trh, my jen víme, že lidé chybují…

  • to Jan Mikula: můžete mi vysvětlit, jak se ve volném trhu rychle a jednoduše zjistí a napraví externality? Když třeba fabrika čoudí do okolí bordel a zatěžuje tím své okolí? To si jako každý člověk, na kterého to má dopad vyčíslí, jak moc ho to zatěžuje, vystaví továrně fakturu a ta mu to zaplatí? Jsou prostě věci, které se ve volném trhu v krátkém období nevyřeší a je hodně diskutabilní, jestli se dokáží vyřešit v dlouhém až velmi dlouhém období, takže tu pohádku o rychlém zjištění a napravení chyb si nechte pro něhoho jiného. Ekonomie není o dogmatech.

  • Jiri Knesl: opravdu to neprosazujete? Takze byste zakaz zabijeni a mlaceni lidi ponechal? Uvedomujete si, ze tim do svobodneho prostredi vnasite regulaci? Muzete mi zkusit vysvetlit, jak to souvisi s temi takzvanymi svobodami, ktere hlasate?

    Jan Mikula: otevrete si vlastni pekarstvi a uzijte si to, ze i ve clenskem statu Eu to muzete udelat. A uzijte si svuj zisk z takove akce, drzim vam palce! Nebo jezdete jinam.

  • Jan Mikula: a muzete mimochodem nadhodit nejake lepsi reseni podeleni kmitoctoveho spektra? Narozdil od rohliku vaseho neboheho pekare totiz je radiova sit geograficky prislusna, v jinem meste vam je na prd, zatimco rohliky se prevezou. A pocet frekvenci je omezeny. Mate rekneme 5 sad, navrhnete mi prosim lepsi system, jak je rozdelit…

  • „Když někoho chytnete pod krkem a řeknete mu, že dostane přes držku, dokud vám nenakulí pětikilo, tak je to sice svobodné podnikání generující zisk dle všech zásad Svobodných, ve slušné lidské společnosti je to protizákonné z řady dobrých důvodů, které – doufám – je možné nevysvětlovat, protože je víme.“

    Naozaj je to protizákonné? Tak skús tohto roku nepodať daňové priznanie 😉 A až sa ti vo dverách objavia chlapci v uniformách so zbraňou na opasku a budú sa ti vyhrážať väzením a daním do držky, tak si uvedomíš, ako veľmi to je protizákonné.

    „Rovnovážnou polohou trhu se překvapivě neoznačuje stav publikování centrálního ceníku, ale stav, kdy trh není deformován nebo tato deformace je kompenzována, čili regulována.“

    Ako sa pozná „deformovaný trh“? Aké sú jeho znaky? A kto to vôbec bude určovať? Alebo ako sa pozná nedeformovaný trh? Pozná to autor? Ak nie, akú má potom autor istotu, že regulátor zasiahol v správny čas a správnym spôsobom? Bude proste regulátorovi bezmedzne veriť? A čo ak ja mu veriť nechcem? Musím sa aj tak podriaďovať jeho rozhodnutiu? Prečo? Pretože autor má blog?

    „A vtip je samozřejmě v tom, že není nikdo, kdo by věděl přesně, jak skutečně má vypadat rovnovážná poloha trhu. Toto vymezení vzniká diskusí lidí, kteří rozumí ekonomice i dannému oboru.“

    Ako sa pozná, kto rozumie danému oboru a ekonomike? Podľa toho, ako sebavedomo sa k tomu vyjadruje? Alebo keď ho Nova označí za „experta“? Považuje sa autor za niekoho, kto rozumie ekonomike? Kde toto presvedčenie nadobudol? Nie je iba namysleným hlupákom, ktorí si iba myslí, že sa tomu rozumie?

    „Jak při komunikaci s finančním úřadem pan Rybář rychle zjistí, náklady se dělí na uznatelné nebo neuznatelné.“

    Uznateľné a neuznateľné kým? No predsa štátom! Proste sa banda nejakých ľudí rozhodla, že niečo uznateľné bude a niečo uznateľné nebude. Inými slovami, jedná sa o subjektívne názory úzkej skupiny ľudí a nie o nejakú objektívnu pravdu.

    „Ano, jsou chvíle, kdy by pan Zandl zavedl spravedlivé proce jídla. Tento systém se používá například v době války, kdy je zdrojů jídla nedostatek.“

    Ako sa pozná spravodlivá porcia jedla? Každému podľa jeho chuti? Pokiaľ viem, tak „spravodlivé porcie jedla“ za vojny fungovali tak, že obyčajní ľudia hladovali a vláda a byrokrati si užívali plnými dúškami. To je tá spravodlivá porcia jedla?

    Fakt by ma zaujímalo, kde autor berie tú istotu, že to regulátor zreguluje správne a že to v skutočnosti ešte nezhorší. Aha, už viem – má to predsa zo zákona nariadené, takže to rozhodne bude správne!

  • „Zisk má být získán spravedlivě, přiměřenými způsoby.“
    Zajímavá floskule, která se dá vysvětlit vždycky přesně tak, jak to danému ideologovi vyhovuje. Pro socialistu bude jistě „přiměřenost“ jinde než pro „konzervatistu“. Pro chudáka bude „spravedlnost“ také jinde než pro bohatého člověka.

    „Když někoho chytnete pod krkem a řeknete mu, že dostane přes držku, dokud vám nenakulí pětikilo…“
    Aha, takže ho chytneme pod krkem preventivně a řekneme mu, že dostane přes držku, když nezlevní. To jsme si jistě pomohli…

    „Dodnes jsou služby 3G operátorů žalostné, ačkoliv jim regulátor nic moc nepřikazoval a regulační příkoří se jim neděla…“
    Až na to, že se regulátorovi nějak nechce a nechce do toho volného trhu a tak raději držením frekvencí podporuje tu oligarchii, kterou pomáhal vytvořit.
    Ceny snižuje konkurence a kvalitu služeb zvyšuje také konkurence. Je to popsáno někde v prvních deseti kapitolách všech ekonomických knih, když už tady Patrick Zandl školí ty ekonomy…

    „Ano, jsou chvíle, kdy by pan Zandl zavedl spravedlivé proce jídla. Tento systém se používá například v době války, kdy je zdrojů jídla nedostatek.“
    Konečně meritum věci. Ano. V době války, kterou vyvolal stát, nám také stát zreguluje jídlo, abychom nepochcípali hlady. To je podstata problému. Stát nám regulacemi vždy ochotně pomáhal řešit problémy, které bychom bez něj neměli.

  • Panove Lokutus a Gofry, stejna otazka, jako vyse pro Jana Mikulu: jake prulomove schema distribuce peti sad frekvenci byste navrhovali?

  • Nevím, školy nemám, ale skutečně je roaming tak hodně a často používán, že Free přichází v míře větší než malé o klienty, protože až zase pojedou do Německa, budou mít drahé volání domu?

  • „Takze byste zakaz zabijeni a mlaceni lidi ponechal“

    Předně tedy, Svobodní jsou liberální demokratická strana, zatímco já jsem anarchokapitalista, tedy Svobodní chtějí zachování státu, kdežto já ne. Některé mé názory se můžou lišit, ale předpokládejme, že stanoviska Svobodných (kde já jsem pouhy registrovaný příznivec) budou blíž ke středu mezi mnou a vámi.

    Liberální přístup říká, že každý má mít všechny svobody, které neomezují svobody druhého. Každý člověk má právo na nedotknutelnost zdraví a majetku.

    Tzn. je možné např. nabídnout boxerský zápas a pokud protistrana souhlasí, nejedná se o narušení svobody. Nebo budu třeba napaden, čímž se útočník sám vystavil do pozice agrese a mám právo se bránit – z práva na vlastní tělo. Zároveň ale nemám právo já na někoho zaútočit.

    Tento přístup já jako anarchokapitalista považuju za dostatečný pro fungování civilizace na soukromé a konkurenční bázi.

    Svobodní k tomu budou nejspíš chtít provozovat státní soudy, věznice, policii atd. Alespoň z našeho diskuzního fóra mám spíš pocit, že je ve straně o hodně víc minarchistů (zastánců malého státu) než anarchokapitalistů (zastánců neředěného kapitalismu).

  • To Jirka: Úplně stejně jako byste dnes řešil problém, že váš soused seká trávu v šest hodin v neděli ráno. Nejprve se s ním pokusíte domluvit na řešení, které bude přijatelné pro oba a pokud ne, je tu soudní systém, který řeší občansko-právní konflikty.

    Namítnete, že zákony podle kterých soud soudí stejně dělají politici a jsou to vlastně ty ony regulace. My zastánci svobodné společnosti ovšem nemáme tento soudní systém v lásce a dáváme přednost systémy common law (přirozený právní systém), který funguje na precedentech. Doporučuji skvělou knihu Bruno Leoni – Právo a svoboda.

    No a ten soud rozhodne, jak celou situaci vyřešit. Možná nařídí kompenzovat továrně vzniklé škodliviny, možná ji nařídí omezit jejich vypouštění. Nevím. Ale mě jde znovu o to, aby tu bylo co nejlepší prostředí, jak řešit problémy a chyby lidí.

  • Patrick Zandl: Proč bych si zakládal pekařství, já mu nerozumím, stejně tak nerozumím mobilním sítím. To ale neznamená, že jako spotřebitel nechci ty nejlepší služby. 😉

  • Milý Patricku Zandle, vy to stále nechápete, že? Můj děda mi vždy říkával, používej zdravý rozum, buď pokorný a slušný. Já nevím, jaké je nejlepší řešení, protože vím, že jsou tisíckrát chytřejší lidé v téhle oblasti. Nejde mě či komukoliv svobodně smýšlejícímu o prosazení konkrétních řešení, ale o vytvoření prostředí, kde ti nejchytřejší budou možnost s nejlepším řešením přijít a prosadit ho.

    A jak zajistíme, že je to to nejlepší řešení? Tím, že ho ostatní přímou na základě dobrovolnosti. Protože právě princip dobrovolnosti je jedním z pilířů svobodné společnosti. Rozumíte mi?

  • Mě by jen zajímalo, jak je vůbec možné, že v Somálsku mají mobilní sítě? Vždyť to podle Zandla a spol. není vůbec možné…

  • Čtenář nemusí být zrovna kujón, aby pochopil, že v tomhle sporu nejde tak úplně o roamingové sítě, ale o problémy při rozlišování subjektivních názorů a objektivních faktů. Tím myslím tohle:

    1. Tvrzení „Velcí operátoři zneužívají roaming k tomu, aby ničili konkurenci.“ je objektivní fakt, protože p. Zandl prokázal v článku, že tomu tak doopravdy je. Jinými slovy, tvrzení platí bez ohledu na to, co si o tom myslí jiní lidé.
    2. Tvrzení „Roaming je tedy zlo a měl by být zakázán.“ je už pouze subjektivní názor, nelze totiž exaktně dokázat, co je dobré a co je špatné – už jen prorto, že „dobro a zlo“ jsou jen jakési filozofické pojmy. Záleží tedy pouze na postoji každého člověka, jestli s tvrzením souhlasí. (To samé by samozřejmě platilo pro tvrzení „Roaming je dobrý a měl by být povolen.“)

    Problém pana Zandla je v tom (pokud jsem tedy správně pochopil předposlední odstavec tohoto článku), že za objektivní fakt pokládá i druhé tvrzení a na základě toho usuzuje, že SSO jsou blbci, co nemají dostatečné znalosti, aby pochopili, že tvrzení č. 2 je jediná možná pravda. Což je v článku, který kritizuje aroganci a přílišné sebevědomí, značně humorným prvkem.

    Toť vše.

  • Jirří Knešl:
    Liberální přístup říká, že každý má mít všechny svobody, které neomezují svobody druhého. Každý člověk má právo na nedotknutelnost zdraví a majetku.

    Zajímalo by mě jak toto právo v čistě anarchokapitalistické společnosti chcete zajistit.

  • Pan Zandl je typický „fachidiot“, který sice možná rozumí telekomunikačním technologiím, ale nerozumí fungování trhu. Pokud je opravdu důvodem další regulace kartelové či monopolistické chování stávajících operátorů, jistě by jej vyřešily standardní tržní principy (lokální či evropské soudy). Nařizování tzv. „spravedlivých“ cen soukromým firmám je socialistický nesmysl, který deformuje trh a spotřebitele tím ve skutečnosti poškozuje. Bude také nařízeno „evropské poštovné“ na dopisy? Nebo jednotná cena mléka nebo piva? (určitě by se i tady našly podobné srdcervoucí historky o potřebě regulace a ochraně nebohých spotřebitelů)
    Je úplně hrůzostrašné, kolik lidí těmto socialistickým tendencím EU ještě tleská.

  • to Jan Mikula: Problém je v tom, že to nejde vyřešit jako sekání trávy v šest hodin ráno. U něho jde totiž velmi jednoduše určit „oběti“. Nejenže to poznají sami, ale jde změřit, jestli ten hluk překračuje limity, a jde určit původce. U typické externality jako škodliviny z továrny to tak jednoduché není. Škodliviny mají často dlouhodobý a nepřímý vliv na zdraví. Přestavte si, že se přestěhujete do Ostravy a za 10 let začnete mít dýchací problémy. To jako půjdete k soudu a budete někoho žalovat? Koho? Vítkovické železárny, OKD, Novou huť nebo třeba Třinecké železárny či Válcovny plechu Frýdek-Místek, které se určitě taky nějaké měrou podílejí na špatném vzduchu v Ově? A jak dokážete, že zrovna ten konkrétní typ znečištění způsobil poškození vašeho zdraví, a do jaké míry, protože přece ještě pracujete jako horník a kouříte? To je prostě nesmysl ke kterému vede dogma „stát je zlo a všechno si vyřešíme sami na základě dobrovolných vztahů“.
    Kdyby to měly řešit soudy, tak by to skončilo procesy „fabrika vs. lid“, kde byl na jedné straně byla fabrika a na straně poškozené přesně neurčená množina lidí. Jediným možným výstupem by bylo, že by fabrika buď musela omezit škodliviny nebo to společnosti nějak kompenzovat. A jsme víceméně u toho, jak se řeší externality dnes. Rozdíl je v tom, že na rozdíl od soudu, kde se to řeší jednorázově, se to nyní řeší systematicky. Systematicky se provádějí měření a vyhodnocují se. Nejsou potřeba náklady spojené se soudy a nakonec to je výhodnější i pro producenty škodlivin, protože pravidla jsou nastavená přece jenom předvídatelněji a dlouhodoběji než u jednotlivých rozhodnutí soudu.
    A to se bavíme o externalitě, kde lze jednoduše najít původce a dohnat ho ke spravedlnosti. A teď si představte, že mi 100 metrů za barákem projede 30 tisíc aut denně – špatný vzduch a velký hluk. To jako mám denně žalovat 30 tisíc řidičů, že mi přispěli k poškození mého zdraví, a po každém chtít 1 haléř?

  • To V.Janecek: NIKDO přece nenařizuje ceny soukromým firmám, asi jste nepochopil, o čem ten problém je. To pravidlo by mělo pouze nařizovat STEJNÉ ceny doma i v cizině, ale ty ceny si každej může dělat jaké chce.

    Je to podobné jako ceny jídla v jídelním voze mezinárodního rychlíku, kdy provozovatel by vám v ČR nabízel pivo za 30,- a po přejetí vlaku přes hranice, by chtěl za další pivo 50,- Kč. 😉

  • Aha, takže přeci jen ta jednotná a dostatečně „sociálně únosná“ jednotná cena piva. Firma si může stanovit ceny jaké chce, ale jen když produkt A bude stát stejně jako produkt B. Že s tím máte nějaké náklady? To úředník neřeší, hlavně že je spotřebitel ochráněn.

  • Jirka: Ale jo, soud to řeší jednorázově, ovšem tím taky vytváří univerzální pravidla. 90% firem nebude provozovat něco co u soudu jasně projedou, přinejhorším do okamžiku kdy jim bude pohroženo žalobou. A tomu zbytku je jedno jestli jdou proti judikátu nebo zákonu.
    Co žalovat provozovatele/majitele silnice?
    Aneb hledáte problémy tam kde nejsou.

  • Děkuij, nejvíce se mi líbí, když mi to pan zandl podá z toho hlediska, že díky práci stovkám skvělých a jedinečných úředníků EU, kteří mi nejdříve pomohli vyřešit problém se žárovkama a já doma konečně ušetřím za elektřinu. Přestože svícení mi odebírá tak 1/10spotřebované energie.
    Se stejně neomylně vrhli na to, abych ušetřil při roamingu v zahraničí, který v celkových ročních nákladech nedosahuje ani promile provolané částky a i v nákladech na dovolenou je to naprosto marginální položka, za to jim jsem hodně vděčný a vím, že si své platy a následně důchody zaslouží. Stad by jen šlo udělat, že při volání v roamingu bych místo zvonění před spojení slyšel Odu na radost.

  • To Jirka: Myslím, že si odpovídáte sám. Na jednu stranu tvrdíte, jak je to komplikované a že je těžké určit nejen oběti, ale i viníky a míru jejich zavinění a na druhé straně tvrdíte, že dnes to řeší úředníci systematicky.

    Kouzlo soudu, kde jeden žaluje druhého je v tom, že jedna strana se cítí poškozená (máme identifikovanou oběť) a jedna strana je nařčena ze zavinění (máme potencionálního viníka). Soud pak řeší pouze tento vymezený spor, což je mnohem jednodušší než vámi blíže neidentifikované systematické řešení úředníky.

    Co když lidé na Ostravsku jsou ochotni tolerovat sníženou kvalitu životního prostředí výměnou za vyšší prosperitu regionu? Ve svobodné společnosti jsou soudy až tím posledním řešením. Lidé mohou z Ostravska odejít do jiných krajů (a hlasovat tzv. nohama), čímž dají najevo své preference. Když se pak začne kraji vylidňovat, odejde i pracovní síla a tamní podniky začnou hůře prosperovat, protože pracovní síla bude dražší a kvůli menšímu výběru i méně kvalitní, což povede třeba k omezení produkce a tím omezením vypouštěných škodlivin.

    To je jen jeden z příkladů, jak se taková situace může ve svobodné společnosti řešit. Těch mechanismů bude mnohem mnohem víc, jen je zatím neznáme. Prostě musíme přiznat, že vše kvůli komplexnosti života nejde odhadnout a plánovat.

    Znovu opakuji nejde o prosazení konkrétních řešení, ale prostředí, kde lidé ti nejlepší z nejlepších takové řešení dokážou přinést. Viz můj příspěvek výše.

  • To Patrik kandiduje do juroparlamentu, bo co? Nejdřív brání zákaz žárovek a teď zase chválí zrušení roamingu. Za chvíli bude chodit s še gevarou na triku a hlásat názory jurupředsedy Schultze.

  • Precetl jsem si uvodni clanek pana Zandla, clanek pana Rybare, pak odpoved Rybare a opoved Zandla.

    Abych se priznal vubec jsem to cele nepochopil. Nevim jestli to, co chce EU je dobre ci spatne, jestli se to tedy pro obycejneho smrtelnika zlevni nebo zdrazi,jaky sou vyhody/nevyhody EU reseni a jake to idealni reseni je. Asi sem trouba 🙂

  • Škoda že p. Zandl ještě nenapsal, že pokud se operátorům nelíbí regulace roamingu, že se mohou na provozování telekomunikačních služeb vykašlat. A problém číslo dva, prý máme pouze pět sad telekomunikačních pásem pro mobily. Takže tu není volný trh možný. To, že máme pouze pět sad pásem, díky státní regulaci ale už dotyčný nevidí.

    Svobodný pán má pravdu, Vy prostě máte nějaký světonázor a přes ten nejede vlak. V tomto sporu je Vaše vzdělání úplně k ničemu, protože toto je věc morálky a ne čísel.

  • Obvykle jsem sympatizantem Svobodných názorů, tentokrát je pravda myslím někde na půl cesty, dokonce možná ještě dál. V obecné rovině rohlíků, žárovek a dalšího zboží mne skutečně nikdo nezbaví mého názoru, že není možné, aby jakýkoli regulátor nařizoval někomu cenu či technologii. Ovšem ve velmi specifickém případě roamingu a telcosegmentu, kde samoregulační schopnost volného trhu je utopií, je dobře, že se něco hnulo.
    Škoda, že se Patrik a pak i pan Rybář dali strhnout k ideologické potyčce a nezůstali u té ekonomie. Kdyby u ní zůstali, pak by byl vítězem debaty Patrik. Po přečtení odboček k bejzbolkám ale dávám palec dolů. Je mi líto, že někdo, jehož odborných znalostí si dlouhodobě vážím, využívá v poslední době často své články k ideologickým útokům…

  • @Patrik Zandl>“Panove Lokutus a Gofry, stejna otazka, jako vyse pro Jana Mikulu: jake prulomove schema distribuce peti sad frekvenci byste navrhovali?“

    To najjednoduchšie – kto prv príde, prv melie. Rovnako ako v prípade pôdy, lesov, zdrojov nerastných surovín atď atď.

  • Pan Zandl je pro mě stále více rozporuplnější osobnost. Na jednu stranu mám v silné oblibě některé jeho knihy, na straně druhé mě pravidelně šokuje svojí politickou agitací. A ničím jiným není ani tento vstup o Roamingu. Jeho urputná a opakovaná ochota „prát“ se s vlastním ideologickým protivníkem to jen potvrzuje.

    Hluboké poznání jak funguje technická část „telecomu“ není žádný argument pro oprávněnost prezentovaného politického postoje a ničím jiným ten jeho není. Jen politickým, bohapustým jakýchkoliv principů fungování svobodné, privátní ekonomiky.

    Telekomunikační služby nejsou vodou, vzduchem ani chlebem, bez kterých je život nemožný. A kupodivu ani tyto „komodity“ často nejsou pod takovým politickým zájmem, jako telekomunikace v EU.

    Expert z oblasti zemědělství a potravinářství by jistě položil na stůl bezbřehé technické detaily o pěstování obilí, jeho úskalích, nezbytnostech, globalizaci, regulaci, než se dostanou v konečné podobě rohlíku na pult pekařství v ulici, jehož konkurenceschopnost smetl pan Zandl v podstatě jedinou větou. Především pak tyto znalosti nejsou potřeba k tomu, aby člověk i neznalý velmi dobře chápal, že politické regulace jsou vždy jenom na škodu, v ekonomice obzvláště. A Zandlova bravůrní znalost prostředí telcomu samozřejmě neohromí ke změně jasného postoje žádného přemýšlivého člověka.

    Jen ty, co jsou jeho bravurní terminologií dané profese, předmětné diskuse, naivně ohroměni.

    Tak ale funguje politika, politikaření. Najít a použít prostředky, jak jiné oblbnout.

  • „Takze byste zakaz zabijeni a mlaceni lidi ponechal? Uvedomujete si, ze tim do svobodneho prostredi vnasite regulaci? “

    Tak lépe demonstrovat, že vůbec nevíte, co kritizujete, jste nemohl. Jak si myslíte, že by svobodní (a mimochodem, třeba i ekonomové) definovali slovo „regulace“?

  • Pan autor by mohl citovat alespoň jedinou svou ekonomickou poučku na které se odvolává a uvést nějakou literaturu ze které vychází. Možná to neví, ale Karel Marx už byl v ekonomii lehce překonán

  • „Výhodnější je drahý roaming pro alternativní operátory, nikoliv pro velké zavedené operátory. To je ten hlavní důvod, proč jej nezavedli – ti malí nemohou, pro velké je drahý roaming výhodný.“

    Tyhle dve vety mi nejak nedavaji smysl. V prvni vete je drahy roaming vyhodnejsi pro alternativni operatory a v druhe je vyhodny pro velke?