Nová vláda se prezentuje plánem sebrat obcím peníze z radarových měření za překročení rychlosti. Ty byly dosud “příjmem rozpočtu obce” a zejména Motoristům sobě ležely tyto peníze v žaludku. Tak si k tomu řekněme pár faktů.
Rychlostní radary provozují obce nebo “obce s rozšířenou působností” (něco jako někdejší okresy, dnes ORP) a hlavním důvodem, proč peníze jdou do rozpočtu jim, je skutečnost, že za obcemi jdou také všechny náklady.
Náklady za radary
Prvním nákladem je radar a jeho zkalibrování, což je jednorázový náklad typu 300 000 Kč pro ruční radar, cca milion pro úsekové měření se servisem atd, drobné desetitisíce až statisíce při přesunu stacionárního radaru z místa na místo.
Druhým podstatným nákladem je ovšem zpracování přestupků. Většina obcí se drží převažujícího výkladu, že zpracování musí provádět pracovník, nelze tedy jen vyjet pokuty do PDF, poslat je jako datový soubor do Hybridní pošty a čekat na peníze. Je tam potřeba člověk, který se na to “podívá a posoudí” - například, zda nešlo o oprávněné překročení rychlostí typu auto policie atd. Ať si o tom myslíte, co chcete, takhle praxe má svůj důvod, řada obcí prohrála nějaké soudní spory a tak se tento úzus drží. Bez většího pročištění zákona nebudou obce ochotny toto zpracování více automatizovat, ačkoliv by to jistě možné bylo. Následkem toho je potřeba počítat s určitým množstvím pracovníků. Čísla? Brandýs-Boleslav má dva přestupkáře na radary, ti obslouží pokuty za 20 milionů Kč ročně. Říčany takových lidí mají kolem šesti, obslouží cca 60 milionů Kč ročně - berte to velmi orientačně, protože ti lidé dělají i jiné věci, ale vztah 1 přestupkář = 10 milionů Kč může být na vytížených obcích středočeského kraje slušná měrná jednotka.
A co výnosy z radarů?
Náklady už tušíme. Už jsme si řekli, že Brandýs zinkasuje 20 milionů, Říčany 60 milionů, Kolín 15 milionů. Celkově se vybralo v roce 2024 na “sankčních platbách” ve středočeských obcích cca 466 milionů Kč, z toho většinu tvoří právě rychlostní pokuty. Jak je to jinde? Obce v Kubově Jihočeském kraji vybraly 127 milionů, počet obyvatel je poloviční. Vysočina 161 milionů, ještě mírně méně obyvatel, než Jihočeši. Kde je rozdíl? Dálnice. V letošním roce, po propojení D3, pokuty v jižních čechách naskáčou, jestli ty radary zapnou.
To je ta výnosová stránka, která vypadá “královsky”.
A jaké jsou s radary problémy
A teď ty problémy.
- Přestupkář je služební místo, takového člověka není snadné pak “vyhodit”, zatímco výnos z radarů velmi rychle klesá. Obce si tedy musí dobře spočítat, jak to udělat, aby nenabraly hodně lidí a pak se neukázalo, že pro ně není práce.
- Výnosy z pokut jsou ještě problematičtější, pokud je obec “okresní” - tzv. ORP - vybírá pokuty z celého regionu, ale pokuta je příjmem té obce, která provozuje úřad. Z toho vznikají nejrůznější formy dohadů - od dohod o přerozdělování “výnosů” po nevraživost, že ORP na sebe nechce vzít zaměstnání přestupkáře a zřídit radar. Zpravidla bývá v regionu velmi málo “ziskových radarů” a zbytek jsou “pořádkové radary”. Pokud se pojedete vykoupat na Lhotu z Prahy a popustíte na obchvatu plynu, přijde vám pokuta ze Staré Boleslavi a ta dělá většinu městských výnosů. Několik městských radarů a radarů v regionu si stěží vydělá na sebe nebo ani to ne.
- výnosy z přestupků se nejvíce používají právě na opravy silnic, ale samozřejmě to nemusí být vždy pravda. Je na obci, jak peníze použije.
- řidiči zpravidla nemají ani šajn o tom, proč je někde stanoveno snížení rychlosti. Když projíždíte Hlaveneckým lesem, snížená rychlost slouží k tomu, aby setkání vozidla se zvěří nebylo pro posádku vozu fatální. Z toho důvodu zdejší kontrola rychlosti není tak ostrá. Je na řidiči, v jakém stavu chce jízdu dokončit a setkání s divočákem v devadesátce za polabské tmy bývá konečná. Snížená rychlost u Borku je proto, že to jde po hraně obce a staví tam autobus, chodí tam lidi. To i někomu možná dojde. Ale třeba úsek “mimo obec, kde sakra nikdo nebydlí” na ulici Mělnická je hlídaný ostře a řidiči se vztekají. Jenže tato silnice spojuje odlehlou část Boleslavi s centrem, není tu pořádný chodník a nebyla tu ještě do působení Roberta Pechy ani pěšinka oddělená od silnice, takže kdo to tím polem krosil devadesát a výše, ohrožoval místní lidi a děti chodící po krajnici. Zejména v mlze a noci z toho šel strach. Proto odtud dostanete tučnou pokutu. Podobně to máte v řadě jiných obcí. Sice vás to možná jako řidiče štve - ale překvapivě ta omezení se stanovila s nějakým důvodem. Stejně tak Říčany: pod ně spadá čtveřice radarů na D0 a D1, ty dělají naprostou většinu výnosů. Říčany jsou speciální případ, mají celkem 66 radarů, cca 25 měřených úseků, protože jsou ORP a zajišťují i okolní obce.
- “výnosné radary” dotují jiné nevýnosné výběry pokut, na kterých by obec prodělávala a ze zákona na ni spadnou. Tak například na D10 ŘSD zřídilo vysokorychlostní váhu a zpracování pokut spadlo na Brandýs (je to jeho ORP). Jenže z této pokuty městu zbude 30 % (většinu dostane kraj a SFDI), veškeré náklady (tři noví pracovníci + nákup software a další) jdou za obcí. Předpokládá se, že obec na tom prodělá, takže úřad rok brzdí patičkama výběr pokut za přetížené nákladní vozy. Jestli jste někdy četli o tom, že nevážíme v Česku přetížené náklaďáky, tak tady někde je hlavní důvod.
Vazba “vysoký výnos = vysoká doprava = vysoké náklady”
A s tím posledním bodem souvisí vážný důvod, který zaznívá málokdy. “Výpalné” z radarů se dobře vybírá tam, kde to svádí k nedodržování rychlosti a kde je vysoký provoz, čili zpravidla v okolí dálnic a jiných velkých silnic s vysokým provozem. A jelikož státní policie na kontrolu rychlosti či přetěžování vozidel prakticky rezignovala, řidiči jsou jak utržení z řetězu. A obce se musí vypořádávat s následky: lidé chtějí protihlukové stěny, osvětlené přechody, semafory, které je ochrání před “závodníky”, chodit či jezdit po krajnici na kole či koloběžce je riziko, budují se oddělené stezky. A obrovské náklady se topí v opravě silnic rozježděných přetíženými náklaďáky, které nerespektují nic. Přijeďte se podívat na brandýský most přes Labe, kde je zákaz nákladních vozidel - a dělejte si čárky.
Obce, které mají vysoký výnos z pokut, ho zpravidla mají proto, že zvýšenou dopravou nejvíce trpí. A prostředky investují zpravidla do oprav a rozvoje dopravní infrastruktury a s ní související bezpečnosti.
Co se stane, když se peníze obcím vezmou?
A tím se obloukem dostáváme k tomu, co se stane, jestliže vybrané peníze spadnou do kapsy někomu jinému.
Za prvé je třeba říct, že z pohledu rozpočtu SFDI jde o relativně malé peníze. Celkově obce vyberou na všech pokutách necelé 3 mld Kč, z toho odhadem polovina jsou tyto radarové pokuty za rychlost. Letošní rozpočet SFDI je cca 150 miliard Kč, takže jde o jedno procento. Touto změnou bude moci stát postavit dalších cca 6 km dálnice ročně, když toho bude schopen. Čili finanční důvody změny nejsou zjevně příliš veliké, jde hlavně o to, že Motoristé to měli jako svůj volební slib - pro ně má automobil přednost před občany obcí.
Zbytek bude do značné míry záležet na tom, jak se nastaví nový systém. Ve světě je po pravdě takový systém běžný. Francie výběry pokut směřuje do fondu dopravní infrastruktury, Británie do státního rozpočtu, podobně Německo nebo USA - tam třeba v Severní Karolíně ústava vyžaduje, aby výnos z pokut šel na školství. Obecně se obcím hradí provoz radarů, ale nesmí na nich vydělávat.
Pokud by se v Česku realizovalo to, o čem se mluví, tedy že obcím se seberou příjmy z výběru pokut, ale náklady ponesou nadále, bude z toho hodně nepříjemností. Obce to umí vládě slušně zavařit, i když nepřímo - většina starostů obcí je STAN, ODS nebo nezávislé spolky, ANO je málokde, Motoristé nikde, až obcím dojdou peníze, dají to v místních médiích vládě sežrat. Jak? Inu, například náklad pouhých brandýských Městských listů je zhruba třetina proti deníku Právo, zhruba sedmina proti MF DNES. Kumulovaný mediální výtlak komunikačních médií vedení obcí je obrovský, ačkoliv dnes není nikým podchycený s výjimkou SPD.
Dá se tedy předpokládat, že vláda nakonec nějaký “revenue sharing” zavede a obcím dá buďto peníze na obsluhu, nebo podíl z vybrané částky. To není to samé: peníze na obsluhu obce moc nemotivují dotáhnout skutečný výběr (zhruba polovinu pokut se někdo snaží nezaplatit). Podíl z vybrané částky zase smrdí nedodržením volebního slibu, takže to bude těžké.
Další důležitý bod bude, kdo bude rozhodovat o tom, kde se zřídí radar. Dnes musí s umístěním radaru souhlasit majitel komunikace (tj často kraj, ŘSD nebo je obecní) a musí souhlasit dopravní policie - takže si nelze snížit na rovném úseku rychlost jen tak z plezíru a hodit tam třicítku a “mýtnici” plus rozhoduje právě úřad, který sice formálně spadá pod obecní úřad, ale je to výkon státní správy, politici na něj “nemají vliv”, tedy ne přímo. Nastavení systému dělby peněz a systému pravomocí bude rozhodovat o tom, zda se vymáhání práva na silnicích totálně zhroutí (jak na něj rezignovala státní policie) nebo v nějaké formě udrží.
Co se stane?
Pro většinu obcí je příjem z radarů spíše symbolický, systematických “rýžařů”, kteří z toho udělali větší business, jsou jednotky a v monitoru státní pokladny je snadno dohledáte.
Bez nějaké signifikantní platby z radarů rezignují obce na kontrolu rychlosti a začnou rušit radary, kde nemají převažující bezpečnostní prvek či kde si to nebudou už moci dovolit. Místo toho přijmou paušální technicko-stavební opatření, jako jsou semafory na vjezdu do obce nebo na dlouhém rovném úseku v obci v případě, že to půjde. Tam, kde to nepůjde, budou velmi roztrpčené.
Problémem bude, jak obce nahradí investice, dnes z radarů realizované. Že si za to starostové dělají volební koncerty, je taková urban legend. Spíše z toho opravují rozbitý městský majetek, zejména obecní silnice a řadu prostředků věnují do bezpečnosti. A tady vidíme, že peníze odplynou především obcím, které jsou těžkou dopravou nejvíce zahlcené. To jen zvýší tlak na reorganizaci dopravy, v Brandýse například čekáme na zahájení stavby obchvatu Brandýsa.
Tím se zruší vazba “těžká doprava - zvýšená investice”. Jsem zvědavý, jak ji stát nahradí - že by přidal krajům na budování komunikací? Nebo ustanoví zvláštní rozpočty na komunikace pro ORP? To silně pochybuji.
Shrnutí
Abychom si to shrnuli:
- Jistě jde restrukturalizovat výběr příjmů z rychlostních měření tak, aby dával více smysl a byl spravedlivější i k menším obcím, které nejsou ORP a samy si radary zřizovat nemohou, přičemž negativní externality na ně dopadají.
- Nebyl ale předložen žádný systém, který by adresoval potíže stávajícího. Postup “Sebrat to obcím a dát to do SFDI” není systém.
- Dnešní systém má své výhody. Především vytváří přímou vazbu “silná doprava - větší výběr peněz”, už ale nevytváří pevnou vazbu “=investice do dopravní insfrastruktury”. Příjem je totiž příjmem okresní obce, není snadné ho směřovat postiženým lokalitám, pokud jsou jinde v okrese, mimo obec. Toto by bylo dobré opravit.
- Druhou hlavní výhodou je, že obce jsou momentálně fakticky jedinými vymahateli práva na silnicích a rychlost v radary pokrytých úsecích bývá nejrespektovanějším moto-předpisem, narozdíl od STK, alkoholu a dalších jevů kontrolovaných státní policí.
- zahraniční příklady ukazují, že centralizace příjmů může fungovat, ale jen když je součástí promyšlené dopravně-bezpečnostní strategie, ne jen dílčí rozpočtové úpravy. K čemuž je daleko, žádný takový návrh na stole není.
- A když už jsme u toho, stálo by za to změnit zákon tak, aby bylo zcela jasné, že pokuty mohou být zpracovávány automatizovaně, což by změnilo dnešní náklady, kdy cca 15-30% z pokuty si vezme její zpracování. Například ve Francii jsou příjmy z radarů (kolem 0,9 mld. € v roce 2024) nižší než celkové výdaje státu na bezpečnost silničního provozu (cca 4,6–4,8 mld. € ročně). Tu zase dnes suplují obce a jejich městská policie. Berte prosím tento článek jako výkop do diskuse, jak tuhle věc udělat správně.
Návrhové cíle, které podle mne musí návrh řešit:
- Zabránit „policing for profit“ na úrovni obcí.
- Zachovat motivaci obcí radary budovat tam, kde dává bezpečnostní smysl.
- Zajistit, že peníze z radarů jdou zpět do bezpečnosti a infrastruktury, ne do nesouvisejících výdajů - s vazbou na problematická místa
- Minimalizovat administrativu (nezahltit obce grantovými soutěžemi ani administrativou pokut, pamatovat na vztahy ORP obec versus obyčejná obec).
Modelů se nabízí několik, můžeme se k nim příště vrátit, mám rozpracované čtyři modely a jejich určitou syntézu.
| 