O tom, kterak se něco na České poště zadrhlo

Patrick Zandl · 17. říjen 2003 Opravit 📃

Pokud zrovna nepíšu Marigolda, pracuji ve firmě Cinetik, resp obráceně. A prací Cinetiku je dodávat lidem na DVD filmy, které chtějí a tyto filmy k nim putují poštou jako obyčejná zásilka. Denně expedujeme několik stovek zásilek a další stovky jich se nám zase vracejí do PO Boxu.

Díky tomu mám s poštou svojí zkušenosti a fakt,že se nám párkrát za týden nějaké to DVD (v ceně tisícovky) ztratí, mne nevyhoupe ze klidu. To říkám proto, abyste si nemysleli, že jsme prudili kvůli týden zdržené obálce nebo podobné blbosti, která se prostě při tom objemu přihodí.

Malá technická vsuvka, jak to funguje: od České pošty máme pronajatý PO BOX. Ovšem PO BOXy mají velikost tak 20x30 cm (větší nebyl volný) a cokoliv, co se do něj nevejde, hází pošťačky do koše na prádlo a ten nám vydávají přes přepážku. Také příjem zásilek má pošta řešený zajímavě - odbavovací pracoviště pro podnikatele neexistuje (resp někde na poště v Jindřišské) a tak naše holky stojí na poště při odesílání stejnou frontu, jako důchodci. A představte si důchodce, který stojí za váma a který vidí, jak vyndáváte stovku zásilek, které musí pošták ručně ofrankovat (samolepicí známky se prodávají jen z automatu a ten je zase jen v Jindřišské, kde ho musíte krmit penězi po jedné známce, na archu se nedělají).

Dlouho jsem se bál, že tenhle systém funguje jen silou vůle - než se ukázalo, že mám pravdu. Z ničeho nic se nám jeden den ztratilo deset DVD, druhý třicet, další asi padesát. Ztrátovost vylítla nahoru, Bořík si zoufal že nám někde ty zásilky kradou a navrhoval, abychom šli na poštu s kanystrem benzínu a baseballovou pálkou.

Jenže to už se solidně rozkatila Renata a vyrazila na poštu pohovořit si s místní úřednicí. A ukázalo se, že dámy na poště přišly na super nápad - naše zásilky naházely do dalšího koše na prádlo a ten šouply na chodbu za roh té místnosti, kde vydávají zásilky. A tam už si těch zásilek v koši nevšimly, takže jsme je týden považovali za ztracené. Co nám to nadělalo nepříjemností se zákazníky, darmo mluvit.

Rozhovor Renaty a poštovní úřednice byl zřejmě rušnější, protože když jsem o pár dní později šel na tu poštu taky (jen do bankomatu) všiml jsem si, že tam předělávají takové velké vstupní dveře a zasazují tam velké mříže. No, snad jim zase chvíli ta ostražitost vydrží...

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook