Třiatřicet let měla Nvidia jednoho šéfa, šedesát přímých podřízených a žádného následníka. Huang rozhodoval, kdo dostane čipy, komu firma dá jakou splatnost, s kým se podepíše objednávku pamětí na dva roky dopředu a jak se Nvidia postaví k Číně. Od dnešního rána nic z toho nedělá. Jensen Huang byl s okamžitou platností odvolán z postu ředitele Nvidia poté, co se provalila jeho aférka s čínskou špionkou. 

Co to bude znamenat? Firma má definované produkty na dva roky dopředu, takže nejbližší čtvrtletí přežije bez potíží. Otázka zní, co se stane s věcmi, které v žádné smlouvě nejsou. Jaký bude svět AI bez člověka, který jej spoludefinoval a který vynalezl perpetum mobile pro financování AI projektů? 

Krátce, co se stalo. New York Times 29. října napsal, že americké zpravodajské služby považují Alice Huang, manažerku singapurské firmy Megaspeed, za informátorku čínské tajné služby a že si vytvořila blízký vztah s Jensenem Huangem (příbuzní nejsou). Megaspeed přitom podle téhož listu za dva roky nakoupil čipy Nvidie za 4,8 mld. USD a sám byl podezřelý z přeprodeje čipů do Číny. Nvidia nejdřív tvrdila, že šlo o čistě obchodní vztah. Dne 8. listopadu Huang v dopise zaměstnancům přiznal nevěru a představenstvo spustilo nezávislé vyšetřování, přičemž mu ještě vyjádřilo důvěru. Ve středu NYT vytáhl na světlo světa druhý vztah, tentokrát s Kimberly Powell, vysokou manažerkou, která Huangovi přímo podléhá. Dnes ráno vyšlo oznámení pro SEC: Huang končí jako generální ředitel i člen představenstva s okamžitou platností, dočasně firmu povede finanční ředitelka Colette Kress a představenstvo poprvé v historii dostalo předsedu, Harveyho Jonese.

Akcie ráno spadly až o 14 %, během dopoledne se vrátily na zhruba −5 % a tržní hodnota se usadila kolem 4 bilionů USD. Za dva týdny od první zprávy NYT tak firma ztratila zhruba 1,4 bilionu USD.

Jde o nejdůležitější personální zprávu od doby, kdy OpenAI před dvěmi lety odvolávala svého šéfa Sama Altmana. Takže se na to podívejme podrobněji. 

📕 Podrobný životopis a vzestup Jensena Huanga jsem popisoval v ebooku Technoelity.

Firma ušitá na míru jednomu člověku

Šedesát přímých podřízených. Huang se tím veřejně chlubil: generální ředitel má mít nejvíc přímých podřízených, protože tak potřebují nejméně řízení. Díky tomu má Nvidia asi 42 tisíc zaměstnanců při tržní hodnotě, na kterou jiné firmy potřebují stovky tisíc lidí. Méně pater znamená méně politiky a rychlejší pracovní posuny. Bývalí zaměstnanci popisují, že návrh GB200 se skládal dohromady na poslední chvíli, aby si firma mohla do konce rozmyslet, co vlastně chce.

Odvrácenou stranou tohoto mechanismu je neexistence následníka. Když jeden člověk dělá všechna velká rozhodnutí, nikdo jiný se je nenaučí dělat. Z Nvidie skoro nikdo neodchází řídit jinou velkou firmu (Rene Haas v Armu je čestná výjimka) a většina vrcholových manažerů je spokojená, že nemusí stát na pódiu. To byla výhoda, dokud byl na pódiu Huang. Teď je to problém.

Sázky, které by manažer neudělal. CUDA (programovací platforma, díky které jdou grafické karty použít na výpočty a na které dnes stojí celá dominance Nvidie) roky prodělávala a analytici se ptali, proč na ni firma plýtvá tranzistory. Huang to vydržel. Interně prý podobným projektům říká „sázky za nula miliard" a dnes do nich řadí Omniverse (simulační platformu pro digitální dvojčata) a autonomní řízení. Nástupce, který se zodpovídá představenstvu a akcionářům, takové věci škrtne jako první.

Možná. Nebo taky ne. Apple po Jobsovi pod Cookem vydělával víc než kdykoli předtím, Microsoft pod Nadellou dopadl líp než když mu šéfoval Gates. Pravda je, že ani jeden z nich už neudělal sázku velikosti iPhonu nebo CUDA (auto Apple zrušil, Vision Pro je drahá sázka proti Metě). Takže za mne: provoz přežije, sázky na přelomové projekty ne.

Kdo přijde po Huangovi?

Colette Kress je dočasné řešení a všichni to vědí. Finanční ředitelka (ve firmě od roku 2013) uklidní investory, ale technologickou firmu, kde se strategie rozhoduje u návrhu čipu, natrvalo řídit nejspíše nebude. 

Z technických kandidátů se nejčastěji jmenují dva. Ian Buck stvořil CUDA ze své disertace na Stanfordu, v Nvidii je od roku 2004 a dnes vede datacentrový byznys. Jonah Alben je ve firmě od roku 1997 a šéfuje návrhu GPU. Jenže ani jeden nemá pod sebou celou čipovou část, protože další šéfové divizí podléhali přímo Huangovi. 

Představenstvo oznámilo, že bude hledat uvnitř i venku. Osobně si myslím, že silný externí kandidát má větší šanci, než se teď zdá. Šedesát viceprezidentů se rovnou nepodřídí jednomu z bývalých kolegů a představenstvo, které čtyři dny po vyjádření důvěry nechalo zakladatele odejít, potřebuje ukázat, že firma už není závislá na jednom muži.

Kde to bude bolet nejdřív: rozdělování čipů a záruky

Tohle je podle mne nejdůležitější téma a zároveň se to v novinách moc neprobírá. 

Nvidia dávno nejen prodává čipy. Rozhoduje, kolik kapacity dostanou velcí provozovatelé cloudu (Microsoft, Amazon, Google, Meta) a kolik takzvané neoclouds, tedy menší specializovaní pronajímatelé GPU jako CoreWeave, Nebius nebo IREN. A těm druhým navíc pomáhá k penězům. Podle čtvrtletní zprávy 10-Q za čtvrtletí končící 26. července vypadají hlavní položky takhle:

Mechanismus je jednoduchý a chytrý. Nvidia neocloudu prodá GPU s plnou marží, pak mu zaručí minimální tržby nebo podepíše nájem datacentra sama. Provozovatel bez investičního ratingu si díky tomu půjčí za podmínek, jaké by jinak nikdy nedostal. V businessu AI se tomu říká „Jensenova opce" (Jensen put) a spousta neocloudů po světě získala peníze proto, že za nimi stál Huang. Srovnávání čipů v tom hrálo malou roli.

Trh to dnes potvrdil. CoreWeave spadl skoro o 12 %, IREN o 8 %, Nebius o 17 %. Víc než samotná Nvidia.

Tady je ale potřeba jednu věc připomenout: podepsané záruky s Huangem nezmizely. Jsou to smlouvy a Nvidia je musí plnit, ať ji vede kdokoli. Co odchází, je ochota uzavírat nové. Finanční ředitelka ve funkci generální ředitelky bude mít na rozvaze 164 mld. USD podmíněných závazků vůči zákazníkům (zhruba 72 % vlastního kapitálu) a sotva bude první, kdo k nim přidá další. Pro neocloudy, které teprve chtějí růst, je to špatná zpráva. Pro ty, které už smlouvu mají, zatím ne.

Dodavatelé už nebudou tolik ochotní

Paměť na dva roky dopředu. Huang v roce 2025 osobně objel Koreu a zajistil HBM (rychlou paměť, bez které se dnešní AI akcelerátory neobejdou) dřív, než si ostatní uvědomili, jak bude nedostatková. Odtud ten skok závazků z 119 na 279 mld. USD za jediné čtvrtletí.

Odhaduje se, že SK Hynix účtuje Nvidii za HBM4 v roce 2027 zhruba o pětinu méně než AMD, Broadcomu, Amazonu nebo Googlu, výměnou za přednostní přidělení GPU pro skupinu SK. A tvrdí, že bez Huanga dodavatelé přestanou Nvidii upřednostňovat, takže v roce 2028 může přes 70 % celkové kapacity patřit někomu jinému než Nvidii. Jenže také platí, že dodavatelé dávají slevy největšímu odběrateli, protože je největší odběratel, a Nvidia jím zůstane ještě dlouho. Ten posun ke konkurenci přijde, ale spíš proto, že Google, Amazon a OpenAI stejně stavějí vlastní čipy. Odchod Huanga ho maximálně urychlí. AMD ostatně dnes posílilo o 3 %, což je od trhu docela střídmý odhad, kolik na tom vydělá.

Čína, pašování a zákon, který čekal

Šušká se, že za tlakem na Huangův odchod stojí americké zpravodajské služby (druhý článek NYT se na ně odvolává opakovaně) a že cílem je odklidit hlavního odpůrce zákona RASA.

Co je RASA. Remote Access Security Act rozšiřuje exportní kontroly na vzdálený přístup. Dnes čínská firma nesmí koupit Blackwell, ale smí si ho pronajmout v datacentru v Malajsii, Japonsku nebo Indonésii. Sněmovna zákon schválila 12. ledna poměrem 369:22, v Senátu ale od té doby leží bez hlasování. A vede se o něm bouřlivější debata. 

Pašování existuje, ať to Huang popíral jakkoli. V květnu 2025 na Computexu tvrdil, že Nvidia spočítala každý svůj GPU a žádný únik nenašla, protože systém Grace Blackwell váží skoro dvě tuny a do batohu se nevejde. Od té doby federální prokuratura obvinila spoluzakladatele Supermicra Wallyho Liawa, že pomohl prodat servery za 2,5 mld. USD přes firmu v jihovýchodní Asii, z toho nejméně za 510 mil. USD skončilo v Číně. Kvůli kontrolám prý stavěli atrapy serverů a fénem přelepovali štítky se sériovými čísly. Na Tchaj-wanu je obžalováno devět lidí včetně manažera Nvidie kvůli 130 serverům s B300. A SemiAnalysis podle svých dat odhaduje, že v Číně skončilo přes 1,5 GW zakázaných čipů Nvidie.

Jak tomu rozumět? Tady jsou fakta: Generální ředitel měl poměr s manažerkou zákazníka, který kupoval jeho čipy za miliardy a byl podezřelý z přeprodeje do Číny. Ve stejné době veřejně Huang tvrdil, že k žádnému přeprodeji nedochází, a lobboval proti zákonu, který by tu díru zavřel. Tohle samo o sobě stačí, aby představenstvo nemělo na výběr. Nikdo k tomu nepotřebuje pohrůžku od tajných služeb, i když je klidně možné, že nějakou roli hrála.

Úplný zákaz vzdáleného přístupu má cenu. Peníze z pronájmu dnes tečou americkým firmám, USA vidí, co čínské laboratoře dělají, a přístup jde vypnout ze dne na den. Po zákazu by Čína přešla na domácí čipy ještě rychleji, a už to dělá: DeepSeek zveřejnil inferenční kód pro V4 na Huawei Ascend, Z.ai hlásí běh GLM-5 na sedmi domácích akcelerátorech a Meituan tvrdí, že LongCat 2.0 natrénoval celý na Ascendech.

Otevřené modely přijdou o mecenáše

Tohle je téma, které zajímá i české firmy. A vlastně se bytostně dotýká Evropy a její ne-aktivity v AI. 

Nvidia potřebuje otevřené modely víc než kdokoli jiný. Uzavřené laboratoře si stavějí vlastní čipy, takže Nvidii hrozí svět, kde jí zbudou dva skuteční zákazníci (Anthropic a OpenAI), případně sedm, když přičtete velké cloudy. Otevřené modely dávají důvod kupovat GPU firmám, státům a menším cloudům. Proto Nvidia investovala do Reflection, Thinking Machines, Poolside, koupila Hugging Face a vyvíjí vlastní modely Nemotron.

Spolupráce s čínskými laboratořemi. SemiAnalysis tvrdí, že tým Nvidie pro podporu vývojářů úzce spolupracuje s čínskými laboratořemi, které používají Blackwell, a že z toho vznikají otevřené knihovny jako DeepEP, DeepGEMM nebo MiniMax MSA, ze kterých pak těží i inferenční servery vLLM a SGLang. Bez Huanga se podle nich čínské laboratoře mohou vrátit k zapírání, že nějaké GPU Nvidie mají, a svůj kód si nechat pro sebe.

Tady jsem skeptičtější. DeepSeek a Qwen zveřejňují váhy a kód ze svých vlastních strategických důvodů a kdo zrovna sedí na postu šéfa Nvidia, na tom mnoho nemění. Pravděpodobnější je, že s tvrdším exportním režimem budou čínské knihovny čím dál víc psané pro Ascend, a tedy pro západní vývojáře méně užitečné. Výsledek je podobný, příčina jiná.

Co to znamená v Česku. Kdo dnes provozuje Qwen nebo DeepSeek lokálně, protože slíbil klientům, že data neopustí EU, o nic nepřijde. Vydané modely zůstávají vydané. Riziko je dlouhodobé: když Nvidia jako manažersky řízená firma utlumí Nemotron a investice do otevřených laboratoří. Ubude špičkových otevřených modelů, které jsou zároveň západní. A to je přesně ta kategorie, kterou české firmy s požadavky na compliance potřebují nejvíc.

Jak to bude dál?

První test je za pět dní. Nvidia zveřejní výsledky za třetí fiskální čtvrtletí 17. listopadu podle plánu. Čísla budou nejspíš dobrá, protože objednávky byly podepsané dávno. Sledujte spíš tón Colette Kress k výhledu na rok 2027 a jestli zazní cokoli o nových zárukách pro neocloudy.

Produkty na dva roky jsou hotové. Čipy Rubin a jeho nástupce byly navržené pod Huangem a dodavatelské smlouvy jsou podepsané. Kdo čeká, že Nvidia přestane za čtvrt roku dodávat, splete se.

Problém přijde ve třetím roce. Až se bude rozhodovat o věcech, které dnes nikdo nemá na papíře: jaká bude další „sázka za nula miliard", komu půjčit rozvahu, jak tvrdě vyjednávat s Koreou a Tchaj-wanem a jak se postavit k Číně. Tam bude chybět člověk, který to všechno dělal intuitivně a sám. Kterého celý průmysl respektoval. 

Trh dnes po rozhoupaném ránu ocenil Huanga zhruba na 5 % hodnoty firmy. Analytik Dan Ives tvrdí, že Nvidia bez něj má cenu o čtvrtinu nižší. Já si myslím, že pravda je někde mezi, jen se ukáže až za dva roky. A pak ještě jedna věc, kterou mi v celé té debatě chybí. Firma, jejíž strategie stála na tom, že jeden člověk osobně uzavírá dohody s dodavateli, zákazníky i vládami, měla tenhle problém dávno předtím, než se objevila Alice Huang. Jen ho nikdo nechtěl vidět, dokud akcie rostly.

Zdroje: oznámení Nvidie pro SEC; zprávy The New York Times (29. 10. a 11. 11. 2026) převzaté přes Axios a NBC; CNBC live k pohybu akcií neocloudů; rozbor 10-Q k závazkům a zárukám; Fortune k případu Supermicro; The Register k zákonu RASA. Ceny HBM, podíl kapacity v roce 2028 a objem pašovaných čipů jsou odhady SemiAnalysis. Stav k 12. 11. 2026, dopoledne amerického času.