Největším problémem téhle země je…

Patrick Zandl · 26. listopad 2012

… vždycky, když vidím tenhle úvod do diskuse, může mě z toho vzít šlak. Přitom na tuhle mudrlantskou, rýdobychytráckou postulaci nevyhnutelna narážíme prakticky všude, především v diskusních názorech pod články, v komentářích čtenářů, případně ve článcích autorů amatérů, kteří se rozhodli něco, co by nemělo mít prostor ani jako komentář, vydat jako samostatný článek.

Největším problémem (smůlou, chybou, volte dle libosti) je fakt, že něco považujeme za největší problém. Jestliže z několika desítek závažných problémů, které dotyčné kritizované téma sžírají, jeden převyšuje ostatní o pár jednotek procent, je sice největším, ale není jediným. A to je to podstatné. Kam se podíváte, kdekoliv chytrýcky detekujeme “největší problém”, máme ještě řadu jiných problémů, nikoliv citelně méně závažných. Korupce? To, že odstraníme korupčníky, ještě neznamená, že se něco změní. To jen znamená, že se na jejich místa dostanou noví korupčníci, což jsme v řadě voleb za sebou prakticky ověřili. Problémů kolem korupce je celá řada. Počínaje osobami korupčníků, přes to, že se korupce vyplácí, společensky toleruje, ne-li adoruje, nepostihuje, že je v nás. To pro začátek. Kdybychom se nad tím zamysleli, našli bychom řadu dalších důvodů a odstranit jeden jediný nepomůže. To je, jako ze zapleveleného pole vytrhat jeden druh plevele. Co s těmi ostatními?

Největším problémem je, že věříme tomu, že zbavit se jediného problému pomůže. Nepomůže. Na to, abychom společnost učinili funkční, vyčištěnou a nedepresivní, je třeba hodně práce. Navíc - a to je další největší problém - je to práce pro NÁS, ne pro NĚ. Nikdo jiný, než my sami, ji neudělá.

Otázka je, co s tím. A jak s tím. Co je to, co má být uděláno.

I na to je jednoduchá odpověď. Cokoliv. Cokoliv na to, na co vám síly stačí a co považujeme za prospěšné. Nemusíme každý zakládat politickou stranu nebo rozjíždět protikorupční aktivitu. Nemusíte bavit Facebook třeskutými analýzami či blogy košatým dataminingem, když na to nemáte (cokoliv). Stačí natřít vlastní plot, když se vám chce vrčet, že ulice našich měst jsou šedivé. Uspořádat pro děti drakiádu, když se vám zdá, že ve vašem městě chcípl pes. Nabídnout ve škole, kam chodí vaše děti, že povedete dětský kroužek, když se vám chce nadávat na české školství. Zdvihnout zadek v autobuse a pustit starého pána sednout či se maminky s kočárkem na zastávce zeptat, zda s ním nechce pomoct nastoupit. Neseřvat prodavačku, že placení ve vánoční frontě tak dlouho trvá. Neříct si, že zákazník počká, i když jste mu to slíbili dnes.

Stačí začít. A začít u sebe, protože to je ten člověk, kterého máte největší šanci změnit. Začít s vlastními břevny, než se pustíme do třísek v cizích očích.

Největším problémem téhle země je, že to nevidíme…

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook