Největším problémem téhle země je…

… vždycky, když vidím tenhle úvod do diskuse, může mě z toho vzít šlak. Přitom na tuhle mudrlantskou, rýdobychytráckou postulaci nevyhnutelna narážíme prakticky všude, především v diskusních názorech pod články, v komentářích čtenářů, případně ve článcích autorů amatérů, kteří se rozhodli něco, co by nemělo mít prostor ani jako komentář, vydat jako samostatný článek.

Největším problémem (smůlou, chybou, volte dle libosti) je fakt, že něco považujeme za největší problém. Jestliže z několika desítek závažných problémů, které dotyčné kritizované téma sžírají, jeden převyšuje ostatní o pár jednotek procent, je sice největším, ale není jediným. A to je to podstatné. Kam se podíváte, kdekoliv chytrýcky detekujeme “největší problém”, máme ještě řadu jiných problémů, nikoliv citelně méně závažných. Korupce? To, že odstraníme korupčníky, ještě neznamená, že se něco změní. To jen znamená, že se na jejich místa dostanou noví korupčníci, což jsme v řadě voleb za sebou prakticky ověřili. Problémů kolem korupce je celá řada. Počínaje osobami korupčníků, přes to, že se korupce vyplácí, společensky toleruje, ne-li adoruje, nepostihuje, že je v nás. To pro začátek. Kdybychom se nad tím zamysleli, našli bychom řadu dalších důvodů a odstranit jeden jediný nepomůže. To je, jako ze zapleveleného pole vytrhat jeden druh plevele. Co s těmi ostatními?

Největším problémem je, že věříme tomu, že zbavit se jediného problému pomůže. Nepomůže. Na to, abychom společnost učinili funkční, vyčištěnou a nedepresivní, je třeba hodně práce. Navíc – a to je další největší problém – je to práce pro NÁS, ne pro NĚ. Nikdo jiný, než my sami, ji neudělá.

Otázka je, co s tím. A jak s tím. Co je to, co má být uděláno.

I na to je jednoduchá odpověď. Cokoliv. Cokoliv na to, na co vám síly stačí a co považujeme za prospěšné. Nemusíme každý zakládat politickou stranu nebo rozjíždět protikorupční aktivitu. Nemusíte bavit Facebook třeskutými analýzami či blogy košatým dataminingem, když na to nemáte (cokoliv). Stačí natřít vlastní plot, když se vám chce vrčet, že ulice našich měst jsou šedivé. Uspořádat pro děti drakiádu, když se vám zdá, že ve vašem městě chcípl pes. Nabídnout ve škole, kam chodí vaše děti, že povedete dětský kroužek, když se vám chce nadávat na české školství. Zdvihnout zadek v autobuse a pustit starého pána sednout či se maminky s kočárkem na zastávce zeptat, zda s ním nechce pomoct nastoupit. Neseřvat prodavačku, že placení ve vánoční frontě tak dlouho trvá. Neříct si, že zákazník počká, i když jste mu to slíbili dnes.

Stačí začít. A začít u sebe, protože to je ten člověk, kterého máte největší šanci změnit. Začít s vlastními břevny, než se pustíme do třísek v cizích očích.

Největším problémem téhle země je, že to nevidíme…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 17×, průměr: 4,94)
Loading...

18 komentářů

  • Souhlas. Akorát ti, kterých se to týká, to nepochopí.
    A pro spoustu lidí je jednodušší hledat chyby u druhých, protože „oni přeci žádné chyby nemají“.

  • … Ano, spousta věcí na světě nefunguje podle našich představ a neustávejme v jejich nápravě všemi silami, které chceme do této činnosti investovat. Osobně se mi zdá, že se lidé dokáží málo radovat byť z maličkostí a nechávají se unášet „blbou náladou“ příliš snadno.

  • Libi se mi, ze tento clanek identifikuje nejvetsi problem tehle zeme. 🙂

  • Největším problémem této země je, že nemáme moře. A nic s tím nepohne, když někoho pustím v tramvaji sednout.

  • Naprostý souhlas, Patricku.

    Jen aby už to konečně pochopily masy… Zatím jde jen o pár jedinců, kteří jedou na plný plyn a vydávají ze sebe vše – jen jsou okolní slepotou a ignorantsvím svého okolí sráženi dolů, berou-li si narážky osobně.

  • Ještě jsem si vzpomněl, jeden interpret tohle hlásal již před cca čtvrt stoletím… Jak jen se ta píseň jmenovala?
    „Man in the mirror!“ 😉

  • „Ano. Inu, hanebný svět nás obklopuje, je všude kolem nás,“ zamručel konečně. „Ale to přece není důvod, abychom byli ještě hanebnější. Dobro nám chybí, to potřebujeme. To mi říkal můj otec a k tomu já nyní vedu své syny.“

    Poetickými slovy podle mě řečeno přesně to samé. Podle mě tohle každý z nás (dospělých) buď chápe a řídí se tím, a nebo nechápe a pak bojím se už asi jako jednotlivec těžko pochopí. Pointa? Předávat tohle přesvědčení dětem.

  • Okřídlená věta, kterou rád připomínám: Kdyby každý, kdo chce zachraňovat svět, místo toho šel a otevřel pekárnu, tak je na světě líp.

  • Skoda, ze neumim cist – jinak bych chvili marne nepremyslel, jak zachrane sveta pomuze, kdyz si nekdo otevre pakarnu..

  • Proč jen proboha ta Janečkova pozitivní evoluce nehlásá přesně toto?

    „Cokoliv na to, na co vám síly stačí a co považujeme za prospěšné. Nemusíme každý zakládat politickou stranu nebo rozjíždět protikorupční aktivitu. Nemusíte bavit Facebook třeskutými analýzami či blogy košatým dataminingem, když na to nemáte (cokoliv). Stačí natřít vlastní plot, když se vám chce vrčet, že ulice našich měst jsou šedivé. Uspořádat pro děti drakiádu, když se vám zdá, že ve vašem městě chcípl pes. Nabídnout ve škole, kam chodí vaše děti, že povedete dětský kroužek, když se vám chce nadávat na české školství. Zdvihnout zadek v autobuse a pustit starého pána sednout či se maminky s kočárkem na zastávce zeptat, zda s ním nechce pomoct nastoupit. Neseřvat prodavačku, že placení ve vánoční frontě tak dlouho trvá. Neříct si, že zákazník počká, i když jste mu to slíbili dnes.

    Stačí začít. A začít u sebe, protože to je ten člověk, kterého máte největší šanci změnit. Začít s vlastními břevny, než se pustíme do třísek v cizích očích.“

  • NESOUHLASÍM. To je přesně to co vyhovuje zkažené elitě, ovečky, každá ve svém chlívečku, zametá poctivĕ před vlastním prahem. Můj nazor je ten, že energie oveček by se měla sčítat k podpoře vĕtší důležité vĕci, na které se hodné ovečky shodnou. A ne drolit k podpoře malomĕšťáckých hodnot.

  • Zajímavé, že autor dochází k podobnému závěru jako já v reakci na Havlovo hledání České vize – deseti hodnot pro 21. století ( http://www.neup.eu/ceska-vize ).

    Myslím, že je nutné začít u „maloměšťáckého“ zametání před vlastním prahem – protože teprve pokud si dal dopořádku „dům“, může se pustit do změny „okolí“.

  • Je možné že když nemají ovečky zameteno pred vlastním prahem stane se z nich pak „lid“, jako za francouzské revoluce nebo i potom…

  • Nejvetsi prusvih je, ze nam politici, ekonomove a novinari nabulikovali, ze je nutne porad nekam rust, vetsina tomu uverila a kdyz se neroste, tak je krize a spatna nalada.

  • to MIchal: Drahý Michale, tohle se tebe týká taky, pokud vím patříš do skupiny všech a pokud si jsem něčím jistý, tak, že NIKDO nedělá všechno co může/zmůže (než vznikne nějaká diskuze – já patřím do skupiny NIKDO a jsem si toho vědom)

  • deca – a to je právě ten zásadní omyl… „Zkažené elitě“ totiž optimálně vyhovuje stav, kdy sice všichni nadávají, ale ve své podstatě dělá různé „lumpárničky“ kdekdo a celkové klima ve společnosti se propadá.
    A on taky lumpárny kdekdo dělá – nemyslím to tak, že by se většina lidí dopouštěla něčeho trestného, to ne, ale všelijaké „ojebávky“ jsou na denním pořádku všude možně. No a v podobném prostředí se prostě dobře daří i větším lumpům 🙁

  • Řešit tuhle zemi (ČR) je na nic, podívejte se na naší planetu a hned je každému jasné, že problémem jsme mi sami. Zasvinili a zničili a vydolovali jsme celou planetu a pokračujeme v tom dál. Jediné rozumné řešení je zbavit se lidí. Díky pane autore, hned zítra s tím začnu a to třeba s Vámi.

    Tím jsem chtěl říci, že takovéto mudrlanské články jsou stejné mlácení slámy jako ty, proti kterým jsou namířeny. Nesnáším obojí.

  • Pěkně řečeno. Napadá mě k tomu parafrázovaná myšlenka Jana Amose Komenského: „Co můžeš, udělej sám a neodkládej to na jiné. Sám se snaž, sám usiluj a bude-li tvé dílo dobré, ostatní ti pomohou.“