Na téma pádu Goldee: hardware startup je zatraceně těžký

Dostal jsem pár dotazů ke konci slovenského startupu Goldee a když už jsem se psal s odpovědmi, dám to veřejně v plen.

Proč skutečně Goldee skončilo, netuším. Zda hlavní hybatel projektu odrbal investory cíleně nebo to jen upřímně nezvládli či cokoliv mezi tím, fakt nevím. Nemám žádné zákulisní informace. V Energomonitoru jsme Goldee zachytili, jenže jejich téma se nás moc netýkalo a ani jsme tomu moc nevěřili. Ovládat chytrá světla je z hlediska úspor energií neatraktivní, pro nás to spadá do kategorie gadgetů, hračiček, které nejsou k ničemu jinému, než pro radost a to je jiný styl obchodu. Takže do toho nejdeme. Říkali jsme si, že se časem pravděpodobně seznámíme, když to oba vydýcháme dost dlouho, protože nepochybně budou řešit věci, které řešíme i my. Ale k tomu už nedošlo.

Co bych chtěl ale při téhle příležitosti osvětlit, je to, že hardware startup je opravdu těžká věc. A odpovědět na otázku, k čemu tak Goldee mohlo potřebovat patnáct lidí na to, aby sestrojilo ovladač chytrých žárovek.

Realisticky, pokud chcete udělat startup, tedy firmu, která má dramaticky růst, potřebujete ji na růst dimenzovat. Musíte mít firmu připravenou na to, že dneska má pět klientů, za měsíc deset tisíc, za další třeba sto tisíc. Což znamená, že musíte mít ošetřené všechno po stránce procesní a produkční. Musíte mít firmu připravenou na to, nabírat lidi podle potřeb, ale to taky znamená, že základní kádr lidí už musíte mít a musí být schopni vzdělávat další lidi a předávat jim firemní know-how podle toho, jak firma poroste. Nesmíte narazit na to, že nestíháte růst. A to je problém, který si české startupy uvědomují málokdy. Nemůžete počítat s tím, že support bude dělat sekretářka v pauze mezi vystavováním faktur. Musíte mít dedikovaného člověka na support a pravděpodobně ještě dalšího, aby existovala zastupitelnost a s růstem firmy se někdo z nich mohl věnovat školení dalších lidí. To je první věc, kterou je nutné mít na paměti. Investoři s něčím takovým počítají a vědomě ten počáteční overhead platí, protože začít nabírat lidi teprve v případě úspěchu je cesta do pekla – okamžitě ten úspěch zničíte, neboť mu nejste schopni kapacitně dostát. Takže prvních pět lidí je jen management, který se snaží vytvořit základ rostoucí firmy. A to ještě nemáte techniky ani programátory.

A to je druhá věc. Hardwarový startup je fakt těžký. O tom se přesvědčujeme dnes a denně. Nejdříve máte software. Goldee je něco jako gateway a tedy si jejich úkol dokážu docela dost představit, bude to podobné, jako u nás. Potřebujete mít serverový software, který přijímá data z těch gatewayí, načinčanou firemní web presentaci, hezké web rozhraní a mobilní aplikaci určitě pro iOS a Android. Ke každému z těch pojmů si dosaďte jednoho člověka, na ten server raději dva a více, protože potřebujete i správu a nějakou kapacitu navíc, až přijdou problémy. Takže spíš tři, lépe čtyři. Navíc je věc architektonicky dost náročná a je nutné ji hodně dobře vymyslet, jinak se zakopete do problémů v budoucnosti. Mnohokrát měř a stejně budeš několikrát řezat a vyhazovat odpad …

A to tam ještě nemáte ten hardware. Co obnáší vývoj takové gateway? Zesložitění je jak softwarové, tak hardwarové. Potřebujete provisioning server, který se stará o řízení těch jednotlivých gatewayí, jejich přihlašování do systému, kontrolu aktuálnosti firmware, bezpečnostní politiku a podobné věci.

Pak potřebujete samotný vývoj toho firmware do hardware. To taky není žádná legrace a je to hodně low-level programování pro ARM, Arduino atd které už nedělá úplně každý. Jo, můžete se to naučit z dokumentace, ale abyste do malého prostoru paměti nacpali potřebné věci, to už chce nějakou zkušenost.

A tím se dostáváme k hardware. Vývoj hardware vypadá jako trivialitka: někde seženete maníka, který nahází do nějakého CAD nástroje součástky na plošňák a jupí, už se práší za kočárem. No, zase to zní o dost jednodušeji, než jaké to je. I jednoduchá věc, jako je takový gateway, chce dost zkušeností. Například si musíte poradit s rádiovým protokolem. Pro takovou věc existuje univerzální ZigBee, jenže ten vyjde na licencích dost draho. Takže pokud se chcete dostat na cenu, čeká vás návrh vlastního protokolu, což už zase vyžaduje dost zkušeností a experimentování. Nu a když už máte slavnostně návrh odladěný, potřebujete jej otestovat, odladit a zadat do výroby, což obnáší kontrahování osazování, nákup součástek, vyřízení potřebných papírů a promyšlení všech detailů tak, aby vám nakonec nepřivezly jen nefunkční šrot. Při té příležitosti vzpomenu, jak mi kluci v našem labu ukazovali, o kolik se při špatném způsobu osazení sníží citlivost rádia jen tím, že poblíž práskala statická elektřina z běžného svetru.

Tyhle věci jsou diametrálně odlišné od zkušeností vývojářů software. Jsou to věci hodně dané praxí a zkušenostmi, nejdou nikde načíst a učí se dost dlouho. Navíc jsou to znalosti, které relativně rychle expirují. Nemůžete si otevřít učebnici “Připravujeme elektroniku do výroby za 21 dní” – prostě musíte sehnat někoho, kdo to někdy dělal a byl s tím úspěšný. Pokud neseženete správného člověka, pravděpodobně elektroniku do výroby nepřipravíte, nebo můžete očekávat v budoucnu těžké problémy (tady by mohla přijít historka o debilovi v Číně, který nám displeje slepil lepidlem, které rozežralo tu zobrazovací vrstvu), nebo vás to vyjde zbytečně draho. Už jen nákup součástek je magie, kde nabídka-poptávka je velmi orientační proces s rozptylem v řádu desítek procent. No a to jste ještě nesehnali designera, který navrhne vzhled hardware. Teda, ten vzhled, to vám nakreslí každý druhý maník, který si říká designer. Jenže udělat skutečný návrh plastů, podle kterých se připraví formy na lisování plastů a z těch zase úspěšně vylisují plasty, to chce další zkušenost. Plast se musí snadno sestavovat, být navržen tak, aby dobře lícoval, měl konstrukční tuhost a řadu dalších parametrů jako podpora ovládacích prvků a konektorů tak, aby se z toho nevytrhávaly atd. Tohle bez zkušeností neuděláte dobře. A udělat do nedobře znamená průšvih za mnoho peněz. Kdybyste chtěli vědět, proč poslední dvě generace energomonitoráckých gatewayí vypadají stejně, tak je to právě proto – sehnali jsme jednu formu a zatím nevěříme tomu, že zprodukujeme teď hned lepší.

Jestli jsem dobře pochopil tvrzení zakladatele Goldee Tomáše Barana, právě tady Goldee selhalo. Nepodařilo se jim připravit gateway do výrobní série, když se zamotali v nějaké slepé cestě. Abych řekl pravdu, umím si to docela dobře představit podle našich zkušeností. Umím si představit, že patnáct lidí mělo dost práce, ale nakonec neuspělo. Hardware je hodně těžký a říkám si v posledních pár měsících, jak tak sleduju řadu pokusů firem o vstup na hardware trh, že největší naše hodnota momentálně je v tom, že celý ekosystém zřejmě zvládáme. Trochu nás to vede k hříšné myšlence, zda naši technologii nenabídnout ostatním jako platformu pro jejich tvorbu. Takové Goldee by si vlastně jen přidalo barevný displej s pohybovým senzorem, kdyby nechtělo náš – spínání, přenos do netu a další věci už máme. Mohli by se soustředit na svůj business. To je hezká myšlenka, má ale taky svoje ale – především to, že by to obnášelo vytvoření rozsáhlé dokumentace a rozhraní pro třetí strany, což by nás zdrželo od jiných věcí, které nás mají živit a šatit. Pár podobných příkladů v Česku bych ještě našel – třeba Jablotron se snahou udělat DIY zabezpečovačky. Myslím, že se právě taky kostí na tom, že to buďto bude úplně jednoduchoučké, nebo že musí vyvinout masivní platformu, s níž zatím nemají zkušenosti, protože ty má u nás málokdo.

Vrací to myšlenku, že bychom mohli začít organizovat nějaká technologická setkání lidí, kteří se něčím takovým v Česku zabývají. Ve Valmezu na to konečně máme prostor. Hloupé na tom myslím je, že profesně je takových lidí hodně málo, asi se ale najde pár takových, které to zajímá jako hobby.

No, snad se mi podařilo vysvětlit, proč nepovažuju deset-patnáct lidí pracujících v Goldee za přehnané číslo. A snad tím také odpovídám na otázku, kterou často slýchám – proč v Energomonitoru máme přes dvacet lidí (A pořád hledáme další, viz naše sekce na Startupjobs –  to tam nestíháme dávat zdaleka všechno, šikovné lidi hledáme různě přes známé…).

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...

13 komentářů

  • Ahoj,

    není to sice Praha ani Valmez, ale toto by tě mohlo zajímat: http://www.meetup.com/hardwarefoundersclub

    Ryanair do Londýna litá do Prahy i Ostravy. Minule na setkání byl Kamil z NeuroOn a popisoval HW startup velmi podobně jako tento článek. Můžu zprostředkovat kontakt na organizátora popř. 2 lidi ubytovat. Stačí se ozvat.

  • Je to 2 roky co jsme se s pár lidmi o něco takového pokusili. Když mi došlo v podstatě tak 80% toho co je v článku napsáno a přehlédl ten 4 členný „dav“, odpískalo se to. Možná za čas, HW je zajímavý směr – ale přesně tohle je ta vstupní bariera. A v prvním kroku to rozhodně není o penězích.

    Víc takových pohledů a článků.. a kdyby se našel přece jen čas na nějakou tu dokumentaci …. 😉

  • Ano… je to komplikovane 🙂 alebo ani nie…. robim s zelezom nejaky ten piatok a problem, ako stara skola, vidim trosku v inych suvislostiach 🙂
    je kopec ludi co maju genialnu myslienku a dokonca ju vedia aj na kolene doma „zhlobit“… problemom takychto ludi je handicap vyvazujuci ich genialitu v nepraktickosti a strate zdraveho „sedliackeho“ rozumu 🙂
    velmi pekny clanok popisujuci predstavy hlavne ITckarov a preco obvykle narazia je tu https://medium.com/@BoltVC/no-you-cant-manufacture-that-like-apple-does-93bea02a3bbf a plne to korensponduje s mojimi skusenostami 🙁
    je prakticky nemozne vysvetlit ITckarovi prave vylezenemu z jeho tvorivej nory ze posunutie kolika o 0.1mm bude mat fatalne dosledky na dizajne (materialove zbortenie), cene (v dosledku obtiaznej vyrobitelnosti), kvalite (moznosti montovatelnosti) atd… jednoducho na akukolvek otazku o jeho predstave pocujete jedinu odpoved ..no nejako :-)… takze tvorca huzevnato pracujuci na jednom probleme posuva svoj nedorobok vyrobarovi a ten musi celu plejadu dalsich, uzko suvisiacich problemov doriesit 🙂 pricom sa nejedna o jeden alebo dva ale o desiatky az stovky navzajom navazujucich problemov… obvykle to dopadne tak ze pri zlyhani v ktorom kolvek je vyrobar oznaceny za neschopneho a je smitec 🙂 … je tazke nikomu vysvetlit, ze akakolvek chyba v procese vyroby sa neopravi len zmenou kodu v danej sekvencii, ale chyba vedie k nenavratnej strate celeho vyrobneho batchu co stoji neskutocne vela penazi, casu a nervov 🙂 a ked sa to nahodou podari tak „je to len krabicka“ 🙂 … no a teraz k niekomu co to zvladne… CAD/CAM nevyhnutna znalost .. bez projektu naplanovaneho do puntika nema ani zmysel zacinat , znalosti dostupnych technologii.. sirokospektralne (materialove inzinierstvo ako zaklad)-trieskove, tvarniace technologie spracovania kovov, spracovanie plastov a prirodnych materialov.. povrchove upravy.. vyrobitelnost, montovatelnost, logistika… a to vsetko smrncnute aspon zakladom ekonomiky (znalost DPH) a zharanicneho obchodu (colne konanie-incoterms)…. 🙂 na ktorej skole sa o uci?
    Takze to zhrniem… ide vsetko, len tvorcovia genialnych startupov by mohli trosicku vzhliadnut aj na obycajnych smrtelnikov 🙂

  • Moc díky za článek! Jako softwarářovi mi to je neznámé a fakt zajímavé.

  • No já si už několikrát říkal, že se na to jde špatně, resp. že by to chtělo nějaký specializovaný inkubátor.
    Vysvětlím – podle mě velmi mnoho zajímavých nápadů je práce/nápad jednoho, maximálně dvou lidí. Jenže pak právě potřebují ten overhead 15 dalších lidí, aby to z pozice nápadu a prototypu dostali do nějakého reálného produktu na trhu. A nejen to – zároveň to po nich vyžaduje zcela jiné schopnosti, než třeba zrovna mají – když je někdo skvělý hardwarový designér, těžko od něj očekávat, že bude zároveň skvělý manažer, finační mág atd. A učit jej to je často nesmysl, prostě proto, že on je duší hardwarový designér a nechce dělat management. Viz Woz.
    A proto podle mě naprostá většina skvělých nápadů umře přesně v téhle fázi a ti skvělí inovátoři a vynálezci mají svá skvělá dílka, ale jen pro sebe a pár známých.
    Proto myslím, že už i v České republice by se uživil specializovaný inkubátor, kde by třeba měli jedno patro různých obráběcích strojů, 3D tiskáren … a druhé patro, kde by byl tým 20 lidí, který by dokázal tomu jedno-dvoučlennému týmu s dobrým nápadem pomoci to dostat právě z fáze nápadu/prototypu do reálného produktu, sehnat investorské peníze, pomoci s náborem lidí a tak dále.

  • Tyhle (s prominutím) kecy slýchám v Evropě pořád. Ono to NEJDE, protože blá blá blá, milión problémů, milión překážek, to bude trvat roky, výsledek nejistý.

    A pak přijde Číňan, výrobek vidí jen na fotce, a za čtrnáct dní z fabriky padají hotové výrobky po tisících.

    Jak to tam SAKRA dělají? Mají nějakou kouzelnou hůlku, která všechny potíže vyzmizíkuje? Jsou tam geniální lidi, kteří tohle všechno mají v malíčku? Kdo mi to vysvětlí?

    Jak je HW těžký ukazuje tahle geniální recenze: https://www.youtube.com/watch?v=nBUWxROnqwA :))

  • @ Martin Šoch : nemam nic proti Cinanovi…robi kvalitne veci, ak ich dobre zaplatis …. musis ale splnat dva predpoklady… musia mat nieco co obslahnu (tu tvoju fotku napr 🙂 ) a musia mat minimalne 10 najlepsie 100 tisicove serie….a prachy dopredu na to mnozstvo 🙂

    moja prva otazka na vyvojarov je…kolko toho ideme vyrabat? … 90% z nich nevie zodpovedat …

    paradoxne.. uviest do vyroby 100000 kusovu seriu je omnoho vacsia brnkacka ako 200 kusova.. nehovoriac o kvantitativno flexibilnej vyrobe 🙂

    ved koniec koncov… oslov cinana 🙂 a skus

  • Martin Šoch: „vidí na fotce“ je sice trochu nadnesené, ale budiž.. Jenže asi mluvíte o té čínské produkci co je z 80% totální brak co trpí naznačenými problémy (svetr a citlivost, atd..) To je jedna věc.. navíc je tu ještě druhý pohled.. Tam kde v CZ hledáte mezi 10 milionama lidí (efektivně tak mezi 3M) co ten HW teoreticky mohou dělat (děti a důchodce nepočítám), tak tam to najdete v jednom městě. Navíc tam ten HW dělají posledních 15 let a to už se dost lidí s těmi zkušenostmi najde.. Jenže je tam i dost vrtáků (viz opět třeba ten displej).. Takže on ten váš příspěvek je jen výkřik..

  • to je jen důsledek faktu, ze před mnoha lety jsme se zbavili jakékoliv místní výroby. mladá generace umí jen smrdlat prstem po mobilu. neumí řešit neznáme problémy, nikdy nebyli ve výrobním provozu

  • Martin: presne tak,to mi muj deda vypravel,jak za protektoratu vyrabeli letecke soucastky do risskych bombarderu.To vam byla takova parada,z vedlejsi fabriky zase pumy,to Sicilie nevo Londyn jen lezely v prachu.

    Za Husaka to uz taky nebylo uplne vonco,ale porad ty mlady meli nejakou kazen.Za to si taky pak zaslouzili urcite vydobytky, treba kdyz ste se v praci dva dny neukazal tak vas sef hledal az ten treti. Byty byly za litr,auto za stovku,doktor za kacku a rohlik zadarmo!

    Dneska ty mlady za nic nestojej,jenom furt smrdlaj prstem po displeji a sou v praci,kolikrat i o vikendu si s tou praci nedaj pokoj. Ucej se anglicky a kamaradej s cizincema, i Nemcema normalne jak za valky!

  • Dobrý den Patricku, další malé firmy, které si hrají s podobnými hračkami by mohly být Ivar a Convision, nebo obecně firmy, které dělají docházkové systémy. Zkuste na ně mrknout, kdyby vás to zajímalo.

  • Hanba! Ja som mu to vravel a po nezhodach som odisiel . Nikto z teamu nemal realne skusenosti alebo viziu co to obnasa. Nadovazok ma este ociernili som rad, ze to tak dopadlo lebo klamali ludi od zaciatku no veril som, ze to daju. T.B =BASA!

    • Ak si Ondrej, tak ja som Juraj.
      Tomas mi v telefone v oktobri (alebo novembri?) 2014 povedal, ze o nicom nevedel a ze sa k nemu tato informacia od nas, ze je to zla cesta, nedostala.