Mobilní operátoři prožrali peníze na rychlý mobilní internet

Patrick Zandl · 27. červenec 2014

V Hospodářkách vyšel článek Mobilní operátoři potřebují vybrat peníze na rychlý internet, příplatek má být 50 korun, debatu stran vyznění článku jsme rozproudili na Twitteru, ala tam se zle vysvětlují obsáhlejší souvislosti. Takže to blognu. 

TL;DR verze: naši mobilní operátoři peníze na upgrade sítí na LTE v minulosti projedli (vyplatili na obrovských dividendách). Neinvestovali žádný rozvoj, proto mají dnes sítě podinvestované a přechod na LTE je bude bolet. Na LTE ale migrovat musí, protože svět GSM a 3G končí. Takže chtějí, abychom to znovu zaplatili a smířili se s mizernými službami. Což průzkum accencuristů nějak okecává. Proč mizerné služby? Protože operátoři se dohodli, že budou stavět síť společně. Místo čtyř konkurenčních sítí tedy budou spíše dvě, možná ale i jedna - na odlišení kvalitou služby zapomeňte. Další deset mizerných let před námi.

Delší verze

Článek vysvětluje, že naše mobilní operátory bude během tří let stát výstavba LTE přes 25 miliard Kč a aby tuto částku zinkasovali zpět, budou potřebovat zvýšit výdoj (tedy ARPU) o 50 Kč měsíčně od uživatelů, kteří mají mobilní internet. Podloženo exklusivním výpočtem Accencure. Jinak na tom operátoři prodělají a zchudnou.

Takže kalkulačku do ruky. Pokud budeme počítat výdoj z uživatelů mobilního internetu na hlavu, jde o 3 miliony hlav á 50 Kč měsíčně, celkem 1,8 mld Kč ročně. Za zmíněných devět let životnosti business plánu pak jde o 16,2 miliardy Kč. Předpokládám, že operátoři ty peníze potřebují čistá ruka, tedy jde o částku bez DPH.

Drobný zádrhel: k požadovaným pětadvaceti chybí devět miliard, což je sice bagatelní maličkost, ale bývá lepší vědět, co a jak. Operátoři mohou počítat s nárůstem počtu uživatelů mobilního internetu (velmi pravděpodobné) nebo uživatele nechtějí inkasovat z hlavy, ale ze SIM karty, v tom je článek nejasný. Také pravděpodobné. Až potud vše dobré.

Článek ve skutečnosti nedává smysl v několika ohledech.

Bod první: operátoři chtějí své klienty zinkasovat znovu za něco, za co už je zinkasovali, tedy za přirozený upgrade a obnovu sítě.

Což je samozřejmě jejich právo jakožto majitele, jenže je nefér tomu říkat “peníze na lepší služby”. Ty už se totiž projedly, když posledních deset let tuzemští mobilní operátoři každý rok vypláceli svým matkám tučné dividendy a jiné odvody (aby se zabránilo danění), jako jsou “poplatky za značku” atd. Dividendy jsou v pořádku. Jenže ty z českých dceřinek byly významně vyšší, než u dceřinek v jiných zemích. Proč? Protože v Česku neexistoval konkurenční boj, ale oligopolní postavení operátorů, kteří si nekonkurovali ani cenami, ani službami. A protože od roku 2003, kdy se v Evropě začaly stavět sítě třetí generace, se v tuzemsku do 3G prakticky neinvestovalo, dalo se do roku 2012, kdy se s investicemi v nějaké míře započlo (výměnu pár základnovek opravdu nepočítejme) vyplatit hodně peněz na vyplacení matkám. Nejlépe tuto kapitálovou situaci popisuje fakt, že si naši operátoři na investice do sítí ani nepůjčovaly od bank. Za prvé nebylo na co, za druhé ty relativně nízké částky zatáhli ze svého ročního zisku.

České mobilní sítě jsou zoufale podinvestované, což nejlépe vynikne při pohledu na tuhle dva roky starou mapičku, která oběhla Twitter.

Evropa 3G

A na ní je vidět jen signálová část záležitosti: jsme na tom v EU nejhůře, co se rychlých dat týká. Jenže české mobilní sítě jsou na tom velmi špatně i po všech jiných ohledech. Když Telefonica koupila Eurotel (nazývejme tak mobilní síť dnešního O2), provedla nákladovou optimalizaci, vyházela interní týmy techniků, přestala investovat. Podinvestovanost Eurotelu byla podle interní zprávy O2 z roku 2011 na hranici miliardy euro (další podinvestovanost jde na vrub pevné sítě). Tehdy mě zajímalo, co s tím budou dělat, nechápal jsem, že je možné to takhle dělat. Udělali s tím to, že firmu prodali a problém už není jejich problémem.

Máme tu tedy tři mobilní sítě, které mají outsourcovaný rozvoj, minimální novou výstavbu, ale také zatím minimální obměnu. Zjednoduše řečeno se základnové stanice dlouho přirozeně neobměňovaly na novou technologii, to se dělá až v posledních dvou letech a tím také vzniká 3G pokrytí. Nevznikají ale hromadně nové sajty, které jsou potřebné na dokrytí, probíhá jen malá optimalizace problémů souvisejících s přechodem na jiné rádiové spektrum. Nejlépe na tom je dle mého odhadu T-Mobile, ale ani tam to není žádná sláva. K tomu připočtěme poddimenzovaný backbone, tedy propojení jednotlivých základnových stanic a jádro sítě, i zde se s investicemi do páteřní optiky začalo teprve nedávno. Dokud se honil hlas a trocha toho EDGE, nebylo potřeba do toho investovat, jenže jakmile začnete klienty lakovat, že vaše LTE jede stomegabitem, začne trochu haprovat, když máte onu základnovku propojenou pár megabity a nadřízené uzly stomegabitem. Agregace se stává nepřítelem. No a protože řada toho byla vyvedena na jiné firmy formou outsourcingu, je jejich ochota upgradovat přímo úměrná vaší ochotě platit před několika lety, neboť upgrade u liniových staveb neuděláte ze dne na den.

To byl první problém: operátoři peníze na upgrade 3G i LTE prožrali.  To zapříčiňuje, že máme nejmizernější mobilní služby široko daleko a minimální výhled na zlepšení. Teď je po nás jen chtějí znovu.

Druhý problém: LTE je přirozený upgrade. Nelze ho minout, pokud v mobilech nekončíte.

Jak to? Inu, stávající pásma jsou plná. Pokud nemají operátoři končit s tím, že tři a půl milionu aktivních SIM karet u každého z nich je konečná, potřebují frekvence. Ty nakoupili. Jenže do moderního frekvenčního spektra nedostanou nic, kromě LTE. GSM jim nikdo do 2,6 GHz portovat nebude a i v osmistovce by se dost opotili. Takže pokud chtějí nabízet další služby dalším klientům, na LTE migrovat zkrátka musí. A pokud mají být grafy nových aktivací erektilní, je třeba migrovat spíše dříve, než později. Mimochodem, v Česku počet aktivních SIM karet dlouhodobě stagnuje. Ne proto, že se nerodí noví klienti, ale hlavně proto, že je minimální podpora M2M aplikací a chytrého bundlování SIM karet pro různá zařízení k účtům. Tím se nevyvíjejí nové strojové aplikace využívající mobilní sítě.

Třetí problém: operátoři O2 a T-Mobile se dohodli na sdílení LTE sítě. Jednání vede i Vodafone. Ve výsledku je tedy pravděpodobné, že valná část nové LTE infrastruktury bude sdílená všemi třemi operátory (kolik a zda skutečně jen jádro či i rádio, se ještě uvidí - to také bude znamenat, jak moc se budou sítě lišit), ti si ponechají svou jen stávající GSM infrastrukturu, kterou již mají hotovou a kam budou padat hovory (hlasové služby LTE zatím moc neobsluhuje). V praxi se tedy pro moderní klienty preferující data nabídka služeb tří operátorů nebude zásadně lišit. K tomu přidejme čtvrtý problém problém:

Čtvrtý problém: ČTÚ nedefinuje kvalitativní kritéria LTE pro data, pouze specifikuje minimální rychlost. Jaký bude rozptyl a zpoždění už podstatné není, stejně tak skutečná rychlost. Je to trochu jedno, tyhle testy jsou obecně hodně diskutabilní, ale ve výsledku je pravděpodobné, že spolu s problémem číslo tři se nám dostane jediné LTE sítě, která bude ještě hodně kvalitativně mizerná. A protože datoví klienti nebudou mít možnost zvolit si fakticky jinou síť, budou mít smůlu. Bude existovat teoretická konkurence, ale ve skutečnosti to bude jen zacementování stávajícího bídného stavu na dalších deset let.

Za tři roky ode dneška budeme mít obchodní nabídku tří LTE sítí, bude nám svítit ikonka LTE v mobilním telefonu. Datová nabídka bude fakticky dražší, než je dnes, přes nějrůznější příplatky, data budou o něco rychlejší, ale nebude to tak zásadní. Na krajích měst a na venkově bude kvalitní LTE připojení stále vzácností. Pokud budete chtít používat služby jako palubní radar nebo M2M komunikace jednotlivých elektrospotřebičů, budete si muset řádně připlatit nebo využívat proprietární, pro tuzemský trh vyvinutá “řešení”. Překročení hranic do Německa zase poznáte nejenom čistotou okolí, ale i na displeji svého chytrého telefonu. Akorát už bude fuk, jestli pojedete přes Teplice nebo přes Plzeň...

 

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook