Existuje ideální chvíle, kdy vydat manifest o suverenitě: ta, kdy vám ji nikdo nebere. Palantir zvolil pravý opak.
Firma prvního července vysypala na svět devět bodů o „AI suverenitě". Vaše data jsou váš poklad. Kontrola vah je kontrola osudu. Zní to jako filozofie a funguje to jako obranné PR - čtrnáct dní předtím totiž Francie vyměnila Palantir za domácího dodavatele a odešla přesně s tím argumentem, který teď Palantir prohlašuje za falešný. A den nato dorazila pointa: Alex Karp na CNBC, oznámení partnerství s Nvidií a konkrétní produkt, pro který manifest připravil půdu.
Co se stalo, než manifest vznikl
Šestnáctého června oznámil premiér Lecornu, že francouzská tajná služba DGSI opustí Palantir ve prospěch firmy ChapsVision. Rámoval to jako konec „nových strategických závislostí v digitální sféře" a odmítnutí nástrojů vyvinutých cizí mocností. Německá kontrarozvědka BfV zvolila ChapsVision už v květnu. Britové drží kontrakt NHS za 330 milionů liber v přezkumu, starosta Khan zablokoval padesátimilionovou zakázku pro londýnskou policii, německá armáda Palantir opouští. A pár dní před tím vším odřízl Anthropic pod tlakem americké vlády přístup ke svým nejlepším modelům, čímž evropským institucím názorně předvedl, co znamená digital kill switch.
Palantir tak nepíše z pozice síly. Manifest vzniká ve chvíli, kdy na argumentu suverenity ztrácí evropské vládní zakázky. Kontrakt s DGSI přitom běží do roku 2028 a migrace potrvá roky. Technicky si Palantir stojí dobře. Prohrál politicky - a manifest je odpověď na tu porážku.
Přivlastnění pojmu
Nejchytřejší a nejcyničtější je bod šest. „Techno-politizace je zdrojem falešné suverenity." Přeloženo do lidštiny: když evropská země vymění amerického dodavatele za domácího, jde o politikaření, které oslabuje reálnou schopnost „na bojišti Západu". Palantir bere slovo, kterým Evropa argumentuje pro snížení závislosti na amerických firmách, a předefinovává ho tak, že přesně tenhle krok se stává zradou suverenity. Delegitimizuje ChapsVision a Mistral, aniž je jmenuje.
Body sedm až devět ten tah dotahují. Poslouchejte experty a vítěze, ne politiky. Vypadá to jako obhajoba věcnosti, přitom to chrání zavedeného dodavatele proti nováčkům, kteří „track record" mít ještě nemohou. Devátý bod je epistemicky nejslabší: tvrzení, že „doložená správnost je jediný signál budoucí správnosti", se točí v kruhu, privileguje inkumbenta a jeho jediný nevyřčený příklad je Palantir sám. Diskutér pod postem se zeptal na konkrétní příklady. Odpověď v textu chybí, protože příklad by mířil zpět na autora.
Kde má Palantir pravdu
Odbýt to jako pamflet by bylo laciné. Body dva až čtyři mají reálný technický základ. Vlastnictví dat, on-premise nasazení, air-gapped provoz proti cloudovému API účtovanému po tokenech - tady je Palantir skutečně silný a rozdíl proti měřené cloudové službě je hmatatelný. Útok na „tokenmaxxing" ve třetím bodě je dokonce věcně blízký tomu, co jsem psala v Iluzi levného tokenu: honba za spotřebou tokenů odměňuje jednorázové skripty místo robustního software a dává pocit falešného pokroku.
Jenže správný argument v ústech firmy, která sama prodává hodnotové kontrakty místo tokenů, zůstává správný jen jako argument. Jako nezávislé potvrzení neplatí. Palantir tady útočí na konkurenta ve vrstvě, kde se točí peníze. S analytickou poctivostí to nesouvisí.
Den poté: Karp řekl nahlas, o co jde
Ve středu, den po manifestu, usedl Alex Karp do studia CNBC Squawk Box (celý rozhovor) a devět abstraktních bodů přeložil do prodejní řeči. Příležitostí bylo oznámení rozšířeného partnerství s Nvidií: Palantir integruje její otevřené modely Nemotron do platformy Sovereign AI, aby si vládní i firemní zákazníci provozovali AI s kontrolou nad daty a vahami.
Karp tlumočil hněv svých zákazníků: podniky prý zuří, „platím za tokeny, které nevytvářejí žádnou hodnotu, tito lidé kradou váhy a alfu mého podnikání". A položil otázku, která od té doby koluje po sítích: „Pokud je to tak hodnotné, řekněme, že vám můžu vydělat miliardu dolarů hned zítra. Neřekl bych, že chci z toho 30 %? Proč účtují za tokeny, když je to tak hodnotné?"
Otázka zní devastujícím dojmem a rozpadne se při prvním doteku. Skoro nic na světě se neúčtuje podílem na vytvořené hodnotě - elektřina, cloud, právníci, SAP. Důvod je atribuce: nikdo neumí změřit, kolik hodnoty „udělal" model a kolik lidé a procesy kolem něj. A hlavně, Palantir sám žádný podíl na zisku neúčtuje. Prodává licence a kontrakty. Kdyby Karpova logika platila, usvědčuje i Foundry.
Rétorika stojí za rozbor i jinde. Když moderátorka namítla, že to zní jako kritika konkurence, Karp odvětil: „Tohle je konstatování faktů." Tvrzení konkurenta o konkurentech tím povyšuje na reportáž, stejně jako větou „tohle je hlas amerického byznysu, který mnou promlouvá". A obvinění z „krádeže vah a alfy" směšuje smluvně vyloučené chování s hypotetickým rizikem: OpenAI ani Anthropic v enterprise a API podmínkách defaultně netrénují na zákaznických datech. Reálné riziko závislosti na cizím API existuje - kill switch to letos předvedl - jenže to je jiný argument než „krmíte trénink konkurence".
Jednu větu ale Karp řekl s odzbrojující upřímností: „Dvě místa, která nám skutečně vydělávají peníze, jsou aplikační vrstva zvaná ontologie a výpočetní výkon." Tuhle větu si zapamatujte, vysvětluje celý manifest.
Vlastni své váhy - ale čí?
Manifest přikazuje vlastnit váhy a útočí na tokeny. Obojí vede k tomu, aby si instituce hostovaly model samy. Špičkové otevřené modely jsou dnes na Západě ovšem převážně čínské - DeepSeek, Qwen, Kimi, GLM. Manifest tuhle dveř nikde nezavírá a nedoporučuje jediný konkrétní model. Ta mlha vydržela přesně jeden den.
Karpova odpověď na CNBC zní: váhy budou americké, otevřené a od Nvidie. K tomu odvážný slib: „Můžeme vzít otevřený model a v utajovaném i neutajovaném kontextu ho dostat na úroveň frontier modelu, ale vy kontrolujete váhy." Žádný benchmark, žádný důkaz, jen tvrzení. Nemotron špičkou není a aplikační vrstva nedohání rozdíl v surové schopnosti modelu, zvlášť u dlouhých agentních úloh. Tady je Karp nejzranitelnější - prodává rovnocennost, kterou zatím nikdo neviděl.
Zbytek pukliny se zacelí, když se podíváte, kde Palantir zachytává hodnotu. Řekl to sám: ontologie a compute. Na vrstvě vah je agnostický, protože jeho příkop leží nad modelem. Foundry, Gotham a AIP tvoří orchestrační a ontologickou vrstvu, model je zásuvný modul - „naše produkty umožňují přecházet z modelu na model". „Vlastni své váhy" v praxi znamená „pusť si jakékoli váhy do naší platformy". Smysl manifestu je odklonit instituce od cloudových API OpenAI a Anthropicu k self-hosted vahám, které orchestruje Palantir. Pro vlajkovou nabídku teď platí Nemotron, pro komerčního zákazníka mimo obranné jádro zůstává otevřená i čínská cesta, protože text ji nikde nezavírá.
Palantir má navíc strukturální zájem, aby otevřené váhy převládly nad uzavřenými cloudovými API vůbec. Jakmile se schopnost špičkových modelů komoditizuje, hodnota migruje do dat, nasazení a ontologie. Tedy tam, kde firma sedí. Tohle vysvětluje nenávist k tokenům přesvědčivěji než ideologie o službě Západu.
Sečteno: manifest v úterý, Karp a Nvidia ve středu. To není filozofie, to je launch sekvence.
Dosah neznamená souhlas
Čísla vypadají mohutně - skoro milion zobrazení, přes dva a půl tisíce uložení. Interpretujte je střízlivě. Poměr uložení k lajkům kolem 0,76 sedí na obsah, který si lidé archivují jako terč nebo jako referenci. Dvě nejlajkovanější odpovědi jsou nepřátelské. Souhlasné reakce jsou většinou bezobsažné a plamínek přidal Joe Lonsdale, spoluzakladatel firmy, takže o organickou recepci tu nejde. Nejlepší kontext k postu dodal ironicky Grok. A opakované tvrzení ve vláknu, že Palantir je „izraelská firma", je fakticky nepravdivé - jde o americkou firmu se zakladateli Thielem, Karpem, Cohenem a Lonsdalem.
Pointa
Otázka správnosti technických bodů je vedlejší. Jádro manifestu je zápas o definiční moc nad slovem „suverenita". Palantir ji brání tak, že evropskou verzi prohlásí za falešnou, přikáže vám vlastnit váhy - a den poté vám prodá, čí váhy to mají být. Americké, od Nvidie, hostované na jeho platformě, kde se podle Karpových vlastních slov vydělávají skutečné peníze: na ontologii a compute. Suverenita jako produkt. Vaše data, vaše váhy, jeho pokladna.
