Bydlení v novém bytě se minulý týden dostalo do nové fáze. Namontovali nám vestavěnou skříň, takže bylo možno začít vybalovat věci ze stěhovacích krabic do skříně.

Abyste tomu rozuměli – ne snad, že bych nebyl schopen zajet do Ikea a koupit tam skříň a následně ji doma smontovat. Jenže jsme se rozhodli, že naše řešení by mělo být sofistikovanější a elegantnější, čímž pádem jsme objednali truhláře a ten zhotovil vestavnou skříň. Moc hezkou, za slušné peníze. A skříň je obrovská – až do stropu a přes celou zeď.

Tím pádem také došlo k definitivnímu prohození polohy Ditiny pracovny za ložnici. A nastal problém. Ditin počítač je připojen na domácí router přes WiFi. Z jednoho pokoje do druhého to funguje bezvadně i na vestavěné anténky, jenže mezi patry (a skrze patero železobetonových podlah a zdí) se už oba WiFi prvky neviděly.

Tento problém se dá samozřejmě snadno řešit nákupem externí antény, jenže ta právě nebyla po ruce, takže Dita přinesla z práce CDMA modem. Zapojil jsem ho a modem vesele hlásil, že nemá signál. Zavolal jsem na infolinku, jestli je modem aktivovaný, pravili, že aktivní jest a že mám zadat následující AT příkaz, jenž způsobí zázrak procitnutí modemu. Zeptal jsem se, jak tento zázrak vizuelně poznám. Slečna pravila, že se restartuje a modem bude mít signál. I zadal jsem příkaz a slečna se nemýlila, restartovalo se, bohužel WinXP, která na AT příkazu zbuchla. Jak se následně empiricky ověřilo, spadla vždy při zadání AT příkazu.

Kampak s takovým trikem na mne. Zapojil jsem modem ke svému notebooku, všechno znovu nainstaloval, zadal AT příkaz a tentokráte se poslušně restartoval modem. V praxi to k ničemu nebylo, signál jsem zase neměl a to v lokalitě, kde ještě před měsícem byl.

Nicméně Dita internet potřebovala a na další experimenty s CDMA nebyl ani čas, ani nervy, šlo by o provizorní řešení, neb platit dvě připojení mi přišlo poněkud luxusem. A tak jsem vhupsl do limuzíny, zamířil na Počítačovou pohotovost do Lublaňské, koupil tam moji oblíbenou PAN-10, doma jsem ji připojil a linka jede. Snad jen držáček k anténě někde (=v OBI) musím sehnat, aby se anténa Ditě na stole neválela, protože Dita má ráda symetrii a pořádek a anténa (jsa anténou směrovou) má zase ráda, když je namířena k vysílači, což se vzhledem k poloze routeru a stolu vylučuje.

Výsledek víkendové operace – žluťoučká Ditina pracovna (ano, malovali jsme) včetně polic a zasíťování 🙂