Před pár dny mi přišel dopis od T-Mobile, firma mi nabízela už potřetí letos prodloužení smlouvy na dva roky a možnost koupit si nějaký levnější telefon. Připomělo mi to, co jsem chtěl udělat, sedl jsem k počítači a napsal jsem T-Mobile líbesbríf, který jsem chtěl napsat už zatraceně dlouho: žádost o deaktivaci SIM karty resp její převedení na Twist. A tím mi také přišla myšlenka vyrubat všechny kontrakty, platby a smlouvy, které prakticky nepoužívám.

Jako další to slízlo UPC, od něhož jsem si prostudoval cenník, zjistil jsem, že za nabídku asi třiceti programů se platí měsíčně čtyři stovky a nedá se říct, že bych je sledoval, jen Dita se dívá na francouzský TV5. Pak jsem vyhodnotil navýšení rychlosti Chella na 256 Kb/s jako dostačující, rozhodl jsem se přejít na tuto nejnižší rychlost a už do UPC putoval další doporučený dopis úsporného charakteru. Je to zajímavý myšlenkový posun – až dosud jsem trpěl fixní ideou, že jakmile nemám nejrychlejší linku, kterou ISP nabízí, není něco v pořádku. Ejhle, ukázalo se, že můžu přežít i s linkou nejpomalejší, na surfování to doma krásně stačí a žádné broadband přenosy nepotřebuji.

Je to zvláštní, když si nedáte pozor, začnete vyhazovat peníze z okna lopatou a vůbec si toho nevšímáte. Pak uděláte škrt, všechno je vlastně při starém, jen těch peněz vám zbývá více…