K Národní knihovně z odkazu Karla IV.

Národní knihovna v Praze podle návrhu Jana KaplickéhoTéma výstavby nové Národní knihovny je v poslední době tak propírané, že jsem málem porušil svou zásadu nemluvit do něčeho, v čem nejsem kovaný a jen na to mám vlastní názor. Názor má vlastní každý a každý moudrý, kdo do prdele díru má. A tak jsem si nechal zajít chuť, než jsem si vzpoměl na to, že mi kdysi profesor prozradil, že i proti záměrům na přestavbu Svatovítského chrámu za doby Karla IV. se zdvihl odpor, že prý katedrála se nehodí svým plánovaným vzhledem do Prahy. A tak jsem si zkusil představit, jak to tehdy mohlo vypadat 🙂


Nejmilostivější pane Karle, králi Zemí koruny České, císaři Svaté říše římské a její rozmnožiteli po všechny věkův, jakožto tví věrní podanní, majíce na zřeteli prospěch Tobě svěřených zemí a najmě našich lén, dovolujeme si Tě zpraviti o rozpacích a pobouření, které nás přemohly, když jsme zvěděli o Tvých nových plánech na přestavbu katedrály na Hradě Pražském, zasvědcené světci našemu srdci zvláště milému, Vítovi.

S obezřelostí jsme přijali první plány, s nimiž jsi před desátkem let pověřil přestavbou Matyáše, toho cizáka z Arrasu. Trpěli jsme, když slávu Tebou zřízeného arcibiskupství chtěl oslavit zhýralým kamenotepectvím, jemuž se snad mohlo dopřávati sluchu pohanstvo v Ille de France, lůza barbarského Narbonne nebo Rodez. Ale mlčeli jsme, pohnuti tvojí vůli.

Když Matyáše ráčilo schvátit obžerství a děvkaření, zadoufali Tví věrní čechové, že navrátíš se k tradicím svých předků, zejména pak pamětliv rodu matky Elišky, našim srdcím předrahé. A čehož se nám v doufání dostalo? Povolal jsi ze švábska Parléře, jemuž mléko crčí skrze zuby, jež mu byly povyráženy v krčmě za života nezdárného a nestoudně krátkého. A jemu jsi svěřil práci tak významnou, že by jí bylo ctí zadat komukoliv z našich předních mistrů.

Parléř, pane náš, protiví se ve svých plánech všem cnostem, jimiž Praha oplývá. Jeho myšlenka zdvihnout věže katedrály vzhůru k nebesům, je prosta boží bázně. Cožpak bohu zalíbí se, když jej bude český vztyčený úd popichovat do spočinuvšího pozadí?

A najmě, na panoramatu ubude i Hradu Pražskému, tvému srdci přemilému. Cožpak hodí se, aby jeho strohou účelnost narušila nějaká blyštivá sklíčka a kameny chrlící vodu? Což odradí nepřítele táhnoucího ku Městu Menšímu nebo Tebou nově nadanému Městu Novému pohled na takovou kejklířskou práci? Má co věž chrámu zaštiťovat Neklanku nebo Nezdárku, věže chránící matičku Prahu?

A naposled pane náš, kam poděly se všechny tradice nejvznešenější architektury české? Cožpak boží bázně dojde ten, na něhož netiskne se hmota chrámu, jemuž přítmí nepřikazuje pokoru a chlad kamenů boží věčnost? Potřebuje snad příbytek boží vysoké stropy, v nichž duše neštastných hříšníků bude bloudit a nechá se svádět cingrlátky toho klatého kamenohudlaření, které k nám ten prašivý Petr hodlá přitáhnout? Cožpak nevíš, panovníče, že hranice katarských modlářů jsou ještě horké? Ale cožpak my, bohabojní čechové, potřebujeme něčeho takového?

Snažně Tebe prosíme, vládče náš, upusť od plánů Parléřových a povolej na jeho místo někoho z vážených stavitelů českých, kteříž vyjdou lépe s duchem Prahy a jejichž jména skví se po věky v paměti lidí za díla, jež vykonali. Což nebude lepší Pavel ze Zásmuku, Jan Jinřich Kudějovský nebo Petr z Bradla, vyjíti vstříc tvé touze vystavět chrám hodný Ducha Svatého a patrona našeho svatého Víta? Kdo vzpomene si za pár let na Parléře, když vystaví to, co vystavět plánuje a jaká to bude skrvna na tvém jméně, pane náš?

Toho bychom neradi dopustili.

podepsáno třiadvacet českých pánů a jejich jménem jednající Matěj Jošt z Rumburka, Anno Domini 1356

PS: Jak Karel IV. na tento dopis odpověděl, není známo. Matěj Jošt se smrtelně zranil při honu o šest týdnů později a nikdo z dalších českých pánů na odpovědi netrval.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 21×, průměr: 4,43)
Loading...

27 komentářů

  • Tak to vidíte, kouření marihuany je stále ilegální a přeci se najdou úředníci co toto pravidlo porušují a snaží se prosadit absolutní nesmysl. Tahle stavba mi připoměla kreslený seriál Šmoulové 😀

  • Nejsem si jist, zda predchozi prispevatel pochopil…

  • Já jsem rád, že se tu konečně od doby výstavby tančícího domu bude dělat stavba, která má nějaký design a není to jen snaha o nenarušení nějaké dávné kompozice.
    Až do nějakých 50 let minulého se tu stavěly budovy, které prostě měly design, materiály a prvky z dané doby, potom přišli komanči se svým železobetonovým „kubismem“ a šablonovitým „designem“, a pak se chopil kliky „klub za starou prahu“, který nadává na jakoukoliv novou budovu a trvá na tom vybourat celý vnitřek a zachovat fasádu. Snaží se tak z Prahy udělat skanzen historie.
    Když by to takhle pokračovalo a za sto let někdo chtěl udělat knihu o designu starých budov, tak by měla spoustu stránek až do roku 1990 a od té doby jen pár řádků a větu „od té doby probíhaly jen opravy“.
    Tohle se neděje snad nikde na světě. Netvrdím, že tu musíme být jak v Paříži se skleněnou pyramidou u Louve, ale jakou má hodnotu fasáda dvěstelet staré budovy v historickém centru, která je stejná jako 200 fasád okolo a proč není umožněna žádná možnost udělat kvalitní novou budovu s kvalitním designem mi prostě hlava nebere. Za ty prachy kolik stojí zachování pláště byste pořídil design od nejlepších návrhářů světa.
    A k národní knihovně – moc mě pobavilo, jaké bylo haló, že návrhář nerespektoval podmínky nestavět podzemní prostory – nikdo se ale nepozastavil nad tím, který idiot dal do zadání takovou debilní podmínku, když všude ve světě je právě snaha dát ve městech maximum pod zem, kde to jednak nestojí drahou plochu a nejde to ani do výšky, která by byla značně problematičtější pro okolí. A už vůbec ne pro řešení archivu, kde je světlo spíše na škodu a naopak velmi prospívá stabilita vlhkosti a tepla. Vůbec se proto nedivím, že tuhle debilní podmínku všichni hodnotitelé ignorovali a že tenhle návrh byl ze všech zdaleka nejekonomičtější. Jediný problém tedy je, že když by tam ta podmínka nebyla, i jiný návrháři mohli přijít s dobrými nápady a třeba by byly i lepší a levnější – takže toho kdo to zadání připravoval by měli pověsit za koule do průvanu a nikoliv jeho debilitou kritizovat ostatní.

  • Mne se projekt knihovny libi. Libi se mi moc. A na tom si trvam. 🙂
    Klidne mne mejte za blazna. Klidne se mnou nesouhlaste. Ale kazdy mame narok na svuj nazor.
    A podle mne si pro knihovny vybrali dobre misto. Navrzena budouva by tam docela dobre zapadla. Je originalni, vkusna, citim z ni souzneni s okolni prirodou (parkem).

    Navic knihovnou by nahradili ten vyasfaltovanej placek, kde je ted nejaka tocna autobusu.

    Takze si myslim, ze at tam postavi cokoli, nemuze to byt horsi nez nyni.

    ps: ale jinak se pripojuji k tomu, co uz psal Patrick. „mluvim do něčeho, v čem nejsem kovaný a jen na to mám vlastní názor. Ale vlastní názor má každý“.

  • Pro mě je to signál, že prostě jsem se stal příšlušníkem minulé generace, neboť tento tvar budov mě neoslovil. Podobně mě třeba neoslovil HIP-HOP. A jelikož nedělám business založený na aktuálních trendech, tak mě to existenčně neovlivňuje.
    Jak se asi našim babičkám líbí telefonování přes mobil? Tak asi tak jsem přijal návrh národní knihovny. 😉

  • Mně se ten projekt knihovny líbí, líbil by se mi patrně lecjaký. Nelíbí se mi ale krutě ty barvy – zelená mi (spolu s tvarem) evokuje cosi slizkého, zeleno-fialová je příliš jedovatá kombinace a navíc v lesklém provedení mi to příliš trčí z té pláně. Ale mám snad právo na to, aby se mi to nelíbilo, ne?

  • Myslím, že se mohu ztotožnit s názorem Eidže, na druhou stranu mne překvapuje, jak Marigold, resp. Patrick nahlíží na fenomén posleních týdnů – národní knohvnu. Osobně bych spíše čekal názor asi v tom smyslu, že proč rozhádat národ, vyhazovat miliardy za chobotnice a další na jejich provoz, když máme to 21. století a Google vesele skenuje.

  • Patrick to presne trefil. Ja se uz na tu stavbu tesim, absolutne. konecne tu bude stat neco a ne barak 🙂

    ad noname: souhlasim a naopak bych chtel, aby to v Praze bylo jak v Parisu – pyramida u Louveru je minimalismus, ale jaky byl himbuk pri stavbe La Defanse? a dnes? dalsi hlavni turisticky bod Parisu, pac je na co koukat.

    ad pixy: otazka je, jak ta stavba bude barevne vypadat v realu… papir je papir.

  • re funTomas – ta chobotnice je nejlevnější ze všech návrhů, má nejnižší náklady na provoz, a funkce knihovny ve významu „místa, kde se půjčují knihy“ je z toho ta nejnižší položka, to nejdražší je archiv, který zajistí kvalitní prostředí pro staré tisky, které dnes hnijí v desítkách jiných nevyhovujících prostor. Lhůta na vypůjčení takové knihy se zkrátí z měsíce na 5 minut, a je tam i velký prostor právě pro práci na digitalizaci knih. Je důležité si uvědomit, že to že se digitalizuje neznamená, že pak tu knihu můžete spálit a navíc digitalizace současných svazků by při dnešních technologií trvala tak sto let. Takže to že se dnes digitalizuje neznamená, že se nebudou stavět knihovny a archivy. BTW celá nadzemní knihovna je plná právě počítači, kde si budete moci prohlížet knihy (a cokoliv jiného na internetu), i když třeba zrovna nemáte přístup ke kompu, plus tam bude všude wifi. A samozřejmě to není jen KNIHovna, ale v dnešní době spíše MULTIMEDIovna.
    A co se týče barev – také nevěřím, že by bylo možné udělat takto jedovatou barvu ve skutečnosti, reálná bude určitě matnější. Ta zelená mi přijde, že dobře zapadá do okolní zeleně, ta fialová je jen vevnitř a z venku také nebude tak moc vidět. Spíš by mi u toho vadilo, že jestli budou vnitřní prostory fialové, tak cokoliv na co se budete uvnitř koukat, bude vizuelně barevně posunuto, což je zrovna u míst, kde si budu prohlížet třeba grafické tisky, značně pitomé. Teoreticky je to možné vyřešit vhodným osvětlením a velikost prostoru to bude také omezovat, ale pochybuji, že to bude 100%.

  • S temi barvami souhlasim. V soucasnosti je to ideovy navrh a proto je potreba pro ucely souteze vypiplat obrazek tak, aby byl co nejvice pusobivy. Barvy budou v provadeci navrhu jiste posunute, navic bude fasada polomatna a ta fialova nebude tak vyrazna, protoze to bude sklo, a odlesk bude promenlivy podle pocasi. Nicmene nocni nasviceni by mohlo byt klidne odvaznejsi.

  • Jeste jednu vsuvku k hloubce vykopu – nezapominejte, ze nedaleko se bude stjen hluboko stavet vyusteni tunelu a krizovatka s podzemnimi garazemi, takze si jiste autor zjistil, ze z geologickeho hleska to nebude problem.

  • Jeste k te katedrale – postavili to tehdy pekne. Akorat je skoda, ze pritom zbourali puvodni Spytihnevovu baziliku. To byl presne ten typ staveb, ktere desne miluju. Asi bych vstoupil do Klubu za romanskou prahu 🙂

    (Bazilika sv. Petra v Rime vydrzela jeste o 2 a pul stoleti dele a taky ji zbourali a to byla tedy super pamatkarska skoda, jelikoz ta pamatovala jeste Konstantina. Nejlip jsou na tom ty regiony, ktere po dobe romanske zchudly a uz nic nepostavily – treba Aquitanie)

  • No nenosim rozkrok kalhot u kolen a Hip Hopu neulitavam (i kdyz dobry si rad poslechnu, jako kazdou dobrou muziku), tak tento navrh pana Kaplickeho me naprosto nadchl. Oproti ostatnim navrhum mi prijde nejcitliveji zakomponovan do daneho prostredi.
    Myslim si (ac neodbornik tj. jen kecalek 😀 ), ze maticka Praha je ponekud preplnena zelezobetonovymi, prosklenymi hnusy. Co se barvy tyce, na tusim iDnesu jsem cetl, ze nebude zelena lec v barve saampanskeho tj. do zlutava a v prechodu tmavsi–svetlejsi.

    Pan Kaplicky by jeste neco mel vymyslet se stadionem Sparty, aby jeho krasnou ukazku moderniho designu nehyzdil. :-DDD

  • Můžete se přít, můžete souhlasit, či nesouhlasit, můžete se zlobit nebo dokonce nadávat, ale to je tak vše, co s tím můžete dělat. Za měsíc drtivá většina zapomene to, co tady psala, a pokud se vám pár let po dostavbě tohoto veledíla povede přečíst vlastní názory zpětně (dožijete-li toho), jen se pousmějete.

  • funTomas: to s tim scanovacim argumentem pro zbytecnost knihoven je mysleno vazne?
    Ja nevim jake maji zkusenosti jini, ale elektronicka kniha je vhodna pro fulltextove vyhledavani. Pro rychle vyhledavani. Pro dohledani kratkych informaci z manualu a dokumentace. Pro elektronicky prenos dokumentace a jinych tiskovin.

    Ale pro studium a cteni delsich textu je elektrinicka kniha zatim nepouzitelna.
    Mozna to casem zmeni e-book ctecky, ktere budou podobnejsi dnesnim kniham.

    Ale cist knizku na LCDcku notebooku, nebo na monitoru je na pytel.

  • Mně se ta budova nelíbí. Nelíbí se mi ani její zasazení. Ale vem to čert, je to jen můj názor. Kromě toho ten stadion naproti také není nic, na co bych se chodil koukat.

    Spíše by mě zajímalo, proč vybrali Letnou. Mizernější dopravní obslužnost si snad nelze ani přát. Kdo se tam bude chtít dostat sockou, bude muset tramvají objet celý kopec, nebo si ho od nábřeží vyšlápnout pěšky. O metru ani nemluvím.
    Díky Břevnovskému tunelu se tam dá už trochu lépe dostat autem, než dříve jen tím Letenským, ale pořád žádná sláva. Kdo tam jezdí ví, jaké zácpy tam bývají.

  • Lokutus: Nez bude knihovna dokoncena, bude uz protazen i mestsky silnicni okruh. Pokracovani tunelu a systemu silnic, ktere budou navazovat na Letensky tunel. Silnice pak vyusti na druhem brehu vltavy a napoji se na vypadovku z Prahy na konec mostu Barikadniku, u koleji jaderky.
    Takze si myslim, ze v dobe dokonceni knihovky jiz bude doprava pres Letnou uplne nekde jinde. A doprava bude vice zklidnena.

  • po vyhlaseni vysledku jsem byl velmi prijemne prekvapenej. myslim si, ze je to nejlepsi co se da poridit. navic se podivejte na realizace ktery delali predtim – novinarsky centrum na Lord’s Cricket Ground (svate misto kriketu) a nebo ten obchodak v Birminghamu – atelier se menuje Future Systems.
    uz se tesim…

  • Vynikající dopis, Patricku, opravdu krásné.

  • Vaše Národní knihovna bude vypadat jako domeček od Teletubbísků…nu, což…vy Češi jste nikdy nebyli hrdý národ….

  • Ve sve dobe nebyl leckdo nadseny ani z vystavby Eiffelovky… spousta lidi si myslela, ze se do Parize nehodi. Sepisovali petice, protestovali… a mozna meli ze sveho tehdejsiho pohledu dokonce pravdu. Nicmene s odstupem a z hlediska dnesni Parize je to jedno z nejvyhledavanejsich turistickych lakadel a prinasi tak (samozrejme spolecne s dalsimi misty Parize, ktera je celkove krasnym mestem s atmosferou) mestu obrovske financni prostredky a rozhodne si na jeji existenci uz asi nikdo nestezuje.
    Ne ze by nova Narodni knihovna byla stavbou, ktera by byla srovnatelna s Eiffelovkou. Ale tyhle emoce opadnou a jednou budeme radi, ze tu mame neco, co se trosku vymyka a neni to jen dalsi budova, kterych je vsude hromada.

  • to mi připomnělo, že jsem chtěl napsat jeden komentář k té barvě nové knihovny, co jsem se včera dozvěděl. Barva toho modelu byla totiž blbě zvolená, ve skutečnosti to nebude vůbec zelené. Je to pokryto malými umělými taškami, jejich barva je jednoduše řečeno barva šampaňského, ovšem to neznamená, že by všechny byly stejné, ale ty které jsou dole budou mít barvu bílého šampaňského vína a čím výš, tím to bude více do běla až nahoře by to mělo mít světlou barvu šampaňských bublinek. Ale ani to není úplně přesný popis, protože ta barva se mění podle toho, pod jakým úhlem na ty dlaždice svítí slunce, malinko se na tom asi projeví i zrcadlení okolí. Je to fakt zajímavej materiál, nejvíc mi to asi připomíná matnou stranu jednoho CD co mám tady na stole.
    Když si to tak zkouším představit, tak mi vychází, že ta budova bude určitě z větší dálky a z těch pohledů z hradu a pod, prakticky neviditelná. Žádná zelená obluda se tedy nechystá.

  • Projekt národní knihovny se mi opravdu líbí. Někdo může tvrdit, že to vypadá nevkusně nebo že je to jako domek od Teleblbís, ale každý v tom vidí něco co je jeho srdci blízké nebo tomu jednoduše nerozumí. Navíc si myslím, že je dobře, že je dobře dávat zelenou novým odvážnějším projektům!

  • james.jamed ala kubs (19:51:42 15/05/2007)
    národní knihovna je hřib blbostí

  • james.jamed ala kubs (19:51:42 15/05/2007)
    národní knihovna je hřib blbostí

  • Rad bych zjistil vyce info o jmene Jost.

  • Stavba knihovny ukazuje, že mmj. o architektuře a jiných trvalých věcech mají rozhodovat osvícení a inteligentní lidé. Hlas lidu a zájmy politiků vede k přízemnosti a připosranosti. Ti, kteří by se dnes spolu s Klausem rádi připoutali k bagru jsou jistě poslední z těch, kteří by realizaci projektu podpořili. Po jeho dokončení ale budou první v řadě při otevření, aby náhodou nebyli druzí a mohli rozdávat zasvěcené rady jak by to postavili oni. Se svým hodnotícím názorem ale počkají, až co řeknou jiní. Takoví jsme. Tupé stádo. A co si o tom myslí Klaus a Paroubek?