Jak nakupují fajnšmekři (jako já třeba)

O víkendu se Dita rozhodla, že bychom mohli vyrazit na nákup do IKEA. Orosil jsem se. Ne snad, že by mi vadilo zboží z ikei, je to zboží pro mladé, což v newsspeaku těchto firem znamená, že to moc nevydrží a rozpadne se to tak rychle, jako se mění móda a vkus (true story), takže nám to doma místo dlouho zabírat nebude. Jenže ten nákup, to je něco, co nemám rád (eufemismus). Dita mne sice utěšovala, že všichni vypadli z Prahy a IKEA bude prázdná, ale to mne neuklidnilo. Asi to na mne bylo vidět, protože ještě na jižní spojce Dita navrhla, že by vlastně bylo lepší, kdybych si šel vedle sednout do kavárny a ona v klidu nakoupí. Pochopil jsem, že v klidu pro oba, protože jestli jsem na něco velmi špatný partner, tak na vybírání košíčků ze sedmi velikostí a sedmi barev. Co se dalo dělat, souhlasil jsem a vyrazil jsem do Centra Černý most, což je hned vedle, abych si dal kávu na uklidnění a dostal tlak i tep do normálu (jo, v tomhle případě na to kafe funguje).

Nicméně v obchodním centru mne ulovila slečna řkouce, že dělá dotazník o vnímání značek a jestli bych se mohl zúčastnit. A než jsem stihl zásadně nesouhlasit, hned na mne vybafla, jakou značku oblečení preferuji. Zmátlo mne to. Oblečení má značku? Podíval jsem se na své kalhoty, v tu chvíli jsem pochopil, co má na mysli a pravil jsem, že maskáče. Slečnu to neuklidnilo, ještě se přeptala, jaké značky. Děl jsem, že netuším, kdo je pro US Army šije. Slečna smutně usoudila, že zřejmě nejsem ve světě pánských značek dostatečně zorientovaný a dotazník přeškrtla. Její smutek pramenil z toho, že v ono nedělní ráno byl obchoďák prázdný a byl jsem široko daleko jediná oběť.

Ne snad, že bych zastával heslo, že muž má chodit do práce v montérkách a holínkách, na druhou stranu znalosti značek oblečení jsem vždycky považoval za něco zbytného. Zjednodušeně řečeno kupuju to, co se mi líbí, v krámě, který navštěvuju řadu let. Zkoumat módní novinky pro mne představuje utrpení a nevěřím, že by módní proužek na tričku z téže asijské manufaktury, v jaké se vyrábí všechna trička, proměnil nějak positivně mou osobnost. I když, dost možná jsem naivní.

Některé obchody tenhle přístup ctí. Například můj nákup džínů je proces sám o sobě. Začíná tím, že většině mých džínů nakoupených zpravidla před dvěma lety neodbytně vypršela životnost, což se pozná tím, že je uznám za vhodné pouze zednických prací, takže jsou prožrané od vápna a propálené od svářečky. Což někdy vypadá, jako módní, ale do práce se mi s tím chodit nechce.

V takové chvíli volím následující postup: přijdu na Chodov, nákupní centrum, co mám přes les za barákem. Vyhledám prodejnu, co má značku splněného úkolu, tu poznám z porady. Hned vedle je prodejna džínů. Naštěstí je to vedle mé oblíbené kavárny, takže nezabloudím. Před vchodem se otočím a z těch orvaných džínů, co mám na sobě, si přečtu značku a velikost. Značka je něco jako Wilém Debil, to mi přijde jako dost cool značka pro mne a hlavně dělají džíny, co nejsou odřené, nemají děsně módní střih (=těch patnáct let, co je kupuju, je nezměnili).

Vcházím do prodejny, zkouším (32 vteřin), beru patery, jedny si hned oblékám, platím, staré džíny házím u východu do odpaďáku, během dvou minut jsem venku. Dá se to zvládnout i na jedno nadechnutí.

Možná se ptáte, jak jsem na tenhle maximálně optimalizovaný postup a zejména na značku přišel. Inu, i to je štěstí života. Když jsem si šel před mnoha lety koupit džíny (moji starou prodejnu zrušili), vešel jsem do krámu. Mladá prodavačka se mne přeptala, co si přeju a já hlasem slabým a vystresovaným odpověděl, že džíny. Víte, co udělala? Zásadní chybu. Ona se mne přeptala, jaký džíny si přeju!!! Neuvěřitelné. Samozřejmě jsem se hned vrhl k východu, jenže jsem přehlédl ještě jednu starší prodavačku. Ta už zjevně měla s tímhle typem zákazníků zkušenosti, protože mi zručně podrazila nohy a když jsem po frňáku zahučel do vyskládaného oblečení, tak ke mně přiskočila a ujistila mne „Ano, máme džíny, které vám dokonale padnou.“ A strčila mi je do ruky. Měla pravdu, byly to ony. Vyzkoušel jsem je (záležitost dvaatřiceti vteřin), vzal patery, zaplatil a s díky vypadl. Jen mne ještě znervóznila ta mladá, když mi chtěla vnutit, abych si nebral všechny džíny černé, ale zkusil i jedny modré. Ta starší prodavačka se opět projevila jako rozený diplomat, tu mladou poslala dozadu přerovnat krabice a mne ujistila, že ty černé jsou skvělá volba. Takhle nějak jsem se stal věrný značce Vilém Debil nebo jak se to čte a píše.

Jenže uznejte, jak by tohle ta slečna vměstnala do těch svých tabulek? Měla tam vůbec tuhle značku? Jenže takhle, drazí přátelé, nakupují praví fajnšmekři… 🙂

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 44×, průměr: 4,64)
Loading...

52 komentářů

  • Závist, já mám naprosto stejný přístup k věci, ale milá druhá polovička v zásadě nesouhlasí, abych chodil oblečený pořád v jednom…
    Co tě asi překvapí a možná i trochu raní je, že značka Vilík Debil je jako ztrátová již několik týdnů zrušena. Přeju šťastný lov při výběru nových padnoucích džínů.

  • Ach, jaké štěstí zjistit, že je nás takových víc 😉 Buď pozdravena, duše spřízněná…

  • Ha. A já si myslel, že když ženu přesvědčuju, abychom cokoliv, co padne a bude se líbit, kupovali rovnou po dvou, jsem extrémista. Houby. Rovnou po pěti! Jo, do fajnšmekra mám ještě daleko… 🙂

  • Dokonale jsem se pobavil a mluviš mi z duše. Sice nekupuji hned patery, jen dvoje, ale zase 2-3 typy. Přeci jen, někdy je potřeba změnit alespoň barvu, ať si lidi kolem nemyslí, že chodím stále ve stejných.

    Nevím, jak u nás, ale v UK nebo v US to dělá takhle plno lidí 🙂

  • 😀 Jéjejej, to jsem se zasmál… Dělám to podobně, nakupuji až se stávající šatstvo rozpadá. Žena mě za to peskuje, ale – chlapa v tomhle nepředělá nikdo a nic. Akorát nekupuju po pěti, a většinou při nákupech střídám modré a černé.

    Musím ale přiznat, že určitý vliv na mě žena má. Sice pořád nechápu, k čemu je mi pět pyžam, ale jsem rád, když mám k dispozici různě barevné košile, ať to lze dobře prostřídat a prokombinovat s těmi kalhotami. Do dandyho mám daleko, ale už ani už nevypadám 365 dní v roce stejně 🙂

    A to ani nemluvím o tom, že se nejnověji učím to kombinovat s kloboukem (letní slamák) – malý pokus až úlet… ale baví mě výrazy ve tvářích lidí okolo.

  • Výborný fejeton!
    Ano, podobně v IKEA „nakupuji“ také. A podle osazenstva ikeácké kavárny na Zličíně soudím, že nejsme sami.
    Co se týče džínů, jsem na tom podobně, ale zatím nakupuji jen po dvou a až poté, co jedny zkušební trochu povolí a properou se. Ony ty mrchy potom trochu změní rozměry. Závidím, že vy už jste ty svoje našel.
    Jinak já značky vnímám, považuji je za užitečné v tom směru, že mi indikují, které obchody je doopravdy zbytečné navštěvovat. Ano, obchod bohyně vítězství k nim patří také…
    Hezký den.

  • perfektne!
    pozeram ze nie som sam, ked som si pred pol rokom kupoval 6 rovnakych nohavic a triciek, kosiel, trojo rovnakych topanok. mne je jedno ze si myslia ze chodim v tom istom, obliekam sa, aby mi nebola zima (a nevideli mojho linuxa). nechodim v ziadnych modnych srackach, neznasam to. co je este horsie, mne sa najst dziny, ktore nie su dotrhane, nepodarilo dodnes. nerozumiem tomu, preco by som mal nosit rozbite oblecenie a uz duplom nie preco by som zan mal platit. moja polovicka si uz zvykla, pozna ma a vie, ze to nema ziadny zmysel so mnou sa o comkolvek hadat. ona sa oblieka ako chce, ja tiez a sme spokojni obaja.

    btw aj einstein kupoval veci po 6 ci 5 ci kolko, lebo tvrdil, ze nema cas sa tomu venovat neustale 😉

  • Vidím, že nejsem statistická úchylka! Je nás víc! Hossana! :o)

  • Zdravím, doporučuji shlédnout hru Caveman (upřesňuji že se jedná o divadelní hru, nikoli hru pro ps, xbox, …), tam je přesně vyjádřeno proč muži nakupují (loví) tímto způsobem a proč to ženy nechápou a proč my nechápeme je. Jinak výborný článek, mám stejné zkušennosti se značkou, která by se ve Vašem názvosloví mohla jmenovat „h.n.i.s“.

  • Asi stejnou značku a stejný postup volím já na džíny. Ale jelikož jsem mladší ročník, tak jenom nějákých 6 let 🙂

  • Džíny jsem vyzkoušel mnoha různých značek, od nejlevnějších po hodně drahý a bohužel všechny mají tu idiotskou vlastnost, že se mi cca za rok prodřou. Objevil jsem ale nedávno značku carhartt, která dělá mimo jiný pracovní oděvy, střih teda celkem nic moc, obyč. džíny, ale materiál se jeví jako že by mohl dost vydržet, uvidím za rok 😉

  • Hlavne pozor. Obchod se znackou splneneho ukolu ma na Chodove 2 vchody :). Tak abyste si priste nekoupil dziny co nechcete (zase je tu moznost ze objevite neco noveho 🙂 ).

  • Jupí, nejsem na světě sám. ;o) Dal jsem to do tisku… manželka si to přečte na cestě do IKEA… vyrážíme tam nakoupit stůl a židličku pro dcerku. Bůh buď se mnou…

  • Kupovat patery? Mno nevim. Chodim v jednech, dokud se nerozpadnou. Pak se snazim v obchode narvat do stejneho cisla jako minule, obvykle marne. takze tak

  • Vypádá to, že jsem první člověk, který je odlišný. Já rád nakupuji a někdy si připadám jako ženská, protože u toho strávím podstatnou část dne. Poslední dobou jsem se uskromnil a nakupuji jen přes internet. Svou velikost znám, tak to není zas takový problém. Rád si vybírám designerské úlety. Naposledy si mé okolí myslelo, že jsem zašpiněný od barvy a přitom to byl jen úmysl designera.

    Fajn ženských je málo nebo je aspoň poslední dobou nepotkávám, tak si nakupování s přítelkyní budu muset nějaký čas odpustit. Ve dvou je to mnohem větší zábava.

  • a navyse si patriot lebo w.d. je tusim prostejovska znacka. mimochodom – tiez moja oblubena 🙂

  • Ja si Levi’s 501 kupujem bez skusania 😉

  • 😀 Evidentne ma WD znacny podil v segmentu IT zakazniku. Vcetne me, samozrejme 😀

  • Patery je podle mě trochu moc. Stačí mi, když mám ve skříni dostatečný počet na nošení, zatímco se ostatní kusy perou. Dá se přežít se dvěma kusy, ale 3 jsou jistota.

    Dokážu je nakupovat ještě rychleji. Vynechám zkoušení 🙂 Vejdu, najdu svoje číslo a optimisticky doufám, že mi bude. Přeci jen jsou mi ty moje kalhoty, které mám na sobě.

  • Ano, tak prostě my chlapi nakupujeme (metrosexuálové jsou jiný živočišný druh, ti se nepočítají). Mám to podobné, jen s tím rozdílem, že tu „svou značku“ si pamatuju a chodím cíleně do jejich obchodu – jednoduše proto, že to je jediný známý obchod v nejbližší galaxii, kde mají i věci, KTERÉ JSOU MI VELKÉ! Což při mé, ve všech osách XXXL postavě už je vážně co říct.

    Ale jinak je to velmi podobné. Jednou za rok tam přijdu, koupím tytéž kalhoty, prohlásím je za „slušné“, stávající „slušné“ přeštítkuju na „na lítačku“ a stávající „na lítačku“ vyhodím (anžto už jsou rozedřené). Dvouletý cyklus skoro přesně odpovídá životnosti, což je bezva. Přihodím nějaké to triko, bundu nebo košili a spokojen odcházím domů. Už mnoho let stále stejně.

    (Bohužel se v posledních letech strašně zhoršili, zrušili českou fabriku a začali šít v Číně – a je to OPRAVDU poznat. Panika, úzkost.)

  • Koukam sijes dziny u stejneho krejciho. Ja sice nakupuju jenom po dvou (rad bych po jednom kusu, ale zena je neuprosna), ale funguje to stejne.

    Vilda Debil RULEZZZ

  • ad pixy – mezi „na lítačku“ a vyhozením ještě zařazuju mezistupeň „kraťasy na práci“.

  • Tak s oblečením si vůbec hlavu nelámu, když už opravdu nemám v čem chodit, tak si prostě „něco“ koupím, dokonce jsem si už kupoval džíny i v OBI 🙂

    Problém mám ale s výběrem bot. Jsem totiž děsně línej a nemám rád zavazovací. Nejsem taky žádnej sportovec, takže sportovní taky nepřicházejí v úvahu. A teď sežeňte boty na suchej zip, který si můžu vzít do práce a eventuelně i k obleku – problém. Navíc mám opravdu nějaký „divný nohy“, prostě mi málokteré boty padnou, naštěstí mě zatím vždy zachránil Leiser. Ale stejně po většinu roku nosím sandály, pokud zrovna neprší nebo nesněží a poslední dobou i v těchto případech. Poslední zimu jsem chodil v sandálech i když bylo venku nasněžíno – aspoň se nemusím v práci přezouvat – v plných botách je mi totiž horko na nohy 🙂

  • Postřeh 🙂
    Rifle – proč tomu říkáte jeany? – kupuju vzdy jen s otcem n rakouském Metru – jezdím tam kupovat PC kompomenty, a když už tam jsem, tak si koupim náky rifle – personál neobtěžuje, páč já řeknu: – „Ich špreche kain doijč“…

    Ani jsem nevěděl co ma za značku tech – jak píšete – jeanů – a světe div se – je tam WD 🙂

  • Konečne niečo zo života, to je snáď o mne, lepšie by som to nevedel napísať …
    Dovolím si trocha oponovať, nie je pravda že WD vyrába stále stále rovnaké modely bezo zmeny. Takisto nakupujem podobným spôsobom (až na to množstvo…), môj obľúbený model WD (alebo je to H.I.S?) má myslím číslo 21 – taká klasika pre konzervatívne sa obliekajúceho IT špecialistu, ale šírka nohavíc v dolnej časti sa s každým novým nákupom postupne zväčšuje, prispôsobuje sa trendom, ale ešte stále sa to dá považovať za klasický strih.
    Ešte by som privítal, ak by autor popísal nákupy v IKEA – takisto so si tam prežil svoje martýrium, našťastie už máme byt pomerne zariadený…

  • takhle nakupuju, akorat znacka je Next (dalsi dziny prosim)
    vzdy beru dvoje, aby se daly jedny prat a jedny nosit 🙂
    az se rozpadnou tak znova
    strih „boot fit“, velikost tusim „31L“ (nebo tak nejak odecitam ze starych), barvy dve verze modre 🙂
    a to se u nich leta nemeni, zadny super strihy, zadny prekvapeni, ke kazdym dzinam pasek
    vyhoda Next je snad v kazdem velkem nakupnim centru

  • Porad tu mas ten malware. Hned pred vetou „Nicméně v obchodním centru mne ulovila slečna“ je iframe src=“http://www.hidelinks.com/?y87ikmhx94″, a predpokladam ze jsi ho tam nepridaval ty, ze?

    Pokazde kdyz se prijdu podivat na novy clanek, tak mi zacne prohlizec nadavat :(.

  • Proc rikat misto rifle dziny? To je jednoduche, protoze rifle je puska 😉

  • (Super) Rifle je populární značka džín, která se vžila jako zástupné slovo (třeba jako „lux“ pro vysavač). Osobně mi přijde nejpřirozenější říkat „džíny“, mým rodičům zase „rifle“, babička říkala zásadně „texasky“ a u ženy v rodině zase nejčastěji slyším „džínsy“. A jeden kamarád říkal výhradně „levisky“, bez ohledu na značku. 😉

  • Chlapi a vy že prej nedáte na značku? 😀

  • Co se tyce nakupovani v Ikea – docela dobry fejeton je tady:http://blanky.blog.cz/0705/ikea-v-naproste-beznadeji

  • Trosku mi tato historka pripomina scenku z dnes jiz kultovniho filmu Kurva hosi guten tag. 😀 Jak tam Bohous nakupoval a chtel si koupit tusim deset stejnych obleku 🙂 Osobne to mam ale s obleceni podobne ikdyz narozdil od tebe Ptriku mam oblibene znacky. 🙂

  • tak to je dobré….
    robím to naprosto rovnako, dokonca s rovnakou značkou a v rovnakej farbe!
    To je neuveriteľné, pretože som si myslel, že to takto nikto nemože robiť.

  • pobavil jsem se. Nakupuji podobně. Vzhledem ke své výšce a váze nemám moc možností, takže taky WD, beru je po dvou na rok to je akorát, pak se prodřou. Padnou suprově akorát mě zmátly cca před 3mi roky, když změnili označení.:-D

  • správný fajnšmekr internetového věku by to nakoupil přes internet, ubyly by i ty 3 minuty křeče v obchodě.
    Já tedy taky nesnáším nakupování. Nejhorší je to v zimě, kdy jsem navlečenej a přijdu do přetopenýho obchodu, to nejen obrazně, ale doslova omdlévám. Takže mezi listopadem a dubnem mě objevíte pouze v prodejně bot (protože tam si člověk může v klidu sednout, bůhvíproč v jiných ČESKÝCH obchodech nemají křesla) a pak právě v IKEA, kde pro mě z nepochopitelných důvodů jako jediní pochopili, jaká má být v tu dobu optimální teplota pro navlečené nakupující, a navíc opět se tam člověk může v klidu kdekoliv (doslova) posadit a má všude i „vodní napáječe“.
    Jinak ale nejsem „správný fajnšmekr“, protože mi stačí ten fakt, že nosím kalhoty tak dlouho dokud nejsou špinavé, smradlavé nebo roztrhané, takže mít ty samé několikrát, tak bych vypadal fakt že už nic jiného nenosím. Teď se mi líbil obchod v tom velkém outletu v Čestlicích – jednak je tam levně a kvalitně – ale hlavně tam měli od jedněch kalhot asi 8 barev. A plus další co mám rád (obchodníci asi moc ne) – nebyli tam lidi. Takže jsem si v klidu nakoupil a vyzkoušel a byl jsem tam ve finále na sebe až nezvykle dlouho.

  • Taky bych takhle rád kupoval oblečení 🙂 Jenže tohle funguje, má-li člověk normální tělesné proporce. Osobně, i když znám značku a velikost, tak prostě v naprosté většině případů nikde nemají skladem a musím útrpně zkoušet a zkoušet jiné, což se zadaří tak nejdříve po šestém kousku 🙁 Pak ale kupuju alespoň po dvou, abych tohle zase delší dobu nemusel opakovat…

  • Aha, tak jsem asi v pořadí druhý člověk kromě BD, kterému není jedno co mám na sobě, nakupuji rád, rád si vyberu sednoucí džíny / levisky / rifle (vyberte si sami) podle mého vkusu. Stejně tak s jiným oblečením, prokombinuji barvy a vůbec se za to nestydim. Tak a teď budu ve vašich očích metrosexuálem ale není to ještě pravda (-:

    Můj osobní názor – existují tři skupiny lidí: ti co rozumějí binární soustavě, ti co mají pravidelný sex a poslední metrosexuálové. Vyberte si do čeho popravdě patříte.

  • V IKEA vedle bufetu je taková miniaturní prodejnička švédských potravin a tam mají výborný tvrdý sýr s přídavkem kořalky. To je celkem dobrá motivace občas se tam zastavit 🙂

  • Zajímá mě/mne, proč tak nadužíváš výrazu „mne“ a ještě k tomu chybně. Stejně jako další lidi i ICT komunity se bojíš hrubek, a tak píšeš stále ono literární „mne“? Navíc zde máš chybu: „Asi to na mne bylo vidět…“ Díky, JJ.

  • K tomu mne – v českém jazyce existují varianty MNE MNĚ a MĚ.
    Platí že MNE a MĚ jsou téměř plně záměnné, a k tomu naopak MNĚ se píše jindy.
    Když nevíte jestli napsat MĚ nebo MNĚ, zkuste si ten výraz říci s pomocí MNE. A pokud to nejde (= tahá za uši), pak se píše MNĚ.

  • TO JJ: Máš, samozřejmě, pravdu, ale Patrick Zandl vládne skvělou češtinou, leč každý děláme občas chyby. Možná jsi ty čestná výjimka, která chyby gramatické nikdy nedělá.

  • Re: coolio: Jiná pomůcka je porovnat, jak by ve výrazu vypadalo zájmeno druhé osoby. Protože MNĚ je ekvivalentní TOBĚ, MNE TEBE a MĚ TĚ.

  • tak když už jsme takhle offtopic tak já mám jinou, pro nás matematiky lepší pomůcku:
    mě: 2 písmena, 2 a 4 pád
    mně: 3 písmena, 3 a 6 pád
    Ale jinak kontrolovat pravopis u blogů, tedy jakýsi osobních deníčků je tak trochu nonsenz, blog vyjadřuje osobnost, stejně tak jako pravopis. Kdyby negramota psal s pomocí korepetitora „gramotný“ blog, přišel by tento o část oné „osobnosti“

  • Patricku, dobrá rada: příště si vezmeme jedny z těch 5ti kousků (které jsme si nyní zakoupili) a vezmeme je do krámu. Tam prodavačce sdělíme, aby z regálu vytáhla identickou věc… v počtu 5ks. Ani si je nebudeme muset zkoušet (tedy pokud nepřibereme, žejo :o)

  • Ditu jsem jednou viděl a hrozně jí vadily sprostý slova, na můj vkus až přehnaně. Nakupování s ní nemusí být lehký.

  • Moc pěkné, takhle nakupuju taky.

    Když jsem takhle nakupovat začínal, tak jsem si prostě opsal partnumber z cedulky starých kalhot a vyrazil do obchodu, kde by mohli mít tytéž načež mne hrubě a velmi nemile překvapili tím, že prý letos mají jiné modely … nechápu proč. Od té doby to řeším obligátním požadavkem „chtěl bych kalhoty (košili) … no zhruba jako mám na sobě“.

    Ostatně podobný problém mám u bot. Jeden rok koupím jedny v nichž se dalo trochu chodit a následující rok (nebo přespříští v lepším případě) už je ze záhadných důvodů nemají. Kruci proč? Když se mi ntý rok líbily, proč bych si n + 1 nebo n + 2 rok nemohl koupit totéž osvědčené zboží?

    S nákupem přes internet zatím jen velmi opatrně experimentuji, tu a tam vzorek, který je nejblíže právě nošenému oblečení a jakmile se osvědčí, tak bude zásoba alespoň na 2 týdny.

    Není nic příjemnějšího než po ránu otevřít rozespale a jen částečně při vědomí šatní skříň a tam najít čisté to, co se dobře osvědčilo včera, prostě se obléct, vyrazit na cestu a postupně se probouzet ze spánku.

    Mohl by mi někdo uvést rozumný důvod, proč bych to ve vlastním zájmu měl dělat jinak? Móda a podobné hovadiny není důvod.

  • Asi se ve značkách vyznám ještě méně než autor: Co je obchod se „značkou splněného úkolu“? 🙂

  • Uplne se v tom obchode vidim. Kupuju taky 15 let WD ale modry 🙂

  • Skvěle popsané, jen tak koukám, že tento způsob nakupování je asi doménou pánů. Já jsem žena a nakupuji úplně stejně! Manžel říká, že nejsem normální, takhle se ženské přece nechovají, ale naštěstí to říká s velkou úlevou – je mu to velmi sympatické.

  • Sakra, máte tam plno gramatických chyb: místo „slečna řkouce“ má být „slečna řkouc“. O interpunkci v souvětích ani nemluvím. Když už tady rozdáváte rozumy, tak tohle je od vas docela faux pas, nemyslíte?

  • Tato diskuse je snad o nakupování oblečení a ne o gramatických chybách! Pokud ti ti vadí, tak sem neloz. Nikdo tě nenutí, aby jsi to četl.

  • presne tak, jestli je nekdo „grammar nazi“, tak at sem neleze.