Jak mi svítilna Fenix zachránila zadek

Tohle je příhoda, jaká se jednou stát musela, jenom jsem nevěděl, kdy a jak to přijde. Už to vím. Jednou z našich reinkarnací je prodej speciálních svítilen, povětšinou značky Fenix. Ponechám teď stranou souvislosti, jako jak jsme na to došli, proč a nač takovou svítilnu – ti, co potřebují, vědí, ostatní nechť si nakoupí ve vietnamské tržnici a uloží si nás do bookmarků pro použití po první větší akci.

Tentokráte jsem to byl já, kdo svítilnu ocenil. Začalo to civilně. Jeli jsme autem do Itálie, k moři, ukázat Vojtovi vlny a hrady z písku. A aby to bylo v pohodě, tak jsme jeli na noc. V pohodě to nebylo. Celou cestu pršelo, průtrž jak průjem. Dálnice od Řezna zasekaná jak svině, v jednu hodinu ráno hustá kolona do ještě hustšího deště. A takhle jsme se táhli až do Alp. Tam déšť jen zhoustl a kolonu oblažily kamiony. Jelo se fakt moc fajnově, do toho ještě vichr a já jel s velkým autem, žádný sporťák, takže na boční vítr háklivé, do toho kulové vidět, stěrače nestíhají.

No a někde za Solnohradem, v průsmyku Kurwaviks, mi najednou upadnul stěrač před oknem řidiče. Abych připomněl situaci: už nepršelo, už chcalo, kolona jak smrad před dotační komisí. Prakticky okamžitě jsem nic neviděl. Chvála bohům, o chvilku později byl výjezd na parkoviště, takže jsem ten kus uřídil podle obrysovek kamionu a vykloněný na sedadlo spolujezdce. Lahůdka.

Na parkovišti se ukázalo, že ze stěrače vypadla taková ta plastová mezivložka, která ho drží na té kovové tyčce stěrače. Světe div se, neměl jsem náhradní. Světe div se, nešla mi oddělat ani ta od spolujezdce, protože je jiná i protože jsem neuměl zdvihnout stěrače (teď už vím, že poloha pro výměnu se zajistí otočením voliče po vypnutí motoru, ale to jsem našel o dva dny později v návodu).

No a co teď. Pršelo jako… no jako v průsmuku v Alpách. Prostředek noci, všichni na prášky, já na přesdržku komukoliv. Naštěstí jsem měl firemní svítilnu, vzal jsem si ji ve skladu dva dny před odjezdem pro každý případ – a po pravdě proto, že děti baví si s ní hrát, takže jsem doufal, že by mohla zabavit Vojtu. Teď zabavovala mne. Přepnul jsem ji na nejnižší výkon (tenhle trik znám, na nejvyšší si za chvíli spálíte hubu), strčil jsem si ji do pusy a začal jsem rozebírat ten stěrač. To je ta výhoda svítilny, že je mrňavá a udržíte ji v puse. Ukázalo se, že by stačilo mít provázek a svázat stěrač s tou tyčkou, protože v tyčce je díra a provléknout to tamhle a ještě tady a naproti, aby to nevypadlo, by mohlo jít. Jenže kde vzít ve tři ráno v Alpách provázek?

Tak dlouho jsem žvejkal poutko od svítilny v hubě, až mě to napadlo. Odvázal jsem to poutko ze svítilny a poutkem jsem přivázal stěrač. Drželo to parádně. Před rodinou jsem se zatvářil, jako že to byla rutinní a očekávaná operace na vozidle, stokrát nacvičená, v duchu jsem se pomodlil a jelo se dál.

Happy end? Vyrazili jsme na cestu, za půl hodiny jsem dorazil na benzinku, tam jsem zjistil, že ty vyděrači chtějí za stěrač neidentifikovatlného rozměru dvacet ojro, tak se jelo dál. Stěrač svázaný poutkem od svítilny mám dodnes, vydržel i cestu zpět i teď pojíždění po Praze. Tímto se omlouvám Petrovi, nebudu už mektat na to, že ty svítilny jsou military grade. Mimochodem, byla to Fenix PD22 🙂

Proč jsem si na to vzpomněl? Chtěl jsem to své patentní uchycení vyfotit a zůčastnit se naší letní fotosoutěže, jenže jednak už skončila a druhak by mě stejně diskvalifikovali. Tak alespoň takhle si vzpomenu na Fenixe v Alpách… 🙂

 

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 11×, průměr: 2,64)
Loading...

14 komentářů

  • O člověku, který vymění bezpečí své a celé rodiny za ušetřenou pětistovku (a ještě si o tom hezky reklamně „kupujte-NAŠE-lampičky-nebo-umřete“ ublogne) si fakt myslím svoje.

  • Baterka za patnáct set?

    Stěrač jsem s tím sice neopravoval, ale mám už nějakou dobu srovnatelnou svítilnu z DealExtreme a prožila toho se mnou hodně bez jakýchkoliv problémů…

    A stála polovičku 🙂

  • @Evzen: No, ja si zase myslim svoje o cloveku, ktery ve slice-of-life ublognuti hned vidi reklamu a v trose improvizace zase pokus o teroristicky utok.

    Mimochodem, alespon v mem okoli se takto vyhranena skupina zaroven projevuje nadavanim na „dan za rychlost“ a trumfovanim se v maximalce na nemeckych dalnicich – poznate se?

  • Evžen: o člověku, který vymění funkční řešení za nepasující a nevyzkoušené řešení si myslím… nic, neznám vás, je mi to fuk.

    Martin Hruška: blahopřeju, dokud stačí, tak stačí. Já koupil dceři na tržnici pro ni zcela srovnatelnou za šedesát, ještě je prostor pro úsporu. Někomu to ale nestačí a o tom ten business je.

  • Za tímto účelem vozím v autě čelovku od Petzlu. Ono až budete vyměňovat kolo a budete potřebovat obě ruce, tak je to ještě pohodlnější než baterky do ruky.

  • A to se vyplatí! Koupit svítilnu za 1,5tis, abych pak nadával, že za stěrač chtějí petikilo. Pochybuji, že máte auto, kam nepasuje klasické uchycení ramínka stěrače.
    Jsem rád, že nejsem jediný, komu to co jste vyplodil přijde jako trapné.
    A ta čelovka za 150Kč, by posloužila ještě lépe, je docela škoda že i je neprodáváte 😀

  • 1. tekutý stěrače?? – taková vodička namaže se na čelní sklo, vydrží tam min. čtvrt roku a voda z čelního skla se jen kutálí pryč, hlavně na dálnici 😉
    2. fenix (LD20?) mam už dlouho, fakt dobrá věc. Drahá, ale skladná, pevná, vodotěsná, nepřekáží v kapse, schovaná v dlani vhodná jak při prohlídce krápníkových jeskyní, při jízdě na kole coby doplňující světlo anebo vůbec při večerním pohybu lidí po silnici..
    3. Ať se obchod daří!

  • @Josefs: Jeste nekdo dalsi ocenuje jak funguji tekute sterace? Ja jsem to teda zkousel dvakrat v prubehu cca 5 let, a zarekl jsem se, ze mi ta sracka uz nikdy nesmi na okna! Trosku to funguje jen kdyz prsi opravdu mirne. Kdyz prsi vic, tak sterace zapnout musis, a za sucha to dela neskutecne smouhy. Nemluve o tom, ze se to temer neda ze skla odstranit

  • Já mám už asi pět let L 20. Nedám na ní dopustit, tahám ji všude. Na expedicích, zvláště v deštných pralesích, jasně vítězila a kolegové si ji po návratu také pořizovali. To pětikilo bych asi za ten stěrač přeci jen dal. 🙂

  • smal: tak to teda nevím, fakt je, že jsem zkoušel jen jednu jedinou, značku nevím, myslím, že z obi?? a dokonce ta namazaná půlka skla ted, jak je ráno kolem nuly, nenamrzá..

  • Teda o Fénixech jsem slyšel hodně, ale tohle ještě ne 🙂
    Taky myslím, že tady by ale posloužila jakákoliv jiná čelovka i leccos jiného, Fénixům nefandím – ale možná si od nich poutko na stěrač koupím 🙂

  • Stěrače stírají, brzdy brzdí? A co čelovka? Jo ta stírá taky. Takovéhle řešení by mne nenapdalo a jen by dodal – konečně je Fénix k něčemu dobrý.

  • Pro takovéhle případy „kde sakra sehnat kus provázku“ doporučuju náramek, vodítko, obojek, přívěšek na klíče či cokoliv podobného z paracordu. Takhle když jdu na běžnou procházku se psem mám u sebe nouzových 30m lana s nosností 250kg. Na klíčích mám tak 1-2m. Jen tip pro příště 😉

    Mimochodem to se to tam opravdu jmenuje Kurwaviks?? Bo mi to zní jako Kurva fix 😀

  • “could it perhaps have something to do with the fact that that tax money then gets wasted on some newfangled social welfare scheme that in the end will only serve to subjugate the poor further.”what