Jak má komunikovat obecní zastupitelstvo a místní samospráva (na příkladu Brandýsa nad Labem)

Je zajímavé sledovat míjející se názory úřadů a občanů na to, jak má vypadat komunikace mezi nimi. Pro příklad použiju náš Brandýs, ale situace zde zdaleka není ojedinělá, spíše zcela ukázková.

V Brandýse se před nějakými dvěmi lety vyměnilo zastupitelstvo i starosta. Opozice (hlavně místní sport-spolky) se dostaly ke kormidlu a někdejší estabilishment ODS v čele se starostou Ondřejem Přenosilem šel od válu. Nebylo se co divit, zjednodušeně řečeno Přenosil spolu se středočeskou ODS proslul jako starosta, za jehož vlády spadl most, co tu stál stopadesát let, z majetku kraje se vypařila nemocnice a naopak do bytové zástavby přibyla pískovna. Typické pro Střední Čechy a ODS.

Nová radnice si zakládá na tom, že s občany komunikuje. Že je transparentnější a že problémy řeší. Zlepšení tu samozřejmě je, ostatně těžko lze trumfnout Přenosilovu odpověď “tomu byste nerozuměl” na moji otázku, k čemu naše město potřebuje serverovnu za bratru dvanáct milionů korun. Ale stejně řada občanů nemá dojem velkého zlepšení. Proč to?

Úřední jazyk a dokumenty jsou svět sám pro sebe

Důvod je veskrze jednoduchý. Občan běžně není uvyklý úřední mluvě ani struktuře úředních dokumentů, která naopak úředníkům přijde zcela přirozená. Pravda je, že město eviduje jak úkoly, které se řeší, tak aktuální stav řešení, jenže dohledat to umí jen úředník nebo někdo, koho napadne, že takový excelový soubor vyexportovaný zpravidla do PDF se bude jmenovat Akční plán a že na městském webu jej nejlépe vygooglovat, proklikávat se strukturou webu je skoro bezpředmětné.

Příkladmo se donekonečna v Brandýse řeší, zda souměstí nemá mít velký kulturní dům. Dnes jej nemá, nemohou se zde pořádat velké bály a společenské akce. Je to poněkud paradoxní, neboť je zde hromada velkých historických budov typu zámek, řada církevních staveb, ledaskde by se dalo něco najít, pravděpodobně to má své důvody, proč nebyly tyto varianty zvoleny, různě se také vyskytují zvěsti, o čem se přemýšlí. Minulé zastupitelstvo řešilo, že by oním sálem mohly být Sluneční lázně v Houšťce, což byl před sto lety epochální objekt, na němž se podepsalo to, že od druhé světové války se o něj staral jen Wehrmacht, pak vysoká voda a studenti, což se podepsalo na havarijní stavu, kdy dnes bez stamilionové rekonstrukce není myslitelného nic. O sto milionů tu tak nějak nejde, protože město je nemá a pravděpodobně ani nesežene, přičemž všichni se smiřují s tím, že Sluneční lázně definitivně spadnou, Bůh dá, tak brzy, potichu a bez ztrát na životech.

Naposledy se proslechlo, že někoho napadlo využít objekt Brandýského pivovaru, v němž je dnes archiv. Bylo to plácnutí? Vážněji se o tom uvažuje? Těžko říct. Město si informace sbírá po svém, veřejná rozprava k řešení “velkého sálu” prakticky neexistuje. Jednou se nějaká taková diskuse rozhořela na setkání, město v ní nijak nepokračovalo, takže se v podstatě ani neví, zda lidem opravdu velký sál chybí, nebo je to jen utkvělá představa radnice, která se dědí mezi zastupitelstvi. Pokud se ovšem nepřeptáte přímo zastupitele, vlastně neexistuje způsob, jak se něco ověřeně dozvědět. Není žádná stránka, kde by se něco takového psalo. Tu a tam se něco vyskytne na Facebooku, ani není moc zřejmé, jak moc řízeně nebo jak moc oficiálně se to zjeví a zda se s odezvou nějak pracuje, byť podle tvrzení tiskové mluvčí “starosta názory na FB sleduje”. Nejpraktičtější rubrikou tištěných Městských listů je “Jedna paní povídala”, kde úřad vysvětluje nejrůznější drby, které po městě kolují a tahle rubrika je taky největší informační průlom poslední doby. Jinak se v Listech publikují články až po skončení takové události, ale její řešení v průběhu vlastně nikdy. Lidem se tak logicky zdá, že se pro vyřešení problému nic nedělá a pak najednou něco spadne z nebe.

Co by pomohlo:

  • vícekolová moderovaná veřejná diskuse přijímající podněty také od lidí přes internet
  • průběžné reportování stavu řešení záležitosti včetně nezdarů a jejich důvodů
  • použití více informačních kanálů včetně těch neformálních a včetně titulní stránky úředního webu
  • použití běžného lidského a neúředního jazyka

Zapojení veřejnosti: vícekolová moderovaná veřejná diskuse

Postup by přitom mohl být docela jednoduchý. Několikakolová moderovaná veřejná diskuse (setkání s možností přispět po internetu), při níž se otevře jedno téma a někdo z města sepisuje, jaké jsou myšlenky, ty pak do dalšího kola rozpracuje a opatří praktickými poznámkami jako “není v majetku města, majitel objekt neprodá, navržený postup není legální” atd – pokud už to není zřejmé předem. Takovým postupem se přes několik veřejných konzultací z long listu stane shortlist a vybere se varianta, kterou za nejvhonější uváží jak občané, tak vedení města. Často se totiž může stát, že lidi by sice něco chtěli, ale když se ukáže, za jakou by to bylo cenu, zájem opadne. Například stamilionová investice do rekonstrukce Slunečních lázní by přinesla kulturní dům na úplném okraji města, kam je to odevšad daleko a za cenu, která by městský rozpočet v případě půjčky zatížila tak, že by dalších deset let město nemohlo nic jiného za své realizovat. Tuhle volbu by měli občané pomoci kvalifikovaně spoluprovést, nikoliv, že po několika letech, až to vyplave na povrch, vedení města pokrčí rameny se slovy “chtěli jste kulturák, máte ho, jen vyšel dost draho”, jak se to někdy rovněž daří.

Zrovna tohle je velmi těžká pasáž a pravděpodobně i proto na ni obecní zastupitelstva kašlou. Ve skutečnosti je ve městě relativně málo lidí, kteří jsou schopni projít a vyhodnotit i dobře připravené podkladové materiály a aktivně se takového procesu účastnit. V takové veřejné diskusi ani tolik nejde o to, najít nové netušené možnosti, to není žádná raketová věda, zjistit, kolik baráků je dost velkých na to, aby v nich byl kulturák. Jde především o to, vysvětlit a obhájit, proč byla která varianta zvolena nebo zamítnuta. Proč to je důležité vůči těm pár lidem? Protože ti to řeknou dál a jejich dosah je obrovský. Jde o to, minimalizovat remcání, že to mělo být jinak tím, že se dopředu jasně a trvale informuje o tom, proč je to zrovna takhle. Je snadné říct “měli jsme opravit Sluneční lázně” a remcat, není to ale k ničemu, když každý ví, že jejich opravu v zátopové oblasti město nemá z čeho zaplatit. Kvalifikované rozhodnutí je nakonec samozřejmě na zastupitelstvu, to si ale tímhle postupem kryje záda před svými voliči.

Průběžná zpráva o stavu

Po celou dobu realizace projektu je potřeba přehledně informovat o stavu, v jakém se nachází. Zajímavé jsou i drobnosti. A co je pro úřady ještě horší, důležitá je šíře zdrojů, jimiž se tyto informace šíří. Rozhodně se nelze spolehnout na to, že si někdo informace najde na městském webu v sekci “Strategie” a podsekci “Rozpracované projekty” v XLS souboru. Vhodný je Facebook, emailový newsletter, klidně Twitter, aktuality na webu města a další – tam všude může být táž informace (maximálně délkově přizpůsobená), aby se k ní uživatel dostal kanálem, jaký mu vyhovuje. K tomu také patří srozumitelný jazyk. “Došlo k iniciační schůzce v rámci realizace Akční strategie ROPID-OPIS 2025 vedené pod nomenklaturou Koherence městských části při němž zástupci maloobchodních řetězců projevili předběžný zájem o rozšíření pobočkové sítě na území městské části za předpokladu vyřešení územních vztahů a koincidencí” rozhodně nepatří mezi srozumitelné texty a dalo se říct prosté “zastupitelstvo se sešlo s vedením Alberta, který jim řekl, že když město nabídne zajímavý pozemek, zváží výstavbu obchodu i v Boleslavi”. Ano, i tohle je problém, který se v Brandýse řeší. Jenže nikdo neví, jak a zda vůbec se řeší, přičemž k uklidnění by přispělo, kdyby se i negativní odpovědi a “neposuny” ventilovaly veřejně. Žádné strategické tajemství v tom přeci není. Sluší se dodat, že ačkoliv se v městě generuje hromada nesrozumitelných materiálů, je zde tisková mluvčí, která je průběžně lidem překládá, což je sice záslužné, ale spolu s tím je tu také otázka, proč to nejde mít česky rovnou.

Komunikace musí být neustálá a srozumitelná

Neustále mě překvapuje, že tak jednoduché komunikační kolečko úřady nepoužívají a diví se, proč jim občané vytýkají informační uzavřenost. Přitom stačí, aby úřady komunikovaly neustále o tom, co dělají a zároveň srozumitelně, přičemž český úřední jazyk je dost nesrozumitelný sám o sobě a měl by se vrátit zpět mezi normální jazyky.

Naopak zcela zbytné jsou aktivity jako “logo města”“jednotný vizuální styl komunikace”, ve kterých se utápí řada sil a pro většinu menších měst nemají žádný smysl, navíc připomínají díru na peníze. Jednoduchý znak města a základně zformátované tiskoviny jsou pro běžné účely zcela postačující.

A to je vážně pro začátek a zlepšení dojmu z úřadů všechno.

Pro inspiraci jsem si zde sepsal okruh problémů, které trápí souměstí Brandýs nad Labem – Starou Boleslav. Je to bez nároku na úplnost, průběžně si to aktualizuji.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...

4 komentáře

  • holt komunalni politika ceka na pracovite inteligentni lidi jako jste vy, kteri chteji zlepsit zivot kolem sebe a postupne se poctivou praci propracuji do snemovny. dokud spravu veci verejnych nechame karieristickym hlupakum, anebo lidem hledajicim osobni prospech, budou vysledky tomu odpovidat

  • Myslím, že tento článek můžete očekávat hloubkovou finanční kontrolu vaší firmy z finančního úřadu…

  • Vubec nevim jak to vypada v BnL/SB ale mam par poznamek k tomu seznamu.

    – pokud jsou dnes pozemnich komunikacich pro automobily kocici hlavy, je to vetsinou z historickeho duvodu, takze vymena je vetsinou mozna jen za stejny nebo podobny typ povrchu, pamatkari to neradi nahrazuji asfaltem (napr nedavno v Novem Bydzove opraveny kruhovy objezd s zulovymi kostkami byl nyni opraven znovu asfaltem, ale pamatkari si jako ustupek vynutili dalsi zmeny na namesti aby byl „zachovan historicky raz“)

    – parkoviste pro sidliste – parkovani neni pravo; chapu, ze lide chteji parkovat, ale nevim proc by parkoviste melo zrizovat mesto, stejne jako me v Praze stve parkovani v ulicich (v tomto ohledu jsem rad za parkovaci zony, byt neresi vsechno a to co jo ne uplne idealne), pokud by melo mesto postavit parkoviste pro jedno sidliste tak by logicky melo byt zpoplatnene, aby se investice vratila, nemusi to byt zavratna castka (i kdzy v pripade parkovaciho domu se tomu nevyhneme)

    – synchronizace praci neni az tak problem lokalni administrativy, komunikace ohledne omezeni uz ano, ale je tu vetsi problem, ze se casto nedokaze dohodnout ani SZDC s RSD na opravach (viz nedavno kauza v Jeseniku) a celkove je tohle celorepublikovy problem protoze se opravuje primarne proto, aby se vycerpaly dotace, nikoliv proto, ze to pomuze, a logicky region, ktery nema vyrazne zastoupeni v politice je na tom tratny (priklad Horice v Podkrkonosi, lesni cesta ke studance, ktera byl vzdy maximalne vysupana sterkem ma ted krasny asfaltovy povrch, jen z toho duvodu, ze lokalni politik se dostal vyse a k „prerozdelovani“ penez pro volice)

    – sportoviste – tohle je problem asi celkovy, na tuto infrstrukturu nejsou nikde moc penize, napriklad u mych rodicu (900 obyv.) ziskalo mesto starou sokolovnu, zrekonstruovalo ji, ale v tak male obci je celkem problem s jejim vyuzitim, sice se starosta snazi aby tam porad neco bylo, ale „poplatek za uziti“ je spise symbolicky a podle meho je otazkou casu kdy se to stane neudrzitelnym, ve strednich mestech je spise problem s tim umrtvenim mesta po pate hodine, ale napriklad u nas na praze 11 jsou skolni telocvicny pronajimany za trzni najem mimo vyucovaci hodiny a na venkovnich „nespecializovanych“ sportovistich je vetsinou vstup zdarma pokud se nejedna o nejakou organizovanou akci; co jsem se bavil s par zainteresovanymi, tak napriklad vytezek z najmu telocvicny neni tak velku, ale z najmu specializovanych sportovist (tenis, basketbal, volejbal…) je to podstatne vyssi castka, ktera je pak vyuzita na obnovu sportoviste

  • K tomu jazyku:

    Úřednická čeština jen tak nevymizí. Nejde totiž o problém jazykový či vzdělanostní, ale o problém sociální. Úřednická čeština má dva hlavní úkoly:
    a) zamlžit osobní odpovědnost;
    b) identifikovat, má-li autor zkušenosti s úřednickým či právnickým postupem.

    Ad a): Úřednická čeština vzniká samovolně snahou úředníků zamaskovat odpovědnost svoji či kolegů a z tohoto důvodu kupříkladu preferuje trpný rod. Takže třeba, „Kolaudační rozhodnotí bylo stavebním úřadem vydáno nezákonně,“ namísto „úředníci stavebního úřadu nezákonně vydali kolaudační rozhodnutí“. Představte si člověka, co podobné žvásty píše každý den od sedmi ráno do tří odpoledne; není divu, že se pro něj „neschází lidé“, ale „dochází ke schůzce mezi lidmi“.

    Ad b): Úřednická čeština je nepřirozená a umělá, nevyskytuje se mezi normálními lidmi. Její nositel je snadno odlišitelný od zbytku populace. Někteří úředníci využívají tohoto znaku pro zjednodušení vlastní práce: Podání v normální češtině znamená, že dotyčný není úředník/právník, a tudíž je možné jeho podání nějak hodit pod stůl. Třeba odkázat na neexistující/nevhodné paragrafy nebo prohlásit něco bez opory v zákoně. Naproti tomu podání v ptydepe signalizuje potenciálního potížistu a kverulanta, kterému odpověď „informace o ceně vybavení kanceláře starosty nespadá pod zákon o svobodném přístupu k informacím“ rozhodně nebude stačit.

    Chceme-li se tedy zbavit úřednické češtiny, musíme kultivovat systém odpovědnosti úředníků (a to i pozitivně, tedy že chyba neznamená automaticky vyhazov či peněžitou újmu) a vyžadovat přísné dodržování zákonných postupů pro všechny. Jinak se toho ptydepe prostě nezbavíme.