ICO čili Initial Coin Offering, kryptoinvestice bez regulace

ICO je způsob, jak (zejména) blockchainové společnosti mohou sehnat peníze mimo klasické finanční sféry. Je to drobná ekonomicko-společenská zajímavost na pomezí revoluce, hry a podvodu, tak jako momentálně všechno kolem kryptoměn. ICO je odvozeno zcela nepokrytě od IPO, veřejného úpisu akcií, protože nejčastější výklad toho slova je vlastně veřejný úpis elektronických podílů. Je to způsob, jak podpořit něčí podnikání výměnou za podíl na výnosech, potenciál růstu vašeho podílu nebo jen za dobrý pocit.

ICO je IPO bez regulací

Tady je totiž skrytý první zádrhel propojený s první hlavní výhodou ICO oproti třeba právě IPO. ICO není nijak regulované a co si pod ním kdo představuje, je na každém – a na dohodě. Konsensuáně nejvíce přijímaný výklad spojuje ICO s nabídkou určitých práv vůči společnosti přes krytpoměny, typicky přes platformu ethereum, ve skutečnosti je ale i třeba Kickstarter druhem ICO: něco nabídnete výměnou za peníze. Součástí ICO nemusí být podíl ve firmě a už vůbec nemusí ten podíl být ekvivalentem akcií, tedy obsahovat rovná hlasovací práva atd. Právě to užití kryptoměn a na nich navázaného systému chytrých kontraktů odlišuje ICO od běžného crowdfundingu.

Klasické ICO je založené na kryptoměnovém světě se vším všudy. Přijdete na nějakou platformu agregující nabídky a poptávky ICO, vyberete si firmu, kterou byste chtěli podpořit, pročtete si podmínky ICO (takzvanou chytrou smlouvu, smart contract), tedy co za co získáte a převodem patřičné kryptoměny získáte token, který “prokazuje, že jste oprávněn”. Co oprávněn, je věc chytrého kontraktu, takže dobré čtení je doporučeno stejně, jako neztratit hesla od své kryptoměny.

Zajímavostí je, že v rámci ICO nezískáváte podíl ve firmě, což je pro startující firmy důležité. Nemusí se vypořádávat s papírováním. ICO si může udělat i české eseróčko, pokud přemluví dostatek lidí, aby mu poslali své kryptopeníze – lze tak zcela obejít úřady se vším všudy. Můžete ale získat podíl na rozhodování, aniž by ale byl zanesen do obchodního rejstříku. Je to věc důvěry, ostatně, jako všechno kolem peněz, nejenom kolem kryptopeněz a vytváří paralelní podnikatelské prostředí mimo oficiální regulační rámec. I proto má celá věc kolem ICO takový nádech cyberpunku a revoluce, protože mnoho lidí doufá, že se tak z regulací vymaní docela. Co jisté míry ano – na to, abyste prodali ICO jako podíly nemusíte dělat akciovou společnost se všemi náležitostmi.

První ICO: Mastercoin (příklad, kdy nevíte, jestli je to propadák, scam či budoucí úspěch)

Prvním zaznamenaným klasickým ICO, (tedy veřejným kryptoměnovým úpisem, nikoliv jen crowdfundingem) byl Mastercoin v roce 2013. Šlo o novou kryptoměnu zkombinovanou s komunikačním protokolem nad blockchainem bitcoinu a v létě 2013 se vybralo přes půl milionu dolarů pomocí bitcoinů, ačkoliv mnoho lidí upozorňovalo na to, že Mastercoin má řadu příznaků scamu, digitálního podvodu. O rok později Mastercoin v dalším kole shromáždil něco mezi pěti a sedmi miliony dolarů (podle toho, jaký kurz berete v úvahu) a přibral skupinu “pozorovatelů” z řad investorů do dozorčí rady, aby zklidnil situaci okolo podezření, že jde o scam. Dlužno dodat, že v roce 2014 byl Mastercoin sedmou největší kryptoměnou podle kapitalizace. Od té doby se situace změnila a vyvinula. Z kapitalizace přes 100 milionů dolarů na konci roku 2013 se Mastercoin propadl pod dva miliony dolarů, kde se držel až do začátku letošního roku, kdy přišlo určité oživení dané vzrůstem zájmu o kryptoměny a problémy bitcoinu.

V roce 2015 se projekt přejmenoval na Omni v rámci určitého pokusu o restart. Produkt Omni Layer se má stát platformou pro decentralizované protokoly jako Factom nebo MaidSafe, což se lidem mimo kryptosvět obtížně chápe. Nejběžnější používaná metaforma přirovnává vztah Omni Layer k Bitcoinu jako vztah mezi HTTP a TCP/IP, kde Omni je podobně jako HTTP aplikační vrstvou, zatímco Bitcoin podobně jako TCP/IP je základní transportní vrstvou. Dnes Omni Layer používají spřízněné produkty jako Factom, MaidSafe a podle vlastního tvrzení má 10 milionů dolarů v aktivech, nezávisle to ověřit ale nelze a nezdá se, že by se Omni Layer dočkala většího zhodnocení, což nevylučuje, že to někdo nekoupí, kdo bude potřebovat proniknout do blockchainového světa z technologické strany.

Tenhle příběh je pro ICO typickým a proto říkám, že jde o něco na pomezí finanční revoluce, hry a podvodu. Do ICO můžete nasypat pár dolarů, koukat se na vývoj kurzu, hrát si, prodávat dále, konsolidovat portfolio a je to hezká legrace. Asi stejná, jako když jsem si v roce 2011 nainstaloval z legrace těžbu Bitcoinů, k ničemu to nebylo a zapomněl jsem na to do roku 2016, kdy jsem se podíval na kurz.

Je nutné také poznamenat, že svět bitcoinů, blockchainu a kryptoměn je technologicky fundamentálně odlišný. Je těžké se rychle zorientovat, co jsou perspektivní protokoly naplňující latentní poptávku, co jsou jen geekoviny, co jsou produkty použitelné běžnými uživateli a jak vysokou míru empatické substituce mohou blockchainové produkty nabídnout. Svět ICO je také světem marketingu. Každý vás bude přesvědčovat, že zrovna jeho nabídka ICO je ta perspektivní, jenže služeb, jimž se dá laickým rozumem porozumět, je docela málo (platební karty s bitcoiny atd) a pak je tu celá řada hodně inside projektů jako je dnes právě Omni Layer, u kterých si bez značné zkušenosti se světem kryptoměn nevíte rady. I proto nabádám k opatrnosti, než se po hlavě pustíte do nákupu ICO, právě tohoto faktu zneužívá celá řada lidí ke scamu, kdy vytváří lákavě vypadající nabídky ICO, shrábnou peníze a za rok se omluví, že se nepodařilo projekt naplnit.

Jsou samozřejmě úspěšnější ICO projekty, například Lisk, Ethereum nebo vDice, které se pohybují na desetinásobcích prodejní ICO ceny po roce od uvedení na “trh”. Problém tradičně je, jak je poznat. Jaké ICO můžete tedy považovat za scam?

Jak poznat ICO SCAM

Anonymita, důvěryhodnost či spíše neznámost jeho tvůrců. Anonymita a přezdívky obecně nejsou v kryptosvětě zásadní problém, ale ty přezdívky musí být renomované, jejich nositelé musí požívat respektu v komunitě, což se nejlépe projevuje předchozí prací a odkazy na Git repozitáře. Pokud projekt není schopen publikovat jména hlavních tvůrců a programátorů či nejde o lidi, ke kterým se dá dohledat nějaká historie, raději ruce pryč. Důvěryhodnost projektu se týká jak celého týmu a jeho reputace, tak problému, který se řeší (a faktu, že jej i někdo jiný pociťuje jako problém), ale i používání obrázků z fotobank.

Nerealistické cíle a přílišná revolučnost. Jasně, že Bitcoin či Ethereum mají své slabiny, ale ICO na novou kryptoměnu velmi pravděpodobně situaci nezmění, ani nevyřeší problémy globálního kapitalismu. Ruce od těch, kdo to hlásají: možná tomu i věří, ale nejspíše už to nedokážou. Stejně tak v termínech: připravit něco za pár měsíců, to je šibeniční termín, leda by už celá práce byla hotová a mohli jste si ji prohlédnout, pak by ale ICO bylo jen pro účely marketingu a škálování globální distribuce projektu.

Přílišná buzwordovitost a hype. Rozhovory vecpané tu i onde, aniž byste měli dojem, že za nimi je hluboká zkušenost a práce. Presentace na druhořadých akcích se silnými prohlášeními o budoucnosti, přičemž u presentace máte podezření, že ji sestavil generátor náhodných pojmů: “Our decentralized blockchain-based platform will disrupt the landscape of cryptocurrency investment while building a trustless nation of pseudonymous users that leverage swarm intelligence technology to provide real world financial services in a tokenized ecosystem.” Ruce pryč. Ovšem pozor na očekávání daná tím, že se nepohybujete v kryptosvětě. Například jedno z nejcenějších ICO je Waves – a schválně, jestli byste z jejich webu na první dobrou pochopili, co vůbec dělají a nabízejí…

Přílišný tlak na rozhodnutí, příliš rychle končící ICO. Klasická marketingová taktika tlaku na spojená s incentivy typu “tento týden přihodíme 5% navíc, příští už jen dvě”. Právě ty regrese se dnes používají i u ICO považovaných za seriosní, ale spolu s příliš krátkým oknem na rozhodnutí (pod měsíc) to je významný varovný signál. Fakt ale také je, že ICO bývá rychlé, tak jako je rychlý kryptosvět.

Nevěrohodná úschova peněz čili escrow. Peníze z ICO se neuvolňují jen tak, ale na základě chytré smlouvy z úschovy. To je běžný postup a ten vyžadujte. Escrow by měl dělat někdo nezávislý a důvěryhodný, to za prvé. Za druhé k uvolnění prostředků z úschovy by mělo být potřeba podpisu minimálně dvou, spíše tří a více lidí, z nichž někteří jsou vybráni jako “obecně komunitou považovaní za důvěryhodné”, takzvaná multi-sig varianta. Kde není důvěryhodná úschova peněz a vícenásobná kontrola nad uvolněním peněz podle plnění plánu, dejte ruce pryč.

Z výše uvedeného je zřejmé, že určitá regulace nastane a nastává jak tlakem komunity, tak komerční nabídkou tržišť ICO. Ta se snaží vyhodnotit, zda ICO nabídka je realistická, divné odmítají, ostatní nějak hodnotí a případně komentují, za což si berou nějakou provizi. Jsem zvědav, zda nenastane situace, že papírování v rámci ICO (tedy dodatečné údaje vyžádané ICO tržišti) dosáhnou objemu papírů, které požaduje pro IPO americký SEC … 🙂

Než se pustíte do hraní si s ICO, doporučím se na chvíli do kryptosvěta ponořit (můj seznam témat a pochybností je zde). Zrádný je hlavně tím, že je technologicky ještě na začátku a jeho vývoj je ve fázi dohánění technologického dluhu v protokolové vrstvě. Tam jsou zásadní problémy (typu segwit, abych začal u nejznámějších), které se teprve dohánění a je viditelné, že ti, kdo se ženou dopředu v aplikační vrstvě, snadno selhávají právě na tom, že protokolová vrstva neposkytuje dostatečně kvalitní oporu. Zejména bezpečnostní koncepty jsou v hodně rané fázi, přičemž problémy ještě zhoršuje zhnusení nad klasickými postupy z finančního kamenného světa, takže se je všichni snaží nahradit vlastními postupy. Jenže ono to ne vždy jde, v řadě případů postupy kamenného světa měly své důvody – jako třeba ta evaluace IPO v rámci SEC. Připočtěte k tomu, že blockchain je opravdu velmi revoluční koncept, který řadu postupů staví na hlavu a vy si budete muset zvykat na tu změnu, což ne vždy jde dostatečně snadno.

ICO doporučuji k dalšímu samostudiu

V každém případě je ICO zajímavá cesta. Připomíná mi to, jak jsme v roce 2000 přemýšleli o veřejném úpisu akcií Mobil serveru, kdy jsme chtěli firmu nechat jako eseročko, ale lidé si mohli koupit podílové listy, které je opravňovali hlasovat v dozorčích radách a účastnit se na důležitých rozhodnutích. Tedy takový IPO bez skutečných akcií. Nakonec jsme do toho nešli, protože nám to přišlo příliš inovátorské, příliš obtížně vysvětlitelné. O dvě desetiletí později je doba jinde, už je to nikoliv neznámá, ale inovátorská cesta k penězům pro růst vaší společnosti. Je třeba uvážlivě volit, zda je nejvhodnější, ale je rozhodně dobré o ní vědět.

Bacha také ne přílišný optimismus: i docela velká a úspěšná ICO mají ve skutečnosti několik tisícovek přispěvovatelů, například Monaco (větší ICO kolem bitcoin platebních karet, takže sexy) měl kolem 9000 přispěvovatelů, ale vybral úctyhodných 22 milionů dolarů (tedy v průměru 2800 dolarů na uživatele). Takže nejde ani tak o to, vybrat drobné mezi hromadou malých střádalů, jako o to, přesvědčit pár kličových hráčů rekrutujících se především z komunity.

PS: kdybyste narazili na nějakou českou firmu, která se na ICO chystá, dejte mi vědět, rád to budu sledovat zblízka.

Pár serverů na závěr:

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...

2 komentáře