Začátkem ledna jsem se rozhodl, že bych si mohl pořídit kancelář pro svoji novou firmičku. I jak jsem si usmyslel, stalo se. Našel jsem dopravně dostupné, s bezproblémovým parkovánín i jinak příznivé prostory a začal jsem si je zařizovat, vzpomínaje na svoje začátky v Mobil serveru. První legrace nastala s vymalováním. S dvěma přáteli jsem se usnesl vymalovat svépomocí, což se nakonec podařilo a kancelář je v příjemně žluto-oranžovém tónu (návštěvnící Mobil Media na Vinohradské asi tuší, co to může být za odstín). Když připomenu, že oba přátelé jsou ředitelé velkých firem, lze se domnívat, že jde o nejdražší nátěr v Praze převedeno na hodinovou sazbu natěračů
Další patálie nastala s kobercem. To jsem se totiž rozhodl, že místo hnusného lina bude kancelářský koberec. V Baumaxu jsem zjistil, že takový koberec je laciný, ale bylo jasné, že pokud koberec opravdu má fungovat, je třeba najmout specialistu. První řemeslník, jehož jsem telefonicky konzultoval, usoudil, že mi koberec klidně položí, když si ho přivezu. Opáčil jsem, že veškerá moje fyzická účast na kladení koberece bude obnášet vysázení peněz za práci na dřevo. To řemeslník nerozdýchal. Až druhý se chytil a položil koberec, inkasoval odměnu a bylo...
Týden jsem se věnoval policím. Potřebuji totiž speciální police, které se v krámě neprodávají. Naštěstí jsem je sehnal přes inzerát. V Mostě. Tak jsem si je nechal dovést. Dopravce inkasoval dvě tisícovky za cestu a odmítl vystavit daňový doklad s tím, že mi ho pošle poštou (ha ha). Jenže police byly rozebrané a to tak důlkladně, že složit je nebylo nic jednoduchého, navíc mezi ně byl přimýchán i pult a další kusy nábytku. Do pátku jsem třídil jednotlivé kusy a snažil jsem se odhalit, který kus by mohl být kterou policí. Byla to přímo detektivní práce, výrobce polic totiž samozřejmě nehleděl na to, aby každá police měla díry pro vruty stejně a aby tedy byla její pozice na bočnici zaměnitelná - ne, mist fikal díry jak mu to padlo pod ruku. V pátek mi praskly nervy a rozhodl jsem se, že pravé úhly a lícující prkna jsou truhlářské předsudky, přivezl jsem pořádné kladivo a pořádnou vrtačku a během dvou hodin jsem police smontoval tak, jak to ještě neviděly.
Vítězství je téměř dokonalé. Dokonalé bude dnes, až dorazím do kanceláře a uvidím, kolik polic se přes noc rozpadlo. Celou tu dobu jsem si říkal, že bych se přeci jen jako truhlář uživil :)
PS: V pondělí mi namontují internet (bude samozřejmě přes WiFi) a budu konečně online i v kanceláři jinak, než přes datové připojení Eurotelu.
