Hrad jako open source

Stál jsem o víkendu v pokladně hradu, inkasoval jsem peníze a vydával na ruku hezké červené razítko s erbem a nápisem Návštěvník. A přitom jsem přemýšlel o tom, jak moc se vnímání hradů v průběhu staletí změnilo. Před pěti stoletími mocné zdi hauenštejnské chránily zemskou stezku a hrad měl hluboký ekonomicko strategický význam. Dnes už jeho vojensko-strategický význam značně upadl, přeci jen lze předpokládat, že byste jej dobyli i s pár tančíky, co teprve letadla. Proč tedy opravujeme a zachováváme hrady? Jako památku? Když se nechováme uctivě k památkám z druhé světové války, proč zrovna k hradům?

Horní hrad

Náš přístup k hradům je zvláštní. Opravujeme je, rekonstruujeme je, i když je obyvatelé opustili před desetiletími, staletími, po které hrady chátraly jako neužitečné stavby, nebo byly měněny v pivovary (a jak tvrdí T. Durdík, hradní pivovary byly vždy mizerné). Příběh Haunštejna (aka Horního hradu) je v tomto ukázkovým. Zkonfiskován šlechtě po druhé světové, od té doby používán jako dětský domov a když po čtyřiceti letech bez údržby začal dětem padat na hlavu, tak jako romantické rumiště. Na přelomu tisíciletí dostal soukromého majitele a ten začal poměrně důsledně uplatňovat přístup open source.

Jak vypadá open source v případě hradu? Inu, jednoduše – jako sdílený svobodný přístup ke zdrojům, ačkoliv ta svoboda je zde do jisté míry omezena či spíše usměrňována vůlí majitele, protože přeci jen hrad nezkopírujete a nezduplikujete. Open source v případě hradu představují davy lidí, kteří sem jezdí pracovat, kteří nelení vynakládat na jeho obnovu své síly fyzické i finanční. A naopak a nazpět hrad využívají ke svému odpočinku či zábavě.

V sobotu byly na Hauenštejně čarodejnice. Kliďas na hrad sezval šermíře, hudebníky, na nádvoří se postavil stánek s občerstvením, do hradních komnat se zavřela věštkyně, výstava fotografií, ochutnávka vinařů a řezbářských děl. Na hrad se hrnuly rodiny s dětmi, trempíci, ale i poutník se dvěma meči, který vyrazil před pár dny z Prahy pěšky až na hrad. Bylo zajímavé to sledovat. Ty rozdíly. Lidé, kteří u kasy nechtěli vrátit na stovku s tím, ať se zbytek dá na obnovu hradu. Lidé, kterým vstupné 80 Kč na polorozpadlý hrad bylo příliš vysoké. Postarší němec, který do kasičky pěchoval eura a vyprávěl, jak jako „kleine Junge“ chodil na hrad, kde jeho matka pracovala. Rus ve středních letech, který zálibně pokukoval na čerstvě položenou břidlicovou střechu, kterou nedávno sám jen tak zaplatil. Dva rodiče s děckem, kteří původně ani nechtěli jit dovnitř a teď tatínek potěšeně sledoval, jak se jeho synek souká do drátěné košile těžší než on sám a snaží se nadzdvihnout si přilbu tak, aby alespoň trochu viděl. „No vidíš, že to byl dobrý nápad sem jít,“ říkal své ženě – a pak si šel vyzkoušet brnění sám.

V neděli jsem jel na nákup do Intersparu a viděl jsem, jaké čarodějnice přichystalo nákupní centrum. Bylo tu narváno více, než na hradě. Dětičky seděly na lavicích, moderátorka s mikrofonem na puse představovala kašírované čarodejnice a táhla pásmo písniček, kde brnkání syntetizátoru podmalovávalo nějakou říkanku. Najednou mi bylo líto těch dětí, které sledovaly v tom chrámu z leštěné žuly a plexiskla papundeklovou ježibabu, místo toho, aby s pištěním uskakovaly před žhavým popelem té ježibaby, kterou pohltila hranice na hradě. Hranice opravdová, z Fundou nařezané kulatiny, z klestí, které se posbíralo kolem hradu a zapálená skutečným ohněm a skutečným ohněstrůjcem, ne jen takový ten větrák puštěný na žlutě nasvícenou látku nastříhanou do podoby plamenů.

Hrad je jako open source a hrad ukazuje, co je to open source. Je to vůle vzdát se části svých přebytků a možností ve prospěch ostatních a proto, abyste skrze ně investovali do budoucnosti. Open source pramení z bohatství a uvědomnění si svého bohatství (ať již duchovního či materiálního), je to privilegium a nikoliv povinnost. Open source je přístup k životu realizovaný prostřednictvím vědomí, že vyprodukujete více, než kolik vám vystačí k obživě, názor na to, že určité zdroje musí být sdíleny nejenom ve využívání, ale i ve své tvorbě a že zisk z takových zdrojů nemusí být okamžitý a přímo směřující k těm, kdo se aktivně o takový zdroj zasadili, ale spíše dlouhodobý a nepřímý, takříkajíc celospolečenský. Open source tedy neznamená ani software zdarma, ani svobodný software – je sdílením zdrojů, přičemž tím zdrojem může sice být software, ale nemusí. Jak vidno, může jím být i hrad.

Proč je to tak důležité? Přemýšlel jsem v tom Europarku na Hostivaři, které děti budou na svoje dětství raději vzpomínat. Ty, které chodily na čarodejnice do nákupního centra, nebo ty, které je pálily na hradě? A pak mi to došlo – o tom, kde byly, to není. Obě děti budou na dětství vzpomínat, protože dětství je utvářelo. Zatímco jedny utváří nákupní centra, druhé hrad a je jen na rodičích, aby se zamysleli nad tím, co děti bude utvářet lépe.

Důležité je jedno – aby někde tam v pozadí byl hrad jako možnost, jako alternativa k těm nákupním centrům, multiplexům a televizím či plejstejšnům. Aby se dětem, když to jde, dostalo všeho. Aby se před nimi nějaká cesta zbytečně neuzavřela.

Proto hrad jako open source.

Update: maličká fotogalerie je zde. Spíše jsem se bavil, než fotil…

Update 2: Na totéž téma ILblog Skvělá definice Open Source
Geeklandia: Horní hrad
ABCLinuxu: Není open source jako open source

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

26 komentářů

  • Bravo! Výborný článek. 🙂

  • Ja hrady proste miluju 🙂 Maji zvlastni kouzlo, jakysi genus loci. A to hlavne ty, ktere jsou uz delsi dobu opustene a jsou z nich v podstate zriceniny (treba Lukov u Zlina nebo mne nejblizsi Boskovice).
    Bydlet na hrade ma proste enco do sebe 🙂

  • > Je to vůle vzdát se části svých přebytků a možností ve prospěch ostatních a proto, abyste skrze ně investovali do budoucnosti.

    Moc pěkně řečeno. Škoda, že se to tak málo provozuje.

  • Krásně napsané :o)

  • Tak příští rok na čarodějnice na Horním Hradu. Tento rok jsem měl jiné povinosti ale příští by to mělo vyjít.

  • [5] můžeš si tam i postavit BTSku, na hradě nemá nikdo signál, jen na věži 😉

  • Ganz romantisch

  • ….. moc hezke. Mam takovy sen, jednou az nas bude vice lidi s detmi, chtel bych delat navstevy hradu i se zapalenym historikem, ktery detem i neco zajimaveho rekne. Ono se jim to pak na tech technoparty, na ktere upgraduji z open source hrad, asi moc hodit nebude, ale furt lepsi nez paleni carodejnic vetrakem:-). P.S. verim, ze navstevnost k tobe, hrade Cesky, zase se casem navrati….

  • Tangero, odkud znás Tomase Durdíka? Já k němu jezdil celou fakultu kopat Krivoklat a Jindrichův Hradec. Re pivovar: na Krivci jsme v roce 1986 nasli v husity vypáleném manském dome bronzovou pípu v poloze otevreno, dva shorele pytle sladu a pod zricenou branou lezel osel. Jo to byly casy.

  • Při svých občasných návštěvách Marigolda jsem si všiml, že se na něm objevují velice zajímavé úvahy týkající se otázek o nichž se prostě nefilosofuje, nebo spíše není zvykem filosofovat.
    Díky a ještě jednou díky. Zamyšlení na téma Open Source, které směřuje k jádru věci se mi vskutku líbilo.

  • [9] Několik mých kamarádů kopalo s Durdíkem Jindřichův Hradec :o) Také jsem si ho pěkně prošel dávno před oficiálním otevřením :o)

  • To nahrazování smajlíků je PSYCHO!

  • [9] T. Durdík byl můj profesor casteologie na škole. Ale nikdy jsem s ním nic kopat nejezdil, jezdil jsem spíš do ciziny. Navíc naše názory se trochu rozcházejí, on zastává myšlenku zakonzervovat, zatímco já oživit. Ale není to nic významného, jeho postoj chápu a je to pro mne nedostižká kapacita v oboru. Akorát v praxi se to neosvědčuje právě na Hauenštejně – ten buďto spadne, nebo se oživí, ale není nic mezi tím 🙁

  • [6] Dej pokoj s BTSkama 🙂 ostatne ve stredoveku meli rychle posli ne a mozna nejake ty kourove signaly a nebo na sebe mavali holema atd. pokud ovsem bylo videt…

  • [13] No jo, ono se ale za bolševika obtížně jezdilo do ciziny :-). Konzervace vs. rozvoj je hodně komplikovaný problém v celé Evropě a myslím si, že se nedá paušálně řešit.
    BtW tip na výlet historický: na Nižboru příští týden otvírají další část keltské výstavy používající mraky moderních technologií, interaktivních modulů, počítačových vizualizací atd. Ten kontrast mezi Kelty a technologií je zábavný.

  • Ze zacatku, podle nadpisu, nevim zda je to for nebo vazna myslenky, ale nakonec proc nesrovnavat jazykem internetu. Stejne se brzo slova jako open source zazijou a stanou beznymi i v hovorech na navsich a hospodach… :o)

    Kazdopadne nekonvenci mysleni obohacuje nejvic. Tak tedy fakt nekonvencni clanek a navic dobrej.. :o)

  • fenix tangero! flashback… (?)

    (nez to zase zalejou tiskovky a prodavani esemesek lakem z okurek stojicim na rimse drahnou dobu)

  • [15] no, mne to postihlo až těsně po revoluci a to tehdy už šlo vyjet ven, když si to člověk celé vyběhal a zařídil 🙂

  • To je opravdu pěkný článek 🙂

    Znáte hrad Veveří? : http://www.veveri.cz/old/index.htm

  • [8] To je docela dobrý nápad. Mě zase napadlo, že by se na něčem takovém mohly podílet České dráhy. Udělat dva až tři hezké vozy pro rodiny s dětmi a každý víkend dělat celodenní výlet někam. Z hlavního nádraží třeba do toho Jindřichova Hradce. Tam zábavná prohlídka, oběd, nějaké hry a odpoledne zase zpátky. Cestou další hry, soutěže a výklad týkající se třeba drah, ale i dalších témat. Mylsím, že by docela dost rodičů za dobře připravený výlet bylo ochotno zaplatit nějakou rozumnou cenu.

  • Ta definice je výborná, děkuji.

  • To je nejvydařenější definice Open source jakou jsem kdy četl a  celý článek je naprosot vynikající. Bravo!

  • Vynikající zamyšlení, takový styl uvažování mi sedí. Děkuji za článek.

  • fajn clanek 🙂 …jen se nerika brneni ale brn ci zbroj 🙂

  • Fakt dobre. Hodnotim za jedna. Co dodat…..? Pavel

  • Tak toto je naprosto bombastický článek. Směle bych se pod něj mohl podepsat. Opravdu nejde jen o software a hrady (kromě dalších třeba Lukov), ale i o jiné podobné činnosti, kde se ve svém volném čase lidé v nějaké komunitě věnují věcem veřejného užitku, a to bez nároku na jakýkoli honorář krom srandy a spokojenosti z dobře vykonané práce. Třeba Hnutí Brontosaurus, Dobrovolní Hasiči atd.