Dvojí rozdávání mouder

Předevčírem jsem byl odpoledne v České televizi. Centrum pro vzdělávání zde natáčelo takový mix diskusního pořadu a dokumentu, tedy abych byl přesný, dokument dodávala BBC a diskusi jsem měl obstarat já s Ondřejem Neffem a panem Nemecem (zástupcem firmy distribuující u nás mimo jiné Panda antivirus). A hovořit se mělo o počítačové bezpečnosti, zejména pak hackerech. To je vždy průšvihové téma, protože televize je logicky masovém médium a diskuse v ní by se měla vyhýbat složitému výrazivu (i SPAM jsme v diskusi raději vyložili). Takže se pak v nějaké konferenci na netu potom dozvím, že Zandl je přeci debil, „šak kdyby nebyl, tak by jim hned řekl, že stačí bannout trefik na portech a dávat bacha, co teče přes údépé a na týsípí“ atd…


V tomto případě mne dokument BBC příjemně překvapil. Lidem od počítačů samozřejmě nic nového nepřinese, jen ukazoval rozhovory s hackery a odborníky na bezpečnost a dokonce i průnik do počítačů. Byl příjemný, srozumitelný a vyvážený, velké slovo měli jak linuxoví hackeři, tak nezávislí odborníci tak lidi z Microsoftu a posluchač si z toho mohl vybrat. Tož uvidíme, všechno se předtáčelo, třeba mne ještě vystříhají a nevím, kdy se to bude vysílat 🙂


Na Intervalu se mnou vyšel rozhovor a to je to druhé rozdávání moudra. Původně měl vyjít na weblogu Oříšek, jehož autor Tomáš Hodboď mne zpovídal emailem. Mimochodem, Oříšek doporučuji všem zájemcům o internet, má se mnou velmi kompatibilní výběr témat a odkazů a stojí mi za to jej sledovat. Jenže pak se to zdálo na Oříšek příliš dlouhé a zcela nezaslouženě jsem doputoval s rozhovorem na Interval. Je zajímavé, jak si kdo z rozhovoru rozdílně vybírá to dle něj nejzajímavější.


Například na About weblogu na rozhovor odkazují takto: Patrick Zandl: Vynalezl jsem diskuze pod články. Poznámka: nechtěl jsem tvrdit, že jsem to vynalezl, snad jen, že jsem to tu jako snad první začal systematicky používat a spíš jsem tím chtěl ukázat, jak takový nápad vzniká a proč vzniká najednou v hlavách mnoha lidí. No a Yuhůův weblog si zase vybral jako nejzajímavější pasáž to, kde říkám, jak si na sebe servery mohou vydělat (a kde si pochvaluji, že Marigold nemusí). Z Yuhůova příspěvku si já pro sebe zase vybral větu Patrick Zandl je v poslední době znám pod značkou Marigold a docela mu to pálí 🙂


Já sám za nejzajímavější považoval moji teorii o tom, co se s weblogy může stát (nikoliv nutně stane) do budoucna. Tedy to, že se některé z nich přemění více tak, aby první příspěvek byl spíše roznětkou do diskuse a prvním diskusním příspěvkem… tedy aby do určité míry byly příspěvky čtenářů rovnocenné s příspěvkem autora. Také mne v poslední době zaujala teorie/myšlenka ratingu weblogových příspěvků, tedy služby, které se snaží sjednotit hodnocení příspěvků weblogů a monitorovat, jaké je „internetové mínění“. Příklad? Napíšete článek o válce v Iráku a ohodnotíte, zda je positivní či negativní. A na této službě se pak G.Bush dozví, že postoj většiny blogerů je negativní a s válkou jistě kvůli tomu ihned skončí… Neskončí, já vím. Ale bude to vědět a hlavně to budou vědět další lidé a budou si moci najít ty správné příspěvky dle svého přesvědčení a názoru….


Tož tak jsem se pro tento týden dost medializoval (krásné to slovo) a nyní se půjdu vyřádit do práce.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...