Dva takové… ze života …

Mám tu dva příběhy ze života, které stojí za zaznamenání.

Lída a VandaLída, má druhorozená dcera, měla v pondělí zápis do školy. Od září bude školačkou. Jel jsem si ten zápis užít s ní. Bude chodit (stejně jako Vanda) do pohádkově krásné školy s věžičkou, hezkými malými okny a zlacenými hodinami ve věži. A při té příležitosti jsem se dozvěděl, že Lída už si sama nechává zadávat početní úkoly a počítá si je. Pokýval jsem hlavou, pilné to je dítě. Jen tak dále. Vzal jsem si do ruky kartičku s těmi příklady, v duchu se otřásl, zda to zvládnu projít bez kalkulačky, ale šlo to. A pak jsem se přeptal: „Ludmilo, můžeš mi říct, proč ty první čísla jsou tak naškrábaná, zatímco ten výsledek už je docela hezky napsaný?“ Lída vzala kartičku do ruky, chvíli ji studovala a pak řekla: „Ta první čísla psala maminka…“

Druhý příběh je takový pracovní. Jel jsem z práce, bylo příjemně pozdní odpoledne a já jsem se tetelil blahem, jak dobře jsem dnes pochodil, kolik jsem toho zařídil a že jsem mohl takhle hezky brzy vypadnout z práce. To je tak, když si někdo umí práci zorganizovat, přátelé!

Pak jsem se podíval na noviny.

Byla sobota…

Odebírejte Patrickův Newsletter

Technologie v souvislostech. Týdenní komentář, který jde za pěnu dní.

Invalid email address
Slibuji, žádný spam. Co sám nerad, nečiním jiným.

12 komentářů