Čtečky elektronických knih, ebook readery v roce 2008

Patrick Zandl · 6. únor 2008

Vloni jsem publikoval článek se stejným nadpisem, jen letopočet v něm byl jiný. Rok s rokem sešli se a myslím, že je čas udělat si malý update, co nového jest v oblasti e-ink zařízení a čteček elektronických knih. I když mám pár schůzek na tohle téma sjednaných v BArceloně na 3GSM, není na škodu rekapitulovat si základní dění.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se toho v oblasti čteček knih mnoho neudálo. Pro mne je asi nejdůležitější, že se mi do rukou dostaly první e-ink čtečky na pořádné ozkoušení a mohu tedy opravit své dojmy. Tak především, pokud někdo říká, že nechápe, proč by si lidi měli kupovat e-ink čtečky, když si mohou číst texty na PDA/iPhone, tak je to o tom, že ještě e-ink displej neviděli. Rozdíl to je, věřte mi.

e-Ink displeje

Klasický e-Ink displej (takzvaný elektronický papír) je oproti LCD všeho druhu zvláštní několika věcmi. Tak za prvé je takzvaně “bistabilní” neboli k zobrazování nepotřebuje napájení. Napájení je potřeba jen na změnu zobrazování. Za druhé má takový displej vlastně jen jeden stav - zobrazuje. Dnešní LCD či OLED panely už z principu toho “D” = dioda mají dva základní stavy zobrazení, tedy zobrazuje/svítí nebo nezobrazuje/nesvítí pro každý jednotlivý bod. Mezi tím je jistě hromada mezistavů pro barvy atd, ale to není podstatné. Proč je tenhle rozdíl důležitý? Kontrast. e-Ink displeje mají obrovský kontrast a jsou čitelné i na přímém slunci, protože nesvítí a nemusí se sluníčkem prát, kdo má vyšší svítivost. Jak černá tak bílá barva jsou eink displeji přirozené a právě proto je tak vysoký kontrast. Barvu nevytváří svítivost diody, ale naopak “temnost bodu”, změna jeho odrazivosti. Lékaři a fyzici prominou, pokud jsem to nevysvětlil dost učeně a přesně, pro zjednodušení to snad postačí, komu ne, nastuduje zde.

Výše uvedené má dva hlavní klady.

Tak zaprvé je eink displej komfortem čtení opravdu podobný papíru jak kontrastem, tak namáháním očí. A i díky tomu se nedělají eink displeje s podsvícením, protože jsou vlastně neprůhledné a není vhodné je podsvicovat zespodu stejně, jako papír. Při čtení eink displeje si musíte pustit normální lampičku … Jaké je skutečné srovnání? Přirovnal bych to k tomu levnějšímu žlutavému buničitému papíru používanému na paperbacky. Rozdíl je v tom, že písmo je na einku kvalitnější, ale eink displej přeci jen může i v matném provedení vykazovat mírné odlesky, narozdíl od papíru. A taky víc smrdí, když hoří. Co se čtení týká, jsou moderní e-ink displeje komforntem podobné knihám.

Za druhé nepotřebují eink displeje energii pro svůj provoz, pouze pro změnu svého obsahu. I proto se u čteček dnes udává výdrž ne v počtu hodin, ale v počtu přetočených stránek a standardním průměrem se stává 9000 přetočených stránek na jedno nabití.

e-Ink Vizplex

Důležité je, jak jsou na tom eink displeje v ostatních parametrech. Tady je třeba povšimnout si toho, že do e-ink displejů dorazila druhá generace těchto zobrazovacích jednotek zvaná Vizplex. Vyznačuje se především rychlejší dobou pro zobrazení stránky, z původní vteřiny kleslo vybarvení stránky na polovinu. Kromě toho se objevily odstíny šedi (čtyři, osm a šestnáct dle ceny a dostupnosti) a významně se zvýšil kontrast.

Vizplex_Imaging_Film.jpg

Vizplex displeje jsou podle mne první, které má cenu uvažovat jako samozřejmou náhradu papíru, protože laik už v praxi nerozezná kvalitu od papíru, předchozí generace byla přeci jen ještě moc šedá a málo kontrastní, navíc vybavovací doba vteřina byla poznat, protože další zpoždění dělá ještě elektronika zařízení. Pokud budete nakupovat, dávejte si pozor na značku Vizplex. Navíc se budou nabízet i jiné rozměry, než dnešní jediný šestipalcový v rozlišení 800x600 bodů, který ale zdá se na čtení knih vyhovuje.

Událo se na trhu

Nu, zase tak moc se toho neudálo. Sony uvedla update své čtečky nazvané Portable Reader System PRS-505, čtečka se vcelku slušně v USA prodává, jaké jsou výsledky eshopu s knihami, není známo.

Mediálně více propíraná je čtečka Amazonu nazvaná Kindle (česky čteme xindl?). Tu představil v listopadu 2007 obchod Amazon a čekací doba na ni je zhruba 40 dní, berou se pořadníky. Stojí 400 dolarů, má šestipalcový displej 600x800 bodů (není to Vizplex), podporuje firemní formát AZW umožňující ochranu knížek DRM a pak také řadu formátů jako Mobipocket nebo normální text. Vestavěný je CDMA modem fungující v americkém Sprint EVDO, takže knížky lze stahovat za pochodu, nemusíte je tam nahrávat přes USB kabel. Vše postaveno na Linuxu.

kindle.jpg

Zajímavá je cenová politika. Přístup do sítě EVDO je zdarma, platí se jen stažení knížek. K dispozici je i email klient, přičemž se platí za konverzi do formátu AWZ (10 centů), pokud je formát souboru zaslaný v emailu kompatibilní s Kindle, neplatí se nic. Zdarma je zatím i surfování v testovacím provozu, platí se ale za synchronizaci vybraných tiskovin nabízených v předpřipraveném formátu, například noviny vyjdou měsíčně na 6-15 USD, přičemž jde o balík toho, co je na webu zdarma. To budí trochu rozporuplné reakce, jak jinak. Běžná kniha stojí kolem 10 dolarů, staré věci cca 2 dolary, zdarma jsou vždycky prvních několik stránek.

Amazon nabídl také platformu nazvanou Digital Text Platform, kdam si mohou zájemci nahrávat vlastní výtvory a nechat je ostatní stahovat přes EVDO síť za cenu 1-200 USD, z čehož jim Amazon dá 35% (o zbytek se šábne Amazon a Sprint).

Dalších zařízení je po málu, ale čínské fabriky začínají nabíhat na produkci, takže to vypadá, že letos se to rozhodně zlepší … na trhu jsou nejenom jednoduché čtečky v cenách cca 300 USD, ale i komplikované umožňující poznámkování, kreslení a řadu dalších funkcí jako jsou iLiady, kde cena je přes 600 USD. Já bych zatím vsázel na ty jednoduché jednoúčelové, protože jsou lehké, primovní a jediná funkce navíc, která stojí za to, je přehrávání MP3.

Problém? Formát...

Zatím zjevně zásadním problémem pro digitální knihy je volba toho správného formátu. Amazon si pro svůj Kindle nevytvořil vlastní formát jen tak náhodou. Pro elektronické knihy vlastně žádný open standard neexistuje. Zatímco pro hudbu je jednotícim standardem MP3, pro obrázky JPEG a PNG, pro video se prosazuje MPEG-4, s knihami je to těžké. Tak především tu máme PDF, což je ale formát především pro popis vzhledu stránky. Pro většinu případů digitálních knih je zbytečný, stejně tak jeho poslední rozšíření Adobe Digital Edition, které mi osobně spíše pije krev, protože je to další opruzoidní nadstavba nad PDF, která je na ečtečkách dnes nepoužitelná. Problém PDF je, že vyžaduje zobrazení stránky tak, jak byla definována. Když je stránka větší, než displej, musí se zmenšovat a to je na úkor čitelnosti.

U čteček knih většinou není vyžadováno zachování přesného vzhledu stránky. Naopak je vhodné, aby si uživatel mohl písmo zvětšovat a zmenšovat po libosti, čímž se text na displeji přeformátuje. To v PDF nejde - tam zvětšíte jen celou stránku. Proto se zatím chytají nejrůznější formáty na bázi RTF či TXT, ty ale zase neumožňují nic moc navíc. Zejména po DRM mnozí prahnou. Zda to bude jako u hudby, že se od DRM ustoupí, to ještě není jasné. Navíc RTF není zrovna velký příznivce složitějšího formátování a ani datové komprese. Většina čteček to řeší tak, že nabízí i podporu HTML, to zase neumí zabalit vše potřebné do jednoho souboru či kontajneru, který by byl snadno přenositelný. A DRM samozřejmě také nemá. V oblasti balení to řeší řada čteček tak, že podporuje microsoftí CHM formát používaný u nápověd, který je na HTML a balení do balíčku založen.

Nejvíce se zatím šíří Mobipocket, který vyvíjela původně francouzská společnost, dnes patří tento projekt Amazonu. Formát Mobipocket PRC je obecně dobře přenositelný, jeho problémem ale je, že není žádná čtečka pro Mac nebo Linux, takže jeho implementace nebývá u eink čteček (na linuxu většinou postavených) tak obvyklá.

Trochu se ještě chytá eReader formát PDB, původně rozšířený hlavně díky Palm platformě, lze k němu udělat i nějaké základní DRM, ale mezi eink čtečky zatím také plně nepronikl

Naopak otevřený formát Open eBook (OEB) založený na XML a definovaný jako Open eBook Publication Structure Specification (OEBPS), se zatím nechytil vůbec, neznám zařízení, které by ho podporovalo a to tomuto formátu táhne na desátý rok, pokud odmyslíte projekt OpenBerg, který ve čtečkách implementovaný není.

S těmi formáty je to… nu, nepříjemné.

Result článku? Podle mne už letos mohou být nadšenci do elektronických knih být uspokojeni. Z ciziny a snad brzy i u nás jde už koupit zařízení, která jsou výborná a s cenou 300 USD (=cca 9000 Kč) jsou pro méně spořivé pohodovou alternativou k tomu, tahat sebou řadu knih. Masový trh v Česku za tuhle cenu samozřejmě nevznikne. Ale kdo jednou dostal do ruky slušnou e-Ink čtečku, už se ke čtení na displeji PDA pravděpodobně nebude chtít vracet…

PS: Chybí vám v tom Apple? Tento týden šéf Apple označil trh čteček knih za absolutně nezajímavý. A hned se vynořilo několik analytiků, kteří v tom vidí jasný signál, že Apple se chystá do útoku, protože Steve Jobs za nezajímavý označuje jen ten trh, na který chce záhy vpadnout a opanovat ho :) Máte rádi konspirace? Tak třeba tady…

Chcete tyto články emailem?

Twitter, Facebook