Čtečky elektronických knih, ebook readery v roce 2007

Pomalu každý rok to v oblasti elektronických knih vypadá na to, že už-už přijde průlom. Jenže pak to nějak vyšumí do ztracena a původně nadějný projekt se odpíská či posune. Jednou za čas si jdu osvěžit svůj přehled o oblasti elektronických knih, protože mne zajímá a považuju ji za perspektivní do budoucna, ale v současnosti za mrtvý trh.

Východisko mého zájmu je velmi triviální. Doma mám obsáhlou knihovnu čítající několik tisícovek svazků nejrůznější literatury. V posledních pěti letech jsem začal tvrdě budovat paralelní knihovnu elektronickou, ta dnes čítá tisícovku titulů z oblasti mého zájmu a zhruba 20 GB dat. Zpravidla v PDF formátu.

Vtip je v tom, že s PDF se dobře strojově pracuje ve smyslu vyhledávání – ihned najdete citaci či info, kterou jste chtěli. Jenže ku čtení to moc není. Nevím jak vy, ale na čtení na displeji si u delšího textu nemohu zvyknout. Nechci sedět u počítače, chci si zalézt do postele. Nechci tam brát notebook, chci se různě převalovat a manipulovat se čteným předmětem, k tomu notebook opravdu není.

Trh se v současné době dělí na dva hlavní proudy: PDA a specializovaná čtecí zařízení.

PDA je východisko z nouze, známé mi od dob, kdy jsem ještě používal Palmy. Dlužno zdůraznit, že je to především východisko z nouze. Na PDA si sice PDF dokument zobrazíte, ale ke čtení to moc není. PDF je většinou formátované tak, že na malé obrazovce musíte posouvat text do stran a to je opruz maximální. Je to… no, říkám, východisko z nouze.

Specializovaná čtecí zařízení, takzvané ebook readery jsou o něco větší PDAčka. Hlavní výhodou je, že jsou větší, další pak, že přizpůsobená svému účelu. Šlágrem posledního roku je pak použití eInk displeje, tedy displeje na bázi bistabilních tekutých krystalů. Zatímco normální monochrom LCD displeje potřebují napájení pro zobrazení černé, bistabilní displej potřebuje napájení jen pro změnu barvy. To je pro čtečky ideální – stačí zobrazit stránku a nemusíte ji do změny vzhledu stránky (=do jejího přečtení) napájet elektřinou. eInk displeje ve čtečkách tedy umožňují prodloužit provozuschopnost čtečky o řád. A to je důležité, místo deseti hodin, které vytáhne PDA, jsou to stovky hodin. Navíc eInk displeje jsou podstatně více kontrastní a lze je číst i nepodsvícené, odpovídají tak běžnému papíru.

Zní to slibně. Kde jsou zádrhely?

Sony PRS-500
Tak především v tom, že počet výrobků ebook readerů na bázi eInk na trhu je velmi malý. Asi nejslibnějším zařízením z hlediska technického i obchodního je Sony Portable Reader System PRS-500, které se začlo prodávat na podzim roku 2006 v USA za cca 350 dolarů a trhá všechny prodejní rekordy, Sony samo nestíhá vyrábět. Jde o velmi slušně propracované zařízení, které za sebou má obchod s elektronickými knihami Connect, rovněž zrovozovaný Sony. Sony správně nazřelo, že formát PDF je velmi nepraktický a pro knihy zvolilo vlastní formát BBeB Book, ačkoliv PDF a další formáty podporuje také.

Tahle čtečka se ale prodává zatím jen v Asii a v USA. Chtěl jsem si ji v USA koupit, ale pořád si nejsem jistý, jestli si poradí s mezinárodní abecedou, zejména, jak zobrazí diakritiku v českých knihách. Navíc neexistuje program pro propojení s Mac, jen s Windows, takže se mi nechce spěchat.

Existuje řada dalších zařízení například od firmy Franklin, ty jsou ale na bázi LCD a počet modelů s eInk displeji zatím spočtete na prstech jedné ruky. V této oblasti se pokouší o štěstí Philips a jeho dceřinka iRex s modely Iliad, populární je také starší Sony Librie určený pro japonský trh.

Na dalším obrázku je právě iRex Iliad:

Irex Iliad

A to je tak všechno, s čím lze počítat.

Jak vidíte, zatím nic moc. Zařízení nejsou příliš levná ani příliš dostupná.

Výsledek: elektronické knihy budou i letos doménou hlavně fandů a začínajícího trhu v Americe, který je pro Sony odrazovým můstkem. Sony se nelze divit – panická hrůza, že se bude opakovat průšvih s iPodem, jí nedá spát. Ano, mělo to být Sony, kdo přišlo s iPodem, myslí si Sony a nechce, aby se to s čtečkami knih opakovalo. A to je dobře, protože tím vytváří trh.

Existuje řada dalších hezkých konceptů, které jsou zatím jen koncepty. Například Plastic Logic představil flexibilní displej a také ohlásil, že má první kontrakty na jeho dodávky do ebook readerů. Jenže s výrobou se začne v roce 2008… Ale tuhle firmu sledujme, vypadá zajímavě a na výrobu tohohle displeje už dostala od investorů 100 milionů USD.

Plastic Logic displej

Takže? Zase čekat, nebo zůstat u nouzových řešení, jako jsou PDA a PDF…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 23×, průměr: 4,30)
Loading...

36 komentářů

  • Celkem spatruji nadeji v OLPC notebooku, ktery v monochromatickem modu (specializovanem pro ereader) maji podle specifikace obstojne rozliseni a cena bude doufam taky OK.
    Navic USB, web browser. Doufam ze to dopadne dobre

  • Ja tedy PDA pouzivam, sice ne pro PDFka ale pro iSilo, nicmene nemuzu si stezovat. Precetl jsem takhle dost knih a je to pohodlne. Jako vyhoda se da vzit i stejny format knihy. Ano pokud chcete listovat, tak to neni vhodne, ale pokud ctete a prepnete si do fullscreen modu, tak je to v pohode.

  • Mám PALM Thungsten E, v PDFku mám uložené vlakové jízdní řády a to je fakt utrpení. Ale knihy občas čtu ve formátu pdb. Myslím, že to budel ještě dlouho trvat, než se stanou čtečky ebooks běžnou záležitostí. To se spíš dřív budo takhle distribuovat noviny.

  • Pouzivam take PDA na cteni knih v PDB formatu, precetl jsem uz desitky romanu a dalsich, samozrejme pro technicke knihy s obrazky PDB format neni a PDF je na PDA necitelny… mam VGA ale i tak pri zmenseni na sirku stranky (zobrazeni na vysku na PDA) to neni nic moc… listovani do stran je opravdu o nicem. Takze cist se da v pohode, ale ne vsechno 🙁 a vydrz problem neni, ctu po vecerech a nocich a to stejne dele nez hodinu dve nevydrzim, pak usinam 😉

  • Dokud ctecky nebudou stejne pohodlne, jako knizky, tak to bude nanic. Jo, taky jsem tomu dlouho fandil, ale podivejte se na ten obrazek IRexu a zkuste se zamyslet, jak byste drzeli knizku se stejnym obsahem.

    Jo a nejsem John (jak jsem mel predepsano ve jmenu.

  • Osobně se domnívám, že knihy jsou teměř jedinou oblastí, kde papírové vydání bude vždy vzhrávat nas elekronickým

  • Já mám perfektní ebook řešení, které používám, stálo 399 Kč (slovy třista devadesát devět), naprosto nekazí oči, dá se číst ve tmě i při světle, na rozdíl od zmíněných řešení se dá číst dokonce i při vykonávání jiné práce. Krom toho umožňuje mraky jiných využití. Jediná nevýhoda je menší objem dostupných knih, i když existují konvertory, zatím ale ne zcela dokonalé (zejména ne pro češtinu). Toto úžasné řešení se jmenuje MP3 přehravač. Poslouchám takto rozhlasové verze knih, třeba harry potter se dá sehnat takto komplet. Krom toho se učím angličtinu, navíc mohu poslouchat hudbu, můj přehrávač má i rádio.

  • No to je pěkné, ovšem nevím jak vy ale já čtu výrazně rychleji než poslouchám. Do MP3 se ovšem nechají knihy v textovém formátu zkonvertovat pomocí text-to-speech syntetizérů. Poslouchat se to nechá v omezené formě, jde si na to i zvyknout, ovšem není to ono. Ideální řešení by se mi líbil *ebook reader* jak je popisovaný výše, který je navíc schopen stránku přečíst v případě, že mě čtení nebaví, či chci jen poslouchat … ale na to si asi budeme muset počkat ještě déle …

  • já když už čtu nějakou tu beletrii, tak ji (většinou) čtu pro ten zážitek, nikoliv pro rychlost. Třeba když vyšel HP6 v angličtině, tak jsem byl první, kdo si ji v ČR koupil (byla to náhoda, šel jsem zrovna okolo a nikdo nechtěl před novináře), a přečetl jsem ji tuším za 10 hodin, jen pro to, že jsem chtěl být první ;). Teď toho samého HP poslouchám v angličtině 3. den a je to neskutečně větší zážitek, ten vypravěč je úžasný, vtáhne vás to do děje, prožijete každý okamžik. Prostě výhody filmu, ovšem bez osekání na dvě hodiny.

    Co se týče text to speach – ano, pro angličtinu a pár dalších jazyků jsou už celkem schopné (http://www.research.att.com/~ttsweb/tts/demo.php), ale ty nejlepší se nedají normálně stáhnout či jinak využívat. A ani v angličtině se u současných řešení nezbavíte jedné ohromné nevýhody – monotónosti. Ale to je imho jen otázka času a osobně v to věřím výrazně více než v úspěch psaných ebooks.

  • take mam rad rozhlasove hry, ale uznejte, ze kdyz ctete sam, tak to vice rozviji predstavivost, nez kdyz v postave rozeznavam hlas treba Radovana Lukavskeho.

  • Patriku, jak si ty PDFka organizuješ? Používáš nějaký katalog nebo to prostě třídíš do adresářů?

  • ten PRS 500 se zda byt funkcne docela povedeny, jen ten design se imho moc nepovedl, ale dal by se prekousnout…jeste sehnat nejakeho kamarada v .us ktery otestuje tu cestinu…

  • Špatné řešení to není, třeba ten Harry Potter namluvený Jiřím Lábusem je bezvadný, nebo Marek Eben namluvil Medvídka Pů (toho původního) včetně toho, že si s bráchou vymysleli písničky… tedy bezvadné pro naší malou holčičku. Ovšem až se naučí číst, nevím nevím.

    Totiž, člověk čte jinak. Nezáživné pasáže čte rychle, záživné pomalu. Vrací se k něčemu, co ho zaujalo, nebo co si už nepamatuje jak bylo. Navíc, čte rychleji než je to vysloveno, takže audioknihy jsou trochu nudné. A technické texty si nedovedu představit vůbec.

  • Mival jsem podobny problem se ctenim pdf dokumentu na PDA. Optimalnim resenim se pro mne ukazala Nokia 9500 – ctu si na tom uplne fsude – f praci na hajzlu, f MHD, kdykoli na neco cekam … a hlavne v posteli. Ta masinka je celkem odolna a kdyz na ni usnu a popr. mi vypadne z postele, tak se zas tak moc nestane (mame koberec). Kupoval jsem si tu Nokiu prave proto, ze jsem se potreboval prokousat rychle stohem Oracle dokumentace a dneska uz to mam i na beletrii. Opravdu neznam lepsi volbu (nerikam, ze neni, rikam, ze neznam).

  • Trebas ten Potter – kde to roste? Je nekde nejaky dobry zdroj stahnutelneho mluveneho slova?

  • Na Macu je něco, co se jmenuje Yep. To katalogizuje PDF dokumenty a na to, že je to zdarma, je to bomba. Prostě vyhodnotí, jaká zvláštní slova dokument často používá a ty mu přiřadí jako tagy 🙂

  • fandovsky namluvená česká verze je tady http://www.potterharry.net/view.php?cisloclanku=2005080604 profi link vám tu nikdo nedá – ochrana duševního vlastnictví (mimo jiné by to porušovalo pravidla pro Adsense), normálně se to prodává v lepších knihkupectvích, třeba v Praze v Luxoru. Jinak samozřejmě google „harry potter mp3“, nebo audiobook atp.

  • Těsně po Novém roce jsem ho viděl v Levných knihách vedle Bílé Labutě, šest nebo osm kazet asi za 200 Kč

  • Také používám Palm T5 a v modu landscape jsou pdb soubory docela pohoda. Vyhodou je opravdu málo obsazené paměti, zařízení je připraveno ke čtení během 2-3 vteřin, rozměry palma mi umožńují ho všude tahat s sebou a číst si v čekárně, v MHD, ..Výdrž je OK. Pracuji v oboru, kde lidé často dlouhodobě pobývají v cizině a ti si palm s jeho knihami velmi pochvalují. Jediným problémem je nedostatek českých knih mimo sci-fi. Asi to také souvisí s autorskými právy, což je bolest všech systémů e-knih.

  • Já vím, že je to debilní článek, ale já ho nepsal, to si stěžujete na špatné adrese…

  • Pardon,
    nevyjadril jsem se presne (a soucasne se omlouvam Patrickovi, ze odbiham od tematu). Existuje na webu nejaky LEGALNI zdroj kvalitniho mluveneho slova? Ne ze bych neveril ruznym fanum, ale treba na vyse zmineneho Marka Ebena asi mit nebudou. A moznost sednout si do prijemneho kresla, nalit si co mam rad a relaxovat pri tise pustenem Radovanu Lukavskem je velmi prijemne. Akorat to chci delat kdyz chci ja a ne kdyz chce celoplosna rozhlasova stanice …

  • E-knihy čtu už dlouhé roky, začínal jsem na Palm IIIx a teď mám TE2. Občas čtu i na N6234. Po funkční stránce od e-book čtečky vyžaduju aby bylo možné ji pohodlně držet a ovládat jednou rukou – aspoň posuv stránek. Papírovou knihu taky nedržím oběma rukama.
    Samozřejmě kvalitní displej, ale na občasné použití stačila i ta N6234.

    Od specializovaného, zařízení, které mi má nahradit knihu bych očekával trochu lepší funkce:
    1. přístup na internet, nejlépe přes kombinaci WiFi (doma, v kavárnách, …) a BT (mobil tam, kde není WiFi).
    2. možnost stahovat nové knihy z internetu a lokální sítě.
    3. přehrávání audio/video z lokální sítě a internetu – když jsem doma, tak si na tom ráno u snídaně přečtu noviny nebo pustím nějakou internetovou TV.

    Prostě takové větší PDA, výdrž cca 20 hod bych považoval za dostatečnou. Mít to jen na čtení knih, které tam budu muset vkládat buď na kartě, nebo přes USB z PC by mi připadalo jako nevyužití drahého hardware. Ono nejde až tak ani o ty peníze, jako spíš že bych k PDA, mobilu a notebooku měl ještě další velmi jednoúčelový krám, jehož funkci přitom všechna jmenovaná zařízení dokážou nahradit, byť ne tak pohodlně.

  • … a nebo je to vsechno uplne jinak 🙂

    Nerikejte, ze verite vsemu, co se pise v novinach.

  • V angličtině a jiných jazycích zkuste LibriVox – http://librivox.org/librivox-catalogue/

  • Ve výčtu zařízení jste ještě zapomněl Hanlin Ebook od „Jinke“:http://www.jinke.com.cn/compagesql/English/embedpro/index.asp
    Dělají ho číňani, takže by s diakritikou nemusel být problém, i když to tam nikde nepíšou.
    Taky když už sem píšu okomentuji výrobek firmy Plastic Logic – vždyť se to leskne! Nesnáším když musím číst z lesknoucího se papíru (zalaminovaný apod.), zvlášť při ne zrovna vhodném osvětlení, a určitě nebudu sám. A ta ohebnost mi taky připadá nadbytečná, k čemu to může být dobré? Stejně to přeložit nepůjde.

    Zato ten Iliad vypadá dobře, LAN i WLAN, ovšem cena 650 euro je neúnosná.

  • Je pravda, ze Nokia N70 ma male rozliseni a displej, ale od Vanoc se mi podarilo prelouskat na ni 4 knihy (A. Sapkowski kdyby to nekoho zajimalo), pouzivam QReader a nasel jsem na internetu obrovskou knihovnu s knihami česky v pdb formatu, ktery zabira malo mista (pribl. 1MB – kniha)

  • Zkousel jsem to z prace, kde sedim na pateri a jsem za GW.
    Zkusim jeste primo pripojeny na nejaky core switch, s venkovni IP a bez jakychkoli omezeni.

  • oops, proc to pisu pod jiny clanek? 🙂

  • Osobne bych si nejake zarizeni uz vybral, jde asi z velke casti jen o zvyk a navic, jak se budou lepsit, daji se menit. Co me ale trapi mnohem vic je zivotnost elektronickych knih. Zajimalo by me, jak Patrik nebo kdokoliv resi jejich skladovani. Aby na mediu, kde je ma ulozene, za dvacet let neco nasel. Totiz v papirove podobe, pokud nedojde k pozaru ci potope, tohle neni treba resit. Ta pismenka tam proste vydrzi.

  • Kdysi jsem si pro svou motorolu MPX200 poridil full „Repligo“, kterazto aplikace dokaze konvertovat stranky primo z IE6 (dokonce se vytisknou vzdy cele, zadne orezavani), resp pres soft printer odkudkoliv, pritom dokument se pritom nezkonvertuje na bitmapy. Prohlizec je pro Smartphone, PocketPC WindowsMobile, Desktop. Umoznuje ruzne formy zobrazeni, vcetne dynamickeho FLOW, s libovolnou velikosti pisma, obraceni obrazovky vcetne kurzoru, je to UDESNE rychle, a umoznuje to barevne si v dokumentu podtrhavat, dopisovat si poznamky, zalozky, (ulozi se to). Na PDA s 640×480 perfektni, na QTEk8310 s 320*240 dost v pohode …

  • Nedáš kontakt na tu internetovou obrovskou knihovnu.
    Předem dík

  • Zatím si skenuju knížky či rychleji ofocuju digitálním fotoaparátem do JPG. Na FSC pocket loox s rozlišením 640×480 na šířku displeje se to čte bez scrolování do stran v pohodě. Teď mě dost zaujal kniřní scaner který v kombinaci s OCR dělá velice kvalitní TXT soubory. Recencze: http://www.cdrhard.cz/view.php?cisloclanku=2007081204

  • A co Asus eee? ten byste nechtěly? ja teda radši než 2b1 a všechny jiny čtečky…

  • Vždy jsem byla zastáncem papírového čtení, ale vše se změnilo zakoupením mé vlastní čtečky. Koupila jsem si úplně malinkou 130g čtečku na http://elektronicke-ctecky-knih.cz/ a jsem z ní nadšená. Všude ji nosím s sbeou a každou volnou chvilku věnuju čtení.