Chello by to schladit horké hlavy

Kolem zavedení datových limitů v UPC Chello se rozpoutala drobná bouře nevole, v diskusi na Lupě se dozvídám, že Mirek Zeman je… , když špatně vyhodnotil dopad omezení a dovolil si vyslovit názor, že je z části chápe – píše mu dokonce i Bill Gates, takže na tom něco bude 😉


Takže se asi také přidám na stranu idiocie. Omezení Chella také chápu, neboť tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu… Znám kolem sebe hromadu lidí, kteří sosají a sosají, přitom nechápu, co s těmi nasosanými daty dělají. Já mám doma dva počítače – na obou pracujeme s Ditou poměrně intenzivně, nahráváme jimi fotky, články, browsíme po netu, stahujeme semo tamo hudbu (filmy moc ne, já je radši v kině), software atd. Neřekl bych, že se omezuju. Přesto mám problémy se dostat nad tři giga dat, jen minule, když jsem stahoval tři CD Mandrake distribuce jsem se dostal k těm pěti gigům a Mandrake nevychází nový každý týden, natož abych měl náladu ho každý týden znovu instalovat. Nedávno jsem si dokonce downgradoval přenosovou rychlost z Chello Plus na Chello Clasic a nijak snížení rychlosti nepozoruji, jen když stahuji z Nokie nějaké SDK, tak to trvá o chvíli déle. Jsem prostě normální zákazník.


Zavedení limitů jen reflektuje fakt, že služba původně počítala s nějakou průměrnou zátěží na domácí lince, jmenovitě s tím, že přes den bude sosat málo domácích uživatelů, večer více atd. Flat-fee bylo vyjádřením určitého průměru – nepřišlo vám divné, že Chello stojí citelně méně než pevná linka obdobné kapacity pro firmy? Ano, je to proto, že někdo předpokládal, že domácí připojení má nějaký (citelně nižší) průběh využívání.


Cena v telekomunikačních sítích se tvoří poměrně jednoduše. Vezmete cenu, za kterou jste pořídili telekomunikační síť, přičtete úroky, za které jste na ni sehnali peníze, pak se zakloníte v koženém křesle, celý den neberete telefony a meditujete, kolik zákazníků taková služba může mít při jaké ceně (čemuž se říká cenová elasticita a vyjadřuje poměr mezi tím, kolik zákazníků získáte, když snížíte cenu a opačně). Například zjistíte, že dnes je solidní cena v Praze na přípojnou WiFi linku kolem 500 Kč měsíčně, pokud ji zákazníkovi přinesete až pod nos. Při té meditaci odhadnete, že za tuto cenu máte šanci nahnat v průběhu roku 100 klientů, což vám sčotem dá nějaké číslo, kteréžto porovnáte s náklady na stavbu sítě a na její provoz. A pak už jen posouváte po křivce elasticity nahoru a dolů, odhadujete kapacitu trhu a dumáte nad tím, zda za cenu 250 Kč opravdu seženete přes 200 klientů, abyste získali stejný či ideálně větší výnos. Nejde totiž o to, kolik peněz inkasujete od jednotlivce, ale kolik zinkasujete celkem z provozování sítě. Platí tu ještě nějaké úměry, jako že čím více klientů, tím více starostí s nimi a nákladů na jejich opečovávání, ale také tím větší stabilita firmy, protože odchod jednoho klienta není tak dramatický. A to je ve zkratce celá ekonomika telekomunikačních sítí.


Chello tohle ví. Dobře ví, že i když mu odejde pár těch nejnespokojenějších a největších stahovačů, jen na tom vydělá, odpadnou mi přenesené stogigabajty dat a zvýší se spokojenost ostatních zákazníků, kteří záhy zjistí, že limity dat se jich moc netýkají. Dobře také ví, že odejít od něj není moc kam. Nejlevnější nelimitovaná ADSL nabídka se pohybuje kolem 1800 Kč měsíčně, k tomu musíte připočítat nákup nebo dvoustovkový nájem ADSL modemu, který UPC dává zdarma a mnoho lidí k tomu musí započítat i instalaci a pronájem pevné telefonní linky. Když to rozpočtete v nákladech a amortizaci, tak jste na 2400 Kč měsíčně (a to se bavíme bez DPH). WiFi sítě jsou málokde, jsou sice za tu pětistovku, ale v kvalitě výrazně nižší, než Chello, zpravidla vám nabídnou jen stejnou rychlost, jako Chello po uplatnění omezení rychlosti. A limitované ADSL za těch osm stokorun je ještě horší písnička – za data navíc si musíte připlácet a je to z bláta do bažinky.


Horké hlavy v diskusích na Chellu lkají, že na to Chello nemá právo. Má. Vymýšlejí, jak dají výpověď. Odhaduji, že 95% z nich to neudělá – nemají kam jít. Budou stádně reptat a mečet, jak mají UPC na háku, jak už mu píšou reklamaci a stížnost, jak to poženou k soudu, ČOI a dalším, ale téměř nikdo z nich to neudělá, protože až hlava vychladne, tak uznají, že si nepomohou.


Datové limity jsou nepříjemná součást života s výměnnými sítěmi, ale pokud se cena má držet v řádu několika stokorun, holt to zatím bez nich nepůjde.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...