Česká Wikipedie je někdy zvláštní (a proč by se mi líbil Knol)

Nedávno doputovala na internet zpráva, že česká Wikipedie se přehoupla přes 100 000 záznamů v encyklopedii. Zaujalo mne to z několika důvodů. Tak zaprvé je to chvályhodný a bohulibý počin, taková otevřená encyklopedie. Za druhé jsem přemýšlel, kam se poděl Google Knol, po němž rok není ani vidu, ani slechu. A za třetí mne to zaujalo proto, že po delší době jsem nedávno začal maličko více s českou Wikipedií pracovat – v tom smyslu, že jsem tam občas něco napsal, nejenom našel. Po delší době je v tomto případě výraz pro tři roky. Před třemi lety jsem s českou wikipedia scénou udělal ne zcela dobrou zkušenost. Byl jsem zvědav, jak se situace změnila.

Ponejprv malá deklarace. Nejsem žádný velký wikipedista a protože je dost dobře možné, že na tenhle článek za chvíli narazí nějaký zanícený wikipedista a rozhodne se mne setřít či mi to natřít stylem „co si to dovoluješ, když nepřispíváš…“, takže začnu těmito výhradami (nedůtkliví wikipedisté nemívají trpělivost dočítat do konce). Mám rád anglickou Wikipedii, podporuji její chod oním banálním způsobem ($) a příležitostně v ní něco málo opravím. Mám rád německou Wikipedii, i tam něco málo opravím, penízky jí už zvláště neposílám. České Wikipedii moc nerozumím. I zde čas od času něco opravím a dokonce zde vytvářím samostatná hesla. Jistě ne mnoho, je řada výrazně aktivnějších, o tom žádná. Ale princip Wikipedie už je takový rovnostářský.

A o tom bude tenhle článek. O mé osobní zkušenosti a nechuti do české Wikipedie přispívat.

Přiznám se, že staré Wikipedistické války Zvánovec, Guy Peters a další šly mimo mne. Zachytil jsem je jedním uchem tam, druhým ven v době, kdy byly čerstvé, dnes mne nezajímají vůbec. Po zkušenosti s en/de wikipediemi bych soudil, že stačí založit či editovat heslo a pokud nechcete, vlastně víc nepotřebujete. S českou Wiki to tak není. Boj se může strhnout o to, zda bude či nebude heslo vymazáno. Připraveni musíte být na „revertovací válku“ – kdy někdo vyedituje vaše heslo k nepoznání a vy ho budete vracet do původního smysluplného stavu. To pak dokola desetkrát, než se někdo s vyššími právy nakrkne a heslo na chvíli zamkne.

Kdybych měl sumarizovat své výhrady k české wikipedii (které dále rozvedu na příkladech):

  • řevnivost a vyřizování si osobních ambicí/sporů prostřednictvím hesel
  • nevyrovnaný přístup k novým a často méně kvalitním heslům
  • zbrklý přístup k novým heslům

Na české Wikipedii se účastním pod svým loginem Tangero (mám ještě jiné, to pro pořádek) vlastně dvou tematických celků: telekomunikacíhistorie. V telekomunikacích narážím na minimální počet problémů. Když vytvořím či vyedituju heslo, většinou ho doplním tak ostře, že musíte být slušný machr na to, abyste ho rozporovali a obhájili to. Zdálo by se na první pohled. Na druhý se ukazuje, že telekomunikace nepředstavují střetovou plochu a lidé, které zajímají, se nemají tendenci dohadovat. Podívejte se třeba na heslo UMTS – jsem autorem zhruba poloviny textu (ke dnešku), jeho druhým velkým editorem je Tex (růžoví vědí, ostatní zřejmě taky). Spor o formulace minimální.

Historie už začíná být jiná politika. Jiné kafe. Tady je třeba mít ostřejší lokte, protože jakmile zavedete nedostatečně popsané heslo, během pár desítek minut ho někdo navrhne na smazání. Navržení na smazání je v české wikipedii nadužívaný prostředek, který mne míchne slušně. Schválně jsem si prošel návrhy na smazání ve stejném týdnu na české i německé wiki, jestli nejsem zaujatý. Měla se mazat tři moje hesla v Česku, německé editace jsem uhájil bez poskvrnky a to jedno bylo k odsunu sudetských Němců. V české Wikipedii se hlasovalo o smazání Petry Paroubkové, v Německu o vymazání univerzitního profesora thubingenského gymnázia (působí také v místní knihovně). To jen pro porovnání. Petra Paroubková s odřenýma ušima prolezla: smazat 20 hlasů, ponechat 26 hlasů. Profesora z Wiki vyhodili s převahou (linky jsem si neschoval).

Kritériem vymazání má být „encyklopedická významnost“ – což je pojem, jehož výklad se diametrálně rozchází. U starých hesel je to snadné, u moderních se to zjišťuje podstatně hůře. Wikipedisté zastávající delecionismus soudí, že heslo ve Wikipedii si musí člověk zasloužit, že to nemůže být jen tak nějaká mediální hvězdička, která vyhasne. Inkluzionisté jsou toho názoru, že pokud to zajímá média a lidi, mělo by to ve Wikipedii být.

Já sám jsem blíže inkluzionizmu. Mít heslo ve Wikipedii přeci není žádné privilegium. Pokud je encyklopedie dobře dobře udělaná, může mít své heslo i nová manželka bývalého premiéra a stávajícího šéfa největší opoziční strany. Dokonce i v momentě, až ho vyhodí odevšad. Což neznamená, že by musela být zmíněna ve shrnujících článcích na téma „Česká politika po roce 2000“ – dokud si to nezaslouží.

Chybí přehledová hesla

Nevýhodou české Wikipedie je, že takovýchto shrnujících přehledových článků má málo. Soustřeďuje se na hesla, ale plošné pokrytí a průřez tématem jí uniká, ačkoliv jako encyklopedie by tomu měla dostát.

Abych šel příkladem, pokusil jsem se vytvořit přehledový článek na téma Raný středověk. Mimo jiné proto, že jsem našel dobře napsaný zdroj a ten mi dovolil ho převzít a upravit. Ano, ještě v roce 2008 neměla česká Wiki heslo pro raný středověk, v němž by se plošně dalo projít vše, co se v tuto dobu dálo. Mohli jste použít jednotlivá hesla, ale přehled jste si z nich museli udělat sami.

Heslo jsem založil a během dvaceti minut bylo navrženo na smazání. Na jednu stranu to byla moje chyba, protože jsem heslo ještě nevyeditoval do encyklopedické podoby, ale ve wiki jsou podstatně mizernější hesla. Soudil jsem, že chvilku to snad vydrží a já na tom mezi tím zapracuju. Jakmile je heslo navrženo na smazání, většinou mne zájem o zpracování hesla opustí, protože heslo jde do kopru, tak na co se s ním dělat. Přitom vytvoření dobrého přehledového hesla není jen tak – je to moře práce, musíte si toho hodně dohledat, já mám většinu materiálů na počítači či v knihovně, takže heslo online tvořím a když mi ho někdo pod rukou ihned po založení navrhne na smazání, tak to naštve. Jistě, asi by bylo lepší si ho předem připravit, ale ne každý to tak dělá, už proto, že ne každý zvládne psát Wikiformát bez wiki editoru a ten je jen online.

Hlasování o smazání a encyklopedická nevýznamnost jsou relativní k tématu

Jen pro srovnání, jaká je tlačenice a nevyrovnanost v jednotlivých tématických okruzích. Vytvořil jsem heslo Donín, což je hrad nulové významnosti v Německu, který připadl v jedenáctém století k českým zemím. Jeho potenciální význam tkvěl v tom, že pomocí něho mohly české země úspěšně blokovat nástup saských vojsk, ovšem po celou jeho držbu do patnáctého století nebyla tato jeho strategická poloha využita. Zhodnoceno z dnešního pohledu to mohl být strategický bod – ale nikdy se jím nestal. Heslo jsem založil už relativně dobře zpracované a nikdo ho nezpochybnil, ani neoznačil za pahýl. Porovnejte s Petrou Paroubkovou. Její historický význam je momentálně neurčitelný, ale museli byste použít velmi tvrdou diskontaci, abyste ji označili za méně encyklopedicky významnou pro současnost, než Donín. Přesto si musela své hlasování o smazání přetrpět. Proč nikdo nenavrhl Donín? Protože problematice donínské držby nikdo nerozumí, nikoho nezajímá, zatímco do Petry Paroubkové si každý rád šťouchne?

Co je a co není pahýl

Stejně tak označování za pahýl je občas hodně ošidné. Vezměte si další heslo, které jsem vytvořil, věnované Kristiánově legendě. Všiml jsem si, že chybí, rozhodl jsem se udělat vzorové heslo. Sepsal jsem ho opět vcelku slušně včetně rozdílných názorů historiků. Co čert nechtěl, pro věnování se věcem kolem Legendy jsem zapomněl vůbec vyložit, o čem legenda je. Nikomu to nevadí, heslo není označeno jako pahýl.

Oproti tomu heslo německého krále Jindřicha Ptáčníka jsem významně předělal a rozšířil do podoby, že obsahuje všechny potřebné faktografické údaje o jeho životě a díle. Přesto je stále zařazen mezi pahýly, ačkoliv bych řekl, že strukturou i obsahem patří mezi ta lepší česká hesla.

Řada českých hesel, které wikipedie počítá do oněch oslavených stotisíc hesel, nestojí za mnoho. Namátkou heslo věnované Microsoft Office. Neobsahuje vlastně nic, než sumář v ní obsažených programů. Porovnejte anglické heslo. Podobných nepoužitelných pahýlů obsahuje česká Wikipedie celou řadu a v docela základních tématech. Jen pahýlových kategorií je přes 230, většinou ale prázdných, ale kolik je v nich hesel? A počítají se do oněch sto tisíc?

Jediný pohled není přeci správný

Česká Wikipedie nemá v oblibě různé pohledy na hesla, prosazuje teorii jednoho pohledu a výkladu. U málokterého hesla se objeví alternativní výklad, přičemž úlohou encyklopedie by nemělo být hodnotit, ale právě ony alternativní výklady poskytovat s ohledem na jejich realističnost. Je jisté, že na odsun sudetských Němců se lze dívat více pohledy: křivda, odplata, spravedlnost, to minimálně. Heslo Vysídlení Němců naštěstí tyto pozice zachycuje v sekci Argumenty, je ale spíš světlou výjimkou. Jak by to mohlo vypadat u historických hesel, se můžete podívat třeba na Rotundu sv. Kateřiny, kde je sekce Nevědecké teorie.

Proč může být sympatický Google Knol?

Jako autor mám s Wikipedií v tom českém provedení dost problémů, které mne odrazují. Například nemám rád, když mi do hesla někdo hrabe a přepisuje ho (uznávám, to je princip wikipedie). Spory, zda a jak měl editovat vedou k oblíbeným revertovacím sporům. Domnívám se, že když už jsem si s něčím dal tu práci, tak jsem dokončil poměrně kompletní heslo. Vlastně nikdy se mi nestalo, že by k němu někdo dal podstatný dodatek, většinou byla naopak podstatná část vyházena nebo provedeny malé úpravy (pravopis, wikipedizace atd).

Z toho důvodu mne více láká Google Klon, pokud vůbec bude existovat – rok po něm není ani vidu ani slechu. Tady si vytvořím svoje heslo a jsem jeho pánem. Spravuju si ho, oprašuju. Můžu si forknout cizí heslo, když se mi nezdá, ale nemůžu cizí heslo autorovi pod rukama předělat. Uvidíme, jestli se spustí.

Závěrem

Zapadnout mezi Wikipedistickou komunitu není tak lehké, jak by se na první pohled z její deklarované otevřenosti mohlo zdát. Na editaci Wikipedie musíte znát poměrně dost pravidel a postupů a záleží spíše na trpělivosti stávajících editorů, zda a jakou formou vám je vysvětlí. Pro malou editaci to není podstatné, při zakládání velkých hesel rychle dostanete za uši.

Vadí mi, že Wikipedie nesleduje, jaká témata jsou žádána a vyhledávána (nebo jsem to nenašel?) – podle toho by se mohlo korigovat to, co ve skutečnosti lidé od encyklopedie čekají a nebylo by to jen na neobjektivním názoru jednotlivých wikipedistů.

Co mi vadí nejvíce, je nesnášenlivost, která se na české Wikipedii projevuje v míře, jakou z anglické nebo německé neznám. Rychle se objevující návrhy na mazání hesel významných i čerstvě založených. Nerovnoměrně důsledný přístup k „encyklopedické význačnosti“ založený na tom, co za směr či názor prosazuje wikipedista, bez ohledu na skutečný přínos encyklopedii.

Jistě, je to špička ledovce. Bohužel z mého pohledu „nezávislého wikipedisty“ nezaujatého nějakými vnitřními spory, dost viditelná.

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 40×, průměr: 4,25)
Loading...

61 komentářů

  • Pěknej článek. Kdysi (2006) jsem na Wikipedii pravidelně působil asi 1/4 roku a za tu dobu se tam odehrálo hodně sporů. Osobně jsem problémy s nikým neměl, ale atmosféra české Wikipedie se mi zdála být poněkud nešťastná.
    Když jsem si zde na Marigoldu četl o těch pahýlech, vzpomněl jsem si na mnou založené heslo „Hliník (postava)“ – http://jdem.cz/aa6y1 … schválně jsem se na něj po delší době mrknul a zjistil jsem, že to heslo bylo označeno za pahýl. Podle mě, je to blbost. Co chcete víc napsat o Hliníkovi? Vrátil jsem tedy editaci a teď čekám, co se bude dít.

  • Mno, vláda lidu nikde nemůže existovqat, zvlášť ne na české wiki, kde ji vedou ti, kteří „líbají p….“ dalším vedoucím. Kdo je proti, tak prostě nemá šanci … protože rozvrací, má jiné názory, …

    Prostě, proč by jsme ho přijímali, když má jinej názor, že?

    A k tomu mazání, existují notoričtí mazači, které snad i mazání článků obohacuje, kdyby raději místo pěti smazání napsali jeden malej, nesmyslnej článek. Ale to ne, to by jim nedalo ten pocit Moci, která z toho plyne, že se jedná o jejich návrhu. Psycholog by to jistě dovedl vysvětlit lépe než já.

    A moji neoblíbení wikipedisté? Myslím, že to budou ti samí lidé, kteří namíchli Tebe. 🙂

  • S Wikipedii mam zkusenosti jen jako uzivatel a to spise jen s anglickou verzi. Ale jestli se editori nasi verze chovaji tahle, tak si zaslouzi jen jedno oznaceni. Zmrdi.

  • Díky za super článek a osvětlení principů fungování Wikipedie. Přiznám se, že z těchto zdrojů pouze čerpám a nepřispívám do nich, myslel jsem, že zde vládne tak trochu „anarchie“ v tom smyslu, že publikací článku obvykle jakákoliv práce s ním končí. Tento princip by jistě vedl k nepřehlednosti a tak nějaké síto být musí. Jako autorovi by mi ovšem také bylo nemilé, pokud by někdo článek jakkoliv editoval, či navrhoval na mazání v případě, že je jeho informační hodnota dokonce vyšší, než je běžné a také by mě to patřičně namíchlo. V tomto směru dávám Patrikovi za pravdu, osobně bych se (ač jak jsem již nastínil v úvodu do těchto zdrojů aktivně nepřispívám) přikláněl spíše k projektu Knol-i když na tomto poli to může mít Google právě díky Wikipedii poměrně těžké.

  • Chápu že olepení článku ke smazání je pro Vás jako pro autora dost k vzteku, ale musím souhlasit s tím že pokud by text viditelný http://jdem.cz/aa675 zůstal ve své původní podobě, tak by přehledové informace sice obsahoval, ale ve větách typu „Ten svět, který končí na západě u Heraklových sloupů a kdož by se byl zastavil na té dábelské skále, slyšel by hřmění okéánu, jehož vlny přepadají s burácením přes hranu země a berou s sebou lodě i neštastníky pošetilé dost na to, aby se vypravili na otevřené moře a nedrželi se břehů, jako jejich otcové a dědové.“ by se čtenář asi dost ztratil. Čekali byste že encyklopedie bude svoje informace podávat v této formě?

    Nálepka kterou Vám tam vložili neříká nic jiného než že text nemá na Wikipedii smysl v podobě v jaké byl vložen. Tedy ne že se máte jít bodnout, naopak vyzývá k úpravám. Za sebe přiznávám se že ze současného stavu článku si udělám představu o vývoji v raném středověku lépe.

    Uznávám že to vypadá „nesnášenlivě“, ale dobrovolník co prochází poslední změny a potká takových vložených textů několik za odpoledne málokdy má kapacity na to aby si ho poznamenal a vrátil se k němu za týden. Proto i šablona říká, že článek bude smazán, neupraví-li ho někdo do měsíce. Chápu že si to berete osobně a mrzí mě to, ale lepší postup mě nenapadá. Třeba napadne někoho v této diskusi.

  • Přijde mi nesmysl to, že wikipedie se může rozcházet v heslech v různých jazycích. Jazykové mutace by měly být jen překladem z angličtiny.

  • Hmm, upřímně nechápu proč se vedou spory o Paroubkovou když wikipedie obsahuje i takové lidi jako Hasalík, Dočekal a překvapivě i Zandl(nic osobního), které zná řádově méně lidí a historický význam je ještě pochybnější…

  • @ Zdenek – jsem rád, že za ty stovky hodin práce, co do Wikipedie vkládám, aby si člověk jako ty pak mohl přijít a jenom si pohodlně přečíst obsah stránky, sem si zasloužil označení zmrd. 🙂 Moc za to díky, to vždycky potěší, když někdo jen tak vypálí soud bez toho, aniž by lidi, co za tím stojí a píšou znal….

  • Zase jeden, co nepochopil, o čem Wikipedie je a jak funguje. Místo aby věnoval pět minut nápovědě na Wikipedii raději napíše článek o tom, jak je anglická Wikipedia skvělá, jak mu na české Wikipedii ublížili a proto půjde na Google Knol. Jenže Google Knol pouští k editacím skutečné odborníky, ne rychlokvašky „Mám blog, jsem odborník, padněte na zadek!“.

  • S wikipedií nemám nic moc společnýho, kromě toho, že jsem tam před pár lety přidal pár drobností. Váš článek se mi líbí, ale ta současná verze mi přijde, pokud se chci něco dozvědět o ranném středověku, taková přehlednější. Asi bych ji v encyklopedii očekával spíš.

    Další věc je asi otázka času, jakmile něco ve wikipedii zveřejníte, tak to lidé budou v tom stavu nacházet. Potom mi termín cca 1 měsíc přijde jako rozumná doba na to, aby se s článkem něco udělalo.

    Co je a co není vhodné do wikipedie je asi hodně subjektivní a jestli to dobře chápu tyto koncepční spory pořád probíhají a jejich výsledkem je jakási dynamická mezi dvěma nebo více skupinami, což mi přijde poměrně zdravá situace.

    Na druho stranu chápu i Vás jako autora, ale obávám se, že vaše výtky jdou k samé podstatě úspěšného projektu.

  • Ještě dodatek: tato editace http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk&diff=2671237&oldid=2671174 je vážně brutální a taky by mě osobně dost nasr… a odradila od další práce.

    2 Wikipedista: zato vy jste nám to tu pěkně vysvětlil :-). Myslím, že začínám chápat…

  • Wikipedista asi nepochopil tento článek.

  • Wikipedista je zmrd :). Jinak souhlasim s tim, ze do encyklopedie by asi nemely patrit takove poeticke kousky, jako tam Tangero vlozil puvodne – to skutecne v encyklopedii nehledam. Na druhou stranu by me jako pripadnemu autorovi taky prislo docela drsne oznacit clanek obratem ke smazani – to nejsou nejake „mirnejsi metody“?

  • Che, MaLér: souhlas, heslo Raný středověk potřebovalo upravit. To jsem věděl už když jsem ho zakládal a také jsem počítal s tím, že to udělám. Neumím (nebo tehdy jsem neuměl) hesla editovat offline, takže jsem ho založil s textem, jaký jsem získal a začal předělávat. Příznak „Bude smazáno“ získalo heslo cca 20 minut po založení a moje touha ho upravovat logicky poklesla, protože do té doby to vždycky znamenalo rozsudek smrti pro heslo.

    Zrovna geografické údaje jistě chtěly přepsat (jenže k tomu potřebujete původní formu, ve které bylo dobře, byť neencyklopedicky vyloženo, jak svět vypadal), heslo neutralizovat, ale to neuděláte za pět minut, to je v tomto případě na dvě hodiny práce minimálně. V tomto případě není moje výhrada k nutnosti editace hesla, ale k jeho zbrklému označení na smazání – což jsem ostatně ve článku napsal.

  • V tom případě je asi jádrem problému nedorozumění ohledně smyslu šablony „urgentně upravit“ http://jdem.cz/aa7c6. Raný středověk nakonec přepsán byl a přežil, takže se dá říci že v tomto případě fungovala. Že zároveň autora naštve je škoda. Pokud by někoho napadlo jak její text formulovat přátelštěji asi by to pomohlo.

    Bohužel, ne každý kdo vloží do Wikipedie něco v hodně syrovém stavu má v úmyslu to dále upravovat, a nechávat tam takové texty neurčitou dobu by pravděpodobně vedlo k zahlcení stránkami jejichž obsah se ani nedá označit za článek. Česká Wikipedie nemá dost lidí na to aby tohle všechno přepisovali. Vizte kolik článku je označeno méně drsnou šablonou „upravit“ — http://jdem.cz/aa7e2. Určitou míru kvality lze v tomto ohledu udržet asi jen mazáním.

  • Také přispívám do české Wiki a myslím, že autor v některých bodech trošku dost přehání. Pokud měl rozpracovám článek RANNÝ STŘEDOVĚK měl použít standardní šablonu PRACUJE SE, která oznamuje všem ostatním, že článek bude v dohlední době rozšířen a neměl by být tudíž smazán. Nezlobte se na mne, ale v tomto konkrétním případě si stěžujete spíše na svoji neobratnost či neznalost pravidel a postupů Wikipedie. O ranném středověku může akždý psát co chce, nikdo z nás v té době mežil, čili všechny informace zde zapsané je nutné důkladně dokládat zdroji původní informace. Pokud někdo založí malý článeček tohoto typu bez uvedení původních informačních zdrojů je celkem přirozené, že kdokoliv (i anonymní přispěvatel) může článek prakticky okamžitě navrhnout ke smazání – funguje zde obranný mechanismus Wikipedie před marginalizaci obsahu. S pozdravem Váš velký ZMRD – děkuji za kompliment, takto krásmě mě již dlouho nikdo nepojmenoval. S pozdravem Miroslav Josef Kozák

  • Ach jo. Zase jeden ublížený, kterému se nesmí sahat na příspěvky na wiki. Jsem na wiki už tři roky a až na jednoho profláknutého jedince jsem neměla s nikým vážnější problém. A stěžovat si na chybějící či neúplná hesla u dobrovolného bezplatného projektu se stovkou aktivních editorů je opravdu trochu mimo mísu.

  • Bohužel mám v současné době ze stavu komunity participující na tvorbě české wikipedie smíšené pocity. Na jedné straně je v ní velké množství osob, které tvoří velké množství kvalitních článků. Na druhé straně ovšem existuje i nemalý počet uživatelů, kteří po získání privilegií na tvorbu článků takřka rezignovali a realizují se násilným vymáháním absurdních či neexistujících pravidel a vytvářením nových, které následně sami ignorují, případně pořádají soudy s nepohodlnými uživateli.

    Když jste zmínil článek Raný středověk a reakci na něj, vzpomněl jsem si na heslo Nizozemská revoluce, které bylo vytvořeno v souladu se všemi pravidly wikipedie (vypadal takto) a autor byl za jeho vytvoření svévolně zablokován na dvanáct hodin.

    Docela špatný je i přístup k nováčkům. Většina uživatelů má automaticky za to, že nováčci znají všechny interní předpisy, umí v souladu s nimi formátovat články, mají povědomí o existenci šablon, kterými lze označit článek za rozpracovaný a znají brilantně strukturu wikipedie a jsou tudíž schopni zařadit článek do všech správných kategorií. Málokdo jim něco vysvětlí, místo toho jim na diskusní stránce povětšinou přistanou univerzálně používané texty, případně přímo výhružky zablokováním, které bývají aktivnějšími správci někdy dokonce realizovány. Čestně ale přiznávám, že i já kdysi s radostí nováčkům tyto nicneříkající texy a šablony do diskusních stránek a do jimi založených článků vkládal a možná tak nemalý počet z nich od další editace wikipedie odradil.

    Nejnavštěvovanější články od prosince 2007 do června 2008 jsou dostupné zde.

    Každopádně jste napsal velice zajímavý a podnětný příspěvek, třeba díky němu někteří lidé pochopí, co na wikipedii dělají špatně. A nebo mi v diskusi vysvětlí, že mé vnímání české wiki komunity je zkreslené.

  • Ještě bych dodal, že česká wikipedie má

  • Poslední příspěvek se mi zobrazuje nekorektně (asi chyba způsobena mnou při odesílání), tak jen stručně jeho obsah. Na české wikipedii je stránka obsahující odkazy na články o wikipedii. Odkaz na tento článek byl jedním uživatelem odstraněn se zdůvodněním, že jde o zavirovanou stránku. Předpokládám, že onen uživatel má špatně fungující antivir, ale píšu to, abych informoval Patricka Zandla, že některé antiviry mohou jeho blog chybně označovat za zavirovaný.

  • Když tohle čtu, když srovnávám komentáře na českých a zahraniční blozích, když srovnám lidi kolem sebe Tady a Tam, když nedejbože sleduju všudypřítomné diskuse a hádky politice a „politice“ … nemůžu v tom nevidět stále stejné patogenní vzorce. Na Česku prostě JE něco divného, neuchopitelného a těžko pojmenovatelného („smějící se bestie“ se docela hodí, jakkoli „smějící se“ postupně mizí) a čím dál víc mívám tendence přemýšlet, kam se jednou přestěhovat… Je to celé moc smutné.

  • Tak předně. Wikipedie je jen jedna; pokud posíláte peníze americké části (což nejde), posíláte je zároveň i české části.

    Jinak máte pravdu: Atmosféra na cs: je strašná, stačí to porovnat se slovenskou částí původní wikipedie. Neskromně dodávám, že za mne byla lepší. Nicméně jako vystudovaný historik Vám říkám, že Vaše heslo o raném středověku byla spíše essay než encyklopedický text. Srovnejte si to s opravdovou encyklopedií: Britannicou. Naproti tomu Vaše Kristiánova legenda je dobrý popisný text. U Jindřicha Ptáčníka jste měl šablony pahýlů odstranit sám, to nikdo za Vás neudělá.

  • ad Che a Chmee2.

    „Třeba napadne někoho v této diskusi.“ Ano, triviální, stačilo se zeptat mne: Zcela oddělit process mazání a process úprav. JKBův subpahýl je nesmysl, což se obecně ví už dávno.

    Ten, kdo Vás měl tu smůlu poznat, ví, že se Zdeněk přesně trefil.

  • Bohužel naprosto stejná zkušenost jako má Patrick. V telekomunikacích, letectví, kosmonautice naprostá pohoda na CS Wiky, ale jak napíšete například něco co se nehodí o náboženství tak vás naprosto smetou… Dělají se nesmyslné hlasování o smazání Je zde parta lidi kteří vyznávají různá dogmata například mi smazali heslo Hradubice nechápu proč, máme Hradubickou silnici, výraz se normálně používá…

    Bohužel je to tak. Na EN wiky jsem se s tím nesetkal.

  • Chmee2, MiroslavJosef: Jsem rad, ze mohu vyuzivat tisice hodin prace jinych. A jestli jste si vsimli, tak pri vyrknuti sveho „soudu“ jsem pouzil podminovaci zpusob. A co myslite, kam se ted posunulo me vnimani ceskych editoru po vasich prispevcich?

  • Wikipedističtí moderátoři jsou, zdá se mi, opití svou vlastní mocí. Svádím vnitřní boj, zda přispívat či ne. Jsem také znechucen, zbrklým mazáním, označováním významných informací za spam…
    Snažil jsem se osvětlit pohled na harpunování http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=N%C3%A1dechov%C3%A9_pot%C3%A1p%C4%9Bn%C3%AD&diff=2694709&oldid=1806337

    Dále nakoncert.cz, vítěz Interzen 2008 je na blacklistu, protože prostě tyto stránky někdo označil pouze za seznam kapel…

  • Tak já jsem už definitivně s CS wikipedii skončil ať si smažou sami sebe. Ale já nebudu investovat energii do toho aby to pak někdo mazal na to je můj čas příliš drahý. Teď už bývalý wikipedista.

  • Bylo by možné udělat fork české Wikipedie — tj. stáhnout XML dump a spustit konkurenční web.

    Jen nevím, jaké opatření by bylo nutné učinit, aby i tento fork neovládli ichtylové.

    Viz
    http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2004030401

    http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2004032102

  • S wikipedií nemám žádné zkušenosti jako autor, takže je to možná trošku off topic, ale zdá se mi, že mnohým lidem v Česku obecně udělá dobře, když mohou ostatním ukázat svou „moc“. V zahraničí jsou spíše zvyklí ostatním vycházet vstříc. Příklady: Jel jsem v Nizozemsku městskou dopravou a řidič zastavil 50 m před zastávkou, aby si cestující stihli doběhnout přijíždějící vlak (na zastávce pak zastavil také). U nás: zima, náledí, jede jen každý pátý (nebo desátý?) autobus příměstské dopravy. Přijel zrovna „rychlíkový“, co staví v Praze jen na 2 zastávkvách místo asi 10. Nějaká školák poprosí řidiče, aby mu mimořádně zastavil (na běžné zastávce MHD), aby stihl školu. Odpoveď řidiče: já tam nesmím zastavit. A to jsem vybral z těch pražských „třístovek“ ještě z těch mírnějších historek.

    IMHO, zatím u nás lidem často chybí sebevědomí a úcta k druhým i k jejich práci. Ale jsem optimista, že a věřím, že se to zlepší (třeba za dvě generace nebo tak nějak :-).

  • Většina wikipedistů včetně nově příchozích jsou normální, slušní lidé. Skutečně špatných je jen nepatrná menšina, avšak leckteří z nich patří mezi správce, jejichž reputace (včetně té dobré většiny) není proto příliš vysoká. Tyhle bad guys snadno rozpoznáte podle jejich typických vlastností, mezi něž náleží arogance, nadutost, sebestřednost, povýšenost, neochota komunikovat, omezenost, ignorance, netolerantnost. Mnozí z oněch „zlých“ jsou zasloužilí wikipedisté, kteří však své nejrozsáhlejší editace provádějí obvykle v různých diskuzích, nikoli v článcích. Často mezi nimi panují kamarádské vztahy, což však nevylučuje ani vzájemné nenávisti. Jelikož působí na wikipedii od jejích dřevních dob, podařilo se jim svoje pochybné způsoby chování povýšit na wikipedijní standard. Navzdory jejich nepřívětivosti vůči nováčkům však počet wikipedistů stoupá, což jejich podíl na wikipopulaci marginalizuje. Nicméně pokud máte v pytly plném jablek několik červivých, hrozí, že vám brzy shnije celá úroda. Problém totiž tkví v tom, že někteří nejprve slušní nováčci se po čase přizpůsobí poměrům a jednají úplně stejně jako „špatní“. Zpočátku ochotný a přívětivý jedinec se tak posléze vyvine v arogantního pitomce. Z nadějného tvůrce článků se stane zahlcovač diskuzí, rozdávající své nevyžádané rozumy a moudré rady na všechny strany, jenž na diskuzní stránky principy wikipedie nechápajících nováčků vylepuje šablonu „používejte náhled“. Dobrá zpráva přesto je, že pokud jim nedáte záminku, můžete je klidně ignorovat.

    Btw. článek Raný středověk byl opravdu mizerný. Někdy je opravdu lepší dvakrát měřit a jenom jedinkrát řezat.

  • Clovek ktery do encyklopedie napise tohle: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ran%C3%BD_st%C5%99edov%C4%9Bk&oldid=2664387 , a pak si stezuje, ze mu to chteli smazat, to musi mit v zivote hodne tezke. Nedivim se, ze se uchyluje k blogum. To je totiz jedno z mala mist, kde si muze placat, co chce.

  • Nějakou chybou ze nezobrazily dva mé diskusní příspěvky. Chtěl jsem v nich poukázat na to, že na české wikipedii existuje speciální stránka s názvem „Ohlasy v médiích“, kam jsou editory vkládány odkazy na články pojednávající o wikipedii. Odkaz na tento článek byl jedním z editorů odstraněn s poukazem na údajnou zavirovanost této stránky. Předpokládám dobrou vůli a skutečnost, že danému uživateli nefunguje korektně antivir, přesto tuto informaci dávám na vědomí, aby Patrick Zandl věděl, že některé antiviry mohou jeho blog chybně označovat za zavirovaný.

  • To smazání v “Ohlasy v médiích” je velmi typické pro českou wikipedii. Jakoukoliv kritiku je třeba zničit v zárodku, zesměšnit autora a říci že jeho blog je nevýznamný… zkusil jsem to obnovit uvidíme jak dlouho to tam vydrží ale dávám tomu max. 5 min…

  • che, a to se nemůžeš prostě podívat a rozhodnout? Mně se zdá skript v patičce legitimní, jakýsi tracker, ale fakt je, že je tu tolik externího JS, že jsem rád, že si je blokuju. A který se pokouší načítat z http://69.50.190.135/?to=PROOF777&from=meri&type=all jsem nezjistil – že by to bylo obfuskované, ergo zlovolné? IP se v Googlu objevuje v souvislosti s exploity…

    -jkb- (tak přece jen spíš ta zpomalenost?) při včerejším odstraňování (herdek, lidi, nemůžete rovnou odkazovat? http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Ohlasy_v_m%C3%A9di%C3%ADch&diff=2855231&oldid=2855183 citoval „virus HTML-Scriptvirus HTML/Infected.WebPage.Gen“. To mi taky nic neříká, dle Googlu to snad je hláška jakéhosi německého antiviru – že by genericky heuristická s možností falešných pozitiv? Ten předchozí případ byl IIRC jasný od pohledu…

  • Che, mČ: bohužel je to ještě jedna z děr WordPressu, které nejsou zalátané ani v nejnovější verzi. Pokusím se to v týdnu přeinstalovat s nějakou externí ochranou.

  • Krátce k mým varováním o virech: včera a dnes jsem dostával stejné hlášky (mnohokrát), až před půl hodinou se mi stránka normálně otevřela. Popis onoho trojána je např. na http://www.avira.com/en/threats/section/fulldetails/id_vir/3684/html_infected.webpage.gen.html., s pozdravem -jkb-

  • Byť budu možná trochu OT, vím, že jsem jednou na české Wikipedii něco hledal a výsledek hledání? Stránka, na které bylo napsáno „Hacked“. Říkám si, co je to za hacknutí, když obsah Wikipedie může editovat každý?

    Napadá mě s tím dotaz: neboť jsem na Wikipedii nikdy nepřispíval, nemusí editaci schválit moderátor?

  • Patrikův článek mi připadá vcelku výstižný a vyvážený – rozhodně je jeho informační hodnota vyšší než u tiskových zpráv o dosažení kulatého počtu článků. Zkušený wikipedista sice zná různé postupy a šablony a ví, která šablona je více výhrůžkou a která spíše pobídkou ke zdokonalení, ale není pochyb, že začátečníci vnímají situaci podobně jako tehdy Patrik.

    Projekt typu Wikipedie vždycky přitahuje o něco nadprůměrný podíl osob s lehce autistickými rysy nebo ne zcela standardní osobností, ale také se mi zdá, že atmosféra na té české je o stupínek horší než na jiných jazykových verzích, na které jsem kdy nahlédl. Ale hloupé hádky občas vedou ve všech jazycích a všude víceméně platí, že objektivita je chimérou a mainstreamový popis a názor je většinou ve výhodě.

    Pokud je člověk smířen s tím, že k práci nestačí rozumět tématu, ale člověk musí mít i značné diplomatické nadání, a že některá pravidla jsou v něčem nerozumná a někdy zase nejde prosadit třeba ani to, co bylo pravidly jasně dáno, a že spolupráce rozdílných lidí tak jako kdekoliv jinde spočívá v tom, že částečně se vložená práce násobí a částečně maří, tak si myslím, že průměrně nadaný a nervově stabilní člověk má šanci obsah Wikipedie vcelku efektivně zdokonalovat. Jestli možná nějakých 10 – 20 % vložené užitečné práce přitom přijde vniveč (třeba padnou za oběť zbrklým mazačům), tak to pořád ještě je slušný výsledek – který stroj nebo organizační systém se může pochlubit 80% účinností?

  • Ale je fakt, že vývoj rozsahu české Wikipedie a počtu wikipedistů zpočátku narůstal kvadratickou řadou a v posledních asi dvou letech růst Wikipedie i počet aktivních lidí stagnuje. Přidám-li k tomu empirický poznatek, že pár lidí z mého okolí se párkrát pokusilo zapojit, ale z jistých důvodů to vesměs vzdali, tak bych příčiny hodnotil podobně jako většina z těch zdejších diskutujících, kteří nejsou potrefenými husami. Žádné reálné radikální řešení mě nenapadá, česká Wikipedie je prostě zrcadlem české společnosti a speciálně těch lidí, kteří se tam náhodou sešli a nezbývá než z toho vycházet. Pratkicky stejná situace je v české vědě, politice, policii, soudnictví, službách, podnikání, státní správě…Wikipedie nijak nevybočuje, bohužel.

  • Čekal jsem, kdy se objeví Guy Peters alias Vít Zvánovec, a konečně jsem se dočkal. Jeho reakce, jak se dalo čekat, byla jako vždy nenávistná a plná zloby. Je to už několik let, co ho z české Wikipedie po právu vyhodili, ale on se s tím stále nemůže smířit. A když si představím, že TOHLE pracuje na státním úřadu, konečně chápu, proč někdo nenávidí české úředníky. 🙂

  • To Jirka: Ty asi nevíš, co je Tangero zač a jakou má za sebou publikační cinnost?

  • Mnohé již bylo v komentářích řečeno, leč pokusím se ještě něco málo dodat. Původní verze článku Raný středověk byla bezesporu čtivá, rozsáhlá, obsahující mnoho zajímavých informací a jistě by ji bylo možné leckde publikovat bez dalších úprav, nicméně, troufám si tvrdit, bohužel představě encyklopedického resp. odborného stylu byla poněkud vzdálená.
    Popravdě není mi zcela jasná zmínka o tom, že článek lze upravovat jen v online podobě. Ponecháme-li stranou formátovací znaky, pak samotná textová část lze upravit do vhodné podoby v jakémkoli rozumném editoru. Předpokladem pro publikovaní tak bylo spíše odstranění osobních hodnotících poznámek, přesnější vymezení a ideálně i doplnění citací a odborných pramenů. Uznávám, že má vlastní editace tohoto článku byla ta patrně „nejbrutálnější“, budiž mi však omluvou fakt, že byla učiněna na poslední chvíli, před úplným odstraněním článku pro uplynutí času v rámci vložené šablony Urgentně upravit. Bohužel i v současnosti má článek do ideální podoby ještě daleko, nezbývá však doufat, že se jej nějaká dobrá duše ujme.
    Problém s „nepřátelskou“ šablonou Urgentně upravit je v několika věcech. (Ponechávám stranou fakt, zda článek opravdu potřeboval úpravy.) Předně je otázkou, kdy takovou šablonu do článku vložit. Údržbářské šablony jsou zpravidla vkládány do článku těsně po jejich vzniku, neb článek, který zmizí ze zorného pole „Posledních změn“, snadno zapadne. Optimální by samozřejmě bylo, kdyby nový článek, žádné úpravy nepotřeboval, leč není to obvyklý jev, a tak hned, jak se článek objeví na „seznamu změn“ jako publikovaný, je poměrně velká pravděpodobnost, že se objeví někdo, kdo chce článek uvést do stavu, kdy obsahuje všechny náležitosti. Je-li práce na oněch náležitostech na pár minut, pak jsou provedeny, pokud je to práce na mnohem déle, bývá na článek prostě a jednoduše přilepena šablona s doporučením dalšího postupu vhodné úpravy, která je více upozorněním pro editory (a značkou k snadnému vyhledání) než pro čtenáře. Brzké vložení šablony však na druhé straně s sebou přináší problém, jak tvrdíte – odrazení potenciálního vkladatele článku. Zatímco pro toho, kdo vložil polepku bylo její sdělení, že je článek potřeba upravit a to dokonce urgentně, pro vás a obecně pro „autora“ článku může být hrozivé zjištění, že článek může být smazán. Pokud však dobře chápu, tak článek byl převzat z jistého blogu v nezměněné formě, a tak pobouření nad možností odstranění práce, která nevznikla primárně pro wikipedii, se jeví jako poněkud liché. U originálního článku podobného rozsahu by jistě drtivá většina nových autorů pocítila jisté zklamání, že článek není v pořádku. Je však otázkou, zda situaci nelze přirovnat k začínajícímu literátovi, který se pokouší vydat první knížku. Odradí ho první neúspěch, nebo se pokusí pochopit pravidla a požadavky, které žádá ku úspěšné publikaci nakladatelství? Přirovnání jistě kulhá, neb wikipedie je otevřený projekt, kde přece jen existuje menší asymetrie než v případě autor vydavatel. I tak ale neplatí názor jednotlivce za jediný možný a občas je nutné se o svou verzi poprat, nebo si najít svůj píseček. Troufám si však tvrdit, že s touto verzí článku byste však neuspěl ani na Knolu…

  • ad Hliník (postava) – Pokud by článek měl být jen o tom, že se Hliník odstěhoval do Humpolce, tak je patrně úplný a označení pahýl si nezaslouží. Chtělo by se však dodat, že o samotném Hliníkově muzeu a jeho pamětní desce by se dalo napsat i víc 🙂

  • S cz Wikipedií jsem skončil, když jsem si dal dost slušnou práci upravit heslo a pak přišel nějaký idiot, řekl že původní základ byl odněkud vykradený, moje změny že se mu nechce vypitvávat a smazal to všechno bez náhrady.

    Člověk si s tím dá práci a pak tu práci zničí vševědoucí admin jedním kliknutím? Nas..t!

  • já myslím, že je lepší blbě napsané nějaké heslo než žádné heslo. Blbé heslo může někdo upravovat, doplňovat … S tímhle se ovšem s českou wikipedií rozcházím a proto do ní nepíšu. Osobně bych klidně přispíval, ale prostě nemám chuť se podřizovat jejím pravidlům a konvencím a určitě nebudu zakládat hesla, abych nad nimi trávil hodiny. A jestli někomu nevyhovují konvence, tak je může upravit.

  • Vy o vlku a Knol za dveřma.
    http://knol.google.com

  • Google Knol oficiálně otvírá dveře již dnes: http://jdem.cz/abdr6

  • NOname2: Přesně, jsem na tom podobně. Kdysi jsem hledal informace o jednom skladateli, na Wikipedii bylo k němu dostupných asi 10 řádků textu, tak jsem šel o dům dál. Když jsem svůj průzkum dokončil, řekl jsem si, že taky budu Wikipedista a splatím dluh – přidal jsem 10 stránkový ucelený „referá“ formou copy/paste. Čekal jsem, že se najde někdo jiný, kdo jej upraví do klasického Wikipediovského formátu, zpřehlední atd. Za týden byl pryč, na místě původní pahýl a to je vše. Pak jsem ještě zkusil přidat historické heslo jednoho internetového magazínu, bylo mi doporučeno rozšířit jeho informační hodnotu, jinak bude smazáno. Proboha proč? Předkládám, že dané heslo obsahovalo všechny dostupné informace, které jsem znal a našel a které nemusí mít každý a někdo je může hledat. Tím jsem skončil.

    To jsou Wikipedisté vážně takoví idioti, že si myslí, že jim budou všichni tvořit kompletní hesla sami a po všech to vyžadují? Já jsem vděčný za jakoukoli informaci a přece, proč by původní autor měl dělat vše? Není W. o kolaboraci? Z tohoto důvodu mě ani nenapadne WF něco přispět…

  • No uprimne receno, Patricku, ani ten prehled o stredoveku s dlouhou kvetnatou eseji ani ten clanek o UMTS s technickymi detaily typu Uu Iu Um neni moc kvalitni pokud beres Wikipedii jako encyklopedii. A nebylo to IMHO ani moc dobre jako zaklad pro kvalitni clanek.

    A je fakt, ze musis mit odvahu neco napsat s tim, ze to bude editovano a mazano a budes si to muset umet obhajit, navic by to melo byt v souladu s nejakymi jednotnymi pravidly.. Evoluce je boj o preziti. 🙂

    Ostatne i heslo o tobe bylo navrzeno na vymazani..

  • Ano, arogance českých wikipedistů to je děs. Někteří v podstatě na konstruktivně a inteligentně kladené argumenty odpovídá jako umínění fracek v 1. třídě, pokud nenastolí bobříka mlčení a jen nemaže. Kdo zažil základní vojenskou službu, jistě si pamatuje na takové ty hloupé nicky ze života, které ohromně oživila moc funkce např. velitele družstva :-). Chudáci. A bohužel, přesně tyto pocity ve mě vyvolávají i CZ editoři, srovnávám se zkušeností s EN vskutku kontruktivní.
    Ne. Do Wiki již ani slovo.

  • Tento článek komentovat nebudu, ale chtěl bych říct, že mi na cs:wiki strašně vadí to všudypřítomné a pod kůži zažrané posuzování kvality wikipedistů podle počtu editací…to je něco, co jen velmi těžko přecházím!

  • Mám stejné špatné zkušenosti, možná problematičtí jsou 1-2 lidé co vládnou delete a léčí si psychosociální deficit a jak jsem si četl tam komentáře tak velmi
    je ceněný zvl. nějaký správce pod nickem Mercy, ten je dostatečně destruktivní pro českou Wiki, ač hýří jakýmisi oceněními. Bohužel je velmi úzce zaměřen a ztrácí kontakt s realitou internetu.
    Odkázal jsem na tento článek v příspěvku Pod Lípou(v rohu)

  • Zde prosím odkaz na wiki pod lípou, začal jsem a můžete pokračovat, ale nemyslím, že to ke zlepšení povede. No dal jsem si práci a wiki za to stojí, nebo ne?
    http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Pod_lípou_(v_rohu)#N.C4.9Bkter.C3.A9_post.C5.99ehy_z_.C4.8Desk.C3.A9_wikipedie_n.C4.9Bkam_to_bylo_t.C5.99eba_napsat

  • Ač bylo již mnohé řečeno, zkusil jsem vypomoci potenciálním editorům tím, že jsem mezi speciální znaky, které má každý k dispozici jako klikací mapu pod editačním oknem, přidal možnost vložení šablony {{Pracuje se}}. Sice to pak chce používat ttrochu selský rzum a náhled, ale třeba to aspoň někomu pomůže…

  • Blogískové příspěvky tohoto ražení většinou píšou jedinci se sníženou schopností sebereflexe, kteří se nedokázali přizpůsobit pravidlům. Autor zde porovnává jabka (anglickou verzi s více než 2 miliony hesel, do které přispívá většina Wikipedistů se znalostí anglického jazyka se synergicky kombinovanými znalostmi reálií a pod., z nichž někteří to dnes provozují profesionálně) a hrušky (českou verzi s -pokud vím- cca 1400 registrovanými wikipedisty, z nichž kdovíjaká část se dá označit za aktivní Wikipedisty) a viní tuto komunitu dobrovolně přispívajících wikipedistů tu z toho, že si nevšímá všeho, co tam napíše, tu naopak z toho, že promazávají některé jeho nekvalitní texty (co se týče jak stylu tak obsahu). Celý tento Váš slovní výlev naprosto nepojmul podstatu věci. Máte možnost volby: buďto do Wikipedie přispívejte v rámci pravidel, které si definovala, nebo do ní nepřispívejte vůbec. Nestěžujte si, že přispěvatelé na české Wikipedii každý článek neudržují v dokonalosti samé. Wikipedie Vám ani nikomu jinému nedává žádné záruky, že v ní bude to, co Vy chcete, v takové formě, v jaké Vy chcete. Pokud se Vám to nelíbí, číst ani editovat ji nemusíte.

  • Ja si naopak myslim, ze problem byl popsan celkem dobre. Problem je klasicka ceska natura a malost, a to, ze na cz wiki je par jesitnych jedincu, co si mysli, ze jim cely projekt patri. To je kazdemu jasne, ze nejsou zaruky na to, ze obsah zustane beze zmeny, ale kdyz nekdo maze nebo edituje obsah jen proto, aby si hral na sefa, tak to je ten problem.

  • No já se taky přidám. Jako občasný wikipedista jsem pochopil, že wiki je pouze zajímavým projektem bez relevantnosti informací. Defakto je občas dezinformativní. Spoustu uživatelů se hlásí k ….istům a další k ….istům. Pokud přemýšlím nad významem nad wiki, připadá mi až téměř zbytečný. Revertovací války a hlasování o smazání je mi hanba mluvit. A to, že náš národ už předčil 100 000 editací podle mě svědčí o nafouklé (či nafoukané) ambicióznosti. A vůbec nejvíc mě baví, když chybu (hrubku či dezinformaci) naleznu rozesetou po českém internetu XDD.

  • Souhlasím, co se mi na Wikipedii moc nelíbí je, že je velice zaměřená na náboženství. Při hledání důvodů, proč tomu tak je jsem nalezl, že se člověk v 21. století najednou objeví ve virtuálním světě tmářství, předsudků a dogmat. Pár správců asi studovalo sociologii a jiné humatitní vědy, jak se na svých stránkách chlubí a tak si myslí, že sežrali Mohamedovo h***no. Co se týče těch správců, u těch je toto zaměření o to silnější. Články, které vytvoří běžní uživatelé a mají vynikající encyklopedickou hodnotu pro čtenáře, jsou mnohdy nepovšimnuty, zato články, které mají něco společného s náboženstvím, tak na nich participuje většina správců a objevují se u nich hvězdičky, jako nejlepší články. Tak si můžete povšimnout, že někteří správci se na svých stránkách chlubí, že jsou autory či spoluautory třeba 7 nejlepších článků ze 72. A to se tam v současnosti nachází okolo 140.000 článků. Ano, to je docela lehce vysvětlitelné, jakmile se správci zalíbí nějaký obyčejný článek, má tendenci si jej přivlastňovat, doplní tam jednu větu a hle, má účast. Takže v procentním poměru autor článku má 70 procent, ostatní přispívající dejme tomu 28 a správce necelá 2 procen. Toto je bohužel také špatná vlastnost církví. Když to nemám já, tak až to nemá nikdo. O správcích také jedna věc, pokud si porovnáte poměr anglické a české Wikipedie, napadá vás, proč je v české wikipedii tak málo správců. Anglická má stovky až tisíce správců, na české je tak pár desítek. To je veliký nepoměr. Mnoho obyčejných přispívatelů do české wikipedie mnohdy začne s dobrým úmyslem sdělovat něco lidem. Je vidět, že správci a jiní si honí počet editací brouzdáním po příspěvcích, kterým mnohdy nerozumí a odborníkům píší přes prsty nějaké příspěvky, jenom aby se zvýšila editace a mohli postoupit na vyšší úroveň. Po pravdě jsem na Wikipedii 3 roky a příspěvků, které jsem vytvořil je jenom okolo 80. Editací asi tak 300, ale to jsou pouhé kosmetické úpravy článků. Líbí se mi anglická verze wikipedie, ze které čerpám převážnou část nových příspěvků do české Wikipedie. Také jsem se k Wikipedii vrátil po více než dvou letech, protože mne vyhnali právě tito samozvaní vládci. Avšak tím nechci sílu a úspěšnost Wikipedie pro ostatní přispěvovatele nijak zatracovat jen tím, že jsou ve vedení blbci. WIkipedie je skvělá, dynamicky se rozvíjející encyklopedie.

  • Ale jistě, Wikipedie je plná blbců a zmrdů, kteří budou jménem zájmu Wikipedie a jejích pravidel škodit a házet klacky pod nohy. Podle mého odhadu je česká Wikipedie zatím v I. až II. fázi zamoření tedy šance na deratizaci tu jsou. Není jiné cesty než zmrdy vystřílet jednoho po druhém.