Už dlouho jsem nepsal na Marigoldu nic o nějakém čarodějném
udělátku. Nedávno jsem dostal od kamaráda z japonska sadu dokumentů
věnovaných výzkumu NTT DoCoMo nových radiových frekvencí. Zatím jsem
poslední použitelné sítě kladl někam do pásma 60 GHz, kde kvůli
absorbci způsobené kyslíkem tyhle sítě nemají daleký dosah, na druhou
stranu mají solidní rychlosti momentálně až 1,5 Gb/s. Cokoliv nad to už
jsem považoval za radioastronomii a pokus naslouchat rozpadu hvězd.
Chlapci v NTT DoCoMo na to šli poněkud jinak - vytáhli si frekvenční
tabulku a šli se podívat, kde je volno. Ejhle, zjistili, že v pásmu nad
100 GHz je docela slušně volno, samozřejmě kromě vyhrazených prostorů
pro radioastronomii. V takovém pásmu 120 GHz si našli volné pásmo o
šířce 14 GHz (tedy pásmo 116 - 130 GHz, což usoudili, že by mohlo
stačit i pro solidní kanálovou rozteč s výhledem do krátké budoucnosti.
Jak to s volnými pásmy vypadá v Japonsku a co na to povětrnostní vlivy
a kyslíková absorbce, ukazuje následující obrázek (z dokumentů NTT):
Pánové se rozhodli prakticky ověřit, zda by bylo proveditelné takové spojení sestavit. Vzhledem k nedostatku vhodných a kvalitních součástek pro sestrojení radiového spoje na takové frekvenci celou záležitost obešli tím, že spoj sestavili jako opticky na stejné frekvenci, když použili optický signálový generátor milimetrových vln. Na vzdálenost jednoho kilometru dosáhli rychlosti 10 Gb/s.
Další detailní podrobnosti si můžete dostudovat zde v PDF verzi článku...
Vzhledem k tomu, že tento článek je z roku 2003 a já viděl materiály z konce roku 2004 a ve výzkumu nepokročili zase moc daleko, tak bych se nebál, že by téhle technologii hrozilo v nejbližší době praktické nasazení. Přeci jen součástky schopné práce na tomto pásmu jsou dost limitující (tím, že prakticky nejsou).
