Auta, další odbytiště síťových technologií – automotivní sítě

Automobily jsou už dnes prošpikovány nejmodernější technologi (ty co se prodávají, ne ty, co máme 🙂 a mnoho prodavačů integráčů už napadlo, že není důvod, proč by se jim bezdrátové sítě měly vyhýbat. V poslední době se vyrojilo několik článků na téma, že BMW bude do svých aut vestavovat WiFi sítě, už dnes se dělají WiFi MP3 přehrávače do auta, do kterých skrze WiFi přesypete MP3 soubory z notebooku, existují bezdrátové snímače tlaku v pneumatikách, ale tím by to skončit nemělo. Vzniklo celé schéma automotivních sítí.


Základní myšlenka automotivních sítí je prostá – řidič je většinou za jízdy zaneprázdněn a ve vozidle je většinu času sám, proto ho jistě napadne, že on sám bezdrátovou síť příliš nevyužije a nebude ochoten si ji koupit. Pokusy s hype v tomto oboru skončily zatím právě u bezdrátového snímání tlaku v pneumatikách nejluxusnějších vozů, když většina lidí nahlédla, že jim stačí nechat pneumatiky plnit nějakou směsí jako Nitrox a jednou za půl roku nechat vše zkotrolovat při výměně pneumatik za letní. Tudy cesta nevede – je tedy potřeba, aby si auta povídala mezi sebou. A to je princip automotivních sítí. Že nejde o nějakou neseriosní legrácku pár odpadlých inženýrů dosvědčuje i fakt, že automotivní sítě bojují i o své frekvenční příděly.


Automotivní sítě předpokládají, že auta mezi sebou budou komunikovat na bázi peer to peer a budou si vyměňovat informace o tom, co se na silnici děje včetně toho, že auta budou předávat informace jiných aut k jiným autům (v podstatě na bázi repeateru). Je vepředu zácpa a auta před vámi prudce zpomalují? Pak tuto informaci dostanete na displej a palubní počítač připraví brzdový systém na to, že budete prudce brzdit. Automotivní síť vás může varovat o tom, že silnice o pár kilometrů dále je vlhká, ale také o tom, že se tam tvoří kolony a auta snížila rychlost. Snadno vidíme, proč jsou automotivní sítě tak interesantní pro výrobce – P2P architektura obnáší nároky na hardware i software, protože palubní počítač už nebude jen motoru říkat, kdy má vstříknout benzín, ale také vyhodnotí situaci a uváží, že například zpomalení všech aut o kilometr před vámi znamená kolonu a ve spolupráci s GPS vám ihned nabídne objížďku (nebo požádá o vložení DVD s mapovým podkladem, takže vy kolonu přehlédnete a vlétnete do auta před vámi)


Značný profit by z toho kynul i řidiči. Největší problém všech telematických projektů součastnosti je totiž jejich obrovská nákladnost a nedostupnost. Německo utápí miliardy euro na projekt, který mapuje průjezdnost dálnic a online ji vyhodnocuje a snaží se pak řidiče upozornit na zácpy pomocí informačních tabulí. Jenže co ve městech a zemích, kde nic takového není (odhlédněme od toho, že ten německý systém také zatím moc prakticky nefunguje)? Automotivní sítě přenášejí náklady ze státního rozpočtu na řidiče a navíc zajistí podstatně lepší sběr a využití dat. Aby každé auto mělo ve výbavě automotivní čipovou sadu, která přenáší polohu a stav vozu, není z hlediska celkové ceny vozu nijak moc nákladné a automotivní sítí by se mohla vybavit i nejlevnější auta. Tím by automotivní sítě byly automaticky rozšířené, protože auta bez nich by se prakticky nedělala a je možné, že se stanou i povinné. Za dobrou aplikační logiku (vyhodnocování informací ostatních vozů) si ale musí zájemce připlatit.


Navíc P2P systém nemá zdaleka takové problémy s narušením soukromí, jakého se bojí ochránci soukromí. Součástí systému automotivních sítí mají být i automobilové radary, které budou zjišťovat vzdálenost a rychlost ostatních aut vůči vám, to je také nejbližší součást automotivních sítí, která nás potká. Ty už dokonce mají své vyhrazené frekvence. Ten zbytek má před sebou ještě dlouhou cestu ve vývoji, takže nemusíte hned volat do Škodovky a snažit se to objednávat…

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...