Asijská lekce globalizace

Okřídlená definice označuje za globalizaci jev, kdy “v New Yorku máchne motýl křídly a způsobí tornádo v Tokiu”. Jak krásná definice, která tak citlivě obchází všechno, co globalizace obnáší. Po letošních vánocích budou průkopnické knihy ekonomie používat syrovější a surovější definici: “globalizace je jev, kdy tsunami v Thajsku zabíjí Američany/Němce/Brity/Čechy” (doplňte podle země vydání knihy).

A je to tak. Katastrofální zemětřesení v Arménii, Gruzii nebo v Azerbajdžánu mne nezajímalo – bylo pro mne příliš abstraktní. Ano, kdybyste se mne zeptali nahlas, řekl bych, že je mi jich líto, co taky lze jiného říct, jenže někde uvnitř, úplně lidsky, cítím lhostejnost nad něčím, co si neumím představit. Desetitisíce mrtvých azerbajdžánců? To je těžké, když to naživo nevysílala ani CNN…

Zemětřesení v Iránu se mne dotklo více. Mám známého v Íránu, který mi všechno barvitě líčil, na místě byly televizní štáby, kameramani. Jenže pořád tam byl jeden zádrhel – mrtví byli prakticky jen íránci a taková pecka, jako český autobus u Nažidel to pro nás není. Jak to chceme povážit – na jedné straně desetitisíce mrtvých a tragédie děsivých rozměrů, na straně druhé nehoda autobusu a devatenáct mrtvých.

Tsunami v Asii je zcela globalizační šálek kávy. Ještě nevíme, zda mrtvých budou desetitisíce nebo statisíce, už ale tušíme, že zahraničních turistů zemřela tisícovka. A ruku na srdce, kdyby jich nebylo, prošumělo by kolem nás asijské tsunami podobně, jako íránský Bam nebo chemička v Bhopálu. Takhle má tragédie všechny indgredience globálnosti – na místě jsou televizní štáby, vládní speciály nakládají mrtvé turisty, politici truchlí, případně vzkazují, že nebudou teatrálně přerušovat dovolenou. Mnoho z nás má známé, přátele, kteří se před pár dny vrátili z dovolené v Thajsku, nebo se na ni právě chystali. Rozdíl týdne – dvou a kdo ví, co by s nimi bylo. Co by bylo s námi, kdybychom místo do Egypta vyrazili do Thajska, jak jsme původně chtěli? Takovou svatební cestu není co závidět. Co Zlatý slavík, kdyby se právě kochal pozdním východem slunce nad pobřežím? Přiznejme si, že i ty televizní štáby (nebo většina z nich) jsou na místě především proto, že mezi mrtvými je i řada turistů z “rozvinutých zemí”.

Lidstvo nějakou názornou lekci v globalizaci potřebovalo a zkušenost ukazuje, že na jemné lekce nikdo nedbá. Tahle byla tvrdá. Vzpomeňme si na ni, až v novinách budeme bez zájmu projíždět titulky s tak nezáživnými zprávami, jako je spor Egyptu a Sudánu o vodu z Nilu, který začíná hrozit “pokračováním diplomacie jinými prostředky” a další podobné zprávy, které nás až doposud zajímaly méně, než zpráva, na kolik let si půjde sednout přítel Čejkové

PS: Na podobné téma s ohlédnutím do evropské minulosti doporučuji (a spíše jako povinné čtení) článek Pavla Kohouta: Zemětřesení, ekonomika a dějiny (mého oblíbeného ekonoma).

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading...

14 komentářů

  • Patricku, vaše úvaha je nezpochybnitelná, ale tsunami má na svědomí přes 80 000 lidských životů! Skutečně mají vámi uvedené katastrofy tak velký rozměr? Nadprůměrné pozornosti médií se nedivme, ale celebrityshow je v tomto případě jen třešničkou na dortu, která zvyšuje "atraktivitu" celé katastrofy.

  • [1] Všechny katastrovy, co jsem vyjmenoval (vyjma těch nažidel) jsou z kategorie "desetitisícovek". I ten Bhopál celkem odhaduje 20 000 mrtvých, ačkoliv v Asii se na nějaké přesné počty mrtvých nehraje.

  • Ta definice “v New Yorku máchne motýl křídly a způsobí tornádo v Tokiu” se podle me nevztahuje ke globalizaci, ale k chaosu – je to ilustrace chaotickeho chovani, kdy mala nepravidelnost na jednom zpusobi velike dusledky na jinem miste). On motyl ani tornado nemaji ke globalizaci moc blizko

    Nicmene to neni duvod, proc by nemohla byt parafrazovana pro definici globalizace 😉

  • Hezká trefná poznámka. Zapomněl jsi ale na 9.11. a dvojčata. Tam zemřelo "jen" 3 tisíce lidí a přesto to způsobilo podstatně větší haló, než všechno co jsi zmiňoval. Imho je zde ještě jeden faktor – většina médií, internetu, televizí atd. je pod větším či menším vlivem ameriky. A tak dokud někde nezemře američan, tak se o tom píše podstatně méně. Když by v této katastrofě nebyl pohřešován a nezemřel ani jeden amík, tak to imho vyšumí skoro jako vše ostatní, bude podstatně méně záběrů a CNN by se tomu věnovala okrajově jako chemičce v Iránu.
    Jinak v roce 76 při zemětřesení ve východní číně zemřelo 750 tisíc lidí. Největší materiální škody napáchalo zemětřesení v Japonsku v roce 1923 (tehdy tam kleslo dno o 400m). Mrtvých bylo 143 tisíc a škoda v přepočtu na dnešní měnu cca. 17 mld liber.
    Tohle zemětřesení a tsunami určitě způsobí větší materiální škody (ale to je přirozené, kdyby se to samé stalo v roce 1923, tak jsou škody minimální, protože by tam byly samé dřevěné chatrče a žádné silnice). Dost možná budou i ztráty na životech větší – bohužel musíme počítač že velká část doposavaď nezvěstných jsou mrtví (a rozhodně naprostá většina nezvěstných cizinců). A dalších min. 50 tisíc lidí dost pravděpodobně zemře v důsledku chorob, nedostatku potravy atd.

  • [3] no a původně je to mávání motýlích křídel v Indii způsobuje tornáda v Americe a spíš než globalizaci v tom opravdu vidím chaos (jako vědní disciplínu), ale jak my judisté (filatelisté, atd.) říkáme, nemusí pršet, stačí když kape.

  • 19 mrtvých je tragédie, 140 tisíc mrtvých je statistika

    Také na Vás působí tento typ vět jako na mě?: "Při zemětřesení zemřelo 20 tisíc lidí (hmmm 🙁 ). Mezi nimi nebyl žádný český občan (tak to je v poho)."

  • [6] To mě asi tak vždycky napadne. Ten pán co kdysi řekl předlohu téhle věty měl víceméně pravdu.

    Zkuste si představit dvacet mrtvých a stopadesát tisíc mrtvých. To první je možné, to druhé už si skutečně nelze představit jinak než jedno velké číslo.

    A upřímně, zpráv typu "x tisíc mrtvých, žádný český občan" vídám čím dál tím víc a lezou mi krkem. Ten dojem "vlastně se nic nestalo, jenom pár prašivých (x|y|z), tak v klidu seďte a pobaveně to sledujte" z nich překapává přes okraj.

  • [5] té věty je řada verzí (nebylo podstatné je vyjmenovávat všechny) a máte pravdu, že se používá i pro chaotické systémy. A hádejte, proč se používá i pro globalizaci 🙂

  • [6] možná to bude znít hnusně, ale i kdyby to bylo "Při zemětřesení zemřelo 20 tisíc lidí. Mezi nimi bylo i X českých občanů).", tak to bude hmmm :(, dokud nenaroste nějak výrazněji statistická pravděpodobnost, že to bude někdo z mých známých…

  • plne soulasim s xsi9, asi jsem cinyk, ale vuuubec mi to nic nerika, nejak sem si na to uz v tomto desetileti zvykl. Mnohem vic mne rozrusila zprava o tom, ze Zeleni, Deti zeme apod. uspesne blokuji uz asi 10 let vystavbu dulezitych silnicnich tahu a dalsich potrebnych staveb. Co takhle odstehovat takoveho demonstranta do nejake vesnice, kde mu pod okny neustale budou hucet kamiony, jeden za druhym a pres den se bude bat vylezt na ulici, protoze tam kazdou chvilku nekoho sestreli auto. Asi by pak pochopil, ze ti obyvatele skutecne obchvat potrebuji. No a na zaver, co se asi honilo hlavou v poslednich vterinach zivota, tomu demonstrantovi, ktery se vzpricil transportu s vyhorelym palivem a onen vlak mu prejel nohy? Z toho plyne ponauceni, ze tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu, az se koupi cerpadlo 🙂 je 5:00 rano…

  • Opacny nazor:
    Proc bych se mel citit nejak spriznen s nekym anonymnim z tech deseti milionu ?

    Kdyz jsem procital vanocni MFdnes, tak jsem byl naopak trochu znechucen ze vetsinou na prvni strance byla zprava o tom ze nikdo z Cechu (zase) nebyl zranena az uprostred o tom, ze se stala nejaka katastrofa na druhe strane Zeme… (Rikal jsem si neco stale nizsi a nizsi urovni novin od te doby, co jsem je prestal pravidelne cist). Me to docela urazi a prijde mi to jako zneucteni – vyzdvihnout par (nezvestnych) Cechu nad 100 000 mrtvych.

    Me to naopak absolutne nezajima, jestli ten mrvej je soucasti 10 000 000 skupiny lidi do kterych bych mel patrit co by Cech nebo jsem s nim ve spolecne miliarde (1 000 000 000) jako Evropan. Proc bych se mel citit nejak spriznen s nekym anonymnim z tech deseti milionu ?.
    Vlastenectvi je pase – o tom mluvi jen Daniel Landa, kdyz se snazi branit narceni z rasismu. Nedokazu ale pochopit, ze je u nas tak silny nacionalismus (Mfdnes ho navic stylem sveho psani mirne podporuje).

  • [11] Muzete se na to taky koukat tak, ze televize ci noviny vlastne rikaji: Mrtvych je tolik a tolik, ale pravdepodobne mezi nimi nebudou pribuzni vetsiny z vas, co se na tyhle zpravy koukate. To by pak jakousi informacni hodnotu melo, ne?

  • [2]tak nevím, možná mě klame paměť, ale tuším, že v dokumentu, který jsem viděl o Bhopálu, padlo 6 ciferné číslo…:O) [2]

  • [11]taky bych řekl, že ten "čecháčkovský" nacionalismus, podporovaný některými médii, je směšný. Stačí vyjet z naší kotliny kousek dál a člověk zjistí, že je (chtě nechtě) spíše západo-Evropanem, náš způsob myšlení, tradice, všechno tomu nahrává. To vědomí, že jsem Evropanem, se mi zdá racionálnější, než neustále zdůrazňování, že jsem Čech. [11]