Apple, Jony Ive a právo na opravu

Z Apple odchází šéfdesigner Jony Ive, člověk, který vytvořil ikonické designy a jeden ze spoluautorů úspěchu firmy. A také člověk, který z  moderní elektroniky udělal neopravitelná, nerozebiratelná a  neupgradovatelná zařízení. Byl to on, kdo prosadil lepení baterií či displejů v mobilech, pevně připájené procesory v počítačích a vůbec udělal z Apple produktů zařízení, která nelze snadno rozebírat a něco v nich měnit, natož aby k tomu firma poskytovala nějakou dokumentaci. No a zprostředkovaně z  tohoto přístupu udělal celosvětový standard.

Povzdechl jsem si toto na Twitteru a dostalo se mi mnohého ponaučení, že tomu nerozumím. Lidé už prý nechtějí upgradovat a opravovat, chtějí vyhazovat a kupovat nové, byl jsem poučován. Tak jsem jen chtěl nahlásit, že tomu stále ještě rozumím. Věc se má tak. Lidé velmi pravděpodobně chtějí funkční zařízení a vyřešit co nejlépe situaci, když se rozbije. Přijít do servisu a za hodinu odcházet s  opraveným výrobkem za pár babek, to by byl ideál takové situace, když se něco pokazí. Vyhodit zařízení, koupit nové (ne, nejsou to levné věci) a transferovat data, to nemá žádný znak výhody, jen nutnost naučit se s novým zařízením. To je ten první problém.

Ten druhý je mnohem závažnější. Je to jen a jen tlak na spotřebu. Neustále a do kolečka kupovat nová zařízení, nuceně inovovat. Zatěžovat životní prostředí. Zatěžovat osobní finance výdajem, který pro vás není opodstatněný, ale není vyhnutí. A zvyšovat technologickou závislost: nemůžete používat techniku ve stavu, v jakém jste si ji koupil, musíte přecházet na novější a novější verze, což dnes vede k závislosti na ekosystému dodavatele a omezování svobod uživatele. Ne, dnešní software opravdu není verzi od verze stále svobodnější, naopak, přituhuje. Čím modernější software, tím pravděpodobnější je, že vás špehuje na každém kroku a nutí vás tlakem na pohodlí nebo na peněženku používat služby ze spřáteleného ekosystému.

Zdá se, že v Česku problém nepociťujeme. Inu, technologicky už jsme spíše na konzervativní vlně. Asi proto nechápeme, co se ve vyspělé Evropě myslí pojmy jako “Právo na opravu zařízení” nebo “právo na pořízená data”. Jsou to pojmy, které spoluukazují na to, zda budeme žít blíže totality nebo technoráji.

Škoda, že jsem si toho všiml až s odchodem Iveho z Apple, jak velké problémy s vnímáním tohoto aspektu technologií tady máme…

Chcete nové články emailem?

Přihlašte se zde a nově vydané články vám hned dorazí na email:
Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 17×, průměr: 4,53)
Loading...

6 komentářů

  • Naprostý souhlas s článkem. Zajímalo by mě, jestli jste se k tomu dobral sám nebo ve vás zanechalo stopy působení v CZ.NIC a PrusaResearch 🙂

    Bohužel ten tlak na konzumaci je ze strany výrobců obrovský. V ekosystému Androidu to je stejné (v některých aspektech horší, v některých lepší). Mám doma jako záložní telefon 6 roků starý Samsung Galaxy S4 Mini. I nejnovější Android (v podobě Lineage OS) na něm jede docela v pohodě, ale oficiální softwarová podpora už je roky zaříznutá, protože výrobce chipsetu prostě ovladače pro novější verze kernelu neudělá. Kdyby dělal, tak prodá méně chipsetů nových generací. Kdybych si koupil iPhone, tak bych tu oficiální podporu měl delší, ale i u tohoto telefonu bych už měl smůlu a to na rozdíl od Androidu naprostou (žádný neoficiální iOS není, k aktuálním aplikacím bych se taky nedostal).

  • Ale no tak. Staré systémy se neudržují, protože je to pro firmy strašně drahé. Opravdu za to jste ochoten platit? Viděl jste někdy ty pálky, co platí velké organizace za udržování legacy systémů? A vůbec, byl jste někdy v kontaktu s firmou, která tahle rozhodnutí dělá?

    A právo na opravu? Pravděpodobně díky Baumwollovu efektu dochází k tomu, že výroba nových věcí oproti cenám oprav výrazně zlevňuje. A bude to tak čím dál víc – automatizace výroby způsobuje výrazné cenové úspory, ale oprava je manuální. Takže nové výrobky prostě budou levné a oprava drahá. Má v ten moment smysl tlačit na „právo na opravu“, když to stejně lidi budou chtít méně a méně?

    Jasně, ten displej si můžete vyměnit sami, jenže pokud to má být „user-servicable“, tak musíte ten přístroj navrhnout dost odolně, protože jinak začnou applu chodit reklamace ve stylu „zkusil jsem si vyměnit displej a rozbilo se to, můžete za to vy, protože jste ty kontakty neudělali dostatečně bytelné“. A apple to bude zamítat a EU přijde s tím, že to je problém Applu, že si zákazníci při opravě ničí mobily, a že když to teda dělá user-servicable, tak to přece měli navrhnout lépe. Špatné PR a „dobrá EU“…

    Rozhodnutí udělat lepené spoje je prostě jedno za spousty rozhodnutí, které ta firma dělala. Oni tomu sami dělají záruční servis, takže i jim se to opravuje blbě a museli se nějak rozhodnout. A rozhodli se. A vy to víte lépe? A ještě ke všemu je to o svobodě a totalitě? Trošku přehnané…

  • Já tedy neberu za nesmysl kritiku problémů se servisem a opravitelností a s tím spojenou konzumní spirálem, s tím mám taky problém, za kravinu si ale klidně troufnu označit spojování tohoto s Applem.
    Trend praktické likvidace servisu ve smyslu skutečných oprav je tu už dávno, stále více oprav se řeší výměnami celků (třeba u myčky se mění celá deska, i když reálně odešlo jen na ní naletované tlačítko) atd. Důvodů k tomu je řada, těžko vybrat hlavní – cena práce (hledání závady a výměna konkrétní věci prostě nikdy nebude příliš rychlá), psychologická bariéra zákazníka, kdy prostě není ochota za toto platit, ale třeba i povinná dvouletá záruka, kdy je servis dost dlouho „zadarmo“ a náklady zákazník řeší až u výrobku, který má něco za sebou a tak si radši koupí nový.

  • Tak, kdo sleduje na youtube chlapíka jménem Louis Rossmann, tak ví, že výrobky Apple jsou docela opravitelné a nějaké ty servisní manuály tam jsou také ukázany. Každopádně i tam se ukazuje, že Apple hází nezávislým opravářům nepřekročitelné klacky pod nohy (kde to jsme, když už se IC nedá objednat ani od číňana před Ebay?).

    Každopádně mě Apple do baráku nesmí, počítače si skládám a upgraduji sám a sem tam i něco páječkou opravím a jako OS jedině Linux. Možná jsem fanatik, ale na nějaké DRM, mazání dat a podobně se můžu leda tak z vysoka…

  • Mimochodem řečeno, ne právě zanedbatelná část problémů s „neopravitelností Applu“ vychází od hluboké integrace bezpečnostního TPM čipu.
    Jenže je v tomto případě převažující negativum (tedy horší opravy) anebo pozitivum, že to opravdu hodně komplikuje krádeže, včetně využití kradených iPhonů na náhradní díly?
    Popravdě nevím, jaká je na tohle odpověď, nejspíš jednoznačná vůbec neexistuje… Ale určitě je to téma k zamyšlení – věci prostě velmi často nejsou černé ani bílé…

  • Mobilní telefon je nedělitelný celek. Zákazník má při nákupu jedinou volbu. Proto vybírá podle parametrů, které jsou pro něho nejdůležitější. Ty méně důležité překousne. Apple rozpoznal jejich potenciál k dodatečnému tahání peněz ze zákazníků. A jeho konkurence to kopíruje, protože výhoda v podružném parametru volbu zákazníků nakonec neovlivní a jen by jim snižovala zisk. Přitom to neznamená, že by uživatelé nechtěli upgradovat a opravovat. Jen to pro ně není tak důležité. Tedy zatím, když k výměnám tlačí samotný vývoj mobilních telefonů. Až se zpomalí, jako např. vývoj PC, priority se mohou změnit.