1. Internetový pravěk

Začátky internetu v USA od sítí ARPANet po skutečný rozvoj komerčního internetu.Oficiální a dnes již dobře zmapovaná historie světového internetu klade počátek internetu do roku 1963, kdy vzniká síť ARPANET, experimentáulní projekt agentury ministerstva obrany USA DARPA (U.S. Department of Defense Advanced Research Project Agency). Projekt vznikající v době studené války a očekávání války jaderné měl před sebou základní úkol: vytvořit počítačovou síť se striktně decentralizovanou strukturou, kde výpadek jedné části sítě může ihned nahradit část jiná.

Tento požadavek se ukázal být jednou z hlavních příčin budoucího úspěchu sítě. Stejně snadno, jak mohly části sítě nahrazovat poškozené části, bylo možno bez problémů do sítě připojovat další nové sítě nebo systémy.

První experimentální přopojení v této síti bylo označováno jako DARPA Internet, později jen jako Internet. I nadále se tedy budeme držet úzu, podle nějž se jako Internet označuje tato prasíť, zatímco obecná síť se označuje jako internet.

Až do poloviny osmdesátých let se internet rozvíjí pozvolným samospádem, omezen především na vládní a vojenské organizace. Významnou posilu dostává internet v polovině osmdesátých let, kdy se k němu začínají připojovat americké univerzity. Jen pro představu: v roce 1984 bylo k internetu připojeno pohých tisíc počítačů, zatímco o osm let později byla prolomena hranice milionu připojených počítačů.

Nicméně zásadní impuls přichází v roce 1986, kdy vzniká síť NSFNET, páteřní síť internetu v USA. Provoz této páteřní sítě byl financován z rozpočtů vládní agentury NSF (Natioal Science Foundation), odtud i název. Tato páteřní síť nahradila dosavadní ARPANET a MILNET. Obě tyto starší sítě se vrátily ke svému původnímu určení a začly opět sloužit výhradně armádě.

Vytvoření páteřní sítě NSFNET podnítilo další připojování do internetu – ten se stává otevřenou doménou pro vzdělávání a výzkum. Postupně se do internetu připojují všechny významnější americké univerzity a výzkumné ústavy.

Internet jakožto akademická síť byl zpočátku prost jakýchkoliv komerčních aktivit. Po dlouhou dobu bylo předpokladem připoejní přes NSFNET podpis prohlášení zapovídajícího veškeré komerční aktivity na internetu. Právě tyto akademické tradice stály u dlouhodobě zažitého mýtu o tom, že vše poskytované na internetu, má být poskytováno zdarma. Až pád Nasdaqu na jaře 2000 přinesl z této představy vystřízlivění nejenom pro provozovatele služeb, ale z části i pro jejich uživatele.

Počátkem devadesátých let do hry vstupuje i český internet – ne snad, že by nějak ovlivnil dění na světovém (chápej stále jako na americkém) internetu, ale vznikl a propojil se se světem a začal jím být ovlivňován.

O dlouhodobé neudržitelnosti internetu jakožto ryze akademické, nekomerční aktivity, bylo v USA přesvědčeno stále více politiků, ba i dosavadních zastánců akademického internetu. Počátkem devadesátých let převládla v USA myšlenka chápající internet jako odrazový můstek pro další růst americké ekonomiky. Vyústěním těchto tendencí se v roce 1991 stal High Performance Computing Act, jehož iniciátorem byl americký vicepresiden AL Gore.

Na základě tohoto zákona se USA pustilo do budování gigabitové základní sítě NREN (National Research and Education Network), následně byly privatizovány a komercializovány jednotlivé části internetu v USA. Vládní finance a podpora se soustředily na výzkum a vývoj nové, velmi rychlé páteřní infrastruktury, zatímco do provozní sféry internetu vstupují komerční společnosti. Komerční sítí se tak stává i doposud akademická NSFNET, akademická pracoviště přecházejí na NREN. Proces komercionalizace internetu je tak završen a od roku 1993 můžeme o internetu uvažovat v obou hlavních směrech – akademickém i komerčním. Akademický směr vývoje internetu v následujících částech ponecháme stranou, vyjma momentů, kde ovlivňuje internet komerční..

Od roku 1993 prožívá internet v USA veliký rozmach. O dva roky později, v roce 1995, je na internet připojen dvojnásobek počítačů s porovnáním s rokem 1993 – jde celkem již o dva miliony počítačů.

Vicepresident Al Gore za svůj prozíravý krok a významnou podporu High Performance Computing Act sklízí značné uznání, na získání presidentského postu to ale ve volbách v roce 2000 nestačí. A to i přes to, že se více méně právem označil za Otce internetu a tohoto titulu v předvolební kampaně zhusta používal.

Americký internet se z počátku netěšil přílišnému zájmu klasických počítačových firem a tak do jeho vlny nastupují neznámé firmičky, jako Cisco, Netscape, AOL a Yahoo. V té době suverénně kralující IBM se postpem času rozhoupávají k vybudování vlastní celosvětové páteřní sítě, ale například Bill Gates, šéf Microsoftu, je v ranných počátcích k internetu kritický a označuje jej za slepou vývojovou větev.

Historie nedala Billu Gatesovi zatím za pravdu – slepou vývojovou větví se stala spíše síť MSN (Microsoft Network), která se měla stát alternativou k internetu. I přes její implicitní umístění do Windows velkého rozšíření nedoznala a postupem času se potichu proměnila v součást internetu. Internet dal kapitánům amerického průmyslu první lekci: s ním již nikdy nebude všechno stejné, jako bylo před ním. Pravidla se změnila a od této doby se hraje nová hra. Hlavním specifikem této nové hry, v níž jsou vsázce postupem času stovky miliard dolarů, je skutečnost, že její pravidla nikdo do začátku nezná.

Poznámka závěrem: určitě jste si všimli velkého počtu sítí a asi vás napadlo, která z nich je vlastně tím internetem. Je to prosté – jména sítí označují jednotlivé rozpočtové a investiční celky, jde vlastně o samostatné sítě, které jsou ale propojeny na jiné sítě. Právě to propojení všech sítí je oním internetem – jednotlivé sítě jsou pak jeho podčásti. Své názvy mají dnes již nejenom akademické a vládní sítě, ale například i firemní sítě a sítě jednotlivých internetových poskytovatelů. V rámci těchto sítí mohou platit pravidla a omezení definovaná provozovatelem sítě, ovšem pokud má takováto síť propojení s ostatními sítěmi na bázi protokolů předepsaných pro internet (zejména TCPIP), můžeme o této síti hovořit jako internetu. Ne nadarmo se internetu říká Síť sítí – metafyzicky je opravdu internet propojením, branou, mezi jednotlivými sítěmi.

Jak se vám líbil článek?
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5,00)
Loading...