Chci bezdrátovou síť (6.2)

Tento článek navazuje na předchozí kapitolu a věnuje se detailně problematice pasivních retranslací. Část o aktivních bude následovat odpoledne

Pasivní retranslace přesměrováním

Pasivní retranslace přesměrováním

Pasivní retranslace

V předchozím části jsem psal, že pasivní retranslace využívá buď

  • přesměrování signálu, nebo
  • odraz signálu.

Způsob řešení přesměrováním signálu je velmi jednoduchý — do bodů A i C dáte směrové antény, které nasměrujete na bod R. Do bodu R pak umístíte dvě antény, jedna bude směrovat na bod A, druhá na bod C, a tyto kabely prostě a jednoduše spojíte k sobě koaxiálním kabelem. Nic víc, nic míň.

Pokračujte ve čtení článku…

Chci bezdrátovou síť (6.1)

Retranslace

Tento článek je volným pokračováním mého srpnového seriálu Chci bezdrátovou síť, jež objasňuje vše podstatné, co byste měli chtít vědět, když chcete bezdrátovou síť. Pro ty, kteří zde o prázdninách nebyli doporučuji první kapitolu a pak si dole můžete kliknout na “lokální hledání” a můžete se tak dostat na další pokračování.

Jak víte, seriál popisuje vše od historie, přes standardy, instalace vnitřních sítí až po instalace venkovních sítí a antény. V jednom z posledních dílů jsem slíbil, že rozvedu co jsou to retranslace a jak se dělají, bohužel jsem to tehdy nestihl.

Berte to tedy jako splátku tohoto dluhu a zároveň jako omluvu všem, komu vadí ty články, které jsem sem za posledních pár dnů dal a které pravda nebyly vždy zcela v “duchu” tohoto serveru, ale měly jen zaplnit prostor a donutit vás na Marigold nezapomenout v době, kdy je Patrik na svatební cestě. Vedle kontroverzního článku “CDMA je slepá ulička” je to asi druhý opravdový článek, který jsem vydal, vím o tom a ještě jednou se omlouvám všem, kteří ty zbylé nepřekousli.

Takže tolik úvod a pojďte se vrhnout na problematiku retranslací. V první ze tří části se budu věnovat problematice obecně, v dalších dvou dílech každému ze dvou typů řešení samostatně (nebojte se, oba vyjdou ve středu).

Pokračujte ve čtení článku…

Jak je to s pásmem 5 GHz

Už jsem to tu párkrát psal, ale dnešní Oookův článek mě inspiroval k tomu, abych ještě jednou v krátkosti vyjasnil to podstatné okolo pásma 5 GHz. Je třeba totiž zdůraznit, že toto pásmo má několik subpásem, které mají a budou mít odlišnou regulaci.

  • 5150-5250 MHz – Amerika i Evropa pouze vnitřní síťě 200 mW EIRP, ČR stále prdlajz. Toto pásmo je podporováno standardy IEEE 802.11a a 802.11h.
  • 5250-5350 MHz – Amerika i Evropa pouze vnitřní síťě, US 1 W, Evropa  200 mW EIRP, ČR stále prdlajz. Toto pásmo je podporováno standardy IEEE 802.11a a 802.11h.
  • 5470-5725 MHz – Amerika se připravuje, Evropa už podporuje. Všude i pro venkovní i pro vnitřní sítě a max. výkon 1 W EIRP. ČR stále prdlajz. Není podporováno IEEE standardy.
  • 5725-5825 MHz – Amerika vnitřní i venkovní prostředí 4 W EIRP, Evropa včetně ČR jen v rámci nespecifikovaných stanic s maximem 25 mW vyzářeného výkonu. Není podporováno IEEE standardy.
  • 5825-5875 MHz – Evropa včetně ČR jen v rámci nespecifikovaných stanic s maximem 25 mW vyzářeného výkonu. Není podporováno IEEE standardy.

Takže není tak úplně pravda, že zde není možno provozovat 5 GHz sítě – je to možno, ale jen s 25 mW maximem a jen v pásmu 5725-5875 MHz. Vysvobození by mělo přinést pásmo 5470-5725, ovšem to už ČTÚ pětkrát odložilo těsně před slíbeným povolením, čímž způsobilo mnoha operátorům mnohamilionové škody. Navíc pro to ČTÚ používá zcela nesmyslné argumenty, jinde v Evropě (všechny státy na západ od nás, ale třeba i Slovensko), už dávno mají toto pásmo povolené. Po prvním odkladu jsem si tipoval, že to ČTÚ dělá podle rozkazu vlády, aby se maximalizovala cena Českého Telecomu a i každý další odklad se nápadně kryl s odkladem prodeje Telecomu. Ten by snad měl být příští rok prodán, takže se možná dočkáme i toho 5 GHz pásma.

Story o sousedských sítích (13.)

Když už nás Noname tak hezky popíchl, zkusím sesumírovat několik zajímavostí ze světa komunitních sítí(=CZFree.Net).
 
Pohybuji se v pražském CLOUDu (což je de facto jeden autonomní systém), který je podle mého názoru ztělesněním anarachie, kdy duchovní vůdci (provozovatelé AP) dobrovolně respektují rozumná rozhodnutí gubernátora. On je naštěstí rozumný, takže zjevné blbosti, které u duchovních vůdců narazí, nijak netlačí. Takže například nastavení OSPF v jedné části CLOUDu vypadá tak, že výpadek okruhu je detekován až po čtyřech minutách – to aby nestabilní Linuxy měly dost času naběhnout po zresetování.

Tento CLOUD se potýká s velkým problémem. Z jedné strany (ne z té naší) na něj útočí komerční firma, která provozuje vedlejší CLOUD. Firma vytváří svoje NODY v regionu “našeho” CLOUDu, což při nasazení WiFi ruší naše spoje. legrační jest, že náš gubernátor nebyl schopen firmu donutit, aby nám posílala agregované prefixy (doufám, že tam alespoň běží BGP), takže naše směrovací tabulky jsou plné /24 sítí vedlejšího CLOUDu.

Vůbec v CZF se začínají objevovat docela slušné hádky na téma, kdo a co je ještě CZF. Máme tady stav, kdy je gubernátor zároveň šéfem firmy, která prodává konektivitu (například xchaos nebo djdodo), máme tu občanská sdružení (zvláště mimo Prahu – například klfree.net nebo czela.net) a máme tady anarchistické bandy chaotů (jako je i náš CLOUD). S tím, jak se zaplnilo WiFi pásmo a nejbližší další bez pochyb legální technologií je 10,5 GHz nebo optická pojítka, se projevuje technologické zaostávání band chaotů. Domnívám se ovšem, že se skutečným uvolněním 5 Ghz pásma se situace zlepší. Ale nemyslí si to všichni (a můžete začít od začátku odstavce ).

Ale zdařilo se otevřít první NCX bod. Pravda, není to žádná převratná technologie – jeden switch, ale zase se podařilo zabránit tomu, aby propojovací centrum bylo PCčko s Linuxem, které bude konfigurovat deset lidí (najlépe najednou). Tento NCX bod je Zápech, zatím jsou do něj připojeny dva CLOUDy.

Asus WL-500GX je v prodeji

Asus WL-500GX

O domácím WiFi směrovači Asus WL-500GX jsem tu kdysi psal. Hlavní sympatická záležitost na něm pro mne byla, že má dva USB 2.0 porty, takže na něj můžete navěsit pevné disky připojené přes USB (nebo samozřejmě kameru, jenže na tu stačí starší model vybavený pomalejším USB 1.1).

Asus 500GX je kromě toho běžně slušně vybavený WiFi router pro domácí použití, specifikace najdete zde u výrobce.

Důležité je, že se začal objevovat v nabídce některých prodejců v ČR a výrobek seženete za ceny kolem 3500 – 3700 Kč bez DPH, tedy kolem 4100 Kč s DPH. Bohužel u velkých WiFi shopů jsem ho nenašel, ale najdete ho na HSYS.cz, egServis nebo třeba Delcompu.

Na stavbu domácího souborového serveru je tedy jak dělaný. Škoda, že se do něj nenacpala Samba…

Drobky: souhrn poznatků o 5 GHz pásmu, Gmail J2ME čtečka a další odkazy

Hromada drobků bez ladu a skladu – omlouvám se, svatba se blíží a mám toho fakt nad hlavu.

Jan Sedlák popustil uzdu své klávesnici a vyplodil velmi obsáhlý a komplexní článek na i4 věnovaný problematice 5GHz pásma. Doporučuji jako povinné čtení.

Odchytil jsem z refererů zajímavý blog “Maratonský deník aerobního tragéda” – určený zájemcům o tělesnou fyzkultůru.

Na ISDN serveru vychází seriál o IP Multimedia Systému, první díl viz zde, zbytek snadno dohledáte.

CD-R server: UWB jen tak standardizováno nebude.

Middlet pro čtení pošty z Gmailu na Java podporujících mobilech je zde. Nevyzkoušeno, čte to Atom formát pošty, takže to nebude asi velká sláva…

Chcete se dozvědět něco o dluzích, pozadí vymáhání a vyhýbání se dluhům? Inspirativní Dluhy.bloguje.cz – zejména Jak vydělat na konkursu. A ještě jeden můj oblíbený finanční blog – Pavel Kohout. Taky bych tomu tak chtěl rozumět…

Poznámka na závěr: pokud je ve smlouvě cestovního pojištění uvedeno, že v případě únosu letadla vyžaduje pojišťovna písemné potvrzení o únosu, není třeba toto potvrzení požadovat od únosců, stačí jej vyžádat od letecké společnosti. Jaká úleva před cestou 🙂

Bezdrátová webkamera D-Link DCS-5300G

Společnost D-Link ohlásila zahájení prodeje internetové kamery DCS-5300G. Kamera umožňuje maximální využití diskového prostoru tím, že záznam probíhá pouze tehdy, pokud je aktivováno pohybové čidlo. DCS-5300G odstraňuje potřebu toho, aby na konkrétním místě musela být fyzicky přítomna nějaká osoba, neboť přenáší proud živého videa (streaming) a zvuku přes Internet do předem určeného počítače. Kamera využívá bezdrátové rozhraní 802.11g.

webkamera D-Link

Kamera DCS-5300G je vybavena 10/100 BASE-TX Ethernetovým portem pro jednoduché připojení k síti Ethernet nebo k širokopásmovému internetovému připojení prostřednictvím domácí brány nebo routeru. Kamera je navíc dodávána s vestavěným čtyřnásobným digitálním zoomem umožňujícím podrobnější sledování a s funkcí naklápění a otáčení, přičemž všechny tyto funkce je možné ovládat na dálku pomocí snadno použitelného webového rozhraní.
Jako ideální řešení pro prostředí s více kamerami DCS-5300G disponuje předinstalovaným software, který umožňuje připojení a souběžné sledování až 16 kamer na obrazovce jednoho počítače. Kamery mohou být připojeny k externím zařízením, jako jsou poplašné systémy a senzory, čímž je možné vytvořit úplnou bezpečnostní konfiguraci.

Hlavní funkce DCS-5300G:

  • samostatná internetová kamera s CPU & RAM
  • vestavěný rotační motor pro otáčení a náklon s možností širokého úhlu pohybu
  • místní přístup prostřednictvím bezdrátové sítě LAN 802.11g a Ethernetu
  • vzdálený přístup prostřednictvím internetového prohlížeče
  • sledovací software pro ovládání až 16 kamer
  • spuštění záznamu pomocí detektoru pohybu
  • režim MPEG4 s krátkým záhlavím umožňující vysokou kompresi dat
  • konektivita pro externí zařízení umožňující záznam událostí po aktivaci alarmu
  • podpora DDNS a UpnP pro snadnou konfiguraci v síťovém prostředí
  • přenos živého videa rychlostí 30 snímků za sekundu

Story o sousedských sítích (12.)

Tak jsem tu zas. Dnes jsem se konečně dostal k tomu, abych v lokalitě jedna vylezl na střechu (půda vysoká čtyři metry) a změřil signál. Bohužel 14 dBi anténa se naukázala v centru Prahy jako optimální a budu muset (a jsem z toho opravdu nadšen) vylézt na tu střechu s pořádným sejtem. Což bude lahůdka strkat to nahoru fakt malým vikýřem.

Takže pokud jste viděli dnes dopoledne v centru Prahy klauna v hnědých montérkách na střeše lovit signál, byl jsem to pravděpobodně já (jaký jiný blázen by lovil venku signál v listopadové průtrži mračen).

Slovensko definitivně uvolnilo 5GHz pásmo pro WLAN

Pětigigaherzové pásmo pro bezdrátové sítě podporující kontrolu vysílacího výkonu a dynamickou volbu kmitočtu, uvolnil slovenský regulátor Teleoff. Všeobecné povolení se už objevilo na webu, zprávu úřad vydal již před měsícem. Konkrétně jde o frekvence 5470 – 5725 MHz, kde maximální střední hodnota EIRP je 1W na 20 MHz širokém kanálu (nebo 50mW na každý 1 MHz šířky jinak širokého kanálu).

Trochu hloupé je to s anténami, anténa může být integrovaná nebo “meraná spolu so zariadením a definovaná v rozhodnutí schválení technickej spôsobilosti, alebo vyhlásením výrobcu o zhode” – ale upřímně, lepší než drátem do oka a za tohle už se prsty nepálí.

V ČR máme smůlu. Povolení 5GHz pásma u nás visí na rozhodnutí regulátora. ČTÚ se rozhodl, že nebude spěchat a licenci projedná až poté, co bude v Evropské komisi projednána zdůvodňovací zpráva připravená Výborem pro rádiové spektrum. Ta však bude moci být Evropské komisi předložena a projednána Výborem pro rádiové spektrum teprve po schválení zasedáním výboru ECC, které se koná ve dnech 8. – 12. 11. 2004. Následné zasedání Výboru pro rádiové spektrum se uskuteční 8. 12. 2004.

Jestli jste z toho nepochopili, co se s dokumentem děje, tak se nebojte, to asi nikdo. Slováci to vyřešili tak, že si uvědomili, že nějaká Evropská komise, která nemá moc šajn, co je 5 GHz už asi moc nezmění, kromě toho, že třeba přikáže lepit dvanáct hvězdiček i kolem antény. Takže Teleoff dokument přijal v intencích, v jakých ho navrhl Výbor pro radiové spektrum a nečekal, až papír dostane ve dvou dalších kolečkách patřičné štemplíky.

Český ČTÚ postupuje více alibisticky a na štemplíky čeká. Takže u nás generální licence na 5GHz pásmo hrozí na jaře roku 2005 (a jaro je podle mne také květen).

Rovněž komentuje Kamojedov a taktéž Borog.

Smartvue S2 – první bezdrátová webkamera s MIMO anténami a 802.11N

Na trh se dostává první webová kamera pracující se složenými MIMO anténami a podporující doposud neschválený standard 802.11N – model Smartvue S2. Musím zde podotknout, že pro kamery mi přijde využití MIMO antén a vysokorychlostního bezdrátového připojení jak dělané.

Smartvue S2 kamera a software

Technické informace o kameře jsou dostupné po registraci na webu výrobce, kamera je vybavena Piximáckou technologií Digital Pixel System (DPS), díky čemuž může snímat obraz ve vysoké kvalitě a rozlišení, můžete počítat s 720×480 body a až 30fps.

Ke kameře si můžete zakoupit patřičný přístupový bod rovněž podporující 802.11N a nazývaný Smartvue S2 – S2D90/S2D180 Wireless Digital Video Recorder – tento přístupový bod totiž obsahuje pevný disk 90 nebo 180 GB (dle ceny) a je schopen video ukládat až ze 30ti připojených kamer. Postaven na Linuxu.

Presentaci Smartvue produktů najdete zde na webu výrobce.

Rád bych dodal, že kamerové bezdrátové systémy považuji za velmi zajímavou větev “spotřební počítačové” elektroniky do budoucna, protože s rozmachem pevného připojení a poklesem cen bezdrátových webkamer a poklesem složitosti jejich instalace, hodně lidí napadne, že by mohli nechat sledovat svůj domov, což by je nenapadlo, kdyby si měli koupit kamery a bezpečností instalaci za stovku tisíc. Ostatně, na USB porty nových routerů už můžete vesele a levně webkamery připojovat a občas se podívat do vlastního bytu, jakou párty tam vaše potomstvo rozjíždí. Na toto téma existují i weby, kam rodiče uploadují nejlepší záběry z toho, co takové webkamery zachytily 🙂

ČTÚ s uvolněním pásma 60 GHz pro bezlicenční sítě počítá jen opatrně

Konečně jsem se prohrabal v nevyřízených dokumentech až k “Návrhu Přílohy č. 23/_.2004 pro kmitočtové pásmo 59–105 GHz k plánu využití kmitočtového spektra” – dokumentu ČTÚ, jenž specifikuje, k čemu se která frekvence bude používat. ČTÚ nyní navrhuje, jak se budou po roce 2008 používat vysoké a doposud opomíjené frekvence nad 59 GHz. (Zde dokumenty ČTÚ)

A hned první problém, na který jsem narazil – ČTÚ nepředpokládá, že by se pásmo 60 GHz zpřístupnilo v plné šíři pro bezlicenční použití, jako je tomu v USA, kde FCC již v roce 2001 určilo blok 7 GHz (!!!), tedy frekvence 57 – 64 GHz, pro bezlicenční použití. U nás se vyhradí pásmo citelně užší, 61-62 GHz.

Pásmo 61–61,5 GHz je v souladu s Doporučením CEPT/ERC/REC 70-03 ) určeno pro povelová zařízení s EIRP 100 mW, kanálová rozteč není stanovena a pro provoz lze využít celé pásmo. Stejné pásmo lze využívat pro bezdrátové místní sítě. Pásma 62–63 / 65–66 GHz jsou určena pro širokopásmové pohyblivé systémy bez bližší charakteristiky, určitá naděje tu tedy ještě stále je a do vydání generální licence ještě lze doufat. Vzhledem k tomu, že 60 GHz technologie jsou tržně docela mladé, je ještě pořád čas…

Pásmo 63–64 GHz je určeno v souladu s Rozhodnutím ECC/DEC/(02)01 ) a Doporučením CEPT/ERC/REC 70-035) pro silniční telematiku (RTTT), pro systémy předávání informací mezi vozidly navzájem a mezi vozidly a silniční infrastrukturou. Kanálová rozteč není stanovena a pro provoz lze využít celé pásmo. Stanice mohou být vybaveny pouze vestavěnou anténou nebo anténou předepsanou výrobcem.

Taková neobvyklá rozdavačnost ze strany regulátora není zase tak nepochopitelná. Právě v tomhle kmitočtovém rozsahu se totiž projevuje kyslíková absorbce, kdy radiová vlna narazí na kyslík a excituje jej podobně, jako 2,4 GHz vlna molekulu vody. A protože kyslík je v atmosféře zatím ještě stále docela rozšířený prvek, znehodnocuje tento jev zmíněné a široké pásmo pro jiné seriosní využití. Což ale nevadí řadě výrobců, aby již vyráběli a prodávali pojítka pro krátké vzdálenosti v tomto pásmu a vysoké rychlosti přes 100 Mb/s. Fyzickým limitem je tu ale vzdálenost 2,5 km, po této vzdálenosti totiž signál díky kyslíkové absorbci svojí intenzitou poklesne pod přirozenou úroveň šumu okolního prostředí.

Zde na Daily Wireless najdete odkazy na komerčně dostupné systémy nabízející gigabitové rychlosti ve full duplexu. Na tom by se stavěla páteř CzFree.net 🙂