Halooo, to si dělají legraci, ono sněží…

Vstal jsem (asi před deseti minutami) z postele. Jasně, že jsem zaspal. Jasně, že jsem budík zamáčkl, abych si ještě minutku dospal (=hodinuapůl). A pak, když jsem vylezl, abych do sebe nalil kávu a vyrazil na konference, tak jen koukám. Ono sněží. Né, že by to vydrželo, je to břečka co hned taje, ale tady sněží. Fakt. A já si ještě nedávno myslel, že je léto…

LCD, CRT, Plazma – co koupit jako TV?

Když jsem nedávno dal link na LCD TV, která se mi docela zalíbila, dostal jsem několik komentářů na téma, že LCD není pro TV zrovna to nejlepší. Zarazilo mne to. Očekával jsem, že LCD jako výkvět moderní techniky bude automaticky to nejlepší, protože nabízí skvělé rozlišení, to dohasínání pixelů se už dá přehlédnout, kontrast taky ujde. Proč si tedy místo velké klasické CRT obrazovky nekoupit LCD nebo plazma panel?

Na českém internetu jsem materiálů našel hodně málo. Většinou o technologiích píšou webshopy, které je prodávají a nejsem tak důvěřivý, abych si myslel, že podají zcela vyčerpávající informace. A navíc tyto informace jsou pohříchu veskrze technické, takže se dozvíte o odstupu bodů a způsobu luminiscence, ale pokud chcete prostě a jasně srovnat CRT a LCD z pohledu výsledného obrazu, většinou ticho po pěšině. Zasurfoval jsem tedy na zahraniční weby a do diskusí, zejména tam se urodila přehršle názorů na téma LCD versus CRT. Například zde je pěkné a hutné srovnání.

Zahraniční weby i diskutující se většinou shodují v tom, že LCD je sice kvalitnější, ale pro sledování TV je s ní problém. Problém v tom, že většina LCD o poměru stran 16:9, má větší počet bodů, než TV signál v PALu. Ergo televize interpoluje a LCD spíše takovou interpolaci neukryje. K tomu přistupuje problém nekvality TV signálu – pokud signál není digitální nebo přes kabelové rozvody, LCD ještě jeho nekvalitu zvýrazní, či spíše – abych byl přesnější – oproti CRT vady neskryje.

Byl jsem se podívat v showroomech na Flóře, v ElectroWorldu i na Novém Smíchově a pravda je, že všude běžely na velkých panelech jen filmy z DVD. Na nich samozřejmě nic moc nepoznáte, obraz jako víno. V jedné z lokací jsem drze poprosil o přepnutí na TV, prodavač mazaně odvětil, že v showroomu nemají anténní kabel, takže nelze.

Soupis výhod a nevýhod všech technologií včetně nejrůznějších dobře míněných a rozumně znějících váhových kritérií by asi zabral hodně místa. Na jednu stranu se ukázalo, že vyhasínání plazmy není tak tragické, protože při průměrné životnosti těch nových kolem 60 000 hodin to je na dlouhou dobu. Na druhou stranu se také ukázalo, že kontrasty LCD se zvyšují (hmmm… navíc se měří jinak, než u plazmy, takže nejsou snadno porovnatelné) a dosvity už jsou na únosné hranici. Nikde se ale nepíše, jaký subjektivní dojem je z televizní obrazu (přenášeného třeba kabelem, takže kvalitního) na plazmě, CRT a LCD TV?

Takže by to chtělo nějaké osobní zkušenosti. Má někdo z vás LCD nebo plazmu? Jaké jsou vaše zkušenosti?

Elektronické mýtné – jak vypadá Toll Collect OBU

Když jsem tu minulý týden psal o elektronickém / digitálním mýtném, dostal jsem řadu reakcí. Nejvíce mne zaujalo to, co psal v komentářích Marko Zekič a z čeho jsem získal nástin dojmu, že kamion je rozšiřitelný o další přídavné karty podobně, jako počítač vybavený například PCMCIA, tedy že nebude problém vsunout u kamionu do slotu Toll Collect kartu, která se spojí s palubním počítačem a bude využívat jeho výpočetní kapacitu. Za následek by to mělo to, že by takové zařízení nemělo příliš mnoho smyslu krást.

Věnoval jsem pozornost německému Toll Collectu po technické stránce jen zběžnou, takže mi to přišlo jako překvapující, zásadní informace o velmi mazaném řešení. Jenže pak mi to začalo být podezřelé – tak mazaná řešení se neobjevují příliš často, navíc vím zcela bezpečně, že kamiony, které jsem viděl (a které používají naše špedice, že Jardo :), žádné sloty na rozšiřující karty nemají. A tak jsem se šel podívat, jak Toll Collect mašinka ve skutečnosti vypadá.

Především se ukázalo, že žádné univerzální využívání slotů v kamionu nepřipadá u Toll Collect v úvahu ani kdyby tam byly. Toll Collect ve své plně digitální podobě nabízí OBU – On Board Unit. Tedy krabičku s embedded počítačem, GPS a GSM modulem. Tato krabička se namontuje do kamionu, anténa pro GPS/GSM se vyvede ven a krabičce se přiřadí konkrétní auto. Pokud auto s OBU jede po dálnici, pozná se podle GPS polohy, že jede po dálnici a až z ní sjede (resp vyjede ze zpoplatněného úseku), předá OBU informaci o délce trasy přes GSM do centrály Toll Collect. Jak přesně to funguje, vidíte na obrázku.

Jak funguje Toll Collect

Jak vypadá přesně OBU, vidíte na obrázku (Grundig výrobek), zatím jsem dohledal dva výrobky a to od firmy Siemens a firmy Grundig. Rozdíl je prakticky jen v provedení – Siemens se montuje na palubní desku, zatímco Grundig se montuje do DIN přihrádky, jako rádio. Toll Collect tvrdí, že své OBU dostanou kamiony zdarma, zůstává však majetkem Toll Collectu.

Grundig OBU Toll Collect

Nepodařilo se mi ale dohledat technické specifikace OBU – tedy jakým procesorem a pamětí jsou vybaveny. Není ale už pochyb o tom, že jde o klasický malý počítač. Jsem zvědav, kdy se objeví první hacky a mody pro něj…

Vtipné jsou problémy německého Toll Collectu. Záhy se totiž ukázalo, že po zpoplatněné dálnici můžete snadno jet i v okamžiku, kdy jedete po nějaké sousední souběžné komunikaci, což může být v německu častý jev. GPS má totiž problémy s přesností a Toll Collect tedy zabudoval do systému také odečet tachometru a gyroskop. Jenže je tu další problém – objevují se nabídky na GPS rušičky, které Toll Collectu znemožní získat kvalitní polohu přes GPS. Asi nepřekvapí, že rušičky jsou původem polské provenience a čekalo se, že polské kamiony se jimi mohutně vybaví.

Toll Collect i na tohle nakonec reagoval právě zavedením zhruba 300 kontrolních míst, kde je přes infraport na každé OBU zjišťováno, zda je s ní všechno v pořádku a zda zná svoji polohu.

Inu, vypadá to na dlouhý boj o elektronické mýtné. Doporučuji přečíst také článek v The Economist. Myšlenka psát kilometráže do pasů je sice méně elegantní, méně technicky účinná a potřebující práci lidí, nevyžaduje ale žádné velké počáteční náklady a nakonec u nás je práce levnější, než nějaké On Board Unit. Inu, drahá a nevyzkoušená technika za naše peníze – úředníkům se to rozdává… 🙁

Stránky Toll Collectu jsou zde.

Digitální mýtné jsem ještě nepochopil…

Máme prý mít digitální výběr mýtného. Kontrakt asi dostane v nějakém svobodném a spravedlivém tendru Český Telecom. Vymyslí se skvělá technologie nebo se ještě skvěleji koupí, aby byla kompatibilní s Evropskou unií. Každý kilometr po dálnici bude bedlivě střežit GPS a Gallileo. Naše silnice tím dojdou věčného spasení.

Asi jsem natvrdlý. Nepochopil jsem benefit moderních technologií. Nechápu, proč každému kamioňákovi na hranicicíh nezapíšou do pasu stav tachometru a při výjezdu mu podle počtu ujetých kilometrů nespočítají, kolik ho to bude koštovat. Nechápu, proč místo tak osvědčené bumážky implementovatelné ihned musíme vymýšlet úžasné zařízení. Protože bumážkové řešení nerozliší dálnice? A co, normální silnce kamiony ojíždějí taky.

Výsledek: za pár měsíců bude Marigold škodolibě sledovat, jak se u nás implementuje něco, co ani v zemi zrodu nefunguje. Na spočtení najetých kilometrů je výkonný embended počítač se satelitní navigací opravdu to nejvhodnější řešení, na jaké bylo možno přijít. Fakt jo 🙂 Jo? Neee…

Invex – tak jsem tam…

Původně jsem na Invex ani nechtěl jet, jenže nakonec jsem si domluvil nějaké schůzky a dorazil jsem do Brna.

Co dodat. Jsem příznivec veletrhů, mám pro ně slabost. Jenže letošní Invex je opravdu slabý. Jak čaj. Prošel jsem ho za dvě hodiny (velké mezery mezi pavilony) a to jsem hodně důkladný. Pár zajímavostí jsem tu našel, ale opravdu jen pár. Většinou takových, které tu vídám každý rok, novinek jen pár. Pavilony jsou poloprázdné, jen Zetko (kde jsou gamesníci) je docela nadupané.

Ach ach. Chtěl jsem napsat něco, co by vás nažhavilo přijet na Invex. Ale nic mne nenapadá. Fakt ne. Ach jo…

Invex a Systems

Začal jsem dostávat otázky, zda se sejdeme příští týden v Brně. Trochu mne to vyděsilo, protože já se do Brna nedostanu, jak je rok dlouhý a najednou všichni předpokládají, že tam budu. Opatrně jsem se zeptal, kde bychom se tam setkali. Na Invexu. Ahááá, ja jsem zapoměl na letošní Invex…

Dlouhých deset let jsem nevynechal jediný Invex, velkou část z nich jsem si užíval jako vystavovatel. Už vloni jsem měl cukání na Invex nejet a letos ještě více přemýšlím nad tím, zda mi to za ty čtyři hodiny strávené v autě stojí. Zatím všechny pozvánky jsou totiž na téma “jít někam zachlastat a přežít to tu”, všichni mne svorně varují, že nemají prakticky žádnou novinku, že všechno už jsem někde viděl. Konferenční program mne zase tolik nezaujal a hlodá to ve mne hlodá, letos na Invex vůbec nejezdit.

Systems

Něco jiného je německý Systems. Na ten jsem naopak kdysi jezdil, ale pak jsem přestal, ačkoliv je v Mnichově, v mém oblíbeném (a rodném) městě, tedy “při ruce”. Jenže zvládat dva veletrhy během měsíce se mi nějak nedaří. Systems je 18. – 22. října, v pozvánce mi pro jistotu poslali vstupenku zdarma, program konferencí vypadá zajímavě, s pár lidmi se stejně potřebuji potkat a je mi milejší za nimi jet do Mnichova, než někam do porúří. Navíc by mne zajímalo povídání o Galileu, o výběru poplatků na dálnicích a samozřejmě Mobile Life věnovaný obsahu a službám pro mobily.

Že by bylo rozhodnuto?

Tele2, Telecom a zdi mezi společnostmi

Z Českého Telecomu (oficiálně, z tiskového oddělení) mi poslali link na tu akci, kdyz Tele2 stavělo zeď před Telecomem a Telecom přitáhl dvě telata a vyvěsil transparenty. Telecom to hezky nazval happening 🙂 – a jeho fotky najdete zde.

Byla to povedená akce a bylo vidět, že je dvojsečná zbraň informovat novináře ve velkém předstihu. Někdo z nich to totiž prozradil Telecomu a ten měl chvilku času na to se připravit. A využil ji doopravdy dobře. Tiskový mluvčí Telecomu Vladan Crha dokonce zde v diskusi říkal, že největší náklad na akci byl pronájem těch dvou telat. Telecom prokázal slušný smysl pro humor a akčnost, kterou bych u něj nečekal.

Ale živě si představuji to pokračování. Bude to asi nějak takhle – pracovník controllingu Telecomu dostane na stůl podklady za zářiovou útratu tiskového oddělení. Jede prstem po těch sloupečcích jako chlebíčky, papír do tiskárny, pronájem sálu, tisk brožurek a pak se zastaví na řádku “dvě telata”. Zamyslí se, už se natahuje po sluchátku, aby se zeptal na tiskovém, jaká dvě telata se tím myslí a pak si vzpomene “Jo, to budou ty dvě telata z marketingu. Myslel jsem, že berou více.” Položku odškrtne jako schválenou. Další řádek: “dva zvonce”. “Aha, tak už ty kravky vyhodili, taky dobře”. Schváleno, akce prošla i controllingem…

Chtěl jsem včera napsat do Tele2, jak je to s tím převodem klientů a proč si nepožádali o navýšení kapacity přepojování u Telecomu, jak argumentují telekomáci, že měli udělat. Na webu jsem nenašel žádný kloudný press-kontakt, jen nějaký úděsný formulář, tak jsem se na to nakonec vykašlal. Zase natolik mne to nezajímá, jednoduše jsem si řekl, že si ty lidi holt mají pořídit normální telefon. A tím normální telefon už samozřejmě myslím mobil. Navíc Tele2 ve mne vždy budilo rozporuplné emoce – jak tak sleduju její tiskové zprávy a aktivity, tak si firma svojé píár založila na tom, že je vždy proti Telecomu, což je zajímavá strategie, ale je mi dost proti srsti. Navíc si pamatuji, jak se mi do baráku, ještě když jsem seděl na Opletalce, dobýval “technik Telecomu”, aby se podíval na naše telefony. A teprve, když jsem ho vyhazoval s tím, že asi musel padnout na hlavu a že žádné pevné telefony od Telecomu nemáme a že k firemní ústředně ho nepustím, se ukázalo, že to byl nějaký obchodníček Tele2. Nevím, čeho tím trikem chtěl dosáhnout, ale padla kosa na kámen…

Viděl jsem včera, jeda autobusem (den bez aut!), skvělý billboard. Samozřejmě parodie na Grossovu sérii, profi tištěná, zcela v tom barevném duchu: fotka člověka (asi neznámého) a vedle něj slogan “Jsem sociální případ. A myslím to upřímně. Volič – živnostník.” A vedle toho srp a kladivo. Musím to vyfotit 🙂

Zeď a kráva

Tento na první pohled zmatený nadpis symbolizuje dění, které se právě v tuto chvíli odehrává před budovou Českého Telecomu v Praze. Společnost Tele2 zde protestuje proti postupu ČTc, který zdržuje volbu operátora a přes 50 tisíc jeho zákazníků teď čeká aby mohli přejít do sítě Tele2. Společnost Tele2 tedy postavila symbolickou zeď, která má těchto 50 tisíc „zazděných uživatelů“ symbolizovat. Hostesky přitom na ulici rozdávají vysvětlující letáky a srovnání cen Tele2 vůči Českému Telecomu (14-166% rozdílu u volání, 8-23% u internetu).

Na celou akci ale úžasně rychle dokázal zareagovat Český Telecom. Z okna budovy vyvěsili ručně psaný transparent s textem „3,5 milionu zákazníků vzkazuje: nestavte zdi, nebuďte tele, volejte do aleluja, aleluja“ a dokonce někde sehnali dvě živá telata, pověsili jim na krk číslici 2. Další informace jsou k přečtení na Digiwebu, uvnitř článku najdete ale ještě exkluzivní fotografie (omlouvám se za jejich kvalitu, bylo to narychlo s příručním 1 Mpix foťákem bez zoomu. Krávy už jsem nestihl).

Update: na Živě jsou k vidění další fotky a informace. Celá akce začala po desáté hodině a po jejím zahájení vyšli z budovy Telecomu jeho zaměstnanci oblečeni v “gospellových” hábitech a přesvědčovali lidi aby volali “aleluja”. Zajímalo by mě, jak dokázal Telecom tak rychle reagovat – tipnul bych si, že má v Tele2 nějakého “špeha”. Ať je to jak chce, IMHO vyhrál toto klání Telecom svým velmi vtipným a netradičním “řešením problému”. Jinak ale držím palce Tele2.

Pokračujte ve čtení článku…

Drobky: BREW a Java, weblogy zainvestované a konspirační iPod teorie

Na Mobil.cz jsem napsal článek o BREW a Javě – původně měl být zaměřen více na porovnání technologií, nakonec je spíše o obchodní stránce věci.

Na Lupě zase Mirek Zeman píše o tom, že weblogy přestávají být alternativními médii a popisuje investici venture kapitálu do Technorati a NewsGatoru. Obě firmy jsou ale tak trochu výjimkou, protože jde sice o firmy spřažené nějak s weblogy, ale o firmy založené spíše na software. Mohu vás ujistit, že před sídlem Marigolda se zatím venture kapitalisté netísní 🙂

Zajímavou zprávou je, že Amazon.com chce mimo normálních počítačových her začít prodávat i hry pro mobilní telefony.

Ericsson končí s bluetooth hardware – nadále jej pro něj budou vyvíjet a vyrábět jiné firmy. Prý v tom nevidí business. V čem ale Ericsson dneska business vidí a realizuje… Zdroj: InfoWorld.

A na závěr k mému novému tématu, iPodům od Apple. V USA se šíří konspirační teorie, podle níž Apple (nebo spíše Někdo) do shuffle přehrávání v iPodu (takové to náhodné) zabudoval speciální algoritmus, takže přehrávání není náhodné, ale ovlivňuje náladu lidí. Uvádí to článek v The New York Times. Apple popírá, že by jeho iPod uměl odezírat náladu svého majitele a přizpůsobit jí přehrávanou hudbu, podle mne už je pozdě a provalilo se to. Připomíná mi to aféru v NSA, Americkém bezpečnostním úřadě. Tam je výnosem zakázáno vnášet postavičky Furbyho, protože by mohly být naprogramovány k vynášení tajemství. Žádná vzpoura robotů! Dav Furbiů s iPodem za opaskem bude apokalypsou lidstva…

A je tu nový redakční systém

BLOG:CMS

Tedy, ne tak docela nový, ale spíše zrenovovaný, Patrick totiž používal
stařičkou verzi BLOG:CMS (stará 3 měsíce,
tedy na můj vkus a vražedné tempo vývoje byla zcela někde jinde), tak jsem
udělal její zálohu, upgrade na nejnovější verzi 3.4.5, kterou používám i
na svém
weblogu
, konverzi dat na UTF-8, a úpravu vzhledů a šablon.
Patrickovi jsem o tom poslal email (pravda, až s menším zpožděním, nechtěl
jsem jej příliš stresovat), a celé to dal na FTP.

Co je nového?
Vpravo máte nyní více statistik, snad to pomůže tomu, abyste více a
veseleji klikali, dostupná je taky WAP verze na adrese http://www.marigold.cz/wap.php (je
to Mobile XHTML, většina moderních telefonů ji podporuje), a zcela nové
jsou rovněž komentáře a reakce na ně. Pokud se v komentářích nevyznáte, dejte
mi vědět, napsal bych k tomu nápovědu. Pokud používáte Operu, či Firefox s rozšířením “Link Toolbar”, můžete se mezi články přepínat i na stavové liště browseru (má to rovněž obrovský smysl pro handicapované čtenáře). Celý redakční systém je plně online, nicméně, automaticky generuje statické stránky plus zapíná GZip kompresi, měl by tedy být mimořádně rychlý. Nový je mimochodem i celý back-end.

Pokud by se k tomu Patrick, Oook, a Noname donutili, je možné celý web servírovat
jako application/xhtml+xml, což je taková vyšší dívčí webu. Uvidíme.
Patrick se vyjádřil před pár dny na skype, že o tom nechce ani slyšet, stačí
mu prý XML v práci. Nicméně, až mu nepojede WAP a Atom kvůli špatně
napsanému článku, asi se k tomu bude muset donutit. 🙂

Náměty, podněty, a oslavné ódy vítám.

Cinetik je na prodej

Včera jsme se s Boříkem definitivně usnesli na tom, že bude lepší, když Cinetik dáme na bedra někomu, kdo bude mít čas se mu věnovat. Od doby, kdy se oba musíme věnovat jiným aktivitám, firma dosti strádá a je to na ní vidět. Pokud byste někdo měl zájem Cinetik odkoupit (nejrůznější formou) a věnovat se jeho rozvoji, napište na nabidky@cinetik.cz, jak byste si to představovali a co za údaje od nás pro další přemýšlení potřebujete.

Abych Cinetik přiblížil těm, kdo ho neznají – jde o internetovou půjčovnu DVD (na www.cinetik.cz), která doručuje objednaná DVD prostřednictvím České pošty (možno i kurýrní službou). Unikátní je model půjčování – člověk si zaplatí měsíční paušál za určitý počet DVD, několik mu jich přijde (dle jeho tarifu) a až je vrátí, automaticky mu jdou další. Připravovali jsme a zatím nezprovoznili možnost vypůjčovat si média okamžitě s doručením kurýrem.

Současné největší problémy služby:

  1. nemáme na ni čas ji dále rozvíjet, což je problém největší
  2. bylo by vhodné urychleně obsazovat další směry přirozeného vývoje obchodu Cinetiku, tedy například to doručování kurýrem, což si žádá další finance a ty ve spojení s bodem 1 nemělo smysl investovat.

Vhodný zájemce o Cinetik by tedy ideálně měl svůj business spatřovat v oblasti filmů, DVD – a měl by být připraven investovat do dalšího rozvoje jak lidské, tak finanční prostředky. K tomu mu pomůže rozsáhlá technologie, strategie i filmotéka.

Další otázky zodpovíme emailem – po dobu mé dovolené bude k dispozici Pavel Bořkovec. Připomínám, že email nabidky@cinetik.cz je určen jen pro vážné zájemce (a takoví mimochodem těžko budou používat freemaily), takže by z emailu mělo být zřejmé, kdo a z jaké společnosti píše.