Několik slov k výsledkům Nokia telefonů v roce 2012

Nokia publikovala dokument nazvaný „snížení výhledu prodaných telefonů a služeb za první čtvrtletí roku 2012“, v němž připouští to, co se šušká a oficiálně popírá již delší dobu. Strategie obnovy prodeje chytrých telefonů Nokia zatím stále nefunguje. Takže pár komentářů k tomu.

Nokia tvrdí, že prodala za první čtvrletí letošního roku cca 12 milionů chytrých telefonů, z toho dva miliony jsou nové Lumia s Windows Phone 7. Průměrná prodejní cena (pro Nokii, ne v obchodě!) chytrého telefonu Nokia je 141  euro, pokud započteme i Lumie, pokud počítáme jen Lumie, tak 220 euro.

Kontext: Apple pravděpodobně prodal přes dvacet milionů, velmi pravděpodobně tedy dvojnásobek chytrých telefonů, co Nokia a dvacetinásobek Lumií.

Suma sumárum se Lumia prodávala mizerně, ačkoliv Elop bájí, jak „gained market“. Leda kulový.

Proč to? Sama Nokia to přiznává: situace zejména v Asii nebyla příznivá. Značka tam vyklidal pole před rokem, když Elop změnil strategii a asijské trhy měly čekat na nějaký zajímavý Nokia model místo těch výběhových. Distributoři, světe div se, ale chtěli prodávat, tak prodávali něco jiného a zůstali i toho podnes. Indie, Čína, Blízký Východ, tam všude Elop opustil prodejní pole a nedaří se je obsazovat zpět. V Evropě nějaká setrvačnost funguje, v USA stejně Nokii nikdo moc neznal, ale Asie už odpískala. Podle toho prodeje vypadají.

Krom toho WP7 není dospělý systém v porovnání s Andoridem a iOS – a to ani náhodou. Za cenu iPhone či nadupaného Androidu zákazníci dostávali funkčně nepřiměřené telefony a teprve v poslední době se objevují levnější WP7 telefony (i značky Nokia). Jenže když už nemáte na nabušený telefon, radši si koupíte laciný Android, což dokazují prodejní výsledky lwocost rodin LG nebo Samsungu, která každá zvláště prodala tolik, co Nokia Lumií (výsledky předběžné, leč věrohodné).

Co s tím? Elop chce vytrvat a pumpovat chcípajícímu koni adrenalin do žil. Kdyby myslel hlavou a kdyby ho akcionáři nenechali Nokii zprasit, nemusel kůň chcípat a nemuselo se lakovat na růžovo.

Ano, vím. Optimisté řeknou: teď teprve přicházejí levnější telefony, počkejte příští kvartál, to se všechno zlomí. Ehm. A proč by mělo…? Na trhu je levných chytrých telefonů dostatek a na Nokii už se příliš nečeká.

Nokia N8 a rezidua nedotykovosti (předporodní článek)

Pokud si dobře pamatujete, Symbian a hlavně jeho grafická nastavba S60 byli vyvinuty pro nedotykové systémy, tedy pro ovládání z klávesnice. Pak přišel iPhone a mánie dotyků. Nokia šla rychle přeprogramovávat, aby mohla nabídnout své dotykové telefony a bylo vidět, že to flikovala různě. S různou mírou intenzity toho, co může uživatel vnímat, všimnout si.

Nafasoval jsem Nokia N8 a musím souhlasit, že je to nejlepší telefon, co Nokia vyrobila. Jenže to bohužel není ten šlágr, ten šok, co byla Nokia 6110 s infraportem a hady, peleton je hodně vyrovnaný a AMOLED displej je sice nádhera, jenže i konkurence nabízí různě podobně propracované přístroje. Takže je to spíše boj těsně o prsa.

Tohle neberte jako recenzi. Ve většině parametrů je Nokia N8 opravdu skvělý telefon na úrovni doby a v požadované úrovni složitosti, kde nutně platí, že vás budou štvát spíše detaily, jaké nemáte šanci zjistit jinak, než dlouhodobým používáním. A tady se teprve ukáže, nakolik je Nokia schopná akceptovat a rychle vyřídit odezvu komunity, má-li ještě nějakou – tedy to, co skvěle zvládá Apple a Android, méně pak RIM a prakticky vůbec Microsoft.

Zastavím si u dvou reziduí nedotykovosti. A to první je podle mně zásadní. Internetový prohlížeč. Nehodnotím jeho rychlost (pro mně dostatečná) ani kompatibilitu (pro mně dostatečná), ale na ovládání je vidět, že od modelu Nokia 6680 se mnoho mimo jádro neudálo. Stejné problémy byly i na Nokia N97 a já jsem doufal, že je nová a „zcela přepracovaná“ verze Symbian^3 odstraní. Jenže bohužel jsou v rozhraní prohlížeče, takže se na ně asi nedostalo. Vstup do celého rozhraní prohlížeče je jen skrze ikonku dvou šipek ve spodním rohu stránky. Když zadáváte URL adresu, otevře se vám okno a čeká na vstup. Jenže vstup je jen přes virtuální klávesnici, která tu není (tady se počítalo s tlačítky). Nokia to ohackovala tak, že po kliku na okénko se vstupní adresou se vám otevře zvláštní okénko pro zadání adresy, pod nímž je klávesnice. A bude vám dost dlouho trvat, než přijdete na to, jak to udělat, abyste v okénku měli veškerý text označený a psaním na klávesnici jste ho smazali. Běžně se dostanete s kurzorem v textu,

… tak, tenhle článek jsem našel v editoru MarsEditu nedopsaný tak, jak mi zavolali z porodnice, že mám dorazit k porodu syna Vojtěcha dopoeldne 15.10. 2010. Seděl jsem v kavárně, čekal, jak dopadne vyšetření, psal, abych si ukrátil dlouhou chvíli, když mě poslali domů. Tam, kde je čárka, jsem notebook zaklapl a vyrazil – a článek už jsem nikdy nedopsal. Možná je to škoda a jednou si najdu čas, možná už je pro Nokii příliš pozdě.

Strategie firmy Nokia mi v zásadě uniká

Když minulý týden představovala Nokia svůj model N9 s operačním systémem MeeGo, říkal jsem si, že je dobře, že mu dávají šanci. Operační systém napsaný na linuxovém jádru by mohl mít šanci, pokud je napojený na dostupný framework (Qt v tomto případě), pro který už je alespoň základní ekosystém. Nezačínáte z voleje, máte k dispozici sadu základních aplikací včetně super map a prohlížeče, který když mu konečně uděláte nové ovládání (a oni udělali), tak bude fajn.

Tento týden Steven Elop zdůraznil v rozhovoru pro finské noviny Helsingin Sanomat, že i kdyby se N9 prodávala skvěle, MeeGo je mrtvé. Což může být racionální rozhodnutí, jenže nějak mi uniká smysl toho všeho kolem. Pokud N9 přichází na trh s operačním systémem, který Nokia sama dává k ledu, nebude mít N9 jinou hodnotu, než sběratelskou. Jestliže Nokia přestane MeeGo podporovat, systém na mobilech končí a řekněme si upřímně, že tím i prakticky kdekoliv jinde, kromě občasných speciálních použití. V tom případě, jaký má smysl představovat na trhu telefon s jeho podporou? Dalo by se chápat, kdyby šlo o testovací vlaštovku, o druhou řadu. Dalo by se debatovat o tom, zda má Nokia sílu tlačit dva operační systémy, dalo by se to chápat jako úlitbu finským zaměstnancům a možná jako snaha držet prst na tepu doby, alespoň symbolicky. K čemu je ale představení telefonu, který je posledním svého druhu? Rozjetý vlak, který nedokázal Elop zabrzdit? Pozdě si všiml rozpočtů na dopracování prototypu a jeho uvedení na trh? Jaká byla vůbec strategie jeho uvedení na trh? Co od toho Nokia očekávala? Zisk z prodeje několika milionů kusů v době, kdy má přijít Windows Phone 7 model?

Jediné, co se dá možná odůvodnit, je testování obalu pro WP7 telefon. N9 jako by z oka vypadl Sea Ray prototypu s WP7, který minulý týden po vystoupení Stevena Elopa (vytáhl ho na tiskovce, no picutre please a už to bylo na blogách) oběhl net. Polykarbonátové unibody je na mobilech dost inovativní koncept, takže je možné, že Nokia chce ještě před uvedením WP7 telefonů otestovat, jak to bude fungovat a kde jsou potenciální potíže. Možná proto, aby nezmrvila uvedení WP7, na jejímž úspěchu nyní životně závisí. Technicky znovupoužitelné to nebude, N9 běží na čipové sadě OMAP3 od TI, WP7 mají běhat zatím jen na Snapdragonu. Ovšem je pravda, že TI by rádo, aby WP7 běhaly i na jejich OMAP, zatím v tomhle směru nebylo nic oznámeno. Je možné, že to aliance MS a Nokia urychlí, nebo taky ne, to už je vysoká politika.

Sečteno, podtrženo: Strategie firmy Nokia mi v zásadě uniká. Pokud se chce spoléhat na operační systém WP7, u něhož si vydupala možnost rozsáhlých přizpůsobení (které ovšem na prvním prototypu nejsou patrné), proč cpe na trh MeeGo a zároveň ho pohřbívá? Co její investice do frameworku Qt, který přechodem na WP7 jde do kytek nejpozději s odepsáním Symbianu v roce 2016? Co mají znamenat změny v Navtequ, jaký „next generation social-location applications and commerce to differentiate Nokia“?

Je mi to smutno říct. Před Nokií vidím jen dlouhou agonii a uniká mi alespoň naděje na světlo na konci tunelu. Nevidím ho v tom, že bude firma konkurovat asijským velkoproducentům hardware s předinstalovaným WP7. A nevidím, co nabídne navíc, aby obhájila marži. A pro dobro firmy Nokia aoufám, že to ví Steven Elop, aby obhájil rozdíl mezi platy nás dvou.

Chybí mi sympatická véčka jako telefony

Mám pro „véčka“ jako mobilní telefony slabost. Většinou mám „hloupý“ mobil jako „hlavní záložní“ a když to jde, je to véčko. Abych to upřesnil, z nejrůznějších důvodů mi rukami protékají všechny možné i nemožné současné mobily, takže je většinou nosím jako „hlavní“, aby je „zažil“. Jenže takový Androidí mid-range telefon mi vydrží do lehkého odpoledne, pak je grogy a dojde mu štáva, přichází pak nutnost vyměnit jej za „hlavní záložní“, což bývá ten hloupý mobil. Dlouho jsem měl Motorolu V8, tu jsem nedávno posunul dále, používám Nokii N8, ale ta má své potíže: baterka jí u mně taky rychle dojde. Holt problém smartphone. Takže jsem zase v procesu hledání „hloupého telefonu“. A musím si postěžovat, není to jednoduché.

Nějak totiž vymřela „véčka“. Osobně mám tuhle konstrukci rád, jenže s příchodem chytrých telefonů vymizela. Něco málo ještě z útrpnosti dělá Nokia, LG a Samsung, spíše proto, že zapomněli zastavit výrobu na lince – ale to jsou lowendy a já nesnáším rozvrzané kousky s nekvalitním displejem a víc tohle není. Za své penízky si žádám něco hezky zpracovaného, ze slušných materiálů. A to je bída.

Nakonec zamyšleně bloudím po eBay a přemýšlím, že bych si koupil novou nejetou Motorolu V9, telefon představený před pěti lety, ale pořád v ledasčem nedostižný. 3G/HSDPA je ve výbavě, propojení s notebookem, SyncML – tedy to, co potřebuju, jinak nulová výbava navíc, kterou nežádám. Jediná nevýhoda tohoto procesu je, že většina nabídek je z Hongkongu a mě se vážně nechce na poště něco clít. Ech, ano, kamarád mě upozorňuje na to, že Vertu má pořád slušná véčka, ale to už je zase trochu moc na „hlavní zálohu“.
Sečteno, podtrženo: to je opravdu o kvalitní „nechytré“ telefony ve véčkovém provedení tak malý zájem? To opravdu dotykáče všechno tak převálcovaly? A kdo nepřejde na smartphone, je pro trh out?

PS: Chytrý mobil z poslední doby, který se mi opravdu líbil: HTC ChaCha.

Proč má T-Mobile tak mizerná mobilní data?

Když jsem přecházel od Vodafone k T-Mobile, myslel jsem, že je to jen suché cenové rozhodnutí. Říkal jsem si, že mohou být rozdíly drobné, lokální – vím, že v jednom místě, kde pobývám často, nemá T-Mobile signál, zatímco Vodafone tam chytnu, když si stoupnu na špičky. Ale jedna věc mě za ten téměř měsíc fascinuje. T-Mobile má neuvěřitelně mizerná 3G mobilní data, alespoň v Praze (jinde jsem je ještě nepoužíval).

O co jde? Pokud mobil nepoužíváte pro mobilní internet systematicky a při pohybu, asi si toho ani nevšimnete. Potíž je, pokud se mění podmínky, tedy typicky při pohybu s mobilem a využíváním netu. Jdete, čtete si web, používáte nějakou službu napojenou na net a najednou internet zcepení a trvá mu řadu minut, než obživne.

Díval jsem se do monitoringu, příčina je na první pohled poměrně jednoduchá: se slábnoucím 3G signálem mě síť shodí do EDGE. Jenže to by nemělo způsobit, že data najednou nejdou. To by měla jít jen pomaleji a přechod by měl proběhnout s megarezervou do dvou vteřin. Jenže v tenhle moment probíhá vnitřní fackování v síti T-Mobile a tak hluboko do ní nevidím, takže pravou příčinu jsem nevyzkoumal. Částečně platí, co píše Páv na GSMWebu, tedy cedníkovatění shozením do 2G v případě poklesu kvality 3G signálu, ale to mi nevysvětluje, proč data zamrznou na mnoho minut a dlouho trvá, než se znovu rozeběhnou. Často jim pomůže až restart nebo přepnutí do leteckého módu a zpět (tedy odhlášení a přihlášení do sítě). To spíše napovídá na nějaký jiný bordel – nezvládnuté předání mobilních dat mezi 3G a 2G?. Tušíte o tom někdo něco bližšího, nějaký další expertní názor?

Jinak u stacionárního připojení se to tolik nepřipojuje, což je logické: podmínky kvality signálu se vám s notebookem na stole moc nemění.

Pro pořádek připomínám, že jsem situaci vyzkoušel a pozoroval na čtyřech různých mobilech s nejrůznějšími operačními systémy, původně jsem to považoval za vadu prototypového telefonu, ale dělaly to i sériové kousky, ve Vodafone a O2 se mi nic takového neopakuje.

Převod čísla od O2 má drobné nástrahy (neb je dost zflikovaný)

Po odchodu ze Streamu jsem se rozhodl, že se vrátím se svým mobilním číslem k Vodafone, mimo jiné proto, že v místech, která potřebuju, má lepší signál a zejména EDGE. A také proto, že tam většinu věcí vyřeším přes Samoobsluhu a ne telefonováním na nedobytnou infolinku. Toto jsem před vánoci vysvětlil pracovníkům obou firem, odeslal dotyčnou převodní esemesku a čekal. A čekal bych do skonání světa, kdyby mne po novém roce nenapadlo zavolat na infolinku O2 a přeptat se, v jakém stavu je převod čísla k Vodafone.

Tam mi bylo sděleno, že jsem sice správně poslal převodní SMS a vyřídil všechny formality, ale už mi jaksi pán z O2 opomenul sdělit, že převodní SMS lze posílat jen v pracovní době, tedy do 16ti hodin, jinak nebude vyřízena. A navíc ideálně až druhý den poté, co jste se u operátorů stavili, protože jinak nemusí být ještě „zahájení převodu připraveno“.

Z toho by člověka mrousklo. Představil jsem si ten SMS modul, který stojí v 16:01 dole na Vyskočilce u pícháček a odpíchává konec pracovní doby. Jo, nějak tak to bude, protože jinak bych si musel myslet něco o těžce zflikované aplikaci. Ono totiž když tu převodní SMS pošlete, tak vám zpět přijde SMS odpověď „Váš požadavek byl přijat a odeslán ke zpracování“, z čehož by člověk naivní, neuvyklý na SAP prostředí O2 usoudil, že převod čísla probíhá. Nikoliv, to je opravdu jen potvrzení, že SMS přišla. Musí vám přijít ještě série dalších SMS zpráv, ve kterých už je uvedeno to vaše převodní číslo, co vám vygeneroval druhý operátor, jinak se stále nic neděje. Jednou za den vám bude chodit zpráva tvrdící „Proces přenesení čísla pokračuje“ – a ani to není jistota, dokud vám nepřijde SMS zpráva od toho operátora, ke kterému se stěhujete.

Ta už mi naštěstí přišla a tak se 15.1. stěhuji zpět k Vodafone.

Takže až se budete od O2 stěhovat, nezapomeňte na to: SMS poslat v pracovní době 9-16 hodin, ideálně až druhý den. A dávat bacha, jestli vám pravidelně chodí reporty o přenosu čísla, i když vás jejich obsah nezajímá. Protože jinak se to ztratí někde v hlubinách bublinek bahenního plynu.

Mimochodem: opravdu považuji za těžkou nevýhodu nemožnost si služby nastavovat přes internetovou samoobsluhu. Volat s každou ptákovinou na O2 infolinku je obrovská ztráta času a nic jiného prakticky nefunguje, přes jiné kanály se dá aktivovat jen minimum služeb a nic se přes ně nedá zjistit. I Ufon je svým samoobslužným systémem tomu eurotelecímu na míle vzdálen.

To je pařba, ta Go karta

Odešel jsem ze Streamu a protože jsem před časem své soukromé číslo převedl na Stream, zase jsem ho převáděl zpět. Původně jsem přemýšlel o tom, že si pořídím tarif u O2 spolu s novým iPhone, ale tenhle příběh bude o tom, jak a proč jsem to neudělal a o tom, jaké smutné chvíle člověk s Go kartou musí zažít. Připomínám, že jiné prepaid karty na českém trhu jsem takhle intenzivně nepoužíval, takže možná by mne zprudila i konkurence, na druhou stranu jak Twist tak Vodakartu mám a tyhle strasti jsem s nimi nezažíval.

První chvíle nadšení pro O2 přijde v momentě, kdy zjistíte, že O2 neumí tarif převést na Go kartu bez výměny SIM karty. Což jsem zjistil v momentě, kdy mi přestala moje původní SIM karta fungovat. Naštěstí jsem rychle dohnal Streamáckou kontaktní osobu u O2, vše se vysvětlilo, nafasoval jsem novou Go kartu a strávil jsem s tím pouhé dvě hodinky svého času, kterého jsem měl jako nezaměstnaný na rozdávání (haha, to byl sarkasmus, nezaměstnaní mají takové práce, to si neumíte představit).

Mělo to své positivum. Informaci o výměně SIM karty mi sdělil ochotný personál na chodovské prodejně, u kterého jsem si žádal nový iPhone i s iPhone tarifem. Vzal jsem si nějaký odvojkový magazín, v němž byl přehled tarifů a jak jsem tak jel do Streamu, tak jsem si vytáhl kalkulačku a všechno jsem si propočítal.

Totiž: telefonuju pramálo. Tak padesát minut odchozích hovorů měsíčně, protože když volám z práce, volám z pevnolinkového čísla. Nebo volají lidi mně. Já volám vlastně jen rodině. K tomu hromada esemesek, tak 200 měsíčně. A ještě více dat, kolem 100 MB měsíčně natankuju běžně a jen díky tomu, že v práci i doma mám WiFi. Z toho je zřejmé, že datový tarif je pro mne prioritou, pak cena za SMS zprávy a až poslední je cena hovoru.

Zjistil jsem, že pro Go kartu je datový tarif za 200 Kč měsíčně pro 100 MB FUP, tedy přesně, co potřebuji. Pak jsem si našel, že slušná cena za SMS zprávy se u O2 těžko dostává pod 1,5 Kč, abyste u toho měli nízký měsíční paušál. Takže jsem se po hrátkách s kalkulačkou dostal k tomu, že nejlepší pro mne bude tarif O2 Mix s daty za 200 Kč a měsíčním dobíjením více jak 400 Kč, za což jsou nějaké bonusy. 200 Kč měsíčně zaplatím za data, druhých dvěstě provolám bez problémů, takže to bude cenově ideální.

A tak se i stalo. Mělo to pár problémů. Tak především moje Go karta neměla nastavený tarif O2 Mix. Mohl jsem si zavolat na infolinku, ale pak jsem se v časáčku dočetl, že to jde přes SMS změnit. Šlo. Dobil jsem 400 Kč a těšil se na levné esemesky. Jenže to jsem přehlédl informaci, že to platí až od příštího měsíce. Respektive nepřehlédl, ale myslel si, že to špatně napsali a že to platí na měsíc od toho dobytí. Chyba lávky, nenapsali to špatně. Sleva bude až od prosince, to mi potvrdila SMS zpráva.

Dále přišla sms zpráva, která mne upozornila na ovládání mé Go karty pomocí portálu mobilgo.cz. Super, kdyby na tom webu dávno nebylo už něco jiného a zjevně ani O2 nepatří. Zdá se, že velké ovládání Go karty se konat nebude, protože do O2Active portálu se mi přihlásit nešlo a navíc tam jdou jen objednávat loga a kravinky, správu účtu tam nijak neuděláte, jestli se něco nezměnilo.

Nu co, řekl jsem si, že ten měsíc za draho to doklepu. A doklepal. Snad jen to účtování mi je pořád divné, protože se mi SMS zprávy počítají za 1,4 Kč – podle mého tarifu by to mělo být dráž. Proč, to netuším, ale nechci se ani ptát na infolince, protože by mi to taky mohli naúčtovat zpět. Od prosince to už navíc tak je v pořádku, divné to je jen za listopad.

No a co je dobré: data jsou na tři měsíce zdarma. Přemýšlím o tom, že udělám malou úspornou přesmyčku, v lednu přestoupím na Vodafone, kde jsou data na dalšího půl roku zdarma. To bych mohl mít data na devět měsíců celkem grátis. Beztak nemám iPhona ve verzi 3G, ale jen toho prastarého a morálně jsem si upgrade ještě nezdůvodnil.

Nakonec bych si na tu předplacenou kartu možná i zvyknul, kdyby s tím nebylo tolik netušených problémů. Například, zkusili jste si někdy dobít Go kartu převodem z účtu? Z ČSOB / Poštovní spořitelny dobijete pohodlně z ebankingu, ale z eBanky, dnes RB, nedobijete ani za boha. Kdysi to měli. Dneska prý musíte mít na SIMce nahranou nějakou aplikaci DobijGo, jestli to ovšem ještě existuje. Přitom kde je problém, aby platba šla provést převodem? A vůbec, kde je problém mít na webu operátora napsané číslo účtu, na které pošlu prachy, variabilní symbol je dobíjené telefonní číslo a operátor ho poslanou částkou dobije nebo prachy vrátí, pokud je špatné? Ne, takhle to nefunguje. Přitom pro děti by se to hodilo velmi, kontrolovat jim mobily, zda jim nepropadá kredit, to je fakt zábava 🙁

Takže jsem na prosinec dobil 400 Kč a jsem zvědav, zda s tím vystačím 🙂

Český Vodafone možná nabídne WiFi síť

Český Vodafone je na tom s nabídkou vysokorychlostního připojení zatím poměrně špatně, pokud odmyslíme EDGE, nemá nefiremním klientům zatím mnoho co nabídnout. Na firemní scéně by měl situaci změnit dnes oznámený odkup BroadNetu, který provozuje FWA síť s plošným pokrytím v pásmu 26 a 28 GHz, tahle technologie ovšem není laciná tak, aby mohla pokrývat i nefiremní trhy – a vzhledem k frekvencím to zatím ani moc nevypadá.

Novinkou v nabídce Vodafone se zřejmě stane WiFi síť, která se právě buduje a je v pilotním provozu. Slovíčkem „zřejmě“ předesílám výhradu: s WiFi v minulosti Vodafone koketoval již několikrát, dokonce formou zvažovaných akvizic zavedených firem, vždy nakonec ale vycouval. Může se stát, že i tento poslední projekt tak dopadne, ačkoliv je poměrně daleko.

Dodavatelem platformy pro správu a organizaci WiFi sítě je německá firma Cuculus a pokud nejste latiníci či ornitologové, pak jen dodám, že to jméno znamená kukačka. Což zhruba odpovídá, protože technologie Cuculus, jejím embedded OS Zonos jsou založeny na tom, že mohou vytvářet na jednom zařízení privátní i veřejnou bezdrátovou síť.

A tím se dostáváme k pointě nabídky Vodafone WiFi. Firma ji sice z části buduje z vlastních zdrojů (v rámci svých prodejen a dalších prostor), z části s pomocí partnerů jako je Cafe Heaven. A do třetice, především s pomocí samotných uživatelů, kteří se mohou stát Hotspot Hostem.

Hotspot Host

CC820742-880B-46CE-8F4B-28ABEEF45CBC.jpgHotspot Hostem je kdokoliv, kdo má širokopásmové připojení (zatím určeno pro DSL) a připojí si k němu access point zvaný DRIN-box, který vyrábí Cuculus. DRIN-box vytvoří jednu síť privátní pro užití uživatele a druhou, zcela odddělenou, jako veřejnou, ke které mají přístup zákazníci Vodafone WiFi, v praxi tedy všichni zákazníci Vodafone, demo přístup 15 minut je tu i pro ostatní klienty. DRIN-box se stará o oddělení obou WiFi sítí, tedy o to, aby z veřejné WiFi se nešlo bourat do nějaké vaší domácí síťky a také o to, aby se spravedlivě podělila šířka pásma a zákazníci vás neomezovali. Jak přesně tento traffic shaping bude fungovat, není známo, ale šířka DSL pásma je dostatečná a provoz na WiFi bývá malý, takže by to nemělo v praxi majitele omezovat.

Pokrytí sítě

Pokrytí je zatím omezeno na Prahu, jeden hotspot jsem zahlédl v Českých Budějovicích.

vodafonewifi.png

Jelikož nabídka je vyloženě založena na partnerském šíření signálu, může se snadno zvětšit. Takhle nějak si to představuje Cuculus …

6953A1B9-81E4-40D9-BB9F-0CB12FA537BA.jpg

Tak, tady někde zatím známé informace končí. Nevím, jaký model účtování Vodafone převezme vůči partnerům, německé implementace této služby počítají s mírnou slevou na DSL konektivitě. I český Vodafone by nabízel připojení přes DSL, otázkou je, zda by si nějaké atraktivnější slevy mohl vůbec s velkoobchodní nabídkou O2 dovolit. WiFi připojení je pro Vodafone klienty prakticky zdarma, placená služby pro všechny je 50 Kč za 24 hodin platné připojení. Zda bude Vodafone nabízet DRIN-box za nějakou dotovanou cenu (běžná prodejní je cca 1000 Kč), netuším.

Partnersky budované sítě většinou závisí právě na tom, jak atraktivní kombinaci ceny za WiFi AP a případných provizí z ceny připojení partner získá, případně jaké jsou jeho výhody z celé akce, do níž dává své připojení a nějaké (byť většinou malé) investice. Provize z provozu, ačkoliv často zmiňovaná, nemusí být hlavním motivem, proč by do toho parteři šli, protože provize z WiFi provozu bývají v absolutní částce malé i pro fyzické osoby, WiFi má malý dosah a na hotspotech nebývá narváno.

Když Apple rozdává operátorům lekce v aroganci …

iPhone šílenství proběhlo i u nás a to přibližně stejně, jako všude jinde, kdy komentující se rozdělili na tři skupiny: první iPhone zaujal a reportuje o něm. Druhou nezaujal a je jí fuk. Třetí má potřebu zvěstovat svou pravdu, jak je to mizerný telefon a kdo ho kupuje, je appleovce. Hezká psychologická sonda, ale k ničemu jinému to v praxi není. Sami se zařiďte podle sebe: jděte, telefon si vyzkoušejte. Neuvažujte o něm, pokud se potřebujete přes telefon připojovat z počítače na internet nebo pokud vás dráždí bluetooth určený jen pro připojení sluchátek. Nebo pokud nevyžijete bez hardwarové klávesnice. Zbytečně byste si otrávili život.

Ale o tom jsem psát nechtěl, o tom bylo napsáno mnoho a čtenáři Marigoldu jsou doufám natolik rozumní, aby věděli, že nákup telefonu je individuální záležitost, kdy každému vyhoví něco jiného. Chtěl jsem psát o lekcích, které Apple rozdává. V aroganci. Tentokráte hlavně operátorům. Což je pro zákazníka operátorů osvěžující, neboť operátoři tentokráte pijí vlastní meducínu.

Jak si myslíte, že probíhalo jednání Apple o dodávce iPhone 3G pro české operátory? Tak, jako s jinými dodavateli mobilů: Apple pošle ceny, dostane pohrdavou odpověď, návrh na poloviční množství za třetinovou cenu a požadavek na hromadu úprav, především pak na přidání dvaceti log do menu a na kryt telefonu? I kdepak. Bylo to tentokráte mnohem jednodušší. Apple se ukázalo být stejně arogantní prase, jako jsou ve vyjednávání běžně čeští operátoři.

Apple operátorům předložilo své podmínky a to dosti komplexní. A jasně sdělilo, že podmínky jsou konečné, nejsou předmětem vyjednávání a lze je buďto akceptovat a iPhone 3G koupit, nebo odmítnout a telefon nenabízet. Jediným ústupovým bodem byly legislativní požadavky vycházející ze zákona (například ve Francii maximální hlasitost sluchátek), ale i ty v míře omezené: například dva roky požadované záruky Apple vyhodnotil tak, že on poskytne jeden a druhý je na operátorech. Na jakékoliv úpravy Apple hned řekl ne: nebudou žádná loga v menu, žádná na telefonu, nic na krabici, dokonce i vypnutí anglického opravování textu Apple měl odmítnout s tím, že pro tak malý trh odebírající zhruba tolik telefonů, jako německá Bochum, se s tím dělat nebude. Vypínání anglických oprav, které je mimochodem při psaní v češtině velmi nepříjemné, tedy buďto udělali operátoři ve vlastní režii, nebo tam prostě není a český text se opravuje (zatím nevím, co a u koho je pravda).

Podmínky se týkaly samozřejmě i ceny, ta byla fixní a v koncové nabídce zákazníkům šlo spíše o to, kolik na telefonu operátor prodělá. I proto jsou prvotní nabídky nedotovaných telefonů tak nepříjemné: vycházejí prostě z nákladové ceny, za kterou telefon Apple prodává operátorům.

Nejvíce mne rozesmály požadavky na prodej telefonu. Těmi se vysvětluje, proč telefon nemají všechny prodejny operátorů, protože Apple striktně předepisuje podmínky prodeje a mezi ně patří i minimální vzdálenost jiných výrobků od iPhone, způsob výzdoby prodejny a také způsob, jakým se telefon prodává. To obnáší úpravy prodejny, nároky na velikost prodejní plochy, pokud se zde mají prodávat i jiné telefony a služby operátora. V Americe prostě nebývají na některé krcálky našich operátorů zvyklí a Apple kvůli nám prodejní manuál předělávat nebude.

Nejde jen o plakáty v prodejně. Jde také o způsob, jakým se telefon prodává. Apple dodává manuál prodeje, v němž přesně předepisuje způsob, jakým se telefon zákazníkovi ukazuje a prodává, včetně odpovědí na nejrůznější otázky. Tyto „Prodejní argumenty“ samozřejmě nejsou zcela neznámou věcí, dělají to i ostatní výrobci, ale jejich dodržování nijak nevyžadují, je to spíše na úrovni FAQ. Od Apple jde o předepsaný postup, který nutno dodržet. I třeba v tom, že telefon nabízený zákazníkovi, jenž se nerozhodl, se mu ukazuje v dlani v úrovni pasu, aby musel mít hlavu skloněnou pokorně před nabízeným zbožím.

Operátoři na podmínky přistupovat nemuseli. Mohli se dobrovolně rozhodnout. Nemuseli mít iPhone v nabídce. Vzpomeňte si na to, až budete stát ve frontě u operátora a slečna vám bude vysvětlovat, že to, co chcete a co je banální, není možné (například nerozdávat vaše mobilní číslo telemarketérům). Snad to bude alespoň malá náplast 🙂

iPhone s firmware 2.0 je fajn, ale s update počkejte

O víkendu vyšla utilitka Pwnage určená k přechodu na nový firmware pro Apple iPhone a jeho odemčení. A tak jsem upgradoval na 2.0. Těšil jsem se a moje očekávání byla více méně naplněna. Ačkoliv přechod doporučuji, doporučuji také ještě pár dní počkat, až se vyladí drobné problémy, jako nemožnost pohodlně vypnout automatický opravovač psaní (zde nepohodlný postup), u něhož původní postup vypnutí nefunguje. Návod pro upgrade firmware pro uživatele Mac sepsal Petr Mára zde.

Z novinek, které se mi líbí: synchronní fungování u Exchange (zdarma Exchange schránku založíte zde) nebo s MobileMe – obojí funguje parádně, na telefon mi ihned dojdou jakékoliv úpravy kalendáře či emailu.

Lze také instalovat oficiální aplikace, akorát mi je nejde kupovat, mám australský iTunes a nebere mi to českou kartu, přehodit se na český iTunes mi nejde. Oficiálních aplikací je už slušné množství, zatím přes 500 kousků, jsou mezi tím i slušné hry, utility pro práci s počítačem, například rozhraní pro OmniFocus, velmi slušný jednoduchý plánovač nebo EverNote, schraňovač poznámek. Poznámky i projekty to drží synchronní s vaším stolním počítačem. Prostě tak to má být.

A zbytek už je pro mne jen příjemný zbytek, jako třeba vyhledávání v kontaktech podle … ano, podle vyhledávání 🙂

Prý chybí MMS zprávy, mi někdo posměšně psal. Ano, chybí vám možnost odeslat text a obrázek za deset korun, musíte to udělat zadarmo. Jaká to škoda.

Jen tak na okraj: v 38 zemích, kde se iPhone 3G začal prodávat (firmware je funkčně totožný, přibylo jen 3G a GPS, což jsou funkce, které měl starší iPhone v horší verzi, ale měl) je vyprodáno. Za první tři dny se prodalo přes milion kusů, britský O2 přestal přijímat objednávky, když mu padl objednávkový server.

Servisní menu telefonu Ubiquam U-400

Dal jsem se v posledních dnech do zkoumání toho, proč má U:fon někdy tak mizerný zvuk. Původně jsem si toho nevšiml, nejsem natolik citlivý, abych takové věci bezpečně rozeznával a ani prostředí, kde telefonuju, nebývá akusticky ideální. Ale pak se ta plechovost místy nedala přehlédnout.

K šetření (které ještě neskončilo, ale podezření je na primitivní audiokodek) jsem potřeboval aktivovat si servisní menu telefonu. Bylo potřeba chvíli pátrat, protože Ubiquam U-400 nepatří zrovna mezi světově nejprodávanější modely, nakonec pomohli lidi z ruského SkyLinku, kterým pár těchto kousků straší v síti a navíc je telefon podobný modelu U-200, co do firmware. A protože u nás se o servisním menu telefonu asi mnoho nenapsalo (se vzácnou výjimkou GSMwebu), uděláme si malé shrnutí.

Pokračujte ve čtení článku…

Jaký je Ubiquam U-400 a služba Ufonův Mobil

Ufonův mobil jsem si pořídil dobrovolně, protože jsem mu chtěl dát šanci. Není to recenze novináře, který znechuceně nafasoval mobil, ale názor někoho, kdo vážně přemýšlel nad tím, že by Ufonův mobil používal. Protože mám rád změnu. Protože mám rád zajímavé tarify. A nakonec i proto, že jsem si říkal: proč taky jednou nemít úplně obyčejný mobil, který nic neumí. Minimálně v tom posledním Ufonův mobil vyhoví dokonale.

Takže mu pojďme pustit žilou…
Pokračujte ve čtení článku…

Tak Ufon mobil chcípnul

Update: telefon poté, co jsem mu dal poslední šanci před zabalením, opět obživnul a všechny klávesy fungují, jak mají. Nevím, jestli mne to má uklidnit 🙂

Tak jsem situaci s Ufon mobilem přechválil. Už v metru jsem si všimnul, že se mi telefon ne a ne odblokovat ze zablokované klávesničky, na což má stačit zmáčknout Menu a křížek. Bohužel klávesa menu se netváří, že by si všímala zmáčknutí. Takže je vymalováno a ten korejský Ubiquam krumpl půjde po čtyřiadvaceti hodinách provozu na reklamačku do servisu. Jsem vážně zvědav, jak dlouho jim bude trvat oprava… Ach jo…