HAPS – High Altitude Platform Stations – aneb internet ze vzduchu

V poslední době se i u nás častěji píše o distribuci signálu z balónů nebo speciálních letadel, která by nahradila základnové stanice. Naposledy udělal například hezký průřez rozbíhajícími se projekty ISDN server ve článku V Evropě se chystá další internet ze stratosféry.


Těmto systémům se většinou říká HASP, High Altitude Platform Station a označují se tak vlastně základnové stanice ve výšce 3-22 km (takže vlastně stratosférické připojení nezahrnují? safra, kde začíná stratosféra, někde u 20 km, ne?). Pro HAPS systémy se dokonce mezinárodně vyhradila přenosová frekvence a opravdu vážně se počítá s tím, že balony (upoutané i neupoutané) a stálelétající letadla například na solární pohon by mohly zajistit distribuci internetového signálu. Systémy HAPS se postupně dočkávají i svojí standardizace.


Přijde mi to zajímavé, ale jen jako technologická výzva. Ačkoliv jeden takový HAPS systém pokryje území až 1000 km  v průměru (to by mohl pokrýt celou republiku, ne?), přijde mi, že je to vyhánění Telecomů ďáblem. K rozvedení broadbandu mají primárně sloužit ty megametry kabelů, co mají telekomy pod zemí a ládovat do stratosféry vzducholodě, mi přijde docela riskantní. Zastánci projektu ale tvrdí, že když jeden takový balonek v hodnotě deseti milionů dolarů pokryje republiku, že to asi smysl má. Má – nepochybuji o tom – i Iridium mělo smysl a moc se mi líbilo a jedinou jeho drobnou vadou bylo, že se nenašlo dost uživatelů.


Co na tom, pokusím se v nejbližší době sumarizovat přehled HAPS projektů s jejich klady a zápory, stejně jsem si to připravoval na jednu konferenci. A pokud je pro vás HAPS příliš vzdálený, zkuste článek Tomáše Holčíka: Kdy se můžeme těšit na WiMAX.

První uživatelské zkušenosti s bezdrátovým připojením Bluetone Angel

Včera jsem se stal (zatím) šťastným uživatelem nové služby Českých Radiokomunikací – Bluetone Angel, konkrétně verzi Internet Angel Active 1024/256. A jaké jsou moje zkušenosti z prvních dnů používání?

Nejprve snad o co jde: Angel je bezdrátová technologie, využívající vyhrazeného pásma 3.5GHz pro přenos dat a hlasu. Přenosová kapacita má asymetrický charakter, tedy podobně jako u ADSL. Co je na této technologii asi nejpříjemnější je to, že nevyžaduje přímou viditelnost vysílač – přijímač, protože dokáže pracovat s odrazy a dovede si signál „rekonstruovat“, takže ji lze použít i v městské zástavbě. Překážkou jsou údajně pouze kopce. Další výhodou je dosah až 30 kilometrů.

Jak vypadá koncové zařízení? Obousměrně polarizovaná anténa má tvar čtverce s délkou strany 33 cm, postaveného na špičku. Za ní je umístěna vlastní elektronika antény, od které vede mnohažilový kabel k druhé, interiérové části. Ta je tvořena pouze malou krabičkou s konektory pro připojení LAN kabelu a telefonů (Angel dovoluje mít na jednom koncovém zařízení až 6 telefonních linek) a zdrojem. Můžete se podívat na fotografie antény (1, 2 – pavučiny v pozadí nejsou součástí instalace), na kterých je dobře patrné její upevnění a zapojení.

Uživatelské zkušenosti: Po nainstalování a oživení jsem se zkusil kvůli testu připojit přes FTP na svůj server a stáhnout kompletní zálohu databáze (48 MB). Download běžel rychlostí 100 – 140 kB/s, zkušební upload byl o něco pomalejší – kolem 40 kB/s. Během včerejška a dneška jsem linku nijak nešetřil, data jsem stahoval a nahrával a průměrná rychlost downloadu (se zapnutým ICQ a občasnou kontrolou pošty) se pohybovala neustále v rozmezí 70 – 110 kB/s. Když jsem při downloadu zkoušel telefonovat, nepozoroval jsem žádnou změnu rychlosti. Včera navíc chvílemi chumelilo a pršelo, což prý je pro bezdrátové spojení to nejhorší počasí…

Rozdíl proti ADSL tedy nebetyčný, cena o necelou pětistovku vyšší. Za 1690 Kč (bez DPH) získáte linku s rychlostí 1024/256, agregací 1:20, bez datového nebo časového omezení a pevnou IP adresu, za což u Českého Telecomu zaplatíte měsíčně 5675 Kč (viz tabulka cen ADSL). Nejlevnější varianta (512/128, pevná IP, bez limitu, 1:20) stojí 1490 Kč, ADSL v takové variantě přijde na 2700 – 3000 Kč.

ČRa budují další a další vysílače, během uplynulého týdne byly například pokryty Tábor, Kolín a Kutná Hora. Zkuste se tedy podívat na mapu pokrytí, třeba budete mít štěstí. Pokud ne, zkuste to za několik dní…

Telekom zveřejnil podrobnosti pro dostupnost ADSL v roce 2004

Český Telekom si dnešek vybral ku zveřejnění údajů o tom, kde bude do poloviny roku 2004 dostupná jeho PDSL služba (Parodie na DSL). Seznam lokalit je oficiálně zatím pouze v tomto Word dokumentu nebo zde na stránkách Živě. V zásadě jde o další větší města na úrovni krajů a okresních měst, dále rozšíření pokrytí na území Velké Prahy – tedy Černošice, Říčany, Kbely, Libeň atd.


Telecom uvádí, že tímto rozšířením bude PDSL dostupné pro zhruba 2,3 milionu zákazníků. Dosavadní pokrytí všech telefonních linek provozovaných Telecomem se zvýší ze 44% na zhruba 60%. DSL má zavedeno celkem 14400 zákazníků, z toho tisícovka se rozhodla pro připojení samoinstalačním balíčkem. Největší počet uživatelů ADSL je v Praze (7 390), následuje Jihomoravský kraj (2 000) a kraj Moravskoslezský (1 620). Zdroj: TZ Českého Telecomu.

Přehled cen ADSL aktualizován

Předělal jsem přehled cen ADSL jednotlivých českých operátorů. Data se nyní aktualizují primárně z databáze DSL.cz, takže jsou aktuální, jak to jen půjde. Připravuji i další rozšíření a možnosti analýz DSL tarifů, takže to berte jako takový malý dáreček pod stromeček… Přehled najdete na www.marigold.cz/adsl – ale to už asi víte…

UPC Chello u nás a v Holandsku – jsme dražší :(

Náhodou jsem zabloudil na holandský web UPC Chello a podíval jsem se do ceníku. A možná by vás zajímalo, jaké jsou ceny v Holandsku oproti těm našim – samozřejmě za připojení do internetu přes UPC Chello.



  • Chello entry Holandsko (400/64) – 760 Kč měsíčně (limit 500 MB dat)

  • Chello classic ČR (256/96) – 1080 Kč měsíčně

  • Chello light Holandsko (768/128) – 1090 Kč měsíčně (Limit 1GB dat)

  • Chello plus ČR (512/128) – 1480 Kč měsíčně

  • Chello classic Holandsko (1500/128) – 1650 Kč měsíčně

Pro přepočet jsem použil nadsazený kurz za € 33 Kč a přeci jen mi vychází, že jsou na tom v Holandsku lépe – jenže zase mají limit přenesených dat. Co máte radši? Já osobně pomalejší linku a data bez limitu, limity mne znervozňují.


Takže jednotná značka ano, jednotná cena ne. Asi si projdu všechny regionální ceníky UPC a podívám se, za kolik kde svoje přípojky prodává.


PS: Nejsem v holandštině extra zběhlý, takže je možné (ač nepravděpodobné), že jsem si cenník špatně vyložil a jsou to například denní tarify 😉

ČTÚ odpovídá na moje brblání nad megadotazníkem

Nedávno jsem si tu povzdechnul nad megadotazníkem, který mi přišel z ČTÚ a který musí vyplnit každý držitel licencí na provozování telekomunikačních služeb. A z ČTÚ mi nedávno přišlo vyjádření – na článek se nějak dostali a tak se mi rozhodli vysvětlit, že nejde o byrokratickou obstrukci. To jsem ostatně ani tak netvrdil, spíš mne mrzelo, že nelze jednoduše dotazník zodpovědět tak, že jsme ještě nezačali poskytovat telekomunikační služby (a Ariga ani jen tak nezačne, byl to dávný nápad) a tudíž není co do dotazníku uvést. Místo toho jsem ho musel poctivě povyplňovat nulami. Odpověď je hojně prošpikovaná paragrafy, takže ji nebudu publikovat celou, jen výtažky toho nejpodstatnějšího (tedy pokud nepotřebujete ty paragrafy):


Statistické výkazy ČTÚ na příslušný rok jsou schvalovány Českým statistickým úřadem a zařazeny do Programu statistických zjišťování na příslušný rok, který je uveřejňován ve Sbírce zákonů ČR. Např. Program statistických zjišťování na rok 2003 byl zveřejněn ve Sbírce zákonů ČR v částce 163/2002. 



Povinnost předkládat ČTÚ výkazy statistického zjišťování vychází nejen ze zákona o telekomunikacích, ale i ze zákona o státní statistické službě ( § 10 odst. 3 citovaného zákona).


Autora článku zajímá z informačního hlediska, kde jsou zpracovaná data. Údaje od držitelů telekomunikačních licencí a od osob, které vykonávají telekomunikační činnosti podle generální licence jsou základními informačními daty o telekomunikacích ČR a jsou využity zejména pro potřeby Českého statistického úřadu, regulačního orgánu pro plnění úkolů vyplývajících ze zákona, např. pro propočty podílů poskytovatelů telekomunikačních služeb a provozovatelů telekomunikačních sítí s výrazným podílem na trhu a dále pro mezinárodní statistiku telekomunikací (zejména pro OECD, ITU, EUROSTAT a Evropskou unii).


Prvořadým zájmem zaměstnanců ČTÚ je postupovat v souladu se zákony a nikoliv se mstít provozovatelům malých sítí. Subjekty podnikající v telekomunikacích by měly znát svoje povinnosti a práva vyplývající ze zákonů ČR.


ČTÚ připomíná, že Ministerstvo informatiky připravuje pro oblast statistiky novou právní úpravu v rámci nového zákona o elektronických komunikacích


Ing. David Stádník


Moje poznámka na závěr: trochu mne vyděsilo, že mým povzdechem se musel zabývat šéf ČTÚ. Naštěstí se ukázalo, že odpověď sestavil jeden z odborů ČTÚ a David Stádník ji jen virtuálně podepisuje jakožto šéf. Z mého hlediska člověka, který sem tam do telekomunikací strká svůj frňák, je samozřejmě škoda, že ty vyplněné dotazníky ČTÚ nevydá na CDčku – byla by lahoda se v nich prohrabávat za pomoci Excelu a dívat se detailně na to, jak český telekomunikační trh vypadá. Bohužel chápu, že to by většina firem nepřenesla přes srdce, už proto, že by tím ukázala příliš ze své kuchyně, často trochu zatuchlejší, než presentují tiskové zprávy, takže takové CD je spíše mým zbožným přáním.

Znovuobživnutý Telnet

TelNet byl kdysi na počátku digitální revoluce u nás takový papírový telekomunikační magazín vpravdě nevalné úrovně, často jsem se nad ním rozčiloval. Nakonec nějak zašel na úbytě tím, že v něm nebylo co číst a bylo co číst kdekoliv jinde, navíc opravdu bazíroval hodně na placených PR materiálech. Joj, pardon, kromě toho je taky telnet terminálovým připojením, ale to sem jaksi nepatří…


Nyní ale doména Telnet.cz ožívá pod taktovkou DCD Publishing, známého především jako vydavatele měsíčníku Network Computing. Telnet.cz vychází s podtitulem „informace pro ICT profesionály“ a autory, jak tak koukám, jsou především externisté – Rita Pužmanová, Martin Zikmund, Martin Vosanajazyku Jaroš, Dáša Ruščáková a další.


Inu, podívejte se sami. Podle toho, co na telnet.cz vidím, je web věnovaný hlavně telekomunikacím a sítím, do jisté míry tedy bude konkurovat Lupě, možná Mobil.cz, ne tolik Světu sítí, oproti němuž je příliš laicky zaměřený. Většina článků mi přijde, že má blíže k publicistice a komentářům, než k hardcore síťařině. Co mi chybí, je RSS … 🙁


První pohled na web je dobrý – je hezky zpracovaný, líbí se. Druhý pohled je slabší – témata nejsou tak atraktivní a aktuální, aby mne to zaujalo, absence vlastního interního autora je tu znát. Vpodstatě vše už jsem někde jinde četl – ačkoliv uznávám, že jsem extrém čtoucí všude všechno. Výsledná otázka zní: dá to českému webu něco nového a chytí se to, nebo to jen provaří témata propíraná už jinde?


Pletu se, když pořád tvrdím, že weby musí přinášet vlastní a originální témata a vlasntí pohledy a pokud to udělají, mají mezi čtenáři stále šanci nové weby?

Telenor nabídne vlastní DSL

Když jsem tady nedávno upozorňoval na to, že se najde odvážlivec, který si přes local loop unbundling a pomocí kolokací troufne nabídnout vlastní řešení DSL služby, nevěřili jste mi. A je to tady. Smlouvu o LLU podepsal 5. prosince s Českým Telecomem Telenor Networks, firma ostatně již v ústřednách Telecomu montuje své vlastní DSLAMy a propojuje je pevnými linkami do své sítě. Celé DSL pojede tedy v režii Telenoru jako alternativa k tomu telekomáckému. Telenor je u nás ale velkoobchodní prodejce, takže konkrétní nabídky budou záležet na jednotlivých ISP, zda a za jakých podmínek DSL od Telenoru poskytnou. Nicméně už nyní je zřejmé, že jedním z nabízejících bude Nextra.


Služby Telenor DSL mají být v provozu v prvním čtvrtletí 2004 v Praze, postupně by měla přibývat další města.


Pronájmy metalických linek alternativními operátory v zahraničí obecně neznamenaly žádnou cenovou bombu, mimo jiné také pro vysokou cenu za měsíční pronájem takové linky. Výjimkou je právě ADSL, kde jsou měsíční ceny podstatně vyšší, než běžný telefonní paušál, takže právě v DSL se službě LLU daří podstatně lépe (i když většinou také žádná sláva).


Bude velmi zajímavé sledovat nabídku služeb od alternativního firmy – konečně budeme moci na praktickém příkladě sledovat, zda se dá ADSL udělat lépe, než jak ho nabídnul Telecom. Troufám si ale soudit, že Telenor by do toho businessu nešel, kdyby se mu zdálo, že nabídka a pozice Telecomu je nedostižná…

Bluetone Angel v dalších čtyřech městech

Další čtyři města jsou pokryta službou Angel Českých Radiokomunikací: Liberec, Pardubice, Olomouc a České Budějovice.


V Pardubicích je vysílač umístěn na střeše telekomunikační budovy TKB na Masarykově náměstí, takže signál pokrývá nejen celé Pardubice, ale také široké okolí, například Heřmanův Městec, Přelouč, částečně Chrudim a téměř polovinu Hradce Králové.


V Liberci je vysílač umístěn na Ještědu, takže pokrývá nejen téměř celý Liberec, ale také například Tanvald.


V Olomouci je vysílač umístěn přímo ve městě na výškové budově Tesco v Jeremenkově ulici, takže signál pokrývá asi dvě třetiny města, ale také obce severozápadně o Olomouce – například Litovel, Uničov nebo Bohuňovice.


V Českých Budějovicích je vysílač umístěn na budově ČRa na Pražské ulici, takže signál pokrývá nejen velkou část Českých Budějovic, ale také další obce ve směru na Český Krumlov.


Angel je zajímavá služba – především proto, že nepotřebuje přímou viditelnost, takže ji lze v pokryté oblasti instalovat prakticky vždy. Navíc ji ČRa nabízejí za velmi solidní ceny a tak jedinou vadou na kráse je v současné době akutní nedostatek modemů pro připojení do služby. Měsíční ceny začínají u patnácti stovek bez DPH, přehled cen je kupříkladu zde.

Na jiné ADSL raději zapomeňte…?

V pátek vydané materiály ČTÚ věnované ADSL dnes plní většinu serverů. Nejdále je na tom samozřejmě Jiří Peterka na Lupě, jehož názor asi nejlépe shrnuje nadpis prvního článku Na jiné ADSL raději zapomeňte.


Studie ČTÚ věnovaná porovnání cen za ADSL ve světě a u nás budí rozpaky, dlužno říci, že oprávněné. Viz Peterkovo Cenové srovnání ČTÚ: jsme na průměru? nebo Miloslav Sova na Živě Kde udělal ČTÚ v analýze ADSL chybu? Cituji tři Sovovy argumenty:



  1. Studie se zabývá pouze cenami služeb ČTc s objemovými limity a nezabývá se jeho službami bez limitu. Pokud by tedy ČTÚ provádělo stejné srovnání podle nových cen Českého Telecomu ( kde došlo k výraznému zlevnění bezlimitních variant), ve srovnání by se to vůbec neprojevilo (ani nemohlo). Naopak, kdyby si Telecom účtoval třeba milion měsíčně, závěr studie by nutně musel být stejný.

  2. Tam, kde se v nabídce zahraničního operátora nevyskytovala varianta s limitem, použil variantu bez limitu. Za žádných okolností však nelze míchat limitované a nelimitované varianty, už tento prohřešek sám o sobě znehodnocuje celou studii.

  3. Studie dochází k závěru, ze ceny služeb ČTc s objemovými limity jsou na průměru se zahraničím. I kdyby tomu tak bylo, neopravňuje to ČTÚ k tomu, aby prohlásilo, že všechny ceny ADSL od ČTc jsou na evropském průměru (když nevzalo do úvahu ceny neomezených služeb).

Otázka ale také je, co jste (jsme) od ČTÚ čekali. Že najednou po roce propírání ADSL a Telecomu bouchne někdo v ČTÚ pěstí do stolu a hlasem mocným zakřičí Berdáre, Berdáre, takhle tedy ne, zítra slevníš, nebo potáhneš prodávat IQčka do Slušovic!? ČTÚ dost těžko mohlo přijít s něčím zásadně kritickým, už proto, že by si tím samo muselo pomazat hlavu a kajícně doznat, že ani v případě ADSL neprojevilo nějakou přesvědčivou rozhodnost a akceschopnost. ČTÚ především mělo už kdysi dávno definovat jasné podmínky, za nichž by rádo vidělo ADSL na českém trhu, jednat se mohlo od roku 2000, kdy bylo jasné, že Telecom ADSL pořizuje. Dneska už logicky je všechno ve vleku toho, že Telecom vždy může svým svůdným cvachovským úsměvem zaševelit, že tohle jeho technologie a řešení neumožňuje.


Ale snad tak zle nebude. Některé firmy se rozhodly čekání na technologicky únosnou podobu ADSL vzdát a mezi tím vším se dohadují s Telecomem o namontování vlastních DSLAMů a přípojek na vybrané ústředny.  Dokonce „se říká“ (to je hezký novinářský eufemismus), že velké teleco firmy, které nabídly ADSL bez limitu, to dělají z toho důvodu, že najaře suše zákazníky přehodí z ADSL Českého Telecomu na vlastní řešení. Pokud budou mít vlastní DSLAM na ústředně, už by v tom nebyl velký problém.


Počítat s tím, že Telecom v dohledné době ze své parodie na ADSL udělá obecně použitelnou službu, bych zatím označil za přehnaný optimismus. Minimálně do té doby, než mu na té službě budou překážet zákazníci…

Karneval hlásí zájem o broadband internet

Karnevaláci rozesílali tiskovou zprávu s tím, jak roste zájem o služby broadband internetu této kabelové sítě. Kabeloví sítě u nás nabízejí rychlý internet o podstatně lepší kvalitě, než PDSL (nové označení technologie Parodie DSL) dodávané Telecom. I proto ten zájem – lidé se namlsají, připojí si ADSL, pak zjistí, že jim dodali PDSL a  jak jim to nefunguje (jako třeba Artur Dent v Brně, který už se rozhlíží po někom, kdo alespoň zajistí připojení do internetu, když už ne rychlý internet).


Karneval od září zprovoznil dalších 55 tisíc zásuvek vysokorychlostního internetu. Internet TURBO 600/150 kbps je tak od září nově dostupný v 25 tisíci zásuvkách v Brně, 10 tisíci v Ostravě a nyní 20 tisíci v Mostě. Karneval v těchto městech postupně zprovozní ještě dalších 35 tisíc zásuvek. Dohromady s nově vybudovanými zásuvkami tak bude na přelomu roku vysokorychlostní internet od Karnevalu dostupný ve více než 180 tisíci domácnostech. Karneval má nyní na 270 tisíc zákazníků kabelové televize, celkový počet domácností připojených ke společné síti dosáhl 500 tisíc. Společnost tak nabízí své služby zhruba 1,2 milionu obyvatel České republiky.


„Na přelomu roku 2003 se na vysokorychlostní internet Karnevalu bude moci připojit na 180 tisíc domácností. Náš harmonogram se nám daří dodržet. Zaznamenáváme také čtvrtroční 22 procentní nárůst zákazníků internetu,“ řekl Dušan Jelínek, obchodní a marketingový ředitel Karneval Media.

Tak jak jsme dopadli s Digital Access Index (DAI)?

ITU dneska publikovalo konkrétní čísla svého DAI ranku, tedy Digital Access Indexu, čísla vyjadřujícího dostupnost a rozšířenost moderních informačních a komunikačních technologií. S jeho sestavováním si vyhrál docela dlouho, takže to vypadá, že mu můžeme docela věřit, je publikovaná přesná metodika. DAI index hodnotí rozšíření infrastruktury, dostupnost internetu jako cenu vztaženou na HDP/hlava, znalost, kvalitu (celková zahraniční konektivita a procento broadband uživatelů) a nakonec procento uživatelů internetu.


Zajímavým a pro mne očekávaným překvapením je pozice Jižní Koree, ta se totiž dostala na čtvrté místo, těsně za Island. První tři pozice obsadilo Švédsko 0.85, Dánsko 0.83 a právě Island s 0.82 body DAI.


DAI index je rozdělený do čtyř kategorií, tedy na vysoký, vyšší, střední a nízký přístup (resp dostupnost moderních technologií). Z postkomunistických zemí se do první kategorie propracovalo jen Slovinsko, které těsně stíhá Francii a vysloužilo si tak mírně překvapení komentář v tiskové zprávě ITU.


Nedá se říct, že bychom dopadli nějak excelentně a ani jsem to nečekl. V celkovém pořadí 178 zemí jsme na 39 místě, na třetím ve střední a východní evropě a to za Slovinskem a Estonskem. Český DAI je na 0.66, tři body za námi strácí Maďarsko, další čtyři pak Polsko. Našimi těsnými sousedy je Malta a Řecko, před námi je například i Kypr.


Netřeba se šířit o tom, proč jsme dopadli, asi je to všem jasno. Optimista by řekl, že oproti Polsku a Maďarsku jsme na tom lépe, já bych dodal, že penetrace DSL je u nás vyšší dokonce než za vlády Karla IV – a to mu říkáme otec vlasti. Ergo, měli bychom se poměřovat s těmi, s nimiž chceme soupeřit a ne s těmi, které málem pouštíme před sebe…


Další studium DAI můžete provádět přímo na stránkách věnovaných DAI indexu 2002.

Jaký bude DAI rank pro ČR?

ITU publikovalo první informace o takzvaném DAI ranku, tedy Digital Access Index. DAI rank je číslo, jímž ITU označuje dostupnost a přístupnost moderních informačních a komunikačních technologií v jednotlivých státech světa.


DAI rank bude představen zítra, ale plné publikování DAI ranku včetně hodnot pro jednotlivé země bude zřejmě až v polovině prosince na World Summit on the Information Society (WSIS) v Ženevě. Moc by mne zajímalo, jaký DAI rank bude mít Česká republika, takže už se těším těším, copak nám vypadne a jaký názor na nás bude ITU mít…
Zdroj: zpráva ITU.