Obchodní boti se stávají stále důležitějším prvkem obchodování s kryptoměnami, i když jsou zatím pod rozlišovací schopností začátečníků. A stojí za to o nich vědět. Pokračujte ve čtení článku…
Vloni (!) jsem se na chvíli vrátil ke své zálibě, analýze dat ze sociálních sítí. A podezření se stalo jistotou. Virální šíření není vůbec virální tak, jak ho většinově chápeme. Představa, že váš odkaz si budou šířit tisíce lidí po sociálních sítích a tím se stane navštěvovaný, je z poloviny mimo realitu. A pro marketing na sociálních sítích je to důležité říct si to.
Teorie virálního šíření říká, že stačí odkaz rozšířit mezi dostatečně velký počet lidí a ti jej začnou sami šířit dál, pokud má alespoň nějakou chytlavost. Ti, kdo pracují s marketingem v sociálních sítích, mají určité latentní podezření, že takhle to nefunguje, protože to vidí na datech, zadavatelé ale tu představu mají: pošleme odkaz pár lidem a za pár dní budou davy na webu či službě.
Nebudou.
Ve skutečnosti má běžný uživatel sociální sítě téměř nulový virální potenciál. Jeho příspěvky i sdílení vidí pár lidí a i ti mu nepřikládají velký význam. Rozhodující je až to, když informaci sdílí nějaký vlivný (alfa) uživatel sociální sítě, který disponuje sociálním kapitálem: dostatečným počtem propojení a reputací, důvěrou lidí. Teprve, když takový alfauživatel odkaz sdílí, stane se navštěvovaným a dále sdíleným.
Proč?
Odkazů jsou mraky. Chce to dobrý důvod, proč věnovat svůj omezený čas právě tomuto odkazu. Fakt, že jej sdílí někdo, koho považujete za zajímavého, je dobrý důvod. A pokud vidíte ještě hromadu lajků, je to jen potvrzení. A pokud jste první, je to příležitost být první, kdo vyhodnotí, zda se i tentokrát alfa uživatel trefil.
Samozřejmě, že viralita do jisté míry funguje. Jsou více či méně lokální celebrity. Pokud někdo píše o jednom oboru, tu a tam jeho informaci přepublikuje i globální celebrita. Výhodné je to pro oba. Globální celebrita ukazuje, že má přehled a vidí důležité věci. Výměnou za to potvrzuje reputaci lokální celebrity. To je také důvod, proč stačí něco dělat dostatečně dobře, dostatečně dlouho a dostatečně výjimečně, aby si vás někdo všiml (pokud nežijete na pustém ostrově).
Odtud pravidlo, že sociální kapitál je monetizovatelnýJen to funguje mírně jinak, než se před lety předpokládalo – těch lidí, kteří něco rozšíří, není nekonečně. A je dobře na to pamatovat.
Na #metoo mě fascinovaly dvě věci:
1) Jak rozšířené a tolerované je sexuální obtěžování a násilí
2) jak moc se i inteligentní lidé tváří, že mají problém poznat hranici mezi seznamováním a obtěžováním
Je to pro mne jedno z největších letošních zklamání z Česka.
Charakterizuje ho ztráta povědomí o spojitosti morálky a etiky na straně jedné a štěstí a blahobytem na straně druhé. Nejde o to, že by takoví dokonalí andělé museli být všichni, jde o to, aby bylo co nejméně takových, kteří nejsou a otravují vzduch názory jako „říkala si o to“, „když říká ne, myslí ano“ – protože to je ten samý jed jako „kdo nekrade, okrádá rodinu“ nebo „poslal bych je do plynu“.
Když tenhle způsob řeči tolerujeme, připouštíme tohle uvažování. Když se takhle uvažuje, byť u menšiny, tak se to taky jednou stane. I komunisty v Česku nebo nacisty v Německu zvolila statistická menšina.
Jestli vás teď napadla výhrada začínající „ale“, tak vás napadla špatně. Není žádné ale na obzoru. Jen chybná úvaha. Například o tom, že když se po startu kampaně v médiích zvýraznily i falešné obvinění, že je to spojitý problém. Není. Zlo A nemá spojitost se Zlem B – když budeme tiše tolerovat znásilnění, jak to dnes děláme, rozhodně se neztratí falešná obvinění, jen se přesunou do jiné oblasti. Špatně jsou obě zla, ale nejsou propojená, stejně jako nemůžeme ignorovat vraždy jen proto, že někdo může obvinění z vraždy použít jako falešné a vidírací.
Tohle je moje odpověď na to, proč jsme si zvolili Babiše i Okamuru. A co se musí udělat pro to, abychom si je příště nezvolili. Znovu pochopit vztah mezi morálkou a štěstím. Můžeme začít u #metoo.
Se psaním o bitcoinu je to teď těžké. Je to přesně ta zlomová doba v Česku, kdy se „přes noc objevila“ revoluce ve finančnictví. Co na tom, že je za ní mnoho let tvrdé práce, prostě se zjevila přes noc. A rychle naskakují ti, kdo chtějí jet nahoru na vlně. I v psaní a moudrých úsudcích. A protože všechny takové jevy jsou u nás tradičně revoluce přes noc, je těžké je rozlišit. Ty, kdo o tom něco vědí a ty kdo jsou lekci před vámi. Proč? Pokračujte ve čtení článku…
Nakousl jsem v pondělí umělou inteligenci v autonavigaci Waze. Dneska bude zase řeč o umělé inteligenci strojů a robotizaci lidí, snad ale pochopitelně všem (tedy do určitého bodu). A omlouvám se, asi to bude delší. Pokusím se vysvětlit, proč se nás budou muset inteligentní stroje pokusit zabít. Pokračujte ve čtení článku…
Včera jsem byl na udílení cen Křišťálové Lupy. Jedna z mála společenských akcí, kam se dostanu. A tohle bude o několika lidech z té akce. Pokračujte ve čtení článku…
Představte si, že máte elektronického asistenta, kterému dáte přístup do vašeho kalendáře i emailu, on tím zjistí, koho máte rádi a začne vám každý týden v neděli večer připravovat agendu na příští týden. Navrhne vám, s kým jít na oběd, komu poslat přání k narozeninám či k nové práci. Vy to můžete upravit, jenže fakt je, že s Bárou je fajn, už jste ji dlouho neviděli, oběd s ní je dobrý nápad. A s Lukášem jste v hospodě taky dlouho nebyli. A neprošvihli jste narozeniny mámy. I dárek vám to navrhlo.
Zajímavé na té myšlence je několik věcí.
Za prvé, takové programy už jsou, sice v různém stupni kvality a zveřejnění, ale zlepšují se a netřeba pochybovat o tom, že jednou dosáhnou požadovaného stupně kvality.
Za druhé je zajímavé sledovat, jak se k takovému programu budete chovat. Viděl jsem krátký výstup testů z Apple, kde se ukázalo, že v rozmezí 3-8 týdnů takovému programu povolí naprostá většina uživatelů vést komunikace autonomně. A to dokonce i tehdy, když program generuje chyby – prostě pak lidé šli na schůzku, kterou by si sami úplně nenaplánovali. (Apple ovšem test generovalo skupinou psychologů místo umělé inteligence, chtělo jen zjistit, jak se budou lidé chovat.)
Třetí otázka byla spokojenost. Většina testovaných uvedla, že program významně zlepšuje jejich životní spokojenost a partnerské vztahy. Menšina si stěžovala na časovou zátěž, kterou jim osobní schůzky generují, úpravou software na nižší počet osobních schůzek se i oni stali spokojenými uživateli. Jiné větší výhrady nebyly.
Čtvrtá otázka je ještě zajímavější. Co se stane s naší vnitřní entitou, kterou jsme dosud označovali za svobodnou vůli? V okamžiku, kdy jsme přistoupili na to, že počítač ví a zorganizuje vše lépe a my to jen provedeme, jsme ještě obdařeni svobodnou vůlí? Je manifestací svobodné vůle skutečnost, že můžeme vždy schůzku navrženou strojem zrušit, vzít zpět? Je svobodnou vůlí souboj mezi tím, chovat se sobě prospěšně na návrh druhých a chybně na protest proti lepšímu návrhu? Budeme si raději vědomě škodit, jen proto, že tím vyjádříme svoji svobodu? A neděláme to už?
Otázka pátá: jak se k sobě budeme chovat ve chvíli, kdy víme, že velkou část osobní komunikace začíná stroj? Vadí nám přání nebo pozvání, které nerozlišíme od autentického, když ho podle stroj v zastoupení člověka?
A otázka šestá, asi nejzajímavější. Když se takový asistent osvědčí, kde se to zastaví? Necháme jej řešit stále více svých osobních věcí, abychom měli čas na práci? Pracovních, abychom měli čas na sebe?
Budou naše životy hodnotnější, když je povedeme tak, jak nám budou stroje předepisovat se zahrnutím všech našich nejniternějších osobních preferencí, i těch, které si vědomě neuvědomujeme, nepřipouštíme?
Udělejte si mentální cvičení a tyto otázky si zodpovězte. Můžete si to přidat na profil Facebooku a za rok, dva, šest, deset vám to FB připomene. Uvidíme/te, jak se budou vaše preference měnit 🙂
PS: Ten problém už fakticky existuje, jen v jednodušším levelu a jmenuje se Waze (jo, ta autonavigace). O tom, jak se to ve Waze projevuje a jaké jsou s tím zkušenosti, zase někdy příště…
Nikdy před tím mě to nebralo. Skladování větších kryptočástek jsem nechal na cold wallet, případně zkušeným kolegům, na menší jsem prostě měl aplikaci v mobilu. Jenže pak jsem přešel z Androida zpět na iOS a znervózněl jsem.
Byl to původně marketingový buzzword americké firmy National Instruments, která se tím snažila prodat více svého počítání: Big Analog Data, Velká analogová data. NI dokládala, že firmy mají hromady dat z analogových senzorů a těm datům je třeba porozumět. Dojímavý příběh automobilu Landrover, z něhož v reálném čase padají data z pětiset senzorů a NI dodalo udělátor, díky němuž automobil jezdí. Laurin s Klementem by si mohli hlavu ukroutit údivem, že jim auto jezdilo i bez toho.
TL;DR: Posledních 15 let výrazně roste zaměstnanost antropologů v technologických firmách. Při návrhu produktu je potřeba někdo, kdo rozumí tomu, jak lidé v různých kulturách mohou chtít zařízení či službu používat. Největší zaměstnavatelé: vláda, Apple, Microsoft. V Česku ale chováme k softskills často opovržení a mezi techniky jsou brány nezřídka jako méněcenné. Pokračujte ve čtení článku…
TL;DR: softwarové EULA a DRM se stávají omezením soukromého vlastnictví, neboť software je dnes součástí skoro všeho. A vlastně to nikoho nepřekvapuje a nikdo to nerozporuje. Bude soukromé vlastnictví zase výjimečné, jako tomu bylo většinu historie lidstva?
Zaměstnanec Google sepsal obsáhlý elaborát o tom, že ženy se moc v IT neuchytily. Poukazuje na řadu důvodů. Google reagoval s drobným odstupem a problém vyřešil: zaměstnance vyhodil, protože „porušil řád firmy“. Teď firma dostává pěknou čočku ze všech stran. Já těch deset stran jeho zprávy pročetl a viděl jsem v tom hlavně kritiku způsobu vzdělávání žen v oblasti technických věd. Sorry, je velmi těžké čekat stejný výkon od dvou jedinců, jejichž celoživotní vzdělávání se diametrálně lišilo a to zatím vypadá jako fakt podmíněný celospolečensky (nikoliv biologicky). Považuji za fér to konstatovat a zabývat se tím.
Krok Google považuji za alibistický, zbabělý a nešťastný pro všechny, včetně člověka, jemuž se firma pokusila zničit život. Připisuji si to na dlouhý seznam důvodů či spíše důkazů, proč už delší dobu považuji Google za zlo. #googlemanifesto
ICO je způsob, jak (zejména) blockchainové společnosti mohou sehnat peníze mimo klasické finanční sféry. Je to drobná ekonomicko-společenská zajímavost na pomezí revoluce, hry a podvodu, tak jako momentálně všechno kolem kryptoměn. ICO je odvozeno zcela nepokrytě od IPO, veřejného úpisu akcií, protože nejčastější výklad toho slova je vlastně veřejný úpis elektronických podílů. Je to způsob, jak podpořit něčí podnikání výměnou za podíl na výnosech, potenciál růstu vašeho podílu nebo jen za dobrý pocit. Pokračujte ve čtení článku…