PR T-Mobile jsou pěkné trubky

Hned musím předeslat, že řeč je o britském T-Mobile, ne o tom českém. Britský T-Mobile totiž se spuštěním služby web ‘n’ walk do jeho 3G HSDPA sítě prohlásil, že používání služeb instantních zpráv (IM jako ICQ, AIM atd) nebo VoIP je důvodem k rozvázání smlouvy:

Use of Voice over Internet Protocol and Messaging over Internet Protocol is prohibited by T-Mobile. If use of either or both of these services is detected T-Mobile may terminate all contracts with the customer and disconnect any SIM cards and/or web ‘n’ walk cards from the T-Mobile network.

Britský T-Mobile nejprve tuto podmínku nekomentoval, později se na internetu objevila vysvětlení, že zákazníci T-Mobile by neocenili, že služby IM a VoIP nejsou dostatečně kvalitní. „Internetová telefonie je jako technologie teprve ve vývoji. Z našeho pohledu zatím není natolik kvalitní, aby dokázala zákazníkům v naší síti zajistit dostatečně vysoký standard služeb,“ sdělili zástupci operátora novinářům (referuje Mobil.cz).

V každém případě to bylo krajně nešťastné.

Tak především zákazníkům to musí připadat, že někdo v britském T-Mobile utrpěl vážný úraz hlavy. Co je komu v T-Mobile, jak člověku běhá IM nebo VoIP? Co kdyby se raději starali o to, jestli jim vůbec běhá hlasová služba? Samozřejmě, že nic – T-Mobile UK se nemusí bát, že by někdo IM nebo VoIP nadužíval, datový limit je tu 2GB dat, takže zákazník oříznut v základu je.

Tradičně jde o prachy. Takové ICQ je pěkná svině na výnosy. Psát si z mobilu přes ICQ (či jiný IM) a přes SMS je sakra rozdíl pro ARPU. Uživatelé si toho povšimli. Operátorům se rozmach IM daří důstojně sabotovat dvojím IM standardem. Wireless Village se nechytila díky masivnímu bojkotu ze stran operátorů. Ti nedávno přišli s novou iniciativou na druhý mobilní IM klient, který je technicky mnohem lepší, než WV (nikdo neví v čem, protože standard ještě neexistuje) a kromě jiného má již v základu paušální zpoplatnění odchozích zpráv. Ty příchozí jsou zdarma. Arun Sarin vysvětlil, proč to tak je – aby se zabránilo spamu, protože spamer by si ho musel zaplatit. Děkujeme, Arune, spasiteli vsego mira.

Drobnou nevýhodku můžeme u nového standardu spatřovat snad jen v tom, že ho budou podporovat jen chytré telefony. Alespoň zatím. Implementace totiž bude náročná na hardware, což by autory Jabber protokolu asi překvapilo. Ti ale nemuseli myslet tak dalece a hluboce, jako Arun Sarin – zejména hluboce do našich kapes. Co na tom, že klienti pro Wireless Village jsou dnes v každém druhém sebehloupějším mobilu. Je třeba odluka mobilu od sítě – jen tak se lidem zatrhne ta pošetilost, jako je IM na mobilu.

Dost nářků nad IM. Zlí jazykové říkají, že hlavní důvod omezení u T-Mobile UK spočívá v tom, že firma chce představit vlastní verze těchto služeb.

Jenže to všechno zanechává nepříjemnou pachuť v ústech. Jakákoliv omezení na bázi provozovaných služeb byla vždy uživateli na internetu vnímána velmi negativně. Něco jiného je datový limit a něco jiného je znemožnit používání určitých služeb. A Evropská komise je momentálně v ráži, nějaká oběť by se šikla.

S mobilními telefony je to totiž zajímavé. V zásadě pořád nám totiž operátoři prodávají jedno a to samé, pouze ceny se různí. Telefonní hovor i internetové připojení je (když odmyslíme propojovací poplatky) pro síť stejná zátěž. Přesto, kdybychom od koncových cen odpočetli právě ty propojovací poplatky, je cena za internetové připojení, za telefonní hovor, za WAP nebo hovor do hlasové schránky diametrálně odlišná.

Operátoři to zatím šalamounsky vysvětlovali tím (pokud se někdo omylem ptal), že pro provoz těchto služeb musí nakupovat drahou jednoúčelovou techniku. Pro odesílání SMS potřebují SMS centrum, pro WAP potřebují WAP bránu, na internet zase media gateway server a na hlasové hovory ústřednu. Každá tahle hračka se jinak amortizuje, jinak stojí a jinak se používá, což umožní operátorům bez uzardění účtovat za WAP desetinásobek ceny, co za internetové připojení, ačkoliv v principu je to z hlediska rádia sítě totéž.

Podobné rozlišování cen jsme tu již jednou měli. Před sto lety ho zavedly elektrorozvodné závody, to byl trh s elektřinou mladý. Pokud jste chtěli elektřinu na svícení, stála jiné peníze, než elektřina pro zásuvky spotřebičů. Důvod byl jednoduchý: zatímco svítit se musí večer, spotřebiče se používají běžně přes den, takže jejich spotřeba je rovnoměrnější. Mělo to svoji logiku. Večer byl nápor na svícení, takže bylo potřeba mít připravenou další elektrárnu, která přes den stála a nesplácela se tedy investice do ní.

Postupem času se samozřejmě vyskytla řada metod, jak toto obejít. Z pohledu energofirmy bylo krajním svinstvem připojení světel na zásuvkový rozvod – existence dvou či tří okruhů umožňovala oddělenou tarifikaci. Jenže tací filutové se našli. Ještě, než energetici investovali do zařízení zvyšujících cenu žárovek na dvacetinásobek a zamezujících svícení zásuvkovým proudem, se to vyřešilo samo, protože vhodným balancováním zátěže začalo být jedno, k čemu tu elektřinu zákazníci používají. Rozdílné sazby nám ale vlastně přetrvaly dodnes pro akumulační vytápění nebo v podobě časově omezených slev. Dnes se jim ale moderně říká množstevní sleva.

Dlužno říci, rozdílné ceny služeb neodůvodnitelné rozdílnými cenami na předávacím rozhraní nebo cenami právě onoho rozhraní, budou trnem v oku bdělého regulátora – až tento se stane bdělým. T-Mobile UK si nakálel prohlášením o tom, že zákazníci nechtějí laciný VoIP a IM do vlastního hnízda.

Teď si jistě říkáte, jak by to napsal ten pán všechytrý a velekněz skromnosti, když to tak sžíravě sepsul.

Nu, také jsem o tom přemýšlel. Asi bych si vzal příklad z Humprey Applebyho. Zaprvé je třeba mlžit, zadruhé zkoumat, zatřetí přijmout patřičná rozhodnutí.

T-Mobile měl informovat, že s ohledem na povšechně nebezpečný charakter VoIP a IM, který používají ke své komunikaci i teroristé a živly nekalé, je třeba důkladně prozkoumat, jak zajistit provoz těchto služeb nejenom s ohledem na přání zákazníků,ale také s ohledem na bezpečnostní politiku státu, boj proti terorismu a požadavky vyplývající z licence. Neprodleně po této analýze bude provoz těchto služeb upraven v souladu se zjištěními.

Jen je třeba tohle odůvodnění rozepsat na další tři stránky, ale to by neměl být problém…

Ostře s postojem britského T-Mobile kontrastuje postup sítě 3 Hutchisonu. Ta uzavřela pakt se Skype o podpoře a Skype je v síti 3 podporován a předinstalováván. Ještě lépe se mu bude dařit, až se na trh dostanou první 3G telefony s podporou Skype via Windows Mobile nebo nově se Symbianem. Ještě do konce letošního roku má být na trhu speciální Nokia s podporou Skype v 3G/WiFi – Nokia na ní spolupracuje se Skype.

Telekomunikace jsou těsně před další bublinou

O víkendu jsem trochu pracoval s tabulkami výkonu telco ekonomik. Anžto je duben, už byly updatované o celoroční výsledky za rok 2005. Telekomunikace utěšeně rostou. Zachtělo se mi oslavně křičet, jak se máme dobře. Jenže pak jsem si ty statistiky prošel hlouběji. Ne podle firem, podle zemí. Ale strukturálně. Podle segmentů, příjmů a výdajů na technologie. Už to bylo mnohem méně povzbudivé čtení. Následuje výklad, proč si myslím, že nás do tří let postihne další obrovské zemětřesení v telekomunikačním sektoru.

Výdělečných technologií bylo málo…

Telekomunikace (teď mluvím spíše o těch mobilních) potkaly od roku 1995 zhruba čtyři megadůležité událostí, na kterých vydělaly všechny sféry „ekosystému“, tedy jak dodavatelé, tak operátoři, tak zákazníci: hlas, SMS, roaming a paketová data.

U většiny je asi jasno. Paketovými daty myslím zavedení GPRS/EDGE do GSM sítí, případně ekvivalent na CDMA, nemyslím tím 3G. Co mají tyhle čtyři skupiny shodného? Tak především to, že tyhle výdělečné události se udály naposledy před pěti lety (paketová data). Podruhé to, že všechny tyto služby patří do kategorie „enablers“ – tedy „umožňovače“, nikoliv do kategorie „consumable“ – „konzumovatelné“. Na všech těhlech službách je důležité mít ještě něco navíc, protože samy o sobě nejsou k ničemu, nejsou v pravém slova smyslu službami, to jsou jen ve smyslu fakturačním.

Důležité je také vědět, že první tři služby zvládly tvorbu obsahu na bázi C2C – consumer to consumer. Jeden člověk posílal SMS nebo volal tomu druhému a tím se „vytvářel obsah“. Operátor neměl žádné další náklady s tvorbou tohoto obsahu.

Pokračujte ve čtení článku…

Tak jsem si vyzkousel HSDPA

Na vystavisti jsem ukoristil neci notebook IBM vybavenz kartou Globe Trotter s podporou HSDPA. A protoze tu ma Qualcomm spolu s Vodafone rozchozenou implementaci HSDPA, tu jsou prvni vysledky ze speedtest.cz: download rychlost: 1 107 kb/s (138,3 kB/s) a upload rychlost: 113 kb/s (14,1 kB/s). Ping na Google.com se pohybuje dost vysoko, kolem 120 az 200 ms, ale je nas tu na tom HSDPA fakt hodne, protoze po pondelnim vypadku site jej pouzivaji i vsici novinari na mistnich masinach.

Podobna cisla jeste hodilo mereni pres dsl.cz a upresnilo prumerny ping na 187 ms. Takze konec HSDPA pokusum, mam schuzku se Steve Ballmerem, tak abych ho nenechal moc dlouho cekat [ani dalsich tisic ucastniku schuzky] …

PS sorry, notes nemel czech keyboard.

Kterak jsem si vychutnával počteníčko Live! portálu přes 3G

Chtěl jsem si včera vychutnat oficiální 3G pošušnáníčko od Eurotelu. Nejprve jsem se málem zmrzačil při laborování se Siemens U15 – ne a ne na něm rozchodit prohlížení wap stránek. Ani oficiální konfigurátor na stránkách Siemensu mi nepomohl, telefon vždy zkrachoval. Došlo mi, že bude třeba použít pro užívání si UMTS nějaký o pár let mladší mobilní telefon a Nokia 6680 mi k tomu přišla ideální. Přendal jsem SIM karty a hned jsem vyzkoušel videotelefonování s Honzou Řežábem. Bylo to fajn, prošli jsme se virtuálně svými kancelářemi – videotelefonie překvapivě zaujala více, než když jsem to viděl naposledy. Holt je lepší to testovat se živým člověkem, než s nějakým statistou. Ovšem zaujala taky proto, že stála korunu za minutu, což je dobrá legrace, při osminásobku (což má být oficiální sazba) bychom se nebavili tak dobře (natož dlouho).

Pak byl čas na oběd, rozhodl jsem se být průkopníkem a místo novin za 10 Kč si číst digitálně a moderně Eurotel Live! 3G portál za pět halířů za kilo.

Neměl jsem to dělat.

Což o to, služba fungovala fajnově, data létala jako kdyby měla průjem, však v nejbližších deseti základnovkách jsem byl jediný 3G zájemce. Dokud jsem si surfoval, bylo to fajn. Závady přišly v okamžiku, když jsem se rozhodl stahovat video. Klip Vladka z VyVolených byl fajn, stáhl se prakticky ihned, akorát 20 Kč za třicet vteřin videa mi přišlo dost. Ale co už, je to moderní. Pak jsem si šel zkusit pustit Óčko, tedy televizi, byl jsem zvědavý na stream.  

Moje zvědavost neměla být ukojena. Telefon řadu minut šrotoval, pak spustil Real Player, vyžádal si odpojení WAPU a  pak už mi jen oznámil, že přístup byl odmítnut. Chvíli jsem labovoval, abych zjistil, že Real Player má nastavený vlastní profil pro data a to se asi Eurotelu nelíbí, když se RP připojuje přes APN T-Mobile. Ručně jsem to přenastavil a opakoval proceduru s tichou modlitbou k bohu Eurotelu, aby mi nebylo oněch 20 Kč účtováno znovu (dodnes nevím, zda byla vyslyšena). Nefungovalo to zase. Prolezl jsem veškerá nastavení znovu v podezření, že Real Player minule nepochopil, že chci úpravy uložit, ale pochopil. Tentokráte mne odmítal Live! portál pustit stream. Totéž se opakovalo se streamem kamer dopravního zpravodajství, u něhož navíc byla chybně uvedena cena, což bych já prominul, ale ostatním se asi nelíbí záměna jednorázové platby 1 Kč a platby 1Kč za minutu. Obecně by mohl být portál v cenách trochu sdílnější a informovat o tom, za jak dlouho ta platba je. Chjo, tohle kdyby udělal content partner 🙁

Trochu mne štvalo, že mi několikrát za dobu mého surfování přišly SMS. Jenže tohle číslo jsem nikdy moc nepoužíval, takže jsem se na ně ani nedíval, určitě to nebude nic důležitého. Jak tragicky jsem se mýlil.
Když mi došlo, že na hypermoderní Nokia 6680 si streamované video Eurotelu nespustím a z nabídky tří her si nevyberu, přinesli mi konečně jídlo. Rozhodl jsem se odpočinout od surfování a pročíst si SMS. Nebyl to dobrý nápad, protože jsem se vzápětí opařil polévkou, první sms zněla: Za použití Go GPRS jsme vám odečetli 157 Kč. Huh, to jsem si hustě zasurfoval…

Pročetl jsem si další SMS a ukázalo se, že Eurotel mne skásnul o 350 Kč za moje předobědové surfování, což mi vyšlo, že jsem sosnul cca 17 MB dat. Počítadlo v telefonu hlásilo zhruba desetinu. Na druhou stranu bylo příjemné, že na kartě jsem původně měl kredit 200 Kč, takže zářez šel i pod čaru ponoru Eurotelu. Když jsem šel z oběda, málem jsem neodolal nutkání hodit SIMku do Botiče…

Následoval telefonát na infolinku. Probojovat se na Go linku k živému operátorovi, chce pevné nervy nebo detailní znalost menu, ideálně obojí. A především hlasitý odposlech telefonu, protože jinak musíte čtvrt hodiny mobil držet u ucha.

Slečně jsem vysvětlil svůj problém, slečna pravila, že o tom vědí a že se poradí. Ukázalo se, že někdo včas neotočil tím správným kolečkem (nebo to bylo kolečku jedno, že se jím otáčí) na ústředně a lidem se účtovala normální sazba 30 haléřů za KB místo snížených 5 haléřů. Vyreklamovali mi to a moje surfování včetně zaplacení Óčka na které jsem se nemohl koukat, přišlo na 70 Kč. Nekupte to.

Po drobné konzultaci ve firmě mi bylo doporučeno používat mongolské HSDPA, které je v našich sítích hojně instalováno. Při něm se používá session initiated pull metoda, kdy zavoláte do kanceláře a někoho poprosíte, aby vám skáknul do trafiky a přinesl noviny. Nebo si pro ně skočíte sami, než přinesou jídlo, v tom případě je třeba udělat nemaskované přerušení procesu u číšníka s předběžnou terminací pokrmu na vašem stole aby nedošlo ke zmatku v routingu.

A teď zase trochu vážně. WAP je za těchto podmínek nechutně předražený. Představa, že zaplatím za maličko surfování při obědě tři stovky nebo i jen těch sedmdesát, je asi pro většinu lidí nepřijatelná. Stahování dat do telefonu nemůžete kontrolovat, naprosto netušíte, kolik která stránka „měří“ a maximálně si můžete vypnout stahování obrázků, což stránku rozhodí, ale doporučuju to, protože Live! portál je zasekaný plnobarevnou reklamou bez ohledu na to, že tyhle propagované hry zrovna nejsou pro váš telefon.
Live! portál je hezky udělaný, což o to – a chybky je snadné první den hledat. Jenže ta cena, to je opravdu něco otřesného. Provedení portálu v XHTML, používání plnobarevných a kvalitních obrázků, to máte jedno mega dat stažené za seanci, když se podíváte na pár stránek (v hlavičce každé je reklama min á 10 Kb) a pár článků s fotkami á 30 Kb. A za takový přenos zaplatíte 300 Kč nebo dneska ve slevě 50 Kč – to není únosné na běžné používání, snad jedině ve sváteční den po zákusku a kávě 🙁

Mohu jen doporučit to, co mi poradila paní na infolince Eurotelu: abych Live! portál zatím moc nepoužíval.

Zakončím přesto positivně: od novin se tolik nekazí oči.

Přinášíme vám exkluzivní překlad myšlenek Aruna Sarina

Do diskuse i ke mně do emailu dorazilo několik připomínek, že Arun Sarin na snídani s novináři pouze plytce plkal. Nechápal jsem, jak to někdo může říci. Prohlášení mi přišla jasná a zásadní. Až o víkendu jsem si uvědomil, že čtenářstvo zřejmě nemá tu zkušenost s překladem z business new(s)speak, takže skutečně mohou některá vyjádření působit plytce. Myslím, že nejlepší kurz je praxí, takže pojďme si rovnou přeložit několik nejzajímavějších myšlenek. Uvidíte, proč se business newspeak používá – je stručnější, jednoznačnější, elegantnější, stylovější a spisovnější – a co více, je přístupný jen zasvěcencům 😉

Arun Sarin: „VoIP přichází z pevných sítí, kde mění trh. V mobilních sítích tomu bude jinak, s VoIP zde přijdou operátoři a bude to jejich služba,“

Překlad: Operátoři pevnolinkových sítí si neuměli s VoIP poradit. Včas nebezpečí nezaregistrovali a nezatrhli to a pak už bylo pozděje a je to jejich chyba. Mobilní operátoři nebudou tak pitomí a tam, kde se budou cpát alternativní nabídky VoIP podtrhneme ceny ekvivalentních služeb, budeme cizí služby blokovat a vůbec použijeme všechny páky, jak VoIP vystrnadit. Naší výhodou je, že VoIP můžeme do sítě kdykoliv doplnit via IMS a každý to ví,takže budeme konkurenci držet v šachu pouhou možností, že kdykoliv můžeme nabídnout totéž a laciněji. Což neznamená, že bychom to někdy udělali.

Arun Sarin: Nevím, proč by za pár let měl někdo potřebovat ADSL a podobné kabelové technologie, když bezdrátový broadband bude všude kolem nás a ve všem.“

Překlad: S mobilními telefony to bylo stejné. Prodali jsme lidem hlasovou službu dražší a méně kvalitní, než jsou pevnolinkové telefony a to jenom proto, že jsme k ní přidali nálepku „on the move“. S daty to dopadne také tak a pro všechny prvky dodavatelského řetězce je to tak výhodné, že proti tomu nikdo podstatný neřekne ani slovo. Jen pevnolinkové telekomy budou reptat, jenže většina z nich je zaháčkována v mobilech.

Atd atd. Ještě něčemu nerozumíte?

Zkušenosti z mobilních aplikací 3. generace

Tuesday opět pořádá Bezdrátovou středu (jen se tomu už zřejmě neříká Bezdrátová středa, nikde jsem to tam nenašel napsáno) a tentokráte na téma Zkušenosti z mobilních aplikací 3. generace. Pro zájemce o akci je opět možnost se via Marigolda registrovat zdarma – stačí vyplnit do kolonky slevového kódu MARIGOLD – a ušetříte tři stovky.

Na akci jsem zvědavý, zejména část věnovaná „Vliv 3G na ekonomický model operátorů a dodavatelů obsahu“ slibuje zajímavé věci, bohužel sliby v tomto případě zhusta bývají nenaplněny, protože operátorům nelze šlapat na kuří oka a nelze na plnou pusu prohlásit, že vliv bude především ve stagnaci cenové a provizní politiky za účelem hojení 3G licenčních šrámů. Ale stejně, naděje umírá poslední…

Také přednáška Digital Rights Management bude zajímavá, především v případě, když se přednášející pustí do zamyšlení, zda se konečně dohádají výrobci, operátoři a držitelé IPR o tom, jaké DRM a za kolik se bude implementovat, či zda se jednota v honbě za diferenciací zisků opět odkládá.

Registrovat jest nutno se zde. Akce je tuto středu, 14. září 2005, začátek v 17:00 tradičně v Anděls Hotel.

Gratuluji tomu mazákovi, co minule zkusil slevový kód Marigold aplikovat, ačkoliv tato akce neběžela a tím zmátl jak lidi z Tuesday, tak mne 🙂

Další příspěvek do diskuse, kdy či zda bude iPod nahrazen mobilem

Je to věčné téma propírané v posledních měsících: bude iPod nahrazen mobilem s MP3 přehrávačem? Jak víte, jsem skeptik v tom, že k tomu dojde v nějaké dohledné době řekněme tří čtyř let a co je za tímhle horizontem, to není na krátký článek. Důvodů pro to mám celou řadu, tím největším je ale podstatný rozdíl v pohodlí ovládání.

Strategy Analytics publikovala svůj výzkum nazvaný Apple iPod Blows Away Mobile Music Challengers. Publikovala = za peníze, takže se stručně podívejme, co vyzkoumala.

Apple iPod byl prozkoumáván z hlediska uživatelského pohodlí ovládání vůči čtyřem multimediálním telefonům zaměřeným na MP3 přehrávání a to Samsung E720, o2 XM, Sony Ericsson V800 a SPV500. Výsledkem je, že nad hranici 90 bodů použitelnosti se dostal pouze Apple iPod, o2 XM jich měl o deset méně a další na tom byli ještě hůře. A to je pro uživatele problém. Řada dnešních telefonů vybavených MP3 nemá vyhrazené klávesy pro přehrávání hudby, některé z nich ani nezvládají zároveň přehrávat hudbu a zároveň pracovat s mobilem a třeba hrát hry nebo posílat SMS. Výrobci zaregistrovali, že uživatelé požadují klávesy pro aktivací přehrávání a posun vpřed i vzad a začínají je pomalu přidávat, takový Samsung E720 je již má na povrchu, jenže zároveň s tím přibývají i další klávesy pro ovládání fotoaparátu, pro rychlý přístup k wapu, rychlou hlasovou volbu a řadu dalších rychlých funkcí, jestli to takhle půjde dál, tak telefony budou mít více rychlých kláves, než plná klávesnice vašeho počítače.

mobily versus iPod v ovládání pro multimédia

Viděl jsem nedávno ještě jeden průzkum, neveřejný. Prováděl ho jeden významný nadnárodní operátor pro své potřeby a měl jsem možnost jej kvůli něčemu shlédnout. Bylo to zajímavé, řadě dětí ve věku 10-16 let strčili do rukou nadupaný mobilní telefon vybavený 3G a přehrávačem MP3 spolu s možností stahovat hudbu ze sítě (šlo o zakázkový prototyp). Druhé polovině dětí strčili do rukou normální mobil a iPod. Sledovalo se, kdo a jak co používá. Ukázalo se, že napříč celou věkovou kategorií děti mající mobil a iPod poslouchaly hudbu a vesele pařili hry nebo psali textovky, zatímco děti mající super 3G mobil, používali přehrávání hudby o polovinu méně a navíc je stahování hudby přes mobil rychle přestalo bavit, zatímco majitelé iPodů vesele trejdovali hudbu ostošest. Dlužno podotknout, že děti neměly limit peněz, takže v ceně to nebylo.

Poučení z výzkumu: pár dodavatelů přišlo o slušně předjednaný kontrakt na dodávku platformy pro distribuci hudby. Což nás nemusí zajímat, důležitější je to, že lidé zřejmě opravdu zatím stále dávají přednost rozhraní přizpůsobenému konkrétní aplikaci nebo způsobu používání a to zatím kombinované telefony nejsou schopny nabídnout. Změní se dříve lidé nebo ty telefony? Já nevím. Fakt je, že od doby, co mám iPoda, hudbu poslouchám mnohem více.

Qualcomm kupuje Flarion

Pokud byste přemýšleli, co bude s Flarionem, jehož sítě zatím nikde nepokročily daleko přes testovací provoz, bude vás to možná zajímat. Americký Qualcomm kupuje firmu Flarion za 600 milionů dolarů, kombinovaně v hotovosti a v akciích. Pokud Flarion dosáhne určitých cílů, vyplatí za něj Qualcomm ještě dalších 205 milionů dolarů bonus.

Copak se to děje? (Qualcomm oficiálně žádný nesdělil).

CEO Qualcommu Paul E. Jacobs k tomu řekl: „We believe CDMA will provide the most advanced spectrally efficient wide-area wireless networks for the foreseeable future, but with Flarion we can now more effectively support operators who prefer an OFDMA or hybrid OFDM/CDMA track for differentiating their services.“

Důvodů může být několik:

Tak za prvé je technologie Flarionu zatím jediným potenciálním a vážným konkurentem pro pásmo 450 MHz, které jinak chce Qualcomm ovládnout svým EV-DO. Například v Norsku se ale bude stavět Flarion a exempla trahunt.

Tím druhým důvodem může být a asi také bude zkušenost Flarionu s OFDMA, která se zřejmě uchytí v Evolved UMTS nebo nejpozději v nástupních sítích 4G a také je ji možno vidět kolem digitální TV. Flarion k ní má pár patentů a dobře jí vládne, OFDM je modulace budoucnosti a není se čemu divit, že se s ní Qualcomm tímto způsobem hodlá pobratřit.

A do třetice, šéfem Flarionu je dr. Andrew Viterbi, kterého si asi pamatujeme jako jednoho ze zakladatelů Qualcommu v roce 1985 – tedy návrat ztraceného syna.

Za čtvrté – Qualcomm se tak chystá zachytit nápor WiMax technologie, která jde z velké části mimo jím kontrolované IPR a tedy z jejího úspěchu pro něj nekouká ani koruna.

Tomi Ahonen: Jak budou vypadat mobily za dvacet let

Je velmi nemilé referovat o dva měsíce staré události, může za to moje lenost a to, že o tom nikdo jiný nenapsal.

Jde o přednášku, kterou měl v kanadské Ottawě Tomi Ahonen, autor populárních knih věnovaných 3G. Tématem bylo dalších dvacet let budoucnosti mobilních komunikací. Jak tedy budou podle Tomi Ahonena vypadat budoucí mobilní telefony?

2010

V roce 2010 bude typický mainstreamový mobilní telefon 3,5G mobil s pětimegapixelovým fotoaparátem, optickým zoomem a s rychlostí datových přenosů blízkých dnešnímu WiFi. Vestavěný bude TV tuner, pevný disk s kapacitou několika jednotek Gb a nejmenší telefony budou mít rozměry kreditní karty. Ostatně, kreditní karty se propojí s mobilními telefony. Hudební a videoprůmysl bude mít větší zisky z prodeje downloadů pro mobilní telefony, než z distribuce CD/DVD v kamenných obchodech. Mobilní platby se stanou běžnými pro placení parkovného, v prodejních automatech, veřejné dopravě, kinech a podobných zařízeních.

2015

V roce 2015 bude typickým mobilním telefonem 4G mobil. Digitální fotoaparát bude vybaven padesátinásobným optickým zoomem, takže z takového telefonu bude pravé špionské zařízení. Vestavěnou funkcí bude rozpoznávání jazyka a syntéza jazyka včetně možnosti nesimultánního překladu, kdy do telefonu řeknete větu a on ji zopakuje přeloženou do jiného jazyka. Telefon bude mít dostatek paměťové kapacity na to, aby v dostatečné kvalitě mohl nahrávat všechny zvuky a obrazy kolem svého majitele po alespoň patnáct minut, takže si kdykoliv budete moci přehrát a prohlédnout, co se dělo kolem vás podobně, jako na dnešních videopřehrávačích. Nejmenší telefony mají rozměry o málo větší, než krabička od sirek (bacha, v Kanadě asi mají jinou velikost sirek 🙂 ) Telefon už není vybaven klávesami a ani není potřeba jej přikládat k uchu, problémy vstupně-výstupních rozhraní jsou vyřešeny.

V roce 2015 většina obchodů přijímá platby skrze mobilní telefony a to včetně benzinových pump, hotelů, restaurantů i hypermarketů. Více peněz proteče skrze platební karty integrované v mobilu, než skrze samostatné platební karty. Populární aplikací se stává mKey – otevírání dveří autorizací mobilním telefonem. K vašemu mobilu lze přiřadit otevření dveří vašeho bytu, kanceláře, ale i hotelového pokoje. Další zajímavou funkcí se stane virtuální sekretářka, která přijímá příchozí hovory a zprávy a která se učí podle vašeho chování, jak na ně má reagovat. Tato virtuální sekretářka je tak realistická, že většina volajících ani nepozná, že mluví jen se software vašeho telefonu. V tomto roce také některá velká vydavatelství přestávají vydávat noviny na papíře.

2020

V roce 2020 jsou již běžné telefony sítí 4.5G s rychlostmi přes 100 Mb/s. Dražší manažerské modely jsou vybaveny vestavěnými videoprojektory, takže na stěnu mohou majitelé ihned promítat filmy nebo presentace. Telefony mají úložnou kapacitu v řádu terabytů, takže do jejich paměti mohou být uloženy všechy kdy vytvořené hudební skladby ještě před tím, než se vám telefon prodá. Snadno se tak dá platit za přehrávání… Nejmenší mobilní telefony mají rozměr poštovní známky, až na to, že poštovní známka je velká sběratelská vzácnost.

V roce 2020 je personální sekretářka v telefonu tak dokonalá, že je schopna vyřídit řadu vašich hovorů, udělat z nich závěry a zařadit je do vašeho kalendáře či vás ve stručnosti informovat o obsahu rozhovoru. Překladové slovníky již fungují online – můžete se bavit s někým, jehož jazyk neznáte a telefon simultánně automaticky překládá vaši řeč, zanechávajíc jí vaši barvu hlasu.

V roce 2020 jdou také všechny platby prakticky skrze telefonní účet vlastně stejně, jako srkze bankovní účet nebo účet platební karty. Naprostá většina novin již nevychází na papíře a ani CD ani DVD nejsou dále vydávány vyjma velmi raritních a sběratelských edicí. Internet, ten zdarma a svobodný, jak jej známe dnes, přestává existovat.

2025

A konečně v roce 2025 jsou zde telefony 5G, páté generace. Už je hodně nespravedlivé říkat jim telefony, ani jim tak nikdo neříká. Mohou mít velikost zrnka cukru a jejich tvar i provedení a finální velikost záleží na libovůli výrobce a módě – mohu být vestavovány například do šperků nebo prstenů, ale i do zubů atd. Úložná kapacita je dnešními názvy nevyjádřitelná, do takového mobilního telefonu lze uložit všechny kdy vyrobené filmy a televizní show, všechny hry atd. Samozřejmě ty běžně prodávané modely přicházejí „jen“ s předpřipraveným setem tisícovky nejoblíbenějších filmů, TV pořadů a videoher plus se všemi vytvořenými hudebními skladbami.

Tak, toliko legenda 3G marketingu Tomi Ahonen o vývoji mobilů po příštích dvacet let (originál je zde). Sám jsem na toto téma chtěl napsat menší zamyšlení a tohle je dobrý odrazový můstek, takže příště se to pokusím okomentovat sám. A co myslíte vy, jak bude vypadat mobil za dvacet let? Bude vůbec existovat?

Tohle je ta pravá killer app – o tom není pochyb

Symella - P2P pro Series 60

Nainstaloval jsem si v průběhu víkendu na svoji Nokia 6681 6680 (ergo Series 60) software Symella. Je to program pro Series 60 umožňující připojení do P2P sítí založených na Gnutella protokolu. Myslel jsem si, že to bude nějaký otřesný software, ale kdeže – všechno šlo snadno. Program má hezké a jednoduché grafické rozhraní a fungoval na první pokus.

A to je právě to. Fungoval. Stačilo zadat jméno písničky či skupiny a už mi našel řadu MP3 souborů ke stažení. Neodolal jsem a stáhl jsem do telefonu pár nejoblíbenějších písniček a za chvíli byla paměťová karta plná. A nemám pochyb. Tohle je ta pravá zabijácká aplikace pro mobilní sítě. Maličká aplikace, která mi postahovala, co jsem chtěl a po tu dobu vytížila EDGE v širokém okolí naplno. Co více by si mohli uživatelé i operátoři přát?

O uživatele bych strach neměl. Je mnohem příjemnější stáhnout si plnou verzi písničky v MP3, než platit nějakých 79 Kč za okudlanou půlminutovou verzi, kterou si budete stahovat přes WAP od nějakého poskytovatele. Jenže hudebník přišel zkrátka. Zatím je to asi jeho problém – hudebník přeci také mohl svoji skladbu nabídnout v nějaké inteligentní mobilní aplikaci za nějakou inteligentní cenu, těžko lze za zajímavé považovat nabídky, kdy čtyři skladby stojí stejně, jako CDčko.

Aplikace pro P2P na mobilech přinesou ještě mnoho vzrušení a nervů. Jestli máte telefon se Series 60, Symellu si určitě instalujte. A přesvěčte se, zda máte paušální tarif za data. A vítejte v klubu lidí otrávených odpůrci vynálezu kola.

Mystérium jménem xMax (aneb na tenhle zázrak má umřít WiMax i 3G)

xG Technology

V poslední době se i českým internetem prohnala vlna zájmu o technologii xMax společnosti xG Technologies. Článek vyšel na Palmserveru, zmínka v Inside, na slovenském Živě. xMax má být konkurent pro WiMax, který v dostupném radiovém spektru protlačí megabitové rychlosti do plochy desítek kilometrů čtverečních. Sleduji tuhle technologii po očku už nějakou dobu a zatím jsem ji vždy měl za něco, co má z pár investorů vylákat penízky a skupině vykuků zajistit spokojené živobytí. I když bych se rád nechal příjemně překvapit. Ale vysvětlím, proč. Ostatně, firma vody rozvířila hlavně díky tomu, že FCC vydalo povolení k experimentálním živým testům, což si laici rádi překládají jako podporu xMaxu.

Předně je nepříjemné, že na webu xG Technologies najdeme jen velmi málo technicky orientovaných materiálů, většinou jen abstraktní srovnání. Nejvíce informativní jsou odstavce jako:

Unlike other wireless technologies that move as much power as possible from the carrier into the information-bearing sidebands, xMax does just the opposite, placing more than 99 percent of its power within a narrowband carrier while keeping its sideband energy at micro-power levels. Typically –60dB to –100dB below the carrier, xMax’ unique information-bearing sideband, dubbed xG Flash SignalTM, can be as much as 100,000 times below the FCC’s “Part 15” regulations.

xMax je na první pohled podobný technologii UWB, technologii širokorozprostředného pásma. Zatímco UWB je ale určeno pro frekvenční pásma mezi 3 a 10 GHz, xMax má operovat v pásmech 400 – 1000 MHz, tedy subgigových pásmech. To by znamenalo velikou výhodu a také se to často zmiňuje, subgigová pásma mají podstatně lepší radio propagaci a signál jak lépe prostupuje překážky, tak doběhne dále.

V čem jsou si tedy UWB a xMax podobní? Především v tom, že oba využívají faktu, že za určitých podmínek lze vysílat signál na již používaném pásmu, aniž bychom ovlivnili původní signál. Česky bych tomu říkal něco jako signálový podkres. Tato hranice podle FCC leží někde u -41 dBm/MHz – tato hranice také tvoří takzvaný „FCC Part 15 limit“ – podkresovou hranici.

Proč UWB nepoužívá subgigové pásmo? Inu proto, že v subgigovém pásmu při použití UWB přeci jen docházelo ke zhoršení signálu podkreslovaných radiových sítí, což se jejich majitelům nelíbilo a především u VKV vysílačů s tím byly problémy.

xMax tenhle problém obchází tak, že většinu vysílacího výkonu směřuje do velmi úzkého frekvenčního spektra, které se dostane vysoko nad podkresovou hranici. Označení velmi úzké přitom zde znamená cca 6 kHz, tedy šířku úzkého hlasového kanálu, mimo šířku tohoto kanálu už je vysílaný signál rozprostřený do pásma širokého na obě strany cca 6 MHz ale také až 50 MHz (nevím, zda tím rozpětím jsou myšleny konstrukční verze, potenciální možnosti nebo jen chyby, oficiální dokumentace chybí). To by v praxi znamenalo, že xMax obsadí až 100 MHz šířky pásma, ačkoliv nad sebou nechá běžet klasické rádiové služby. Na obrázku zhruba tak vidíte, jak vypadá xMax v porovnání s UWB a dalšími technologiemi.


xMax technologie a ostatní

A nyní finta: xMax nepoužívá onen úzkopásmový kanál pro vysílání přenášených dat, ale pouze jako jakýsi synchronizační kanál, nosná vlna. Pomocí této nosné vlny se synchronizují vysílače s přijímači tak, aby každý věděl, co kdy má dělat a čekat. Samotná data se přenášejí po onom širokopásmovém signálu (xG jej zve Flag Signal). Signál xMaxu je tedy úzký v čase a široký ve frekvenci – stejně, jako UWB. Používá se širokopásmová pulzně poziční modulace, čili data se zakódovávají jako časová prodleva mezi jednotlivými pulzy, tedy zhruba stejně, jako když mlátíte trubkou do ústředního topení ve snaze přenášet zprávu morseovkou. K tomu jen dodám, co říkal Carlo Kopp: Pulse Position Modulation (PPM) was experimented with but never found serious commercial uses.

Díky tomu může být přenos dat zajištěn extrémně nízkým vysílacím výkonem na straně uživatelského terminálu. Pro větší vzdálenosti (kilometrové) jde o 0,5 až 1 mW, pro vzdálenosti v řádu stovky metrů o 0,5 pW (jojo, pikowatt). A tady je právě ten chyták. Jak dostat signál z přirozeného šumu pozadí, když je pod jeho hranicí? O to se má postarat takzvaný WPF – Wavelet Pass Filter (je mi líto, český překlad neznám). A to je ta černá skříňka, protože jak ten by to mohl dělat, mi není jasné. Kontaktoval jsem prezidenta xG Joe Bobiera a ten mi osvětlil, že jde o součást jejich intelektuálního vlastnictví a tedy je z pohledu ostatních zatím WPF černou skříňkou. Pro fungování systému na tak nízkých vyzářených výkonech je to přitom evidentně nejpodstatnější část a až potud bylo vše jasné a uvěřitelné. Horší je to s představou, jak z pikowattových výkonů dokáže WPF vylovit data…

Společnost xG slibuje, že v září 2005 předvede přenos na rychlosti 40 Mb/s s pokrytím cca 30 km od základnové stanice, přičemž bude využit menší než wattový vyzářený výkon a v subgigovém pásmu nedojde k zarušení ostatních frekvencí – použije se pásmo 900 MHz, což je v USA pásmo ISM, u nás by asi operátoři dost prskali.

Tož se budeme těšit. Jestli se jí to opravdu povede, bude to velmi zajímavé. Ostatně, xG nehodlá sama zařízení vyrábět, ale podobně jako Qualcomm spíše licencovat dalším stranám, takže vyvíjí pouze referenční design. V každém případě má xMax do komerčního nasazení ještě dále, než WiMax, ještě ani nevěřím, že to bude fungovat, ani neproběhly ostré testy, natož aby to už někdo alespoň přislíbil vyrábět. Prý bude jednou drtit WiMax i 3G. Tak uvidíme…

Vodafone DE zablokuje VoIP služby včetně Skype

Ve své 3G mobilní síti hodlá německý Vodafone zablokovat do dvou let VoIP služby včetně populárního Skype. Francouzský operátor SFR, v němž Vodafone vlastní 44% podíl, již blokování P2P programů a VoIP služeb ve své síti potvrdil v březnu 2005, takže to vypadá, že půjde o celoskupinovou strategii.

Jak to dopadne, samozřejmě není jasné. Jednak sám Vodafone Německo upozorňuje, že červenec 2007 je daleko a udát se může ledasco a sám šéf Skype Niklas Zennstrom prohlásil, že mobilní sítě holt nejsou stavěné na to, aby obsluhovaly velké množství provozu a že to je to, čeho se operátoři bojí. Myslel to zřejmě jako ironii a popíchnutí mobilních operátorů, kteří se již nyní modlí směrem k IMS, v němž VoIP má převzít roli telefonních hovorů. Samozřejmě jde v případě IMS o VoIP organizované operátorem, ne nějakou odpornou konkurencí.

Kromě toho se už objevilo několik otázek, zda má operátor právo blokovat ve své síti nějakou aplikaci či ještě hůře datový provoz a zda to neporušuje nějaký ze spletitých eurounijních zákonů. Zdroj: ZDNews.

PS: Do nasazení HSDPA je to beztak bezpředmětné řešit, protože do té doby VoIP přes UMTS moc nejede. Sice se slyšíte, ale je to dobré tak pro simulaci spojení s Marsem. Osobně ověřeno:(

Italské tažení přijde Telefonicu draho

Problémy s insider tradingem šéfa Telefonica Cesara Alierty nejsou těmi jedinými, které Telefonicu trápí. O problémech s insider tradingem píší obsáhle jinde, přečtěte si to třeba zde, já jen podotknu, že zrovna insider trading patří mezi obtížně prokazatelnou činnost a navíc je obtížné říci, zda to pachatel vůbec zamýšlel zde, protože v době, kdy firmy zaměstnancům rozdávají své akcie horem dolem, je problém je jako zaměstnanec nezobchodovávat… Což ale neznamená, že se Alierta nutně čtyřletému pobytu v base vyhne.

Problémem je již tradičně italské tažení Telefonicy. V roce 2000 vydražila její dceřinka IPSE italskou 3G licenci a s drážní státní firmou Rete Ferroviaria podepsala smlouvu, že na jejích pozemcích a budovách vystaví 1500 základnovek. Jenže z výstavby 3G sítě sešlo a železničáři se domáhali svých peněz vyplývajících ze smlouvy. Podle listu Cinco Dias, který neuvedl zdroj, bude muset Telefonica zaplatit za porušení této smlouvy 39 milionů Euro, tedy zhruba 1,2 mld Kč.

Ten největší boj na italském trhu ale Telefonicu ještě čeká. Italské ministerstvo telekomunikací totiž vzkázalo IPSE, že musí do měsíce prodat své 3G frekvence nebo sebe samu. Jen tak se Telefonica vyhne rozsudku, který by byl ještě méně příznivý. Pokud to neudělá, ministerstvo jí frekvence sebere a více jak 2 mld euro, které za licenci zaplatila, přijdou vniveč. Podle posledních a zatím neověřených zpráv je horkým kandidátem na odkup Enel, firma podnikající ve veřejných službách. Za licence a frekvence ovšem nabízí pouze 800 milionů Euro, takže zbývající částku 1,2 mld Euro budou muset dát ze svého bývalí partneři italské anabáze, tedy Telefonica a Sonera.