Budoucnost sítí 5G záleží na olympiádě. A na pár dalších drobnostech.

Jak to bude s mobilními sítěmi páté generace? Do jejich podoby se má promítnout celá řada jevů, pokusme se na ně nyní podívat. Překvapivě hodně bude záviset podoba sítí páté generace na olympijských hrách. Právě tam se chce s úspěšnou implementací technologie pochlubit nejprve korejská, pak čínská i japonská telekomunikační elita. 

Pokračujte ve čtení článku…

Varianty LTE LPWA jako konkurent Sigfoxu v IoT v podobě nízkoodběrových bezdrátových sítí

V Česku se prosazuje hlavně Sigfox coby síť pro přenosy stavových informací Internetu věcí, protože tu má charismatické a tlačící lidi s T-Mobile v zády, ale ve světě není situace zdaleka tak jednoznačná. Sigfox patří mezi jednu z vůdčích firem, jenže ostatní brousí jako ohaři. I u nás mají České Radiokomunikace síť LoRa a jistá váhavost O2 má své důvody. Tím prvním je skutečnost, že firma má zrovna fofr obhájit před majitelem obchodní výsledky a nemůže se pouštět do větších samostatných akcí, vytěžuje ji akvizice pro O2TV a nové lukrativní naleziště s názvem Smart Cities. Ale docela takhle to není, protože O2 vidí budoucnost v LTE “Nule” – tedy v zařízeních Category 0 v Release 12 a dalších návazných technologiích. Abychom se zorientovali, podívejme se, kam kráčí LTE v oblasti LPWA, Low Power Wide Area, jak se tyhle technologie souhrnně nazývají. 

Pokračujte ve čtení článku…

O vlivu liberality akademického vzdělávání na ekonomický výnos z nových odvětví na příkladu vzniku standardu GSM

Já vím, že nemáte rádi dlouhé články. Ale jak tak teď píšu knihu o mobilních sítích a zároveň Martin Jaroš pro Hnutí NE píše o reformě vzdělávacího systému v Česku, přišla mi jedna kapitolka z knihy jako dobrá ukázka toho, PROČ je reforma vzdělání u nás tak důležitá. Abychom si vědomili, že nejde jen o to, že nějaký báby ve školách budou důstojněji žít a občas tam půjde dělat i chlap, ale abychom si uvědomili, že kvalitně fungující vzdělávání rozhoduje o tom, jak budeme žít o deset a více let později my. A že kvalitní školství není věc „politického programu“, kterým se mlátí strany po hlavě, ale životní nutnost, která vyžaduje kontinuitu a shodu „napříč politickým spektrem“.

TLDr; verze článku: Švédsko v 70. letech investovalo do univerzit a akademického výzkumu, zjednodušilo napojení škol na soukromý sektor. Díky tomu byl Ericsson schopen představit kvalitní návrh pro standard GSM, který byl 1987 přijat a celá skandinávská ekonomika z toho těžila 20 let a těží dosud (přímo přes 150 000 pracovních míst, nepřímo statisíce dalších, miliardy korun). Německo spolu s Francií přes svou velikost nebylo schopné zmobilizovat tolik odborných sil, aby zvládli vytvořit svůj kvalitní návrh, který by vyhovoval podmínkám. Ale Německo se poučilo a reformy také později provedlo, jenže mobilní éru už zdaleka tolik nevytěžilo. Vítěz vzal téměř vše a tím se stal Ericsson, Nokia a další skandinávské firmy.

A celá verze pro zvědavé následuje… Pokračujte ve čtení článku…

Kniha o mobilních sítích a 4G je v přípravě

Váha klesla pod 87 kilogramů a s tím souvisí socialistický závazek: vrátit se k přerušenému psaní. Taková malá sebemotivace. Oprášil jsem druhý díl Flotily, který jsem před rokem uložil k ledu, trochu poopravil, ale především vytáhl knihu o mobilních sítích. Ta má pohnutou historii. Začal jsem ji psát (včera jsem se díval) v roce 2004. Pak jsem zlanařil Kamojedova, což bylo poučné, neboť jsme se párkrát zhádali jak koně. Jak jsem teď kompletoval ty texty, procházel jsem ty vzkazy jako “opovrhuješ technologií, která bude esenciální”, na což mi zpět přišlo “je zřejmé, že směr je přesně v protisměru tady”. Moc hezké výměny. Obě námi obhajované esenciální technologie byly v Release 8 potichu vypuštěny a nikdy se nepoužívaly. Jak příznačné pro spory mezi techniky.

Příznačné také je, že tehdy jsem knihu dodělal do tří čtvrtin a dost možná bych z ní dneska už neměl takovou radost. Za prvé UMTS v roce 2004 bylo o dost jiné, než v jaké podobě se skutečné 3G/UMTS sítě prosadily a jak je známe dnes. Za druhé (a to především) byla kniha zoufale technická. Jedna kapitola za druhou docela nudně a technicistně popisuje, z čeho se skládají bursty či dost nesrozumitelně (=technicky) popisuje modulaci. Jasně, formálně je to správně, ale k učtení to je jen pro velkého technofandu. Vlastně jsem ji nedopsal proto, že jsem se chystal na kapitolu o protokolech používaných v rámci UMTS sítí a to bylo nesmírně nudné i na mne, takže jsem se k tomu odhodlával tak dlouho, až to úplně zapadlo.

Ze tří set tisíc znaků jsem vyškrtal skoro polovinu. Za prvé kvůli té přehnané techničnosti, pak také proto, že velká část UMTS z Release 4 a dřívější už se vlastně nepoužívá. Může to tam být “pro úplnost” – jenže je to na škodu čitelnosti, tak to šlo pryč. Pokud by vás zajímalo, jak vypadalo původní Jádro sítě, snadno to dohledáte, ale podstatně hůř dohledáte, jak se liší síť 3G od 4G v architektuře, jaké jsou přínosy jednotlivých technických změn atd. Což vás dneska bude zajímat více.

Ale proč jsem si na to vzpomněl. Píšu o telekomunikacích, je to k nevíře, už přes dvacet let. Na tom je dobrý to, že jsem pamětník. Blbý na tom je to, že jsem pamětník (takže jako že starej). No a jak tak aktualizuju jednu část o technologii, googluju všechno možný, všude je to nějak divně. Tak koukám na anglickou wikipedii, že to tam mají takhle divně popsaný a všichni to přebírají. Za prvé je to zjevně blbě. Součásti té technologie jsou zjevně nekompletní, na závěr už nejsou ani popsaný, jen vyjmenovaný a končí to třema tečkama. Dívám se na autora, který to takhle nechal. Ukazuje se, že jsem to byl já asi před šestnácti lety. Prostě jsem vyeditoval heslo, ale už jsem ho nedokončil a nechal to nedopracované. Za šestnáct let, kdy se text obalil omáčkou nejrůznějších přispěvovatelů nikoho nenapadlo, že ta základní kostra není hotová. A všechny články, až po docela odborný texty, tu informaci prostě přebírají tak, jak byla. Teď si ještě vzpomenout na heslo k téhle identitě na Wiki, když je na ní nefunkční email. Dost mě ale děsí, jak snadno se u frekventovaného hesla zavleče chyba, která se pak replikuje do dalších prací a šíří se. Neděsilo by mě to u češtiny (kolik diplomek převzalo moje staré texty o GSM, aniž by si všimlo, že technologie GSM se od roku 1997 posunula), ale u angličtiny mě z toho mrazí.

Zatím je předčasné se radovat. Skládám střípky. Snažím se vytvořit něco čtivého pro normální lidi, proložené historickými traktáty o pozadí technologií (proč třeba má BTS GSM dosah 35 km? Protože zbyly 4 bity adresního prostoru) a racionalitě či racionalizaci volby jednotlivých rozhodnutí. Podle té knihy svou LTE síť nepostavíte, ale budete alespoň trochu chápat, jak funguje pro případ, že stejně jako já zastáváte názor, že bez znalosti se nedá tvořit.

PS: Kdy vyjde, netuším. Dokud to nedodělám, nebudu ani shánět vydavatele, sliboval bych vzdušné zámky. Původně jsem přemýšlel, že z toho bude jen taková Wiki na internetu, ale fakt je, že tohle přímo láká k přečtení si v klidu, na papíře. Jenže to jsou předčasné úvahy. Práce jsou na textu stále mraky a možná to zase o deset let odložím…

5G: SDN nebo NFV a další tendence osvobodit mobilní sítě

Kolem sítí páté generace se objevuje celá řada nových architektonických a konstrukčních přístupů. Dnešní malý náhled bude na dva významné přístupy, které se mají podílet na poklesu cen infrastruktury a do jisté míry i na “laicizaci” – tedy zjednodušení síťové infrastruktury tak, aby byla snáze obsluhovatelná. Tlak je tedy jak na capex, tak na provozní výdaje opex – to z pohledu velkého operátora. Z pohledu menších operátorů by mohlo dojít k tomu, že infrastruktura 5G jimi bude použitelná.

Pokračujte ve čtení článku…

Proč je frekvencí na mobilní sítě málo, když je frekvencí nekonečně

Prý nemám představivost a jdu jen po technické stránce věci. V mobilních sítích by mohla existovat dokonalá konkurence, kdyby se stát nematlal do přidělování frekvencí a nedělal z nich umělým zásahem vzácný statek. Toliko ke kritice části mé obhajoby současného uspořádání. 

Musím přiznat, že moje představivost je omezená. Soudil jsem, že některé technické aspekty omezení ve frekvenčním spektru dané zejména přírodními zákony jsou obecně známy a nepotřebujeme je znovu probírat. Stejně tak některé historické události. Opak se ukázal být pravdou. Nu a protože kdo historii nestudoval, musí si ji zopakovat, pojďme si zopakovat ji i přírodní zákony. 

Pokračujte ve čtení článku…

Jak funguje business s roamingem aneb vysvětlení pro Svobodného pána

EU zakázala roamingové ceny. Opatření, které sníží ceny, staví odpůrce Evropské unie do nezáviděníhodné pozice, jak jej vydávat za zdražení a úřední zvůli proti lidu. Hezký pokus uskutečnil pan Rybář ze Strany svobodných občanů a u lidí, kteří nemají ponětí, jak roamingový business v mobilních sítích funguje, by to i mohlo vzbuzovat dojem oprávněných výhrad. Opak je pravdou a pokud vás zajímá, proč, čtěte dále možná trochu upovídané vysvětlení psané v metru na trase IP Pavlova – Letňany (tudíž omluvte překlepy i délku, nebyl čas).

Pokračujte ve čtení článku…

Cesta k sítím 5G (aneb skoro vše, co nepotřebujete vědět)

Už i v Praze máme tu a tam LTE síť a těch několik set metrů čtverečních pokrytí přináší lákavou myšlenku, co bude pak. Nemyslím pak, až vyjdete za pár minut z pokrytí nebo za dalších pár minut, kdy vám přijde SMS, že jste vyčerpali FUP. Ale PAK – co přijde po 4G a sítích LTE. No ano, správně. Další vývoj. Prozatím bez velké invence označovaný jako 5G.

Proč by nás to mělo zajímat? Především proto, že o mobilních sítích páté generace se začíná mluvit v době, kdy už je zřejmé, o co v mobilních sítích vůbec jde: o data. O hodně dat. A naopak je zřejmé, o co nejde: o jednotný standard. Ještě v třetí generaci jsme vnímali ostrý souboj evropského WCDMA a amerického CDMA2000, který nakonec kontumačně vyhrálo WCDMA. Tehdy to trochu mohlo překvapit, jenže „poražený“ Qualcomm se vzdal svého jména ve standardu, business a vliv mu zůstal. Malý ústupek za velký zisk. K obecnému ulehčení se tedy čtvrtá generace vytvořila již jako „jednotný standard“, aby se ukázalo, že má tolik variant a tolik různých frekvencí, že stejně záleží na výrobci zařízení, co do nich dokáží nacpat.

Pokračujte ve čtení článku…

Qualcomm zastavil UMB (píše Reuters)

Se zajímavou zprávou z mobilního ranku přišel Reuters. Qualcomm podle ní zastaví vývoj technologie Ultra Mobile Broadband (UMB), která měla být konkurencí pro LTE a dalším vývojovým stupněm CDMA sítí. Soustředit se bude v dalším vývoji právě na LTE.

Důvodem k ukončení vývoje má být snaha o snížení nákladů v souvislosti se snížením odbytu mobilních telefonů a snižováním investic do infrastruktury vyvolaných krizí na trhu. Dalším (a podstatným důvodem bude), že Verizon Wireless, významný klient Qualcommu, se k LTE přiklání rovněž.

Pro mobilní sítě čtvrté generace by takovéto kontumační vítězství LTE bylo zajímavou zprávou, nalilo by mírného optimismu do žil, že svět nebude rozdělen na tři soupeřící technologie, ale jen na dvě, z nichž WiMax zatím stále tahá za kratší konec. Jak se změna dotkne samotného Qualcommu, ještě uvidíme.

Jen tak na okraj, je to pár dní, co Qualcomm ohlásil, že by rád dal světu další alternativu k přenosným počítačům, platformu Kayak. Ta vypadá jako zajímavý hybrid notebooku a žaluzií, podrobněji referuje třeba CD-R server.

AEDE9AEB-0F80-4B20-88D3-0B952F6551FC.jpg

Modulační technologie pro uplink sítí 4G: LTE a WiMax

V další části povídání o vývoji situace v mobilních datech jsem se chtěl podívat na rozvoj WiMaxu a LTE, jenže jsem si s hrůzou povšiml, že o LTE jako technologii je na Marigoldovi jen málo. Takže musíme splatit dluh. Ještě před tím, než si nové 4G technologie (LTE, WiMax a UWB) porovnáme – to asi někdy příště – tak se mrkneme na rozdíly mezi způsobem modulace signálu.
Pokračujte ve čtení článku…

U:fonův Fofr internet Za nula a Samoobsluha

Jestli se mi U:fon s něčím trefil do noty, pak to byla jeho nabídka Fofr internetu s tarifem Za nula. Zopakujme si nabídku: přístup k internetu v CDMA síti s určitým pokrytím republiky je v ceně 5 Kč za 15 minut. Platí se pouze za uvedený čas, neplatí se za přenesená data nebo nějaký paušál. Jedinou další finanční podmínkou je nutnost zaopatřit si modem, který stojí 3000 Kč (200Kč sleva při nákupu v Ufon shopu).

Proč mne nabídka zaujala a proč by se mohla líbit vám: mám data v iPhone za cca 150 Kč měsíčně, tím vyřídím většinu věcí, když jsem v terénu. Jenže občas potřebuji pracovat v terénu na notebooku. Nejrozumějším řešením by asi bylo pořídit si od O2 Anydata modem, co zvládá CDMA/3G/GPRS. Tím získává člověk asi nejkomplenější datové pokrytí. Cena 832 Kč měsíčně (s DPH) ovšem v mém případě neospravedlní to, jak málo to používám (cca 10 hodin měsíčně). Takže jsem se zatím připojoval přes 3G USB modem a O2, což jde v Praze, kde je 3G, ale kdekoliv v terénu je to nepoužitelné díky pomalosti GPRS.

499D6FFD-6B96-4718-8C39-EBEF6DB1730B.jpgFofrnet Za nula tohle řeší: mohu si datovat ledaskde. Byť CDMA od O2 to zatím netrumfuje, mé oblíbené oblasti tu jsou. Maximální cena je 800 Kč měsíčně, to je cenový strop. To mi vyhovuje.

Jediným zádrhelem pro mne byla cena modemu, za 3000 Kč se mi do něj pro tak zřídkavé použití nechtělo. Nakonec jsem ho koupil někde na bazaru (sledujte Aukro a Sbazar) za polovinu, což mi přišlo přiměřené.

Co byl problém, byla jeho aktivace: ačkoliv mi nejdříve na infolince potvrdili, že jde koupit službu bez modemu, posléze to většinou zapírali. Nakonec se zadařilo, modem jede a na Praze 4 mám následující parametry spojení:

Což mne mírně překvapilo, že upload je lepší, než download a to dokonce podstatně i oproti domácí lince UPC. Uvidíme, co mi Ufouni řeknou na to, až přes uplink budu tlačit videa do práce 🙂

Modem jsem rozchodil na Mac OS X 10.5.3 bez problémů, stačilo si stáhnout driver, postupovat podle návodu a počkat na aktivaci modemu. Fungoval mi ovladač z webu Ufona, který odkazuju a zatím s ním není problém.

Ufoní samoobsluha

Věc stará asi týden: Ufon zprovoznil Samoobsluhu. Řekl bych, že je to taková první verze, můžete se přes své telefonní číslo a heslo pro komunikaci s operátorem přihlásit přes web a podívat se na informace o sobě, jako jsou doručovací adresy, faktury a co je zajímavé, i detailní výpisy hovorů. Je to dobré pro přehled, jakou útratu u Ufona máte. Ačkoliv se to jmenuje samoobsluha, nevšiml jsem si, že by se tam daly nějaké služby okamžitě změnit, veškeré změny vás hodí do standardních objednávkových formulářů, takže tady je ještě prostor pro vylepšení. Musím ale říci, že touhle službou Ufon trhnul i O2, které se k něčemu takovému stále nedokopalo, zatímco ostatní operátoři to mají jako samozřejmost. Bravo Ufone.

Co říci závěrem: stran výkonnosti a spolehlivosti Ufonova Fofr Internetu podám zprávu. Zatím jsem opatrný, skeptický, nijak na to nespoléhám, protože Ufonův Mobil je co do kvality signálu a tedy následně i provozu bída.

Jak jsme na tom s mobilními daty (díl první z nevímkolika)

Blbý název článku, já vím, ale co se dá dělat. My v Česku na tom nejsme prakticky nijak a to ani se 3/3,5G. Myslel jsem to všeobjímajícně, jaká jest situace v rozvinutých zemích. Nás se zpráva týká minimálně. Původně jsem chtěl psát o vývoji v LTE a WiMaxu, jenže jsem se trochu více rozmáchl a následně se ukázalo, že bude jednodušší přepsat nadpis, než článek, takže LTE a WiMax někdy příště.

Pokračujte ve čtení článku…