Marigold.cz » Sociální média jsou největší vlnou internetu, protože jsou změnou generační
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Sociální média jsou největší vlnou internetu, protože jsou změnou generační

6.11.2009

Už půl roku mám v Lupě na starosti školení o sociálních médiích. Čtyři – pět hodinek mne někdo poslouchá, když vykládám o tom, jak fungují sociální média. Mám s tím určitou zkušenost, občas dělám správu “digital assets” pro německé a americké brandy, nedávno jsem to počítal a na spravovaných účtech mám hezké číslo fans. Přesto nebo právě proto si myslím, že sociálním sítím nerozumím. Ale považuju je za velikou vlnu pro internet. Zda i změnu, revoluci, tam už bych byl opatrnější.

Internet zatím projevil stejnou resistenci ke změnám, jako všechny jiné segmety lidského počínání: absorbci. Umí absorbovat nové podněty a vlivy, z nichž se místo revolucí stanou vlnky v moři.

Vlna blogů odezněla

Pamatujete si blogy? Měly změnit novinařinu, dát ji do rukou občanům, privatizovat ji. Chvíli to i tak vypadalo. Než se ukázalo, že většinu blogů píšou zkušení žurnalisté, autoři nebo lidé, kteří jsou sice zastrčeni ve firemní hierarchii, ale výmluvnost i argumentace je součástí jejich práce. Jen zřídkavě se našel talent dosud neobjevený, téměř vždy se to u autora “dalo tak nějak předpokládat”. Blog mu dal svobodu tvůrčí, nemusel se svazovat nařízeními editora, firemní politikou – to byla ta změna.

V Americe se řada dnes známých blogerů vyvázala z redakčních povinností a udělala se pro sebe. Nebo udělali kariéru a měli co říct. Příkladem může být Michael Arrington z TechCrunche, jehož podnikatelská kariéra mu dala poznat prostředí startupů a začal o něm i psát – a tím založil podnik dnes nejznámější, i když pravděpodobně ne nejvýnosnější z těch, co měl. Že by se urodila dvacetiletá hvězda, která oslnila okolí, to bylo spíše výjimkou a na žádnou si nemohu vzpomenout. Když se něco takového stalo, byl za tím produkční tým lidí, kteří dotyčnému roli sepsali. Nezlobte se na mou skepsi, ale o autorství Christophera Paoliniho v případě Eragorna napsaného v patnácti letech si myslím své. Nebo je to ta výjimka.

Pak začali blogeři umírat. Tedy virtuálně. Nebo se profesionalizovat. To v lepším případě. Arrington pochopil, že TechCrunch už není nevýznamý blog a rozšířil jej na skutečnou firmu. Vznikly podobné aktivity, jako Federated Media coby pakt úmluvy o společném prodeji inzerce nebo The GigaOm Network, vydavatelství vzešlé z jednoho blogu Om Malika. A pamatujete si na Glenna Fleishmana, jehož WiFiNetNews jsem tu tak rád citoval, dokud mne WiFi ještě tolik zajímalo? Ten je provozuje nadále, na profesionální bázi, i když mi přijde, že nejlepší léta má díky ústupu bezdrátových sítí ze slávy za sebou, dnes a nově frčí weblogy o 4G.

V Česku jsme byli svědky překvapivě málo takových přerodů. Asi nejsvětlejší výjimkou budiž Martin Kuciel aka Cuketka, majitel to foodblogového impéria, se kterým nakládá velmi zručně. Jenže český trh je asi malý, jen z profesionálního blogování se neuživí a jestli jsem něco nepřehléd, činný je i v sociálním marketingu. Což je logické, dnes v tom leží peníze a je škoda se pro ně neohnout, navíc, když aktivity jsou v mateřské ranku papání a bumbání.

Tím bych vyjmenovávání mohl pohříchu skončit. Martin Malý aka Misantrop / Artur Dent nastoupil stejně jako já do Internet Infa, takže se sice profesionalizoval, ale neosamostatnil. Adam Javůrek dělal, co dělal před tím. David Grudl tak dlouho piloval své PHP projekty, až teď kolem nich školí – je to profesionalizace i udělání se pro sebe, ale ne docela publikačním směrem. Tyhle tři bych mohl také shrnout pod pojem “talenty, které se objevily odnikud”. A zejména Martin Malý s Davidem Grudlem mají talent napsat z prdu kuličku, což je veliký dar.

V Česku je tahle věc generační záležitostí. Staří pisálci odešli do propadliště dějin, porevoluční svět mají problémy chápat, nebo mají problémy stát na straně, která by byla čtenářsky únosná. Výjimek je málo: Petr Koubský, Jiří Hlavenka, mám-li citovat technickou žurnalistiku. To jsou jména, styly, slohy, které si zapamatujete a poznáte na první počtení.

A nových hvězd se nedostává. Mimo jiné i proto, že psaní je finančně málo lukrativní a společensky nevděčná záležitost. V oborech, kde nemáte Zemana vyjadřujícího se o novinářích jako o žumpě, máte frustrované komentátory, kteří diskusní fóra pod články používají jako zdravotní pojišťovnou neproplácenou akutní psychiatrickou péči.

Většina ostatních českých blogerů pohasla. Autor se vypsal, našel si lépe placené zaměstnání či ho to z jiného důvodu přestalo bavit. Ono dvakrát třikrát týdně napsat něco vtipného, to není vůbec žádný sranda a jak říkal můj veliký učitel Evžen Gogela (dej jeho Kameňákům Bůh i Nova věčnou slávu): dělat legraci, to není žádná prdel. Najdete pár těch, kteří mají blogování v popisu práce, nejčastěji píší o marketingu, webdesignu, je to pro ně reklama – ale ne profesionální činnost.

Tím, dovolte mi to konstatovat, největší vlna a sláva blogů skončila.

Ale nejenom tím. Objevila se vlna, která dostihla a výškou i předstihla vlnu blogů. Sociální média. Jich jsou blogy nomenklaturně součástí, podmnožinou. A spolu s tím, jak k nám koncem loňského roku dorazil Facebook, chvíli před tím Twitter, začaly blogy přicházet o autory. Vyjádřit se krátce a rychle na Twitteru či Facebooku řadě blogerů postačovalo. Spolu s většími nároky na pracovní výkony to vedlo k přesunu od blogů k sociálním sítím. Podívejte se třeba na frekvenci blogování u Petra Máry. A na jeho Twitter. Nakonec, u mne to není jiné.

Předpokládám, že zrovna u Petra Máry to bude podobný případ, jako se mnou. Rád jedu po vlně. Rád zkoumám nové. Prozkoumal jsem blogy a mnoho nového mi už asi nepřinesou. Ověřil jsem si funkčnost svých tezí tím, že jsem vystavěl několik redakcí vzniklých kolem blogů, abych prokázal, že specializovaná média mohou vznikat v Česku i po roce 2005 a uživí se. Je mi fuk, že ta média neznáte, k mé lítosti je mi méně fuk, co se s nimi stane (což predikuje fakt, že se jimi musím stále zabývat). Nyní se dívám na další vlnu sociálních sítí. A po ní na další.

Co mne ale překvapuje je, že tak málo profi médií u nás povstalo z blogů. Řada blogů měla našlápnuto, řada z nich se ale motá v kruhu, jehož ukotvení mi uniká. Nevznikla žádný obdoba Federated Media, přitom se o ni P. Neumann snažil léta pod názvem BuzzMedia. V čem byl problém to rozjet?

Oborových médiích nových vzniklo pramálo, když, tak jako investiční akvitiva firem, který si myslí, že MFA je všechno, v lepším případě že lze levně produkovat obsah a prodat jej o něco dráže, než ho vyprodukují.

Blogovou vlnu jsme prokoučovali.

A vlnu sociálních médií? Ta už se generace třicátníků nedotkne. My už ji nechápeme, neprožijeme ji tak silně, jako teenageři, kterým se dnes smějeme. Smějeme se jim tímtéž smíchem, jakým se smáli David Filovi a Jerry Yangovi, když přišli s podivnou myšlenkou udělat katalog webových stránek, který o pár měsíců později nazvali Yahoo.

Nevím, proč. Bylo to tak snadné. Čekal jsem celých těch šest let, co se stane. Kdo se chopí příležitosti a dotáhne ji někam, než k jistotě výdělku prací pro reklamní agenturu, používajíc svůj nový projekt jako vábničku na headhuntery. Stalo se toho pramálo, dotyčné osoby jsem oslavil výše, vynechal jsem šmelináře, kteří sice nahrabali, ale přínosu v tom vidím pramálo.

Nemají češi to riziko v krvi? Neumějí se chytit příležitosti? Kolik nových zajímavých projektů na českém internetu vzniklo mimo bloggerskou branži? Proč tak zoufale ujíždí vlak Líbímseti? Proč je tak zoufale málo profesionálně vedených projektů mimo velké portály? Proč je vrcholem inovativnosti nová free šablona na WordPressu, Drupalu či PhpBB?

PS: Dobrá otázka, která by asi padla. Proč jsem nic z toho neudělal já. Nechtěl jsem. Za tu dobu, co píšu Marigolda, jsem tak či onak stál v pozadí řady firem, ale až na dvě výjimky žádná nebyla mediální (a z těch dvou jedna nebyla vůbec moje). Chtěl jsem dělat něco jiného. Věnovat se něčemu jinému a podnikání to nebylo. Za tu dobu jsem byl šťastný z jiných věcí. I teď jsem. A dál budu rád sledovat, jak se nová generace snaží chytit vlny. Budu jí upřímně držet palce. Budu vždy nakloněn novým experimentům.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 12:53 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 18

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 18×, průměr: 4.17)
Loading ... Loading ...


18 Comments »

  1. Odpověď je jednoduchá – malý trh. Aby se nějaký projekt uživil, potřebuje určitou základnu čtenářů. To splňuje Cuketka se spoustou příznivců, protože jídlo lidi baví. Ale už to nesplňují další obory. Pak jsou ještě další důvody, ale ty se také odvíjejí od toho prvního.

    Comment by catt — 6.11.2009 @ 14:00

  2. jak jsem tak četl ten článek tak mě napadla přesně stejná odpověď – prostě malý trh – v CZ kotlině prostě existuje strašně málo oborů pro které je trh dostatečně velký aby to přežilo dětské nemoci, dotovaní a přehouplo se to ve smysluplné podnikání.

    Comment by martink — 6.11.2009 @ 20:27

  3. a ja sa pridam- maly trh. Nerozumiem velmi tomu rozdelovaniu medzi blogy a profi inet media, ked vacsina tych druhych v podstate funguje len ako kolaborativny blog. V kvalite sa amateri kratkodobo vedia “profikom” vyrovnat.Jediny rozdiel je snad v tom, ze media asi vedia trochu lepsie predavat reklamu.
    Dlhodobo samozrejme dojde k unave materialu jednotlivcov a potom tie lepsie specializovane blogy exituju predajom do velkych portalov.

    Comment by braque — 6.11.2009 @ 22:25

  4. Vážení komentující,

    nutí někdo domácí internetové podnikatele do toho, aby se zaměřovali na domácí trh? Je “malý trh” skutečně tím důvodem nebo spíše omluvou, zcela průstřelnou, něčeho jiného?

    Comment by Jan Horna — 6.11.2009 @ 23:53

  5. Jedna věc je uživit se, na to je trh opravdu malý, ale pro populární bloggery je velký dost – a oni přesto mizí a noví se neobjevují. Poslední byl snad Ostravak. Možná je vlna blogů opravdu pryč, jenže jestli ji má nahradit štěbetání na twitteru, tak potěš (nazval jsem to “retardace komunikace”, viz. odkaz).

    Comment by Wu — 7.11.2009 @ 1:48

  6. Dlouho jsem se zdráhal k těmto skutečnostem připojit. Velikost trhu určitě není problém. Problém je, že těch novostí o nichž by bylo zajímavé psát, už jaksi není. A psát o ničem, málokdo dlouho vydrží.
    Další problém je v tom, zdali jsem chorobný psavec a tím jsem uspokojen, nebo zdali očekávám alespoň v malé míře vlastní ochytření z diskuse. A toho se nikomu nedostává. Výsledkem je únava obou stran.
    Následný problém je v malosti nadhledu. Většina diskusí končí nesmiřitelnými postoji. (PHP nicotné, JAVA to je to profi řešení.). A tak by se dalo jmenovat do nekonečna.

    U sociálních sítí je to něco jiného. Nic nemusím znamenat, jen neplodně plácám. To je úspěch průmětu. Je to bezesporu módní vlna, jež zapadne. Utopí se do toho spousta peněz, někdo si pak pobrečí a bude slavný konec sociálna.

    Osobně jsem se posunul do stavu, kdy si občas něco málo přečtu pro odreagování. Ostatní čas pro INTERNET je na profi bázi.

    Comment by ra.ri.ta — 7.11.2009 @ 13:49

  7. Už dlouho jsem nečet nic tak zoufale znějícího. uf
    Je mi šumák, že blogy mizí, většinou se jednalo o ubohý balast, ať klidně táhnou ke všem twitterům.
    Taky si myslím, že tvořiví jedinci si cestu vždycky najdou a jejich výjimečnost je právě v té výjimečnosti, nepotkáš je na každém rohu…pevně věřím, že dřív nebo později se někdo najde…a taky bych si moc přál, aby se ten někdo jen nesvezl na další vlně, ale aby jednu pořádnou udělal…

    Comment by seeker — 7.11.2009 @ 14:26

  8. dobrý článek, moc dobrý, takto na sobotní odpoledne. Několik poznámek:

    - Souhlasím s tím, že twitter a spol zabíjí blogy, hlavně v technické nebo mediální oblasti, na druhou stranu nemyslím si, že by i nadále neexistovaly vlivné blogy, jen nejsou pro jejich autory hlavním zdrojem obživy. Jen nejsou v té oblasti, ve které se pohybujeme. Vliv ale mají velký – ať už Fukův FFFilm, podle mě nejpodstatnější filmové médium u nás, nebo z úplně jiného ranku http://www.goool.cz, který se věnuje mládežnickému hokeji. A určitě budou i v jiných oborech. Pro přínos blogu podle mě není důležité, jak moc se kryje se zdroji příjmů daného autora.

    - Sociálním médiím se podle mě nikdo nesměje, aspoň nikdo z těch, kdo má dostatek informací a trochu se zajímá. Naopak je tady obrovská poptávka po informacích, jak je efektivně využít. 75% penetrace Facebooku mezi teenagerovskou populací je obrovská síla.

    - Na konci ten článek trochu zklouzává – na českém internetu vzniklo za těch šest let mnoho zajímavých projektů mimo bloggerskou branži, nářky nad Líbímseti nebo free šablonami wordpressu už jsou potom úplně mimo téma. A je tady i mnoho projektů, u kterých si lidé stojí za svým, berou na sebe riziko podnikání a za těch šest nebo kolik let to někam dotáhli (byť ne do celosvětového úspěchu nebo milionového exitu). Třeba http://www.livesport.eu. Jen to holt nejsou blogy. Ale co to má společného s nástupem sociálních médií, úpadkem blogů a tím, že se u nás kromě Cuketky nikdo nepokusil svůj blog seriózně zpeněžit?

    - poslední poznámka – ano, je to otázkou českého trhu, ale jinak, než si to všichni představují. Pokud se člověk začne nějakou oblastí seriozně zabývat a živit, tak je potom složité o této oblasti nějak “nezávisle” psát, protože buď by prezentoval ven informace, které mnohem lépe využije pro své podnikání, nebo by se mohl dotknout zájmů svých současných nebo potencionálních zákazníků a ohrozit si příjmy. Jediné řešení je pak psát anonymně – i takové pokusy tu byly – ale to nikoho dlouhodobě nebavilo, jak se ukázalo následně.

    Comment by Michal Berg — 7.11.2009 @ 17:20

  9. Michale, neni ten tvuj posledni odstavec problem jakehokoli trhu? Moc nechapu specifikum ceskeho trhu v tom, co popisujes.

    Comment by Jiri Kodera — 7.11.2009 @ 17:33

  10. JK: OK, vysvětlím to na mém konkrétním případě. Rád bych psal blog o hokeji, protože v něm vidím mnoho témat, které by lidi mohly zajímat a média se jim nevěnují. Vzhledem k tomu ale, že 80% všech osob v Česku, o kterých bych se mohl vyjadřovat, je tak či jinak je spojeno s mými zákazníky, nebo jsou přímo moji zákazníci, tak bych si mohl ohrozit svůj byznys.

    Když ale budu mít stejně velký byznys v Kanadě, tak budu moci klidně o tom hokeji psát, protože trh, na kterém moje firma bude působit, bude o několik řádů větší a bude mnohem menší šance, že budu psát o věcech, které se konkrétně týkají mých zákazníků.

    Comment by Michal Berg — 7.11.2009 @ 17:48

  11. 2Michal: Jo, tohle asi dava smysl.

    Osobne beru oba dva duvody (ten s absolutni velikosti pro nektere niky i tehle s uzkou propojenosti vsech na vsechny) jako dobre a platne duvody, proc v nekterych oblastech blogy nejsou.

    Comment by Jiri Kodera — 7.11.2009 @ 18:03

  12. Jo a kdyby se vám zdálo, že se ta diskuse tady nějak nerozprodudila, tak je to tím, že probíhá na facebooku – http://www.stumbleupon.com/s/#4cyjvP/www.facebook.com/note.php?note_id=181639816592/

    Jak příznačné :)

    Comment by Michal Berg — 7.11.2009 @ 21:16

  13. A. Ještě existuje jedna věc… To je reálný svět. Internet je úžasné médium, to žádná. Mam ho rád a teď, když jsem si z hecu smazal facebook cítím, že ho potřebuju – pač Facebook spojoval reálný svět s tím virtuálním. Nejsem teď v kontaktu s lidmi, co pořádají akce, co chodí chlastat, když se mě také chce. Je zajímavé, jak ti, co žijí internetem, používají i Twitter, kdežto ty, které baví především ten reálný svět, Facebookem.

    Je to něco, co tu mnozí asi nepochopíte. Řeknete, že taky žijete reálným světem. Ale mě se to nezdá.. Jsou to rozdílné světy. Jste staří a zvyklí jezdit na módních vlnách.. Kdo prostě nepoznal dost lidí, kteří buď nemají mobil (“Proč?”) nebo mají Facebook jen kvůli pořádání výstav a autorských čtení a pod. (“Hele já tam jdu tak jednou za 14 dní kouknout, kdo teda přijde a kdo ne.”) nezná krásu obou světů. Jasné, je to o tom, co koho baví. A mnozí nadšení mladí blogeři si uvědomili, že internetový svět smrdí. Ono onanovat nad návštěvností blogu a pochvalami v komentářích je jedna věc, ale potkávání nových lidí, psaní o nezvěřejnitelných věcech jen tak do koutu notebooku, či i bezduché chlastání má prostě něco do sebe..

    Je to bžunda.

    Comment by meca — 8.11.2009 @ 8:59

  14. Ja musim rict, ze mam zcela jine zkusenosti, nez se pisw v clanku.

    Je mi 38, jsem na Facebooku a take vetsina mych pratel a kolegu. Je tam dokonce i moje mama a jeji kamaradky.

    Mam v RSS spoustu zahranicnich blogu, z nichz vetsina neni psana profesionaly.
    Ceske blogy jsem si nikdy moc neoblibil, takze jaka je situace v teto oblasti nevim.

    Comment by Eso — 8.11.2009 @ 12:09

  15. upřímně by mě zajímalo, kolik % lidí vůbec tuší co je to blog. Jestli aspon 50 ;-) Totiž mj. když se někde extrasocnetově rozvede diskuze na téma sociální … něco, prostě FB atd. reakce jsou možná překvapivě často negativní, odmítavé. Natož v diskuzích neelektronických!! :-p

    čili připadá mi to celé jen jako přehnané očekávání z jedné slepé uličky. Blogy ano, soc. sítě jistě, ovšem nečekám od toho nic víc. Podobně jako quartzovými hodinkami nenahradím kvalitní mechanické.. – (v sociálním styku ;-))

    Comment by josef — 9.11.2009 @ 11:48

  16. Je treba si uvedomit jednu vec: vydelavat na blozich a socialnich sitich znamena pouze a jen ziskavat penize z reklam. Blivajz samo o sobe. Tvarit se, ze nekomu neco prinasim a mezitim ho krmit reklamnimi srackami je opravdu velmi vznesene. Nastesti je to jen nepatrna cast toho, co jsme ziskali prichodem internetu jako media. To, ze klauni z televiznich estrad nejsou s to pochopit, co nam prinesl objev elektromagnetickych vln (krome reklam pred, behem a po jejich naprosto dokonalem vystoupeni s medvedem), se asi celkem da ocekavat.

    Comment by Cert Rohaty — 10.11.2009 @ 0:38

  17. mate v necem pravdu, ale ja se jenom smeju. Kdyz sem byl mladej, tak pred nejakejma 15ti letama sme chodili kecat (chatovat) na BBS (infima, bbs liane) bo na irc. Dodneska se nic nezmenilo, krome terminologie dyzajnu (jak rikaj v jedny reklame: na dysajnu zalezi), takze se chodi chatovat do socialnich siti. Ja se toho neucastnim, protoze sem uz z takovyhle ztraty casu vyrostl a pridavat kliky za reklamu necemu, co bude mit zivotnost par let…. nene

    Btw. Hulan z tohodle clanku nebude mit radost :)))

    Comment by ufo — 10.11.2009 @ 10:26

  18. Já (velmi nerad) vidím budoucnost psané komunikace v dalším a dalším zjednodušování. Na počátku byly dopisy, dlouhé, psané pěkným písmem. Pak přišly maily, mnohem kratší a bez diakritiky. Po nich nastoupila vlna sms, kraťoukých zpráv, většinou jen několikaslovných, skládajících se ze zkratek a smajlíků. Na konci očekávám, že budeme komunikovat jen statusem – jsem nebo nejsem online.

    Boom blogů odezněl, sláva. Alespoň všichni ti nýmandi, co se honí za větrem a surfují na vlnách, šli jinam. A blogosféra se vyčistila a dostala do normálu. Už může fungovat pomalu, ale spolehlivě svému účelu. Jako bloger (a teď čerstvý twitterista) to vítám s nadšením.

    Comment by Berka — 23.1.2010 @ 21:26

RSS feed for comments on this post.

Leave a comment