Marigold.cz » Lokální výsledky po třech týdnech prodeje eknihy: chybí longtail
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Moje kniha Husákův děda

Podrobnější informace o mojí povídkové knize Husákův děda najdete zde.

Lokální výsledky po třech týdnech prodeje eknihy: chybí longtail

16.4.2011

Ve čtvrtek se Koncernová pětiletka prodávala třetí týden a protože mě sklátila horečka, zbyl i čas podívat se na chvíli, jak se můj ebook prodává.

Statistika ke 14.4. je poměrně jednoduchá, celkem prodáno 228 ebooků, z toho 172 přes Palmknihy, dalších 54 přes Smashwords a 2 mi zaplatil někdo přímo na účet.

Co je pro mně zajímavé, že se na obou prodejních serverech objevily recenze, několik zmínek padlo i na blozích různých čtenářů, například zde.

Co je rovněž zajímavé a co jsem si původně neuvědomoval, je nulový longtail elektronických knih. Termín jsem si vypůjčil od SEOmágů, protože je příhodný. U knih je velmi důležité, jak dlouho je po nich poptávka, jaká je distribuce jejich prodeje v čase. Vezměme si takovou Bibli, ta se prodává stabilně a dlouhodobě už nějaký ten pátek, takže každému knihkupci se vyplatí ji mít skladem a pouze ji šoupat mezi poličkama „religion“, „history“, „drama“, „fiction“ a „ready to burn“ podle momentální situace.

U eknih bychom na první pohled odhadovali, že tady s longtailem, možností/potřebou/nutností knihy prodávat stabilně v nějakém počtu v dlouhodobém časovém období, nebude problém, protože na skladě ebook nezasmrádne, disku zabere málo, takže kde by tak mohl být problém. Prostě kdo bude chtít, si ji najde a koupí.

A to je právě ten zádrhel. Jak u eknihy vytvořit zájem v dlouhodobém horizontu, který povede k tomu, že kniha se bude stabilně prodávat po nějakou delší dobu? Na příkladu z Palmknih vidíme, jak se Koncernová pětiletka prodávala v průběhu času:

prodejebooku.png

Jak vidíte, prodej je silný prakticky jen v okamžiku, kdy jsem knihu oznámil a následujících pár dní poté. To je ten moment, kdy natěšení příznivci autora nakupují, zvláště v elektronickém světě to nemají do knihkupectví daleko. Potom už prodej klesl pod deset knížek za den a na konci třetího týdne se pohyboval spíše u jedné nebo dvou knížek za den.

Proč? To je dobrá otázka. První odpověď, která je na snadě je, že autor je břídil a kniha je šunt a proto ji lidi nekupují. Jenže tak jednoduché to není. Recenze na knihu na Palmknihách jsou veskrze positivní, popiska je radostná, negativní recenze vlastně nevyšly, takže i kdyby kniha byla šunt, čtenáři se to nemají, jak dozvědět, takže by mohli vesele nakupovat a teprve později dát případně najevo svoji nespokojenost.

Dali nějak najevo svou nespokojenost, aniž by se to promítlo do hodnocení na Palmknihách? Na to by mohla odpovědět analýza v sociálních sítích – tu zkrátím do grafu, jenž vyprodukoval Ataxo Social Insider.

Snímek obrazovky 2011-04-16 v 6.26.28 PM.png

A co nám graf říká? Především se velmi shoduje s grafem prodeje knihy (ta špička uprostřed grafu je místo, kde graf prodeje knihy začíná). V momentě, kdy bylo větší množtví zmínek (mých a lidí, kteří na ně reagovali), se kniha s prodejem rozjela, s ústupem diskuse o ní (většina zmínek byla na Twitteru) šla prodejnost dolů. Negativních zmínek bylo minimum, za negativní jsem označoval i zmínky typu „u knihy jsem se skvěle bavil, ale závěr mi přišel moc useknutý“. Vcelku bych tedy spíše soudil, že prodejnost přímo korelovala s počtem zmínek a negativní zmínky neměly na prodejnost podstatný vliv, pokud vůbec. Ta první část závěru asi tolik nepřekvapí, to je například podstata SEO, jenže co z ní vyvodit?

Když o tom přemýšlím, podstatným problémem pro vydavatele eknih bude neexistující infrastruktura, ekosystém kolem nich. Minule jsem si stěžoval, že za ebook člověk asi těžko dostane nějakou cenu, vy jste se mi smáli, jenže tohle je vcelku vážný problém, který vypovídá o longtail podpoře prodeje ebooků. V podstatě není příliš jednoduché vybudovat dostatečný počet zmínek a přítomnosti knihy, aby to bylo schopné generovat prodeje po nějakou delší dobu.

První, co tomu brání, je prodejně nezpůsobilá titulka Palmknih, která opravdu neláká ke koupi a knihy, které se zde nabízejí, jsou někde šoupnuté bokem, prostředek stránky je nevyužitý. Lidé z Palmknih o tom vědí a prý se na tom pracuje. Nějaký textový žebříček prodej knih stěží podpoří, chce to lepší práci se selfpromo, ale to už palmknihaři snad také zjistili. Je to zhruba stejný rozdíl, jako dát všechny knížky v knihkupectví k zákazníkovi obálkou, nebo hřbetem – to druhé znamená, že nechcete prodávat.

Tohle je samotná prodejní podpora obchodníka, kterou ostatní weby mají vyřešenou o poznání lépe. Jenže tu chybí ona longtailová podpora. To, že o ebookách někdo píše, někdo je recenzuje, někdo se jimi probírá, žebříčkuje je – prostě vytváří jakékoliv zmínky o nich.

Papírové knihy tohle všechno mají. Vychází o nich řada médií, existuje o nich řada webů, knižní rubriky mají všechny noviny i časopisy. Jenže ty jsou také zavedeny jen na papírové knihy, když jsem se bavil s několika z nich, ekniha je zaujala, jenže čtečku má jen jeden fanda v redakci a nakonec se ukázalo, že bude lepší nechat pár kousků vytisknout na papír a dotyčným lidem to poslat po staru.

Může vám to přijít jako prkotina, ale není. Takhle se knihy prodávají. Najdeme zmínku, která nás zaujme, přitáhne. Vezmeme v knihkupectví do ruky knížku, jejíž obálka nás lákala, jejíž nadpis nás oslovil, abychom si alespoň přečetli anotaci. Nechtěli jsme si koupit román islandského beletristy věnovaný vrahovi, který radí dospívajícím dívkám, jak si uklidit byt, ale zaujalo vás téma i dialog a už ho u kasy platíte.

Jenže k tomu musíte mít pobídky, dostatek námětů v okolí. A ebookům na tohle chybí všechno, kromě toho posledního: kromě prodejního místa. Což je dost málo.

Soudili byste, že to se rychle spraví? Fakt? Prošel jsem si literární weby jako Písmák a Totem – říkal jsem si, že bych si rád přečetl výběry místních děl na svém Kindlu, protože online na to čas nemám. Nic takového ani jeden nenabízí, ačkoliv by to pro ně měla být přirozená distribuční forma. Možná jeho autoři jen o čtečkách ebooků nic netuší, možná je to nenapadlo, možná je nenávidí, možná na to jen neměli čas a peníze, protože nákupem čtečky by svou přímou finanční investici do projektu zdvojásobili. V lepším případě se tedy jejich ebook verze objeví za rok, v horším nikdy. Myslíte, že recenzní weby jako Knihovnice nebo Literární.cz jsou na tom jinak? Kdepak.

Zkrátka a dobře, hned z kraje pokusu se ukazuje, že elektronická kniha sama o sobě, bez té papírové, nedává smysl, vyjma velmi speciálních případů (oborové studie atd). Elektronická kniha zatím bude doprovodnou součástí knihy papírové, prostě proto, že se jí zatím nedostává longtailu, nedostává se jí takové masivní všeprostupnosti, jako knize papírové. Možná se to jednou změní, ale ne hned – a spíš za dlouho, za další desetiletku.

A protože pokus má absorbovat své vlastní zjištění, upravíme o to jeho průběh a pokusím se jej tomuto zjištění přzpůsobit.

Flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 20:06 - Líbil se článek?

komentářů 29

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 11×, průměr: 4,27)
Loading...


29 komentářů »

  1. Myslím si, že jde o specifikum českého trhu. Zajímalo by mě, jak rozdílné výsledky by byly, kdyby kniha byla prodávána v anglickém jazyce a na iBook Store, kde je trh nesrovnatelně větší.

    Přeci jen v ČR jsou čtečky ještě dost exotickou záležitostí, takže dosah není takový, aby se mohl v dlouhém období udržet na nějaké rozumné hodnotě.

    Comment by Jakubdr — 16.4.2011 @ 20:15

  2. Díky za průběžný report.

    Pokud jde o ten long tail, tak:

    1) SEO mágové si termín půjčili od Chrise Andersona, který jev původně popsal mj. na prodeji knih.

    2) Vše, co v tomto článku, Patricku, píšete, naznačuje, že se long tail na prodej Vaší knihy spíše vztahuje. Nesmíte ale vycházet z dat za tři týdny, ale řekněme za deset let. V tom je totiž podstata toho „long“.

    Pokud jde o tu propagaci, IMHO by stačil jednoduchý odkaz zde na blogu. Koncernovou pětiletku si stejně asi koupí jen ten, koho nejprve zaujmete jako autor něčím jiným.

    Comment by Marek Prokop — 16.4.2011 @ 20:24

  3. Ono je třeba odlišit dvě věci: to, co prodáváte (knihu, tj. příběh, autora, produkt) a to, v jaké formě je tento produkt prodáván (papír, elektronická verze). Long tail (ať již v SEO či sociálním významu) má smysl pouze pro produkt.

    Pokud budete natolik zdatný marketér a PR stratég, protlačíte se jako „první český autor, který vydal knihu pouze elektronicky“ do hlavních televizních zpráv, budete na titulních stránkách novin a prodeje bude strmě růst, nehledě na to, že prodeje ebooku v Česku nad 100 ks už tak jsou úspěchem…

    U knih se neprodává forma, ale produkt a poukazovat na to, že papírové knihy mají všemožnou podporu napříč různými marketingovými a PR kanály, kdežto ebooky ne, není správný argument.

    Comment by Marcel Kupka — 16.4.2011 @ 21:02

  4. Myslim, ze jste prisel na to, na co jse prisel ja, kdyz jsem se snazil promovat herni studio. Online herni distribuce je vhodna pro hry, ktere vsichni znaji (brand recognition), vsichni o nich mluvi (brand awarness) a je vsude k dostani ve FYZICKE podobe, tedy v krabici. Stejne jako ve vyhledavacich vitezi to, co lidi hledaji v „realu“, online se prodava to, co lidi chteji v „realu“. Bezbrehe moznosti online distribuce s sebou bohuzel nesou bezbrehe moznosti marketingove komunikace, jinimy slovy jde o hledani cesty, jak promovat jehlu v kupce sena… Asi si tu knihu koupim 🙂

    Comment by Jiří Rýdl — 16.4.2011 @ 21:42

  5. Je zde také pěkně vidět, že ani u ebooků se autor bez nakladatele úplně neobejde. Patrick je marketingově nadprůměrně zdatný, skrz Marigolda a sociální sítě dokázal dostat informaci o své knize mezi tisíce lidí. V několika příspěvcích je ale vidět, že by to chtělo ještě přidat.

    Tohle však běžný autor většinou sám nedokáže – nemá na to buňky, komunitu k oslovení a často ani chuť. Autor píše, nakladatel vydává.

    Comment by Marek Lutonský — 16.4.2011 @ 22:13

  6. Dlouhý ocas, alespoň jak ho definuje výše zmíněný Chris Anderson, je vztahem mezi popularitou/objemem prodejů (obyčejně na ose y) a samotnou množinou produktů (na ose x) – jedná se o jakousi abstrakci statistických rozdělení. V hlavě grafu dlouhého ocasu jsou populární produkty, které generují podstatnou část tržeb, a naopak v ocasu jsou málo prodávané položky. Tady lze parafrázovat Paterův princip (pravidlo 20/80), kdy 20 % trhu generuje 80 % příjmů. Dlouhý ocas se však na trzích, kde se prodává digitální produkt digitální cestou, vyznačuje tím, že se prodá(vá) 98 % produktů, které trh nabízí. A tam někam – do ocasu – patří i vaše kniha. Specializovaná jak v dimenzi čtenáře, tak i trhu.

    Myslel bych si, že to, co uvádíte za dlouhý ocas jím není. Tím samým dechem dodávám, že na druhou stranu souhlasím s vašimi závěry a se závěry Jiřího Rýdla zde v diskusi. Navíc kolik myslíte, že je v Česku uživatelů se čtečkou? 10 tisíc? O moc víc asi (bohužel) ne. Dost malý trh pro knihu o které se dozví doslova pouze pár vyvolených.

    Comment by Michal Pulda — 16.4.2011 @ 22:47

  7. Michal Pulda: nevím, jak ten jev lépe nazvat, než dlouhý ocas – je to obrovský a postupně vznikající sestava odkazů, zmínek, recenzí, ponouknutí k tomu, aby si člověk nějakou knihu pořídil. V tom původním slova smyslu to longtail opravdu není, ale nic lepšího mě nenapadlo.

    A samozřejmě by to chtělo mít delší časový horizont, ale už teď je soudím docela zřejmé, že bez aktivního zásahu by prodej knih ustrnul na tom, že se prodá jedna za den… (což z long term hlediska nemusí být úplně špatné).

    Comment by Patrick Zandl — 16.4.2011 @ 23:15

  8. Jestli vidím správně, tak kniha se prodává za 79 Kč vč. DPH. To je tak výjimečně nízká cena a navíc zvláštní kniha (autor ICT novinář, kniha je beletrie), že pochybuju o vypovídající hodnotě a datech pro trh ebooků. Stačí jedno doporučení a přátelé si to z povinnosti koupí, protože 79 korun nikoho nevytrhne.
    Elektronická kniha sama o sobě opravdu nemůže existovat, ovšem ne z důvodů marketingu. Jsou mnohem pragmatičtější – přímé a režijní náklady. Samotný tisk už není pro větší nakladatelství tak obrovská položka, aby se vyplatilo vydat jen ebook, který je jen bonbonek na dortu z papírových knih:). Pardon za kritiku, je to určitě zajímavý článek a rady pro self-publishery. Nic víc, nic míň.

    Comment by Marcel — 17.4.2011 @ 0:29

  9. Jiri Rydl: „Online herni distribuce je vhodna pro hry, ktere vsichni znaji“ To vobec nie je pravda, krasnym prikladom je AppStore, kde sa do TOP rebricka dostanu hry, o ktorych pred casom nikto nepocul / nikto ich nehladal / nechcel a zrazu su hitom po celom svete. Je to prave vdaka spravnemu marketingu a PR na vsetkych kanaloch, nie to tam len nasadit, dat info na twitter a cakat ze to pojde samo (ako tato kniha).

    Comment by Dusan — 17.4.2011 @ 1:22

  10. Patrick Zandl: Ne že bych byl někdy v té situaci, ale můj selský smysl my říká, že máte pravdu. Navíc pokud se podívám na některé zahraniční webové hvězdičky, tak ty mocně propagují e-booky právě přes svůj web či affiliate programy.

    Dusan: Ale zvažte jaký je trh u AppStore a u digitálních knih – to se může týkat penetrace zařízení, zvyklostí uživatelů i charakteru zboží. Přece jenom AppStore hry jsou mnohem větší „spotřebka“ než knihy. Také s trhem knih je spojená určitá a zcela opodstatněná historická zátěž, které se jen tak nezbavíme.

    Comment by Michal Pulda — 17.4.2011 @ 1:59

  11. @Marek Lutonský nesouhlasím, že se bez nakladatele autor neobejde – obejde, jen to bude pro něj více práce

    – tohle je první pokus, jeho průběh zcela odpovídá slovu „první“ – Patrik, ač „marketingově zdatný“ si myslel, že udělal vše co mohl, což není pravda – nakrmil 24 hodinová média, udělal hype, který mu vynesl za 3 dny více prodejů, než jinému ebooku

    o tomto díle se nepíše jako o románu, knize k prečtení – mluví se o ní hlavně jako o „pokusu“, či „první ebook only“

    neexistuje článek nazvaný (+-) „recenze: Koncernová pětiletka“, na webu jsou trvalé odkazy blížící se k tomuto typu snad jen 3 :
    palmlknihy – 4 komentáře, vaclavek.com svůj komentář natažený z knihi.cz a vpavlin.eu – nejlepší v tomto směru). Přičemž @vaclavek ve svém komentáři věnuje opět heslu „pokus“ a pak dosluvu (= jako recenze bídné 🙂 a @vpavlin z 10 odstavců věnoval vlastní „knize“ 3

    a tito dva zasahují stejný segment potenciálních čtenářů – IT…

    namátkou jsem prošel 4 knižní db – kniha má záznam jen jedné z nich knihi.cz (díky @vaclavek) – jak se tedy neIT čtenář o knize dozví?

    co tak použít metodu „recenzních“ výtisků? opakovaně – třeba 5 ks měsíčně – knižní bloggery jistě dohledáš pomocí dotazu na twitteru. podobně se nedávno lanařil weby/bloggery Euromedia Group k.s. (výsledek netuším, legie se nechytla)

    Comment by knedle — 17.4.2011 @ 9:10

  12. Tangero a zvažoval si nějakou „spolupraci“ s medii které uz ted pro čtečky vydávají třeba zpravodajský obsah. Longtailu to sice nepomuze, ale rozhodne je tam vysoka afinita. 🙂

    Comment by Lopo — 17.4.2011 @ 9:28

  13. „podobně se nedávno lanařil weby/bloggery Euromedia Group k.s. (výsledek netuším, legie se nechytla)…“

    za projektem v Euromedii jsem stál já a tak trochu off-topic bych se ohradil proti slůvku lanařil… 🙂 RC výtisky jsou běžnou součástí produktového marketingu… alespoň na západ od našich hranic… a i v Euromedii úspěšně pokračujeme, tentokráte s tituly z Odeonu…

    ale ještě k tématu – autor skutečně nemá šanci se bez nakladatele obejít, a to právě proto, že není jednak marketér a PR specialista, neumí svůj produkt prodat ani ho podpořit – buď mu scházejí znalosti nebo kontakty. Vystavit produkt na e-shop nestačí, při vědomí toho, že životonost knihy na trhu je velice krátká, je kombinace autor=samonakladatel=samoprodejce smrtící…

    Comment by Marcel Kupka — 17.4.2011 @ 9:49

  14. „se ohradil proti slůvku lanařil“ / nebylo mysleno zle

    RC vytisky se u me v minulosti objevily – ale byli jste prvni v tom, ze jste se nezamerili jen na (specializovane) weby typu fantasyplanet aj., ale oslovili ciste blogery (= nikdy jsem o podobne volnem pristupu vyberu „recenzentu“ u nas necet/neslysel)

    Comment by knedle — 17.4.2011 @ 12:58

  15. Pár postřehů:

    1. Pokud vím, prodejnost knihy ve stovkách kusů je v Česku celkem standardní.

    2. Nejde srovnávat oblíbené příručky/učebnice/návody, placené často z cizích peněz, a beletrii.

    3. Nejde-li o osmé pokračování Harryho Pottera, prodává se kniha často spíše v delším časovém horizontu.

    A teď prakticky:

    4. Chtěl jsem si knihu koupit. Ale „Pro objednání je potřeba se přihlásit“. Proč??? Já chci naťukat číslo karty a knihu stáhnout.

    5. Proč je třeba při registraci vyťukat tolik údajů? http://www.palmknihy.cz/web/p/registrace

    Smashwords to samé, zase nějaký profil…

    Teď jsem se dočetl, že je ještě potřeba, aby mi došel nějaký dopis s autorizačním kódem. Na jednu stranu to chápu, na druhou stranu je to další otrava a někomu to může přijít až komické.

    6. Čtečku nemám – a myslím, že kromě několika nadšenců je penetrace čteček v Česku velmi nízká. Přiznám se, že se ve zkratkách ePub a Mobipocket nevyznám a rozhodně se mi nechce instalovat nějaký program, pak něco konvertovat atd.

    Takže, pro nás obyčejné uživatele by bylo vhodné tam napsat něco ve stylu „Knihu si snadno přečtete na svém notebooku/PC a mobilním telefonu (vypsat na jakých) bez nutnosti instalace jakýchkoli programů.“

    7. Velmi bych uvítal čtení na svém BlackBerry. Číst knihy v notebooku je nepraktické, ale v mobilním telefonu čtu hodně. Musí být ale správně vyřešena velikost písma.

    8. Jinak souhlasím, že bez vytrvalého a soustavného marketingu, prodeje (ve smyslu salesových aktivit), podpory prodeje a dobrých vztahů to nejde.

    Comment by Robert Němec — 17.4.2011 @ 14:01

  16. No já si to koupil včera:-) a věděl sem o této knize od začátku tedy ještě před vydáním, ale penetrace čteček zas tak velká není ale pomalu se zvyšuje a pro majitele kindlu budou palmknihy zjevně v čechách tím nejlepším zdrojem legálního čtiva (tedy zatím). Dost vtipné mi tedy přijde že na tomto webu se píše o interní hranici 500 ks prodaných za 3 měsíce a po 229 knihách (počítám i svojí kopii:-) za 3 týdny prakticky bez propagace už to je jinak….

    Comment by jevrej — 17.4.2011 @ 14:09

  17. to Michal Pulda: 80/20 je Paretův princip. Paterův princip je jak nejlépe přihrát Procházkovi, tak aby R. Záruba mohl zařva Patera, Procházka…gol!

    Comment by jan — 17.4.2011 @ 14:51

  18. Robert Němec: Knihu jsem kupoval na Palm knihy a celý registrační mechanismus mi přišel jak z jiného tisíciletí. Onen poregistrační/ověřující dopis vám totiž garantuje přístup k plné verzi knihy; před ověřením si můžete stáhnout jen její první třetinu. Chápu, že si vydavatelé chtějí chránit svůj obsah, ale tento způsob DRM obrovsky zrazuje před dokončením celé transakce. Když už je uživatel rozhodnut za něco utratit peníze, řekl bych, že se obchodník musí snažit využít tohoto rozpoložení mysli co nejdříve. Přece jenom za tři dny, kdy už konečně přijde onen dopis, může být zákazníkovo smýšlení o koupi úplně někde jinde. Navíc nezískají Palm knihy stejné informace (jméno, bydliště, …) z údajů o kartě, kterou se platí? Toto opravdu nevím, proto se ptám…

    jan: Díky za opravu – vím, že se jedná o Paretův princip. Za chybou stojí mé olšové ruce a nepozorné oči (nebo příliš aktivní spell checker). Ale každopádně mě vaše přirovnání dost pobavilo.

    Comment by Michal Pulda — 17.4.2011 @ 16:08

  19. Názor běžného čtenáře: Chtěl jsem si knihu koupit, třeba jenom abych podpořil e-knihy, ale dvě věci mě odradily – jednak 79Kč za 59 stran mi přišlo jako příliš moc a pak (a hlavně) mě námět knihy (dle ukázky Klaus, Topolánek) nijak nezlákal. Co to zkusit třeba s jiným druhem knih?

    Comment by ok — 17.4.2011 @ 20:47

  20. Pro Ok: Abych se přiznal, těch 59 stran co udávají Palmknihy, to nechápu, jak se toho dobraly, možná to tak vychází v nějakém jejich PDF na formátu A4 nebo co, ale v běžném knižním formátu A5 mi to vyjde na nějakých 150 stran (dle velikosti fontu). Takže buďto tam vypadla jednička, nebo nevím, ale zeptám se.

    Samozřejmě námět, to je jiná, když se nelíbí ukázka, tak to prostě nekupujte, to není hlasování, ale pokus 🙂

    Comment by Patrick Zandl — 17.4.2011 @ 21:08

  21. Tedy abych nevypadal jak hňup, že jsem k tomu neudělal žádný marketing, tak hlásím, že udělal, akorát jsem ještě neměl čas sepsat, jaký. Ale zásada je, každý týden mít jednu samostatnou „akci“, abych taky mohl změřit, která se projevila a která ne. Jen mě překvapilo, že většina toho už začíná vyžadovat papírovou verzi … to je vlastně celé.

    Comment by Patrick Zandl — 17.4.2011 @ 21:10

  22. Přijde mi, že ta data prostě jenom seděj na tu knihu a s ní svázanou propagaci.
    Z blogu tu a ze zmínek po webu mi vyšlo „Patrick Zandl zkouší, jak se jako e-kniha prodá něco, co má v šuplíku a co si myslí, že není úplně strašné.“. Recenze mi nepřišly jednoznačně pozitivní. Ukázka mne nezaujala. Důvod kupovat tu knihu pro autorův dobrý pocit nemám. Důvod dát o ní vědět dál taky ne.
    Soudit z toho, jestli knihy nemají longtail mi přijde věštění z vody.

    Přihlašování na palmknihách mi nijak nevadí – dopis přišel za dva dny po prvním nákupu, aktivace jednoduchá a výsledkem jsou stažené knihy, které jdou nasypat kamkoliv. Což mi je sympatičtější než model s on-line knihovnou a speciálním klientem ala ebux.

    Mimo což – třeba u série fantasy knížek od Ilky Pacovské, která je (z tohohle pohledu naneštěstí) zdarma ke stažení na palmknihách – bych longtail čekal spíš a docela by mne zajímalo, jaký tam je časový průběh počtu stažení.

    Comment by kraa — 18.4.2011 @ 1:16

  23. Ahoj Patricku,
    je možné koupit knihu přímo od tebe (platba převodem)? Nechce se mi někde registrovat. Stačilo by mi třeba pdf poslané mailem nebo stažené z nějakého odkazu.
    Petr

    Comment by Petr — 18.4.2011 @ 13:59

  24. >>> Nesouhlasím, že se bez nakladatele autor neobejde – obejde, jen to bude pro něj více práce

    Člověk si vlastně doma může vyrobit i auto. Jen to pro něj bude více práce, než kdyby si ho šel koupit do autosalonu nebo bazaru.

    Proč chcete autora nutit do činností, které nechce dělat, které neumí dělat, pro které nemá kontakty a sám za sebe nikdy nedostane tak dobré podmínky a ceny, jako když ho zastoupí nakladatel? Autoři sami to zřejmě nechtějí, vždy už dnes by snadno mohli vydávat své knihy sami.

    Comment by Marek Lutonský — 18.4.2011 @ 21:00

  25. Mně se knížka líbila, ovšem nevím, co by přimělo literární obec, ať už to znamená cokoli, aby jí věnovala pozornost. Možná mají dost jasnou a zároveň „mystickou“ definici toho, co je literatura: musí to být něco, co zachovávává tradici/kánon, i jazykový, dějovost není moc v kurzu, to spíš jistá articistnost („umění je to, co jako umění vypadá“). Problém je, že „literátsky intelektuálnímu“ prostředí se už nedaří nic takového vyprodukovat, podle mého proto, že nejsou „vhodná“ témata. Takže čekají na mesiáše, knihu s velkým K, která nepřichází. Ale třeba by stálo za pokus to poslat třeba takovému M. C. Putnovi, literárnímu kritikovi, ten je myslím docela otevřený.

    Comment by Libor — 18.4.2011 @ 23:10

  26. mozno je dovodom poklesu predaja to, ze si knizku uz proste vsetci co o nu mali zaujem kupili v prvych dnoch.

    Comment by andrej — 5.5.2011 @ 10:06

  27. Vaše kniha byla uzasna. Dozvedela jsem se o ni z webu o e-knihach (ac jsem registrovana na palmknihach a kupuji od nich knihy pravidelne). Podle me maji e-knihy malo PR.

    Dalsi problem je podle me popis na plamknihach, ktery proste neni lakavej! Koupila jsem ji na doporuceni, kdybych na ni narazila na palmknihach „nahodou“, tak bych ji asi nekoupila, coz by byla skoda! Protoze diky ni jsem objevila autora, ktereho ctu rada.

    Mam od Vas i Flotilu Země i Marigoldi leta…

    Comment by Blondýna — 12.5.2011 @ 14:19

  28. Zajimave:

    http://www.techdirt.com/blog/casestudies/articles/20110321/00183913568/best-selling-author-turns-down-half-million-dollar-publishing-contract-to-self-publish.shtml

    Comment by me — 14.5.2011 @ 20:34

  29. Zajímavé nakladatelství: http://www.navep.com

    Comment by Anonym — 7.4.2012 @ 15:43

RSS feed for comments on this post.

Leave a comment