Marigold.cz » Jak umírají data
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Moje kniha Husákův děda

Podrobnější informace o mojí povídkové knize Husákův děda najdete zde.

Jak umírají data

12.12.2005

„Takový důl, to je díra v zemi. Ten vám nikdo nevezme,“ říkal klasik. S daty je to stejné. Jsou bezpečně uložená na pevném disku, disketě, cédéčku. Opravdu bezpečně, stejně jako ten důl v zemi…

Jak umírají data? Proklatě snadno. S počítači pracuji dvacet let, jen o deset let méně, než žiju, prakticky celý svůj tvůrčí život. Kromě první žádosti o patent na hyperprostorový pohon (kterou jsem sesmolil v devíti letech, napsal na stroji a vyvedl mikrotužkou za 19,90 Kčs a patent mi bohužel nebyl uznán) mám prakticky veškeré své „životní dílo“ někde v počítačových datech. Zatraceně dobře vím, jak ta data umírají.

Kupříkladu třídní časopis Opozist Bulletin. Vydával jsem jej na Commodore 64 v nějakém programu, jemuž jsem hrdě říkal DTP a který jsem si za tím účelem i počeštil. Nedávno jsem našel pětačtvrtkové diskety s nápisem Opozist Bulletin archiv v bedně. Chvíli jsem s nimi postával před svým Mini Macem a když jsem žádnou floppynu nevykoukal, hodil jsem je do odpaďáku. I kdybych ji vykoukal, není mi vůbec jasné, jak bych formát Commodore 64 na Macu nebo na PC vůbec přečetl a i kdybych ho přečetl, netuším, jakým programem bych ho otevřel. Vždyť i to kódování bylo ještě z doby před Kamenickými … a to neberu v potaz, že to DTPko ukládalo data binárně. Inu, Opozist Bulletin se propadl peklu a v digitální formě příštím generacím zachován nezůstane.

Ačkoliv se nedá říci, že by to byla dramatická ztráta pro lidstvo a dost možná ani pro naše gymnázium, přesto je to dobrý příznak toho, jak umírají data. V prvé řadě změnou nosiče a v řadě druhé změnou formátu. Od roku 1992 jsem už pracoval na PC a mám řadu svých textů a článků ve formátu PC. Jenže už dnes je trochu problém pracovat s formátem Text602, nejjistější cestou je ručně opravit špatně rozpoznané znaky a pracovat s tímto formátem jako plain ascii nebo doinstalovat prastarý importní filtr pro Word. A to jsem kdysi měl dost rozumu na to, abych z 5,25 palcových disket přetahal všechno na disk a dodneška mám všechno na disku. Co bych dělal s těmi floppy dneska?

I změna formátu mne dojímá. Například moje prastaré články na Mobil serveru prošly velikým technickým vývojem, kdy se z Genesis 1 stěhovaly do Genesis 2 a pak na Oris. Z těch nejstarších zbyl už jen rozsypaný čaj, který těžko rekonstruovat a to je necelých deset let od jejich vzniku. Co s tím bude za sto let?

Dumali jste někdy nad tím, proč má na sobě sonda Voyager destičku s vyrytými obrázky místo toho, aby nesla o dost lehčí a datově výtěžnější štůsek CDček nebo rovnou pevný disk s encyklopedií Britanikou (a DRM, protože co by si to nějaký zelený tlamy měly warezit, jedna kopie a dost!)? Inu, důvod je jednoduchý. U technicky vyspělých civilizací bychom se mohli dost ztrapnit, ty méně vyspělé by zase nepochopily, co je to za stříbrné kotoučky. Nehledě na to, že plastový kotouček asi vydrží méně, než deska ze slitiny potažená zlatem, alespoň v případě, že není připevněná na baráku v Karlíně.

Podobný problém máme my s výzkumy starých civilizací i výzkumy vesmíru. Pokud připustíme hypotetickou možnost Atlantidy nebo nějaké jiné zničené civilizace a začneme se jí zabývat, dostáváme se ke stejným problémům, jako při honu na ufony. A totiž, jak jsme schopni interpretovat jejich data? Pokud Platón nekecal, mohla na tom být Atlantida mentálně o něco dále, než my. Mohla tedy i data uchovávat poněkud sofistikovaněji, než předpokládáme. Takových mylných předpokladů už jsme pár v archeologii zažili. Například ty zlaté kuličky, o nichž jsme původně předpokládali, že jsou kuličkovou hrou bohatých spratků ranného středověku, se ukázaly ve skutečnosti být platidlem, což se zjistilo až v momentě, když se někdo v Evropě obtěžoval přečíst si zápisky arabáckého cestovatele z doby pár set let před americkou invazí do Iráku. A takový omyl je mrcha, protože jako šperk nebo hru můžeme odsoudit v podstatě cokoliv. Například ty naše CDčka – jsou všude, jsou oblíbená, ukládáme je pečlivě do krabiček. Když odmyslíte, co o nich víte a necháte shnít booklety tisíc let v zemi, najednou zjistíte, že jsou to fakt spíše šperky populární v dávnověku druhého tisíciletí – ale patrně byste o nich nepředpokládali, že jsou to nosiče informací. Jenže stejně jsme u kosmických signálů – je to ještě šumění vesmíru, nebo už je to sofistikovaný signál?

Archeologie a historie pracuje s tezí, že vývoj jde stále kupředu, tedy všechno, co najdeme, jde vysvětlit z hlediska toho, co známe dnes. Že nemůže existovat něco, co bychom dnes nedovedli zrekonstruovat, vysvětlit. Něco, co bychom dneska nevěděli. Historik je pak strašně nakvašený, když se poukazuje na výjimky. Pyramidy jsou omleté téma – spíše předpokládáme, než víme. Vezměme jiný příklad, šperk nalezený v bagdádských vykopávkách. Zlatá náušnice posetá maličkými kuličkami zlata. Rozkošná. Drobný problém byl v tom, že současná věda takovéto kuličky uměla vytvořit s velkými obtížemi a to pouze ve stavu beztíže, o němž se předpokládalo, že byl bagdádským zlatníkům za doby perské říše nedostupný. Skvělá příležitost pro knihu o stycích Bagdádu s ufony, taky záhy vyšla.

Pak se ukázalo, že bagdádští zlatníci znali dost dobrý trik, kdy se zlato lilo do prášku z uhlíku a ještě něčeho, čímž se ty kuličky vytvořily a dalším trikem, jehož podstatu si nepamatuju, se uchytily na té náušnici. Trik se odhalil náhodou (našel se popis té metody z pozdější doby pro jiný případ a někdo bystrý si to spojil) a dost pozdě na to, aby z knihy nebyl slušný trhák. Znali podobný trik na slitiny, které se podle moderní vědy dají připravit rovněž jen ve stavu beztíže, nebo v tomto případě už muselo jít o ufony?

U starších civilizací narážíme na předpoklad, že musely být pitomější, než my a tedy ty kovové kostičky mayských civilizací jistě jsou na hraní a nemohou obsahovat informace zapsané gravitační indukcí, holografickým záznamem nebo ještě něčím jiným, čemu jsme ani nedali jméno, natož abychom věděli, jak to funguje. U civilizací mimozemských narážíme na to, že ani my sami nutně nemusíme uvažovat stejně (a to myslím diametrálně), jako oni a navíc nemusíme být ani na stejné technické úrovni. Přitom jde o maličké rozdíly – například vysílání GSM by vědci v roce 1940 velmi pravděpodobně nebyli schopni rekonstruovat ani v případě, že by nebylo šifrované, ačkoliv technicky jej byli schopni zachytit i zpracovat. O půl století později jde o běžně používanou technologii. Ještě horší je to s CDMA a dalšími moderními technikami.

Přemýšleli jste, jaký je rozdíl mezi analogovým a digitálním zařízením? Definic je spousta, ale nejjednodušším rozlišením zřejmě zůstane to, že zatímco analogovou informaci jsme schopni bezprostředně vnímat, digitální už člověk není schopen přímo zpracovat a musí ji vědomě rozšifrovávat offline. Dá se to nacvičit a z toho pohledu je morseovka někde mezi, protože ji dobrý radista je schopen okamžitě vnímat a vysílat jí, aniž by použil mezistupeň dešifrace, ale ačkoliv by technicky zřejmě bylo výhodnější v běžném hovoru používat CDMA, stále používáme klasický analog. Prý proto, že lidský mozek nemá dostatečnou kapacitu na to, aby CDMA mohl používat, zato má dost abstrakce na to, aby mohl výhody CDMA vytěžit i bez CDMA.

Ve výsledku znamená jakákoliv digitalizace dat značné ohrožení, protože jakmile dojde ke změně média či formátu, jsou data ohrožena plíživou pochybností, zda je vůbec má smysl převádět. Na druhou stranu je ale také pravděpodobné, že v budoucnosti nebudeme schopni efektivně (nebo alespoň trochu efektivně) pracovat s jinými, nežli digitálními daty. Budeme za tisíc let schopni vystopovat události před rokem 1995, kdy se začaly informace objevovat na internetu, nebo tuto dobu budou naši potomci považovat za dobu temna stejně tak, jako my dnes považujeme starověk? Umírání dat nebo absence jejich převodu do moderních digitálních forem přitom představuje vážnou hrozbu tomu, co budou o naší době vědět naši potomci.

Ve výsledku, pokud se chceme vyvarovat umírání dat, musíme buďto vypracovat důsledný přechodový postup z formátů a médií, nebo – a to spíše či navíc – důležitá data zálohovat i v analogové formě, například vytištěné. Takhle totiž přechovávám svá starší dílka já – hezky na papíře a když je potřebuju, tak OCR…

Takže pokud jde o data, nikdy nespoléhejte na moderní formy jejich ukládání – nebudou tu provždy. A pokud jde o věci, nikdy nevěřte tomu, na co vypadají na první pohled – třeba je to nosič dat a ne pivní tácek z doby kolem přelomu digitálního věku…

Flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 14:47 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 60

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 11×, průměr: 4,55)
Loading...


60 Comments »

  1. Moc peknej clanek. Drobna chyba: "… že ani mi sami nutně …"

    Comment by Henry — 12.12.2005 @ 15:47

  2. Hmm, mam to! Budem si vsetko tlacit na papier. 😀

    Comment by Havran — 12.12.2005 @ 15:47

  3. [2] tak si to zkuste, a nekam to zalozte na deset let, listy se slepi atd. veskera pocitacova media jsou pro archivaci naprosto nevhodna, myslim archiv vice jak 50 let, bavili jsme se na toto tema s jednim archivarem

    Comment by alex — 12.12.2005 @ 16:06

  4. To je zajímavá problematika a data, která mají být opravdu dlouhodobě uchována se také analogově zálohují. A to sice na mikrofilm (který ma citlivost asi ISO 1, ale o to jemnější zrno a tudíž větší kapacitu), který je posléze skladován v podzemních bunkrech na několika místech na světě. Garantovaná trvanlivost je 500 let a dokumenty si takto nechávají zpracovávat banky, vlády, archivy, knihovny, ale i galerie a muzea pro své nejcennější sbírky…

    Uz si bohuzel nepamatuju presne, kde jsem o tom cetl a ten prispevek se mi nepodarilo vygooglit 🙁

    Neco malo je ale tady:
    http://www.igraph.com/IPServices/digital%20to%20micro.htm

    Comment by David — 12.12.2005 @ 16:08

  5. v této souvislosti bych upozornil na zajímavý projekt http://www.longnow.org/

    Comment by dgx — 12.12.2005 @ 16:29

  6. …narážíme na předpoklad, že musely být pitomější, než my…

    Já mám někdy z archeologů a historiků dojem, že mluví o nějaké starší civilizaci jako o někom, kdo byl pitomější, než my, a to obecně. Přitom homo sapiens je stejný už nějakých, řekněme, deset tisíc let. Takže z hlediska rozumových schopností na tom byli úplně stejně. A historici stále odbývají tehdejší postupy nebo třeba rituály jako něco "primitivního". Co my víme? Například, nebýt právě "Arabáckých učenců", věděli bychom něco třeba o Pythagorovi nebo Euklidovi?

    Comment by Ráďa — 12.12.2005 @ 16:46

  7. Moc hezké čtení. Skoro encyklopedické :). Více takových příspěvků.

    Comment by Radim — 12.12.2005 @ 16:55

  8. I když věci bezpochyby jsou něčím jiným, než se zdají být, vědce roku 1940 bych nepodceňoval – v Bletchley parku nebo u Bellů toho už tehdy uměli dost. SIGSALY – což je kódovaný spread spectrum systém par excelence – je z let 42-43.

    Co se online CDMA hovoru týče, tangero jej jistě sám využívá: kupříkladu když uprostřed hlasitého hovoru v místnosti (systém pracuje i pro S<N)zaznamená a dekóduje manželku slabým leč výhružným hlasem jej žádající, aby šel vynést odpadky – činí tak na základě znalosti specifického kódu modulujícího barvu a tón hlasu :-).

    Bylo by ostatně s podivem, kdyby se evoluce nevzmohla na nic lepšího než TD half-duplex (sice s detekcí kolizí, ale zato s nejednoznačným a evolučně recesivním mechanismem na jejich odstranění zvaným "slušné vychování")

    Dle Darwina a O. B. Lepešinské za tím musí být nějaká vývojová výhoda.

    Myslím, že důvodem je snaha šetřit výpočetní kapacitu mozku na důležitější věci – nad triviální linkovou vrstvou běží zmatený systém kontextově závislé gramatiky a finální scrambling, který pološíleně soft-mapuje symboly na významy v jejichž prostoru si potřebnou multilineární formu skoro každý zavádí jak chce a navíc každou chvilku jinak.

    K

    PS: Vytištěné stránky taky dlouhodobě moc nepomohou (ostatně spoustě lidí jsou už dneska pár let staré tisky na dvě věci, prostě proto, že jsou ve švabachu – i když věřím, že zrovna tohle tangera nepálí.)

    Comment by M.M.K. — 12.12.2005 @ 17:17

  9. [4] Je možné, že to bylo tady: http://www.fotopruvodce.cz/clanek.phtml?clanek=112993&hledej=

    Comment by Multimotyl — 12.12.2005 @ 17:22

  10. A ještě datasheet k tomu materiálu:

    http://www.ilford.com/html/us_english/prod_html/ilfoclassic/pdf/MICRO_graphic.pdf

    Má fakt vydržet 500 let. No nevím, asi si to nevyzkouším… 😉

    Comment by Multimotyl — 12.12.2005 @ 17:27

  11. [6] A co teprve jine nez rozumove schopnosti, na ktere se dnes s oblibou pohlizi s usmeskem a o kterych i prave proto nikdo vlastne nic nevi.

    "U starších civilizací narážíme na předpoklad, že musely být pitomější, než my.." – ano, to je podle me skutecne spis predpoklad, ktery ukazuje na pitomost nasi. To je jako by celymu lidstvu bylo imaginarnich 14 let a nachazeli jsme se uprostred puberty, kdy vsechno prece vime lip nez rodice a to, ze umime ovladat mobil lip nez nase mama z nas delalo nejmoudrejsi bytost na svete..

    Comment by zelenycaj — 12.12.2005 @ 17:32

  12. [9] Diky, presne to bylo ono, ale ten thread jsem nejak nemohl vystrachat 🙁

    Comment by David — 12.12.2005 @ 17:47

  13. no z dlouhodobého hlediska se jako nejtrvalejší ukázal tesaný zápis do kamene nějakou jednoduchou, nejlépe obrázkovou abecedou. Teď když už je na trhu vcelku levná lightscribe metoda by neměl být problém ji upravit pro hloubkotisk a používat nějaký trvanlivý a levný materiál (plast). Pravda, hustota zápisu by byla asi menší, nicméně u zápisků v pyramidách byla ještě horší. Obávám se ale, že by mnoho bohatých lidí považovalo pro budoucnost za důležité jejich vlastní smyšlenky, tudíž by naši následovníci možná informace byli schopni přečíst, ale bylo by jich tolik, že by vůbec netušili, k čemu jsou, proč je kdo vytvořil a jaká byla vlastně pravda.

    A teď vážně – spolehlivost jak známo z telco se dá zvýšit nějakými alternativními postupy. Já např. mám disk s důležitými informacemi, který jednou za čas zálohuji na CD. když spadne disk, mám CD, když spadne disk a CD, mám rok starou zálohu. Že je 5 let staré CD nečitelné? No a, mám novější zálohu. Co se týče textů – na spectru jsem neměl nic, co by stálo za to uchovávat. Kdyby ano, existují nějaké emulátory a kdyby to bylo něco opravdu světoborného, tak by to jistě někdo dokázal převést do nativního moderního formátu. Dopředná kompatibilita wordových dokumentů je téměř stoprocentní (no flame), rozhodně alespoň k zachování informací. T602 jsem věděl že je slepá větev už tehdy, co mělo význam jsem převedl do wordu, i dnes by to nebyl problém, je to v podstatě takový předchůdce XML – vše byl vlastně plaintext s nějakými značkami pro formátovací znaky.
    IMHO ale patrick narazil na zajímavou díru na trhu. Jednak v úrovni hardware – nějaké archivátory – levné boxy kde by se udržovala prachotěsnost, vakuum a temnota, pro uchování např. cd/dvd.
    Jednak na úrovni služeb – donesne vám vaše data, my je zazálohujeme, případně tak budeme činit sami, a budeme ručit jejich dostupnost i za 100 let.
    A jednak na úrovni aplikační – aplikace (webová), kam byste poslali svůj word/rtf/xml/xls/… dokument a tato aplikace by jej převedla do nějakého společného jednoznačného a bezstrátového formátu (třeba XML pro dokumenty, png pro obrázky…) a tyto data/formáty by neustále aktualizovala tak, aby vždy byly čitelné bez ohledu na aplikaci atd.

    Comment by noname — 12.12.2005 @ 19:40

  14. Vzpomínáte jak před pár měsíci pražský primátor zazdil DVDčko jako odkaz našim potomkům do pilíře v Karlově mostu. Škoda že si předtím nepřečetl tenhle článek 🙂

    Comment by Satai — 12.12.2005 @ 20:04

  15. "U starších civilizací narážíme na předpoklad, že musely být pitomější, než my a tedy ty kovové" – ne pitomejsi, ale na nizsim stupni technologickeho rozvoje a vedeckeho poznani. Coz samozrejme neznamena, ze nemohli umet nektere technologie, ktere dnes neumime, protoze nikoho nenapadli – jako treba ti bagdadsti zlatnici.

    Comment by Michal Kára — 12.12.2005 @ 20:53

  16. [14] Hm, myslim, ze muzeme byt radi, ze to DVD bylo poctive lisovane a ne vypalene v mechanice PC v jeho kanclu a popsane lihovym fixem 🙂 Nicmene jsem se nad tim pozastavil uz tehda 🙂

    Comment by David — 12.12.2005 @ 20:53

  17. A ted k tomu uchovavani informaci: Ani papir neni nic moc. Nejlepsi jsou asi opravdu mikrofilmy. Nebo vypalene hlinene desticky 🙂

    Musime si ale uvedomit, ze i pismo a lidsky jazyk sam je svym zpusobem kod. Takze mame zachovale napisy treba z Krety, ale ty nejstarsi nedokazeme rozlustit.

    Comment by Michal Kára — 12.12.2005 @ 20:55

  18. Výborný článek. Tohle mě zajímá.

    Pořád říkám, že děrné štítky z padesátých let jdou dnes v pohodě přečíst, zatímco pálená DVD jdou do pekla za dva roky.

    Comment by pkm — 12.12.2005 @ 22:55

  19. nechci vam v brat iluze ale dnes neni tak velkej problem data uchovat jako spis to data ve stanovenem terminu zlikvidovat.

    Comment by Martin W — 12.12.2005 @ 23:11

  20. [19] Myslim, ze to jsou dva oddelene a spolu v podstate nesouvisejici problemy. Nektera data je treba likvidovat, jina uchovavat.

    Comment by David — 12.12.2005 @ 23:21

  21. Výborné, úplně mi to mluví z duše, více takových článků.

    Comment by MiP — 13.12.2005 @ 7:40

  22. [8]Řediteli, čekal jsem, kdo to vytáhne a vsázky na Tebe byly vyšší, než na Vladka ve vyvolených. Rok 1940 jsem nevybral náhodou (nebo tu náhodu hezky maskuju a mám tradičně šťastnou ruku), něco u úspěších s rozprostřeným spektrem (v té době není vhodné psát SS) se mi doneslo.

    Co se CDMA v řeči týká, jsem toho názoru spolu s Jalnikovem, že uvedený příklad sice vypadá jako CDMA, nicméne ve skutečnosti v mozku funguje diametrálně odlišně. Shoda pamune v názoru, proč tomu je – mozek nepochybně šetrí výpočetní kapacitu a četné pokusy v procesu odpojování autonomních i semiautonomních okruhů dokazují, že to dělá velmi racionálně a uvážlivě, jako skutečný mozek. A u mapování se spíše než softmapování symbolů na významy provádí vektorová transpozice, protože díky ní bychom byli schopni odvozovat neznámé ze známého. To je ale předpoklad, který samozřejmě za pár let nemusí platit.

    Se švabachem je potíž.Knihy, které mám doma ve švabachu, se mi zle čtou.Sice jsme švabach ve škole měli, ale chybí praxe a znovu si pročíst Rahnovy zápisky ve švabachu, je dost utrpení a časově náročné. Jistě, papír má problémy s písmem, tedy opět se symbolikou. Ale jistou výhodou je, že i hodně natvrdlý člověk pozná, že před ním leží psaný dokument. Jen ho nepřečte.

    Comment by Patrick Zandl — 13.12.2005 @ 8:05

  23. [22] Snad jen k poslednimu odstavci. Papírovou popsanou jakýmkoliv současným písmem nasi potomci mohou považovat třeba za katalog tapet. Když si vezmu, že papír je známý teprve pár tisíc let, kdo ví jak dlouho tu s námi papírové dokumenty vůbec budou.

    Comment by Japhy — 13.12.2005 @ 8:59

  24. Mozno je to nezmysel, ale problemy s uchovavanim dat podla mna suvisia aj s tym, ze sa kvalita beznych materialov (paradoxne) neustale znizuje. Aj taka elektronika vydrzala kedysi 20 rokov, dnes je vsetko po 2 rokoch nenavratne znicene. Takisto neviem, ako je na tom s kvalitou papier v porovnani s rucne rovenym papierom spred 500 rokov… rychlost obmeny "predmetov" okolo nas a technologii, ktore nas obklopuju je tak rychla, ze dokumenty alebo zariadenia z istej doby budeme schopni pochopit coraz castejsie. Kto z dnesnych deti by vedel ovladat ZX Spectrum, pocitac spred 20 rokov?

    Comment by OLE — 13.12.2005 @ 9:42

  25. Pekny clanek, docela vystihuje nektere skutecnosti.:)
    K tem nasim hloupy predkum(jak predpokladame 🙂 bych jeste neco dodal. Pokud pripustime moznost potopy(2-4tis let pred Kristem) a toho, ze pred potopou nekolik tisic let(+-2?) lide mohli vyuzivat 100% kapacity sveho mozku(kdezto my vyuzivame s bidou par procent), tak z toho muzeme vyvodit, ze tito nasi predkove byly s vyvojem a ukladanim informaci mnohem dale nez my, a nepotrebovali k tomu ani mimozemstany. Tento fakt podporuji spousty nalezu, o kterych se ale asi moc nemluvi a lide nezajimajici se o problematiku o nich vubec nevi(nejake priklady: Treba gravirovane kovove koule, nalezene na nekolika mistech planety, jez se na rovne podlozce za urcity cas samy otoci kolem sve osy(mystery metal sphere rotating)….nebo kladivo, ktere je z takove oceli, kterou dnes nedokazeme vyrobit(The London Hammer)…. nebo "zarivky" popsane a nakreslene a "mozna" pouzivane v pyramidach (Dendera light, egypt)…a dalsi….napr elektricke clanky(baterie), strojek mikroskopickych rozmeru (nekolik tisic let stary), atd Mohl bych pokracovat jeste dlouho, ale koho to zajima, urcite si veci najde na webu a nejenom tam.

    Comment by Peter_cz — 13.12.2005 @ 9:43

  26. Naštěstí existují emulátory starých hardwarových platforem.Mých 50 disket co jsem měl na Commodore 64 jsem z výstupu RS 232 v C64 napískal v jedičkách a nulách přes zvukovku do wavu sektor po sektoru(jedna disketa zhruba 15 minut) a vlastním programem převedl do image.
    Byla to fuška,ale kdykoliv se můžu vrátit ke svým starým hrám a programům.

    Comment by Lojza — 13.12.2005 @ 9:43

  27. Zaujimavy clanok, rad by som sa raz dozvedel,kolko takych signalov sme si zo staroveku nevsimli??? Trochu nesuhlasim s nazorom,ze sa musime povazovat na najvypracovanejsiu civilizaciu!!! Skor si myslim,ze doba, ktora tu je teraz, tu uz x-krat bola…

    Comment by Marcel — 13.12.2005 @ 10:06

  28. I papírová data umírají. Někdy jsou i systematicky ničena. Nedávno jsem viděl dokument o Pythagorových zápiscích a o tom jak byly zničeny a náhodou se teď vědcům dostaly do rukou. A vědci jsou z toho celkem "vyplesknutí".
    Hodně starého učení se nám nedostalo a věřím že by bylo hodně, hodně zajímavé dostat se do Vatikánu k zakázaným knihám.

    Comment by Pajik — 13.12.2005 @ 10:13

  29. Dobrý článek, jen doplním, že historikové to s naší dobou budou mít vážně těžký, většina článků na idnes a ihned se asi bude těžko archivovat, a pak zas přijde jiné kódování češtiny, jiné média, jiné formáty souborů, html nahrazuje xhml atd. Papír je papír co si budemem povídat, cokoliv jsem si takto archivoval nebyl problém obnovit na jakýkoliv formát a médium.

    K digitálnímu záznamu je přidám, že je to vlastně hardwarová komprese dat do 1 a 0, takže se ani neni cemu divit.

    Nejlépe si ponechat staré počítače a nevyhazovat je protože pak budeme horko těžko shánět kompatibilní, souvisí to s ovladači pro OS a rozhraními pro připojení, může se časem stát, že nebudou Com porty ani LPT porty, ani USB ale jen bezdrátové rozhraní, to časem nahradí jiná verze atd. Proto si nechávám staré počítače pro případ obnovení záloh, každopádně s CD a DVD jako optické disky vydrží hodně, pokud je dobře skladujeme, a poměr cena/úložná kapacita je velmi dobrý takže si můžeme udělat kopií kolik chceme, pokud nás neomezuje nějakž antipirátský program. Ale také mají vypalované CD/DVD svoji životnost, to je problém, který by měli výrobci nějak řešit.

    Jen připomenu, že velké společnosti používají pro zálohování pořád magnetické digitální pásky, asi to má něco do sebe, problém je pak s vyhledáváním na nich a rychlostí přístupu k datům.

    Proto bych se zastal analogu, používám digitální TV, je to určitě pokrok, ale analog má taky své výhody, protože je to nekomprimovaný signál, a malé chyby se tam nezobrazují v kostičkách jen klesne úroveň signálu.

    Na serveru cdr.cz jsem četl kritiku, že Sony bude používat v Blue-Ray kodek MPEG2, a kritizovali, že je to zastaralý formát, přitom až nyní se optimalizovali HW čipy pro jeho dekódování a jsou v přijatelné ceně, takže není důvod přecházet na jiné kodeky, stejně jako v MP3 na WMA nebo OGG, atd. Časem se zase může stát, že se vrátí analog, protože digitální zmatenost nám neumožní komunikaci vzhledem k nárokům na HW a SW, který vyloučí z komunikace některé lidi, jako se to stalo s DivX, který není možno přehrát na strojích které mají 300 MHz a míň.

    Bohužel, rychlost umírání dat je přímo úměrný technologickému vývoji HW a SW, který je z hlediska komerčního výhodný pro Microsoft, HP atd.

    Vezmu konkrétní příklad účetnictví, které se dělá x-staletí dnes není možno dělat ani v malé firmě na papíře, přitom to dříve šlo bez problémů. A v dnešní změti dat, metodicky úplně zpatlané struktuře ukládání, kolikrát není možno ani vyhledat některé věci, a informace složit do původní formy.

    Další příklad Ligthscribe na popisování médií, je to super, akorát, že jsem ještě ani nenašel vhodné média, která odpovídají mým kvalitativní normám. Je to technologie úplně zamrzlá, stejně jako Blue-toot, se kterým se přišlo na mobilech, ale ostatní výrobci dálkového ovládání radši používájí infra. Tak mně napadá nevyvýji se něco jen proto, aby pak někdo sháněl marketingové manažery, aby se to prodalo, a někdo se napakoval.

    Comment by D1 — 13.12.2005 @ 10:14

  30. Dobrý článek, jen doplním, že historikové to s naší dobou budou mít vážně těžký, většina článků na idnes a ihned se asi bude těžko archivovat, a pak zas přijde jiné kódování češtiny, jiné média, jiné formáty souborů, html nahrazuje xhml atd. Papír je papír co si budemem povídat, cokoliv jsem si takto archivoval nebyl problém obnovit na jakýkoliv formát a médium.

    K digitálnímu záznamu je přidám, že je to vlastně hardwarová komprese dat do 1 a 0, takže se ani neni cemu divit.

    Nejlépe si ponechat staré počítače a nevyhazovat je protože pak budeme horko těžko shánět kompatibilní, souvisí to s ovladači pro OS a rozhraními pro připojení, může se časem stát, že nebudou Com porty ani LPT porty, ani USB ale jen bezdrátové rozhraní, to časem nahradí jiná verze atd. Proto si nechávám staré počítače pro případ obnovení záloh, každopádně s CD a DVD jako optické disky vydrží hodně, pokud je dobře skladujeme, a poměr cena/úložná kapacita je velmi dobrý takže si můžeme udělat kopií kolik chceme, pokud nás neomezuje nějakž antipirátský program. Ale také mají vypalované CD/DVD svoji životnost, to je problém, který by měli výrobci nějak řešit.

    Jen připomenu, že velké společnosti používají pro zálohování pořád magnetické digitální pásky, asi to má něco do sebe, problém je pak s vyhledáváním na nich a rychlostí přístupu k datům.

    Proto bych se zastal analogu, používám digitální TV, je to určitě pokrok, ale analog má taky své výhody, protože je to nekomprimovaný signál, a malé chyby se tam nezobrazují v kostičkách jen klesne úroveň signálu.

    Na serveru cdr.cz jsem četl kritiku, že Sony bude používat v Blue-Ray kodek MPEG2, a kritizovali, že je to zastaralý formát, přitom až nyní se optimalizovali HW čipy pro jeho dekódování a jsou v přijatelné ceně, takže není důvod přecházet na jiné kodeky, stejně jako v MP3 na WMA nebo OGG, atd. Časem se zase může stát, že se vrátí analog, protože digitální zmatenost nám neumožní komunikaci vzhledem k nárokům na HW a SW, který vyloučí z komunikace některé lidi, jako se to stalo s DivX, který není možno přehrát na strojích které mají 300 MHz a míň.

    Bohužel, rychlost umírání dat je přímo úměrný technologickému vývoji HW a SW, který je z hlediska komerčního výhodný pro Microsoft, HP atd.

    Vezmu konkrétní příklad účetnictví, které se dělá x-staletí dnes není možno dělat ani v malé firmě na papíře, přitom to dříve šlo bez problémů. A v dnešní změti dat, metodicky úplně zpatlané struktuře ukládání, kolikrát není možno ani vyhledat některé věci, a informace složit do původní formy.

    Další příklad Ligthscribe na popisování médií, je to super, akorát, že jsem ještě ani nenašel vhodné média, která odpovídají mým kvalitativní normám. Je to technologie úplně zamrzlá, stejně jako Blue-toot, se kterým se přišlo na mobilech, ale ostatní výrobci dálkového ovládání radši používájí infra. Tak mně napadá nevyvýji se něco jen proto, aby pak někdo sháněl marketingové manažery, aby se to prodalo, a někdo se napakoval.

    Comment by D1 — 13.12.2005 @ 10:16

  31. mno ač je tato doba co se týče techniky přínosem (je to můj názor) ve všem ostatním stojí pěkně za prd. myslíte že to co se děje teď stojí zato přechovávat pro další generace byť za 1000 let???

    Comment by petr — 13.12.2005 @ 10:29

  32. Navrhuju zálohovat nejdůležitější data tak, že najdeme velkou planinu a ty nejdůležitější informace tam vyskládáme z pořádných šutrů.

    Comment by Miskin — 13.12.2005 @ 11:29

  33. [32] To právě ne, viz menhiry. Kdysi asi měly nějakou informaci, postupně, jak takový kámen někomu překážel na poli, tak ho odklidil, a informace je v čudu. Teprve nedávno ( z hlediska dějin) se začalo uvažovat nad tím, že takové kameny se tam nedostaly jen tak, ale to už je pozdě.

    Comment by Ráďa — 13.12.2005 @ 11:51

  34. [32] a ako prve vyskladame dve cifry 4 a 2 😉

    Comment by rony — 13.12.2005 @ 12:31

  35. Hezke filozoficke odlehceni. Pokud predpokladame, ze se opravdu clovek jako druh prakticky nezmenil par tisic let, pak musime predpokladat, ze i chovani bylo stejne. Potom predstava Atlantidanu s vysokou moralni a nebo dokonce technickou vysplelosti a navic jako spolku odlouceneho od zbytku sveta je naivni. Obtizne, ale presto ne nutne nemozne, je i predstavit si jen mozne smery vyvoje ktere nepotrebuji sklo nebo polymery, kterezto by nam tu zajiste vydrzeli. Nalezy ruznych "kouli", "kladiv" a podobne spadaji do kategorie, Patrickem hezky nazvane, triky. Jsou to postupy ziskane vyzkumem v praxi nebo nahodou a pak mnohdy predavane jen z otcu na syny. Ze by takhle vzniko zarizeni schopne napriklad zaznamenavat informace nam neznamou metodou na kovove ingoty je velice nepravdepodobne.
    Take se domivam, ze v pripade okamziteho vymreni lidi by pozustatky nasi cinnosti v rozsahu cele planety a blizkeho vesmiru byli jasne patrne i nekolik tisic let.

    Comment by Zdenek — 13.12.2005 @ 13:02

  36. [34] nevim zda to budouci generace pochopi 😀 ale nepropadejme panice 😉

    Comment by pRst — 13.12.2005 @ 13:24

  37. Podobné úvahy ve mně před časem vyvolalo uložení DVD do základů Karlova mostu – viz Co zbyde, když "vypnou proud"? 🙂

    Comment by Honza — 13.12.2005 @ 15:24

  38. ta zlatnicka metoda s gulickami sa vola tusim granulacia. a na slovensku ju ma patentovanu ak sa dobre pametam jeden zlatnik menom Martinec, alebo tak nejak. ale to len tak mimochodom.

    Comment by Crazy Horse — 13.12.2005 @ 16:19

  39. [35] Moje rec. Holt ale nekteri lide (cimz nenarazim na nikoho konkretniho) maji jakousi sebemrskacskou touhu a proste potrebuji zit s predstavou, ze kdysi existovala super vyspela civilizace (samozrejme nejen technicky, ale i moralne), ktere my nesahame ani po kotniky 😉

    Comment by Michal Kára — 13.12.2005 @ 17:25

  40. I když je tvá glosa o datech v toku času, tvá vzpomínka na základku mě dojala a
    mrzí mě, ze Opozist skončil v koši. Docela bych si po těch letech počet. Vůbec jsem neměl páru o tom, že jsi něco takovýho vydával – z Céčka do Béčka k nám nedorazil ani jeden kus a my jsem si nic nevydávali.. 🙂 Apropo kdo byli ti dva od Vás z céčka kteří to četli ?

    Já jsem před časem koumal poměrně běžné 3 a 1/2 diskety s časákem, co jsem "sázel" na Macintoshi v ClarissWorksu tak v 94. Nebavilo mě shánět ten soft, a žádná sláva to nebyla, takže jako nečitelné skončily taky v koši…

    P.S. Vzpomínám si jen jak jsi mi asi v jedenácti letech říkal, že jsi sháněl u udivené prodavačky v Elektru rubínovou čočku na laser 🙂 Myslel jsem že kecáš. A ty sis pak zažádal o patent:-)

    Comment by Tomáš Opatřil — 13.12.2005 @ 23:22

  41. Já jenom doufám, že podobně neumřou třeba údaje o trvalých úložištích jaderného odpadu. Protože jestli se za pár set let zapomene, kde to je a co tam je, tak někoho čeká pěkně nemilé překvapení 🙂

    Comment by Martin — 14.12.2005 @ 10:47

  42. Svět je plnej paradoxů. Onehdá přednedávnem jsem zapředl rozhovor s jedním historikem, který si mi stěžoval na zcela opačnou stránku digitálního věku. A sice, že informaci přibývá každý rok exponenciální řadou a někdy v budoucnu, dějepisec vyšetřující okolnosti libovolné kauzy, nedobere se výsledku ani do konce života, neboť jej stihnou informace matoucí, zavádějící a lživé. Jsme svědci začarovaného kruhu, svědci neustálého zániku dat, které nezadržitelně zvyšují svůj objem. Řešením spatřuji v již zmíněném vytříbení dat na historicky hodnotná a na smetí. Zvláštní je, že podobné třídění praktikuji již řadu let, anyž bych se zamyslel nad vyšším cílem této mé činnosti. Autorovy tedy právem náleží mé srdečné díky za myšlenkovou osvětu.

    Comment by West — 14.12.2005 @ 20:58

  43. Jj, ty Vatikánské tajnosti mě taky zajímají…
    Ale tady narážíme ještě na jinou věc, a to, že určité informace by měly být určité skupině zapovězeny…

    Comment by DuckDaffy — 14.12.2005 @ 21:03

  44. Pokud predpokladame, ze se opravdu clovek jako druh prakticky nezmenil par tisic let, pak musime predpokladat, ze i chovani bylo stejne. Potom predstava Atlantidanu s vysokou moralni a nebo dokonce technickou vysplelosti a navic jako spolku odlouceneho od zbytku sveta je naivni.
    Civilizace v Africe se do cca 15 století vyvíjela zcela izolovaně od Evropské a rozdíly mezi nimi byly vskutku markantní. Nevěřím tomu, že by Atlantiďané reálně mohli zanechat své vědomosti nám…

    Comment by DuckDaffy — 14.12.2005 @ 21:09

  45. Projekt KEO se pokusi predat vzkazy a informace do budoucnosti. Jejich reseni je umistit datovy nosic s dlouho dobou zivotnosti do satelitu a vystrelit ho do vesmiru. Po 50 tisicich let by se satelit mel vratit na zem. Prispet muze kazdy v libovolnem jazyce. Podrobnosti na http://www.keo.org/

    Comment by Pavel — 15.12.2005 @ 12:21

  46. Přiznávám, že jsem si to s chutí přečetl, o přístupu k předchozím civilizacím se mi vždycky vybaví Mann a jeho začátek Josef a bratří jeho, jinak stejný problém zažívá samozřejmě obrazové médium – všechny televize řeší problém svých archivů, neustále přepisují z jednoho média do druhého, jediné analogové médium se jeví filmový negativ/pozitiv – jeden z argumentů Kodaku, nicméně co s tím udělá nastupující digitální šíření etc, těžko řici. a je taky pravda, že dnes fungují a prosperují firmy, které si založili "televizní důchodci", kteří koupili staré vysloužilé mašiny, které umějí obsluhovat a opravit a vesele přepisují data na novější a novější a novější a novější.
    Díky za podnět k přemýšlení, jinak i v diskuzi občas zaznívá skepse k papíru, je to tak, dnešní papír je kyselý a jeho životnost je okolo sto let a pak se začíná samorozpadat. Takže to vidím na ty zlaté destičky…:)

    Comment by martin — 15.12.2005 @ 14:52

  47. [46] Co je zajímavé je, že nikdo tu vlastně neuvádí, co by chtěl na tak dlouhá léta vlastně ukládat.Fakta vzdálená více než tři lidské generace už jsou pro nás stejně jen dějepisnou nudou.A kdo ví, možná je dobře, že historie je zahalena v oparu záhad a nejistot…
    Vy nemáte pocit, že už se toho dnes ví až dost? 🙂

    Comment by gargii — 15.12.2005 @ 16:07

  48. Tohle je opravdu pořádnej problém. Před rokem jsem se nad tímhle taky zamýšlel.

    Kromě jiného je problém v tom, že dnešní konzumní společnosti jde o nejnižší cenu za každou cenu a je ochotna každé dva roky hardware obmněnovat (neplatí jen o počítačích, ono málo dnešních spotřebičů vydrží déle než 5 let). Výrobce pak výrobu fláká, a prodává všechno co DNES uspokojí zákazníka.
    Jako normální smrtelník si asi nebudu fotky a data tisknout na mikrofilm, jaké jiné možnosti kromě CD, DVD mě zbývají?

    Comment by brozkeff — 15.12.2005 @ 19:31

  49. Článek je to pěkný, Patrik umí psát, ale prijde mi jaksi aprílový.

    Prvně Patrikova definice rozdílu A/D.. Mám za to, že není třeba hledat jiných definic než které plynou z etymologie, tj. že digitalní = reprezentováno čísly (nebo názorněji číslicemi) a analogové = reprezentováno nejakou (apriori nevyčíslenou) veličinou. Neboli digitální je interpretováno pouze omezenou množinou diskrétních hodnot nějaké veličiny. Předpokládám, že ani Patrik nemá problém bezprostředně vnímat informaci o čase z digitálních hodinek.

    Nicméně zpět k datové mortalitě. Obávám se, ze mnohá uvedená tvrzení jsou velmi relativní, a to někdy až na úkor jejich výpovědní hodnoty. Různé způsoby ukládání dat mají své různé (ne)výhody. Kritérium trvanlivosti ztrácí smysl bez vazby na účel a ekonomiku věci. Ani papír není věčný, vytesat esej do náhrobku je zas zdlouhavé a zabezpečit spindl CD proti destrukci stojí méně než knihovnu a to i s ohledem na nutnou redundanci…

    Comment by oonja — 15.12.2005 @ 21:22

  50. nevím proč, ale asi 2x se mi stalo, že jsem místo "potomci" četl "pitomci"…a když jsem si svůj omyl uvědomil a přečetl to znovu, došel jsem k závěru, že to docela sedí 🙂 jinak je to good článeček :-))

    Comment by Zbyněk Melichar — 16.12.2005 @ 8:46

  51. [35] bohužel si nemyslím, že by o nás něco přeživší a znovu vybudovatelé dalších generací něco pořádného věděli. Už jenom proto, že podstatná většina informací je v elektronické podobě, kovy se rychle rozkládají (v rámci staletí) pokud se neudržují pod ochranou (nátěry atd). Eroze a příroda také dělá svoje.
    No a ne naposled je potřeba si uvědomit, že lidé, živořící nebo v nutnosti shánět stravu a přežívat v době, která by asi nebyl amoc humánní by měli úplně jiné starosti. A vědomosti lidstva se těžko předávají behěm jediné generace potomkům. HLavně za podmínek jaké jsem uvedl.

    Ostatně to co jsem napsal, by mohlo znamenat, že my nejsme prvními a ani posledními obyvateli Země (nebo jak ji pokaždé nazvali). A jsme jen další "várkou" bytostí, které dostaly tu šanci se rozvinout v něco lepšího než brouky, ještěrky nebo myši.
    Kdoví, jestli před 65 mld let dinosauři opravdu vyhynuli přírodní katastrofou? Ona antihmotová zbraň by asi také měla podobně zničující účinky. A to, že jsme nenašli žádné pozůstatky – jak je dnes pravděpodobné, že když kopnete do země, tak najdete kostru člověka ze starověku? A k tomu je ještě potřeba vzpomenout těch 65 mld let.

    Věci vypadají většinou jinak než se zdají na první pohled..

    Comment by Libor Zakopal — 17.12.2005 @ 20:36

  52. Vzhledem k tomu, ze se 65 "mld" v prispevku opakuje dvakrat, zrejme nejde o preklep, ale o zasadni omyl 😉

    Comment by PeT — 26.12.2005 @ 21:23

  53. já jsem četl místo kristus mítus.já jsem vůl!!!!!!!

    Comment by cc — 18.7.2006 @ 21:25

  54. Vyuzivani mozlu na 100 procent je totalni blbost. Zeptej se kterehokoliv neurologa. To bys musel soucasne cist, mluvit, lyzovat, poslouchat hudbu, pocitat matematicky priklad atd.

    Comment by Fikacek — 18.12.2006 @ 12:33

  55. Reseni vidim v necem jinem. Rikam tomu Computer Aided Empathy, co z je metoda, kdera navenek simuluje, ze chape, co hledame, ale jinak je to docela prihlouply algoritmus. Je to dost nove. 🙂

    Comment by Fikacek — 18.12.2006 @ 12:44

  56. Ja mam PC w roku 1997. 🙂 SGI, 512 MB RAM, 800 MHz procesor, LCD monitor 19″, sbernice Silicon-Cray. Jen jsem zvetsil diskovou kapacitu z 9 GB na 280 GB a dal DVD double-layer vypalovacku. 🙂 Clovek musi myslet na budoucnost a koupit 1x za 10 let neco poradneho. 🙂

    Comment by Fikacek — 18.12.2006 @ 12:50

  57. Myslim, ze data umrou treba i tak, ze je proste nenajdeme. Znam cloveka, ktery je spickovy v hledani informaci a ten mi obcas ukazuje, jak najit data nenalezitelna v Googlu. Z toho jen tusim, kolik toho je pro nas mrtvo, i kdyz je to fyzicky nekde dostupne. Ostatne nektere studie porovnavaji naklady na to, nejakou informaci znovu „vynalezt“ s naklady na jeji nalezeni v informacnich zdrojich.

    Comment by Fikacek — 18.12.2006 @ 12:56

  58. Dovolil bych si oponovat: Data ulozena na starych zaznamovych zarizenich, puvodnimi technologiemi (napr. 5,25“ diskety) jsou pro nas sice technicky nedostupna, ale stale mame k dispozici to nejdulezitejsi – popis technologie. Proste pokud ta data budou pro nas mit nejaky vyrazny vyznam, vzdy mame moznost si v soucasnych datovych nosicich vyhledat informace, sestrojit funkcni ctecku a data si prevest. Problem s otevrenim starsich typu souboru je jeste trivialnejsi – popis formatu, byl-li masove rozsiren, je urcite dohledatelny a udelat si prevodnik je pro zkuseneho programatora otazka maximalne nekolika dni.

    Comment by Stanley — 22.4.2007 @ 7:52

  59. […] Jak umírají data Páčil sa ti článok? Tak ho doporuč ostatným vybrali.sme.sk, deli.cio.us, alebo si pridaj RSS článkov do svojej čítačky. Práve si prečítal 435 slov. Ďalšie podobné články nájdeš v kategórií Počítače, ~Písané pre pilnik.blog.SME.sk~ […]

    Pingback by M + M + M + M (4M) - : Veľký disk rovná sa veľký problém — 26.6.2007 @ 16:48

  60. […] Jak umírají data Súvisiace články:V rodinných fotkách sa nestrácamLen tak 2+1PRP: Zálohujte svoje sociálne väzbySpomínam na bratislavský amfiteáterV roku 2009 v Čechách filmy za 49 Kč. Online na DVD!!! […]

    Pingback by Veľký disk rovná sa veľký problém — 31.1.2011 @ 16:04

RSS (komentáře k příspěvku) TrackBack URI

Napsat komentář