Marigold.cz » 2009 » November
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Sociální média jsou největší vlnou internetu, protože jsou změnou generační

6.11.2009

Už půl roku mám v Lupě na starosti školení o sociálních médiích. Čtyři – pět hodinek mne někdo poslouchá, když vykládám o tom, jak fungují sociální média. Mám s tím určitou zkušenost, občas dělám správu “digital assets” pro německé a americké brandy, nedávno jsem to počítal a na spravovaných účtech mám hezké číslo fans. Přesto nebo právě proto si myslím, že sociálním sítím nerozumím. Ale považuju je za velikou vlnu pro internet. Zda i změnu, revoluci, tam už bych byl opatrnější.

Internet zatím projevil stejnou resistenci ke změnám, jako všechny jiné segmety lidského počínání: absorbci. Umí absorbovat nové podněty a vlivy, z nichž se místo revolucí stanou vlnky v moři.

Vlna blogů odezněla

Pamatujete si blogy? Měly změnit novinařinu, dát ji do rukou občanům, privatizovat ji. Chvíli to i tak vypadalo. Než se ukázalo, že většinu blogů píšou zkušení žurnalisté, autoři nebo lidé, kteří jsou sice zastrčeni ve firemní hierarchii, ale výmluvnost i argumentace je součástí jejich práce. Jen zřídkavě se našel talent dosud neobjevený, téměř vždy se to u autora “dalo tak nějak předpokládat”. Blog mu dal svobodu tvůrčí, nemusel se svazovat nařízeními editora, firemní politikou – to byla ta změna.

V Americe se řada dnes známých blogerů vyvázala z redakčních povinností a udělala se pro sebe. Nebo udělali kariéru a měli co říct. Příkladem může být Michael Arrington z TechCrunche, jehož podnikatelská kariéra mu dala poznat prostředí startupů a začal o něm i psát – a tím založil podnik dnes nejznámější, i když pravděpodobně ne nejvýnosnější z těch, co měl. Že by se urodila dvacetiletá hvězda, která oslnila okolí, to bylo spíše výjimkou a na žádnou si nemohu vzpomenout. Když se něco takového stalo, byl za tím produkční tým lidí, kteří dotyčnému roli sepsali. Nezlobte se na mou skepsi, ale o autorství Christophera Paoliniho v případě Eragorna napsaného v patnácti letech si myslím své. Nebo je to ta výjimka.

Pak začali blogeři umírat. Tedy virtuálně. Nebo se profesionalizovat. To v lepším případě. Arrington pochopil, že TechCrunch už není nevýznamý blog a rozšířil jej na skutečnou firmu. Vznikly podobné aktivity, jako Federated Media coby pakt úmluvy o společném prodeji inzerce nebo The GigaOm Network, vydavatelství vzešlé z jednoho blogu Om Malika. A pamatujete si na Glenna Fleishmana, jehož WiFiNetNews jsem tu tak rád citoval, dokud mne WiFi ještě tolik zajímalo? Ten je provozuje nadále, na profesionální bázi, i když mi přijde, že nejlepší léta má díky ústupu bezdrátových sítí ze slávy za sebou, dnes a nově frčí weblogy o 4G.

V Česku jsme byli svědky překvapivě málo takových přerodů. Asi nejsvětlejší výjimkou budiž Martin Kuciel aka Cuketka, majitel to foodblogového impéria, se kterým nakládá velmi zručně. Jenže český trh je asi malý, jen z profesionálního blogování se neuživí a jestli jsem něco nepřehléd, činný je i v sociálním marketingu. Což je logické, dnes v tom leží peníze a je škoda se pro ně neohnout, navíc, když aktivity jsou v mateřské ranku papání a bumbání.

Tím bych vyjmenovávání mohl pohříchu skončit. Martin Malý aka Misantrop / Artur Dent nastoupil stejně jako já do Internet Infa, takže se sice profesionalizoval, ale neosamostatnil. Adam Javůrek dělal, co dělal před tím. David Grudl tak dlouho piloval své PHP projekty, až teď kolem nich školí – je to profesionalizace i udělání se pro sebe, ale ne docela publikačním směrem. Tyhle tři bych mohl také shrnout pod pojem “talenty, které se objevily odnikud”. A zejména Martin Malý s Davidem Grudlem mají talent napsat z prdu kuličku, což je veliký dar.

V Česku je tahle věc generační záležitostí. Staří pisálci odešli do propadliště dějin, porevoluční svět mají problémy chápat, nebo mají problémy stát na straně, která by byla čtenářsky únosná. Výjimek je málo: Petr Koubský, Jiří Hlavenka, mám-li citovat technickou žurnalistiku. To jsou jména, styly, slohy, které si zapamatujete a poznáte na první počtení.

A nových hvězd se nedostává. Mimo jiné i proto, že psaní je finančně málo lukrativní a společensky nevděčná záležitost. V oborech, kde nemáte Zemana vyjadřujícího se o novinářích jako o žumpě, máte frustrované komentátory, kteří diskusní fóra pod články používají jako zdravotní pojišťovnou neproplácenou akutní psychiatrickou péči.

Většina ostatních českých blogerů pohasla. Autor se vypsal, našel si lépe placené zaměstnání či ho to z jiného důvodu přestalo bavit. Ono dvakrát třikrát týdně napsat něco vtipného, to není vůbec žádný sranda a jak říkal můj veliký učitel Evžen Gogela (dej jeho Kameňákům Bůh i Nova věčnou slávu): dělat legraci, to není žádná prdel. Najdete pár těch, kteří mají blogování v popisu práce, nejčastěji píší o marketingu, webdesignu, je to pro ně reklama – ale ne profesionální činnost.

Tím, dovolte mi to konstatovat, největší vlna a sláva blogů skončila.

Ale nejenom tím. Objevila se vlna, která dostihla a výškou i předstihla vlnu blogů. Sociální média. Jich jsou blogy nomenklaturně součástí, podmnožinou. A spolu s tím, jak k nám koncem loňského roku dorazil Facebook, chvíli před tím Twitter, začaly blogy přicházet o autory. Vyjádřit se krátce a rychle na Twitteru či Facebooku řadě blogerů postačovalo. Spolu s většími nároky na pracovní výkony to vedlo k přesunu od blogů k sociálním sítím. Podívejte se třeba na frekvenci blogování u Petra Máry. A na jeho Twitter. Nakonec, u mne to není jiné.

Předpokládám, že zrovna u Petra Máry to bude podobný případ, jako se mnou. Rád jedu po vlně. Rád zkoumám nové. Prozkoumal jsem blogy a mnoho nového mi už asi nepřinesou. Ověřil jsem si funkčnost svých tezí tím, že jsem vystavěl několik redakcí vzniklých kolem blogů, abych prokázal, že specializovaná média mohou vznikat v Česku i po roce 2005 a uživí se. Je mi fuk, že ta média neznáte, k mé lítosti je mi méně fuk, co se s nimi stane (což predikuje fakt, že se jimi musím stále zabývat). Nyní se dívám na další vlnu sociálních sítí. A po ní na další.

Co mne ale překvapuje je, že tak málo profi médií u nás povstalo z blogů. Řada blogů měla našlápnuto, řada z nich se ale motá v kruhu, jehož ukotvení mi uniká. Nevznikla žádný obdoba Federated Media, přitom se o ni P. Neumann snažil léta pod názvem BuzzMedia. V čem byl problém to rozjet?

Oborových médiích nových vzniklo pramálo, když, tak jako investiční akvitiva firem, který si myslí, že MFA je všechno, v lepším případě že lze levně produkovat obsah a prodat jej o něco dráže, než ho vyprodukují.

Blogovou vlnu jsme prokoučovali.

A vlnu sociálních médií? Ta už se generace třicátníků nedotkne. My už ji nechápeme, neprožijeme ji tak silně, jako teenageři, kterým se dnes smějeme. Smějeme se jim tímtéž smíchem, jakým se smáli David Filovi a Jerry Yangovi, když přišli s podivnou myšlenkou udělat katalog webových stránek, který o pár měsíců později nazvali Yahoo.

Nevím, proč. Bylo to tak snadné. Čekal jsem celých těch šest let, co se stane. Kdo se chopí příležitosti a dotáhne ji někam, než k jistotě výdělku prací pro reklamní agenturu, používajíc svůj nový projekt jako vábničku na headhuntery. Stalo se toho pramálo, dotyčné osoby jsem oslavil výše, vynechal jsem šmelináře, kteří sice nahrabali, ale přínosu v tom vidím pramálo.

Nemají češi to riziko v krvi? Neumějí se chytit příležitosti? Kolik nových zajímavých projektů na českém internetu vzniklo mimo bloggerskou branži? Proč tak zoufale ujíždí vlak Líbímseti? Proč je tak zoufale málo profesionálně vedených projektů mimo velké portály? Proč je vrcholem inovativnosti nová free šablona na WordPressu, Drupalu či PhpBB?

PS: Dobrá otázka, která by asi padla. Proč jsem nic z toho neudělal já. Nechtěl jsem. Za tu dobu, co píšu Marigolda, jsem tak či onak stál v pozadí řady firem, ale až na dvě výjimky žádná nebyla mediální (a z těch dvou jedna nebyla vůbec moje). Chtěl jsem dělat něco jiného. Věnovat se něčemu jinému a podnikání to nebylo. Za tu dobu jsem byl šťastný z jiných věcí. I teď jsem. A dál budu rád sledovat, jak se nová generace snaží chytit vlny. Budu jí upřímně držet palce. Budu vždy nakloněn novým experimentům.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 12:53 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 18

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 18×, průměr: 4.17)
Loading ... Loading ...