Ufonův mobil jsem si pořídil dobrovolně, protože jsem mu chtěl dát šanci. Není to recenze novináře, který znechuceně nafasoval mobil, ale názor někoho, kdo vážně přemýšlel nad tím, že by Ufonův mobil používal. Protože mám rád změnu. Protože mám rád zajímavé tarify. A nakonec i proto, že jsem si říkal: proč taky jednou nemít úplně obyčejný mobil, který nic neumí. Minimálně v tom posledním Ufonův mobil vyhoví dokonale.

Takže mu pojďme pustit žilou…
(pokračování článku…)

Noname píše: všiml jsem si toho tady v diskusi, např. u komentáře Lahvoně, ale i na dalších diskusích na toto téma všude možně, že mnoho diskutérů nechápe naprosto jednu zásadní věc - u (staro)nového způsobu účtování je zcela jedno, jestli vám volá někdo od jiného operátora či z jiné země, váš poplatek za příchozí hovor je vždy stejný, protože je tvořen jen tou částí, kterou má váš operátor s tím, že spojí hovor na váš telefon ze své sítě. Tento náklad je pro něj vždy shodný. Takže nemusíte jak píše Lahvoň pořizovat si různé karty různých operátorů aby ostatní ušetřili (to naopak “musíte” při současném systému), nemusíte ani vědět jestli je dotyčný v cizině či není, jak jsem četl v jiné diskusi.

A protože snad všude na světě se příchozí hovory účtují po vteřinách, jsou případné náklady vzniklé nějakým nežádoucím párvteřinovým spojením v řádu desetníků, což je vzhledem ke korunovým částkám uspořeným na volání a stovkám a tisícům volných minut, které jsou při takové tarifikaci standardem, zcela zanedbatelné.

Noname píše: Ač to sem moc nepatří, jedna malá sportovní noticka - podle Wall Street Journal se před 6 hodinami stal Roman Šebrle nejlepším sportovcem světa (dokonce to na chvíli způsobilo, že se jeho jméno stalo nejhledanějším klíčovým slovem na Google), více viz tato www stránka. Já se jen ptám jak je možné, že něco takového si nevšimla česká média. To jsou už upravdu tak tupí, že jen přejímají zprávy z četky, která si je cucá z palce? Asi založím internetový magazín, do kterého budu přejímat zprávy z agregátorů, přidám chytrého robota, který zpřehází věty a přidá tunu gramatických chyb, zabuduju automatický přidavač obrázků z Google Images a budu směle konkurovat iDnes, Novinkám a ostatním molochům.

Update: telefon poté, co jsem mu dal poslední šanci před zabalením, opět obživnul a všechny klávesy fungují, jak mají. Nevím, jestli mne to má uklidnit

Tak jsem situaci s Ufon mobilem přechválil. Už v metru jsem si všimnul, že se mi telefon ne a ne odblokovat ze zablokované klávesničky, na což má stačit zmáčknout Menu a křížek. Bohužel klávesa menu se netváří, že by si všímala zmáčknutí. Takže je vymalováno a ten korejský Ubiquam krumpl půjde po čtyřiadvaceti hodinách provozu na reklamačku do servisu. Jsem vážně zvědav, jak dlouho jim bude trvat oprava… Ach jo…

Tak mi dorazil telefon od Ufona. Ubiquam U-400 je návrat tak o osm let zpět, co se výbavy týká a kupodivu mi to zatím vyhovuje. O tom někdy jindy.

Aktivace proběhla během hodiny, dorazila mi SMS zpráva. Na přiloženém ceníku mne zaujala informace, že Ufonův internet vyjde s telefonem na 200 Kč měsíčně, což za rychlost 153 Kb/s a “neomezený” přenos není špatná nabídka. Špatné na ní akorát je to, že aktivovat službu si nelze, hlavně proto, že není propojovací kabel a bluetooth Ubiquamu chybí.

Další dojmy? Zatím vcelku positivní, očekával jsem, že to bude při rozjezdu větší drama. Hovory odcházejí, přicházejí, zvuk čistý, i když zní oproti GSM mírně nezvykle. SMS taky chodí. Pokrytí Praha 1, 2 a 4 otestováno, je slušné. Ovšem v budově je to už slabší a metro nula dokonce i na Vyšehradě.

Zvláštnost? Telefon se mi jednou za čas rozsvítí a za chvilku zhasne. Jen tak. Jestli je to na reklamaci nebo jen libůstka, si ještě nejsem jistý. Sympatická je váha, 89 gramů je vážně slušné, nesympatické je, že T9 musíte při každém psaní SMS zapínat a namastí češtinu do zprávy, takže zpráva se dělí po sedmdesáti znacích do další esemesky (SMS stojí 1,50 Kč). To je fakt blbé.

Další zkušenosti až časem…

Je zajímavé sledovat, jak krustičku na české cenové žumpičce rozvíří něco tak nevinného, jako poznámka frau Reding, že by bylo výhodnější platit na mobilech i příchozí hovory. Taková smršť unisimo vyjádření operátorů notujících si do taktu se viděla naposledy tehdy, když dotyčná dáma (mezi říšskými operátory přezdívaná Scheissekatze) děla, že ceny roamingových hovorů jsou příliš velké a mělo by se s nimi něco dělat.

Ano, musím poznamenat, že platit příchozí hovory by oproti vší selské logice bylo opravdu výhodnější. První důkaz proto je společný nesouhlas operátorů, který toto tvrzení validuje po všech stránkách.

Dáme si ještě dva další důkazy, jeden matematický a druhý ekonomický (toť není jedno a totéž).

Je tohle ještě dvojčlenka?

Mějme standardizovaný propojovací poplatek za příchozí hovor do mobilní sítě 3 Kč / minuta. Mějme cenu za volání do cizí sítě 4,5 Kč / minuta a mějme cenu za volání ve vlastní síti 1 Kč / minuta. Slovem mějme nyní chápeme vcelku dobrou cenu, tedy spíše nižší konec cenového spektra českých operátorů.

Pokud se neplatí příchozí hovor, stojí volání 4,5 Kč za minutu, celou cenu platí volající a 3 Kč dostane operátor, v jehož síti hovor končí, 1,5 Kč dostane operátor, z jehož sítě je voláno. Služba tedy stojí 4,5 Kč.

Nyní pokud se platí příchozí hovor: volání stojí 2,5 Kč za minutu, tedy rázem o 45% méně. Jak to? Volající platí 1 Kč za volání ve své síti, pak 0,5 Kč za spojení do cizí sítě (na účtě to má za jednu cenu jako “volání do cizí sítě v ČR”) a volaný platí příchozí hovor 1 Kč. Součet 2,5 Kč. Úspora 2 Kč rovné.

Ušetříte 2 Kč za minutu! WTF?

Teď už asi chápete, jakým kouzlem se volá do Číny za 1,8 Kč / minuta, zatímco na mobil v jiné české mobilní síti za pětikačku. To kouzlo se jmenuje neexistující konkurence a pokud vás nepřesvědčil ani výše uvedené matematické cvičení založené na reálných cenách, podíváme se na to ještě ekonomicky.

A maličko ekonomiky

Propojovací poplatky jsou stanovené administrativně, posvěcené regulátorem. Pojmem administrativně já rozumím nákladové ceny a přiměřený zisk, přičemž náklady si stanovují operátoři a regulátor jim vcelku nečině přihlíží, zatímco se hádá o procenta přiměřenosti zisku. Proč stojí velkoobchodní propojovací poplatek trojnásobek maloobchodní ceny volání ve vlastní síti, by regulátor a operátoři vysvětloval laikovy obtížně, tak se o to ani nepokouší, shrnujíc to pod pojem “oprávněné náklady”, což PT čtenář obtížně odliší od pojmu “daně”, “zlodějina” a podobných vícepojmů powerpointové kreativy. Nebudeme se o to ani snažit, hraničilo by to s házení granátů sviním.

Co jsou propojovací poplatky? Z technického hlediska jsou to náklady na odbavení provozu mezi dvěma sítěmi. Ekonomicky je to cena kabelu a propojovacích zařízení rozpočtená na předpokládaný počet minut a životnost zařízení. Asi už chápete, že zlacené konektory z masivu v této technice dominují, protože měsíční pronájem dostatečně kapacitní linky je dneska za pakatel, v téhle branži je konkurence ostrá, takže ty tři kačky za minutu musí dělat ten zbytek. Nebo ne? Nebo ne! Zbytek jsou totiž náklady na propojení (či spíše odbavení) cizího hovoru ve vlastí síti, což příchozí operátor chce zaplatit. Logicky. Jenže za totéž účtuje třetinové ceny, pokud zákazník volá jen v jeho síti, aniž by mohl vysvětlit, kde se ten příplatek nákladově vzal. A tyhle dvě třetiny úspory chce EU přenést z kapsy operátora do kapsy zákazníka a oprávněně se obává, že operátoři sami a dobrovolně to “nemohou” udělat dost rychle.

Propojovací poplatek je účinná zbraň oligopolních operátorů, jak regulovat situaci na trhu ve svůj prospěch a sabotovat konkurenci a její tlak na snižování cen. Pokud jste totiž alternativní operátor, lhostejno zda pevno či mobilo linkový, budou vaši zákazníci chtít volat především do sítí oligopolistů, kteří dělají úhrnem majoritu trhu a tedy i majoritu linek, na něž lidé chtějí volat. Příklad: poměr Vodafone versus T-Mobile verus Eurotel(mobilní část O2) je dnes 20% ku 80%. Vodafone nemůže snížit cenu za volání, pokud by cenu nerozdělil na volání ve vlastní a cizí síti, protože tři kačky za interkonekt musí platit za cca 80% volání. Cenu může snížit o desetníky, ale pod 3 Kč se těžko vejde, protože by okamžitě na většině hovorů začal prodělávat.

Do stejné situace se dostává každý další nový hráč, přičemž oligopolistům (v daném případě duopolnímu tandemu) T-Mobile a Eurotelu/O2 situace vyhovuje, protože provoz mezi jejich sítěmi je zhruba vyrovnaný, takže své platby si započítávají. Oligopolní operátoři tímto účinně nastavují minimální cenu, za kterou jejich konkurenti jsou schopni prodávat a zajišťují, že cena konkurenta nebude dost nízká na to, aby se lidem vyplatilo houfně utíkat. Kvůli desetníkům uteče málokdo, kvůli dvěma kačkám už by churn rate naskočila.

Návrh EU kopíruje politiku amerických bastardů provozující zastaralé sítě a desetiletí překonané cenové modely, což je samozřejmě dobrá připomínka operátorů. Dlužno dodat, že český zákazník by zastaralé služby i ceny té zaoceánské plejády zoufalců účtujících příchozí hovory ocenil, vždyť jen o rychlých datech si můžeme nechat zdát medvědí sny. Ale zpět k cenám. Model placení příchozích hovorů nastoluje rovné podmínky a především konkurenci, což je přesně ten důvod, proč operátoři prskají. Každý zákazník by zaplatil tu část hovoru, kterou má pod kontrolou. A také by hned viděl, kolik mu jeho operátor účtuje. Operátorovi by se najednou těžko vysvětlovalo, proč při volání ve vlastní síti účtuje za příchozí hovor kačku a za příchozí hovor z jiné sítě kačky tři. To, čím oblbne regulátora, by u zákazníků neuspělo. Rychle by se ukázalo, že skutečné náklady na propojení sítí jsou v řádu deseti halířů, i můj předpoklad 0,5 Kč za minutu nechává prostor pro královskou marži. Proč? Protože pokud byste vyhradili hlasu jeden ISDN kanál, potřebujete 64 Kb/s. Vezměte si cenu za 10 Gb/s linku propojující dvě místa v Praze, vydělte počtem minut za rok a připočtěte dvě krabice na každé straně v ceně cca 5MKč s životností 2 roky. Zbude vám i na pár techniků obsluhy, hůře už na rebranding nebo nové A8 pro vedení. Pravda také je, že tohle neobhájí ani operátoři regulátorovi, takže i u těchto nákladů sami souhlasí, že jsou nevysoké, většinu jich vykazují ve vlastní síti, kde se ztratí ledasjaký náklad.

Poplatky za příchozí hovory jsou konkurenční

Proto EU navrhuje, aby náklady za přenos ve vlastní síti už byly účtovány tomu, komu je voláno. Aby je nenesl volající. Proč?

Návrh paní Redingové vytahuje propojovací poplatky do konkurenčního prostředí. O jejich výši by neměla rozhodovat dohoda regulátora (o němž si nejenom v Česku myslíme své) a oligopolních hráčů na trhu, ale prostá poptávka a nabídka, tedy zákazníci. Pokud jsou propojovací náklady opravdu tak vysoké (a jistě se může stát, že Zandl teď nemá pravdu, jako i to, že tráva je modrá a nebe zelené a čeští fotbalisté už mají Eura), nestane se nic, jen se přesunou struktury plateb mezi zákazníky. Pokud vysoké nejsou (a tráva zůstává i místy v Praze zelená), sníží někteří operátoři poplatky z příchozích hovorů na 1 Kč, jiní zůstanou u “nákladových” 3 Kč za minutu. Zákazník zvolí nohama a portabilitou mobilního čísla místo, kde se cítí za menšího vorvaně.

Toliko moje (samozřejmě laické) pochopení důležitosti platby za příchozí hovory. A jen na závěr: ano, někdo na tom prodělat může, tak je to u změny cenové struktury vždy. V daném případě by to byl člověk, jemuž je převážně voláno. Doporučil bych mu si na mobil nechat aktivovat číslo se zvýšenou sazbou, ještě na tom něco trhne, nebo ho alespoň přestanou otravovat. Nebo - pokud mu volají zákaznici s objednávkami, tak tu kačku za minutu hovoru skousne. Je to pořád levnější, než zelená linka a jeho zákazníky to vyjde levněji. A o tom to je, ne?

PS: Plejáda operátorských perel na téma platby za příchozí hovory jest v tomto článku na Mobil.cz.

PPS: Kontrolní otázka pro pozorné čtenáře: proč Vodafone ústy svého tiskového mluvčí je proti, když prohlašuje: “Zpoplatnění přijatých hovorů rozhodně nezvažujeme, bylo by to velmi nefér vůči zákazníkům, kteří by absolutně ztratili kontrolu nad svým účtem.” Cožpak by na tom jako menší operátor nevydělali? Nápověda: změna by se týkala celého eurounijního trhu a Vodafone != Oskar.

UPDATE - iPhone 3G zdarma od O2 (bohužel v UK)

Noname píše: Nový iPhone 3G byl představen, moc se na něm na první pohled nezměnilo, přibylo 3G (UMTS/HSDPA), GPS, cena začíná na 199$ za 8 GB verzi (s dvouletým úpisem). Rozměry trochu naboptnaly - půl milimetru na šířku, 1,1 milimetru na výšku, 0,7 mm tloušťky, opticky ale zeštíhlil díky zaobleným hranám. Hmotnost naopak klesla o 2 gramy (asi díky plastovým zádům). Kompletní specifikace iPhone 3G zde. Prodej začíná ve 22 zemích (ČR mezi nimi není) 11. července.

Jinak ale to hlavní bude asi v nejbližších dnech trochu opomíjeno, podstatnější než nový HW je podle mého spuštění Appstore - místa pro nabídku 3rd party aplikací, podpora exchange serveru a office aplikací, a pak taky něco jako blackberry server (Exchange server s Push funkcionalitou), plus milion dalších věcí pro corporate klientelu a z iPhone se tak rázem stává pravděpodobně nejfunkčnější firemní nástroj.

Na start mobilní nabídky U:fona jsem čekal se zvědavostí. Osobně jsem moc nevěřil tradičnímu zaklínání regulátora a konkurenčních operátorů, že nejde o mobilního operátora a teď tomu nevěřím už vůbec. Ufon je z mého pohledu klasický mobilní operátor, protože se projevuje jevy, které ho podle mne mezi mobilní operátory řadí: prodává mobilní telefon, na který se lze dovolat a z něhož lze volat na jiná telefonní čísla přímým vytočením čísla (tedy ne přes nějakou spojovatelku). Lze ho použít k odeslání a příjmu SMS zpráv a mobil zvládá pohyb v rámci vymezeného regionu (ano, v tomto případě jde o handover). Proti “mobilnímu operátorovi” svědčí snad jen fakt, že nemá nějakou bumážku od úřadu, který ovšem téže firmě přidělil čísla z mobilního rozsahu 790 a to už počátkem roku 2007. Jak české: nejde o mobilního operátora, jen o firmu, která nabízí služby jako mobilní operátor

Nabídka Ufona zveřejněná včera má své slabiny. K dispozici je jediný mobilní telefon nevalného vzhledu i výbavy, power-userům vyhovovat nebude, pro běžné uživatele by mohl být bez problémů. Ze služeb mobilní sítě je v nabídce jen volání všude možně, posílání/příjem SMS zpráv a to je tak vše. Nikde nic o přístupu k internetu (ačkoliv sám Ufon ho umožňuje i na téže síti, maje ve skutečnosti vlastně dvě: 1xRTT/EVDO), žádný telefonní záznamník, žádné PR SMS, MMS odloženy na neurčito, roaming taktéž. Za to jsou nabízeny vcelku lidové ceny, volání zdarma do sítě bez uživatelů a levně do sítí, kde uživatelé jsou. Obecně řečeno ceny jsou zhruba na úrovni nákladu a místy mírné marže. Fakt mírné. A marži tu představuje hlavně státní DPH.

Na jakékoliv hodnocení je příliš brzy. Najdete jistě řadu lidí, kterým nabízená sada funkcní bude vyhovovat, prostě proto, že dostačuje. Telefonování plus SMS ostatně může za cca 95% výnosů, takže ani z hlediska ARPU to není velká sebevražda. Otázkou spíše bude, zda se lidem chce do technologie, která je - řekněme si to upřímně - na vedlejší koleji. Ne snad, že by CDMA bylo mimo, ale ta frekvence, která je pro Ufona unikátní, spolu s počtem klientů, bude limitující pro ochotu výrobců nabídnout cokoliv dalšího.

V co jsem doufal: že Ufon nabídne telefon podporující pro hovory 1xRTT a pro data EVDO. Obojí zprovozněné má, ale data na 1xRTT, i kdyby službu Ufon zprovoznil, lezou na hlemíždích 153 Kb/s teoretického maxima, zatímco s EVDO by se dalo sahat po vyšších metách. To by byla kombinace, která by mne zaujala (jenže kolik je nás takových?) - dalo by se to tahat s notebookem… No, snad příště, až ukecají výrobce.

Abych to zkrátil: nevrhejte se do toho po hlavě. Start každé takové služby chce otrlé jedince, kteří prošlapou cestu zhruba tak, jako Paulusova šestá ke Stalingradu. Takže tomu dejte ještě pár dní, na webu jsem si objednal telefon, ten nulový tarif a až mi to přijde, dám vám vědět, pro koho a jaký má celá služba smysl …

Jsem zvědavý, jak se ufouní služba vyrovná se specifiky takového klienta, jako jsem já.

Jsa nachcípán, mám chuť podívat se na nějaké triviální téma. Co třeba rodokmeny? Napadlo vás někdy udělat si rodokmen rodiny a zjistit, kdo je ve skutečnosti ta “tetička” nebo “strýček”? Nebo dokonce jít do delší minulosti a zjistit, odkud pocházíte, zda se třeba náhodou váš prapraděda nejmenoval Václav a nezemřel v nějaké rvačce roku 1306 v Olomouci, z čehož byste mohli ledasco vyvozovat…

Rodokmeny, rodopisy a celá genealogie u nás přes komunistickou éru živořila a až v poslední době to lidi i v Česku začíná více zajímat. U mne to bylo jednoduché, slíbil jsem na každoroční setkání Zandlů sestavit seznam za českou větev. A protože mi přišlo líto sesmolit to na ubrousek, hledal jsem něco komfortnějšího. Našel jsem řadu prográmků a webů, z důvodů jednoduchosti ovládání, síly možností a hlavně možnosti online spolupráce jsem si nakonec vybral Geni.com.

Podotýkám, že na anglickojazyčeném internetu existuje řada webů věnovaných online tvorbě rodokmenů, které se různě snaží vyjít vstříc například tím, že mají přístup do starších vojenských záznamů a matrik, jenže jde o databáze z USA, takže pokud své předky nemáte v USA, moc vám tyhle funkce navíc nepomohou. Geni.com tohle (asi) nenabízí, zato je tu pohodlný grafický online editor, kde si můžete vytvářet strom příbuzných, automaticky se vám formátuje a osazuje fotografiemi. Oproti Genealogy.com mi Geni.com příjde hezčí a přehlednější, podobný problém jsem měl s Famillion.com, jehož výhodou ale je, že můžete hledat lidi i v cizích profilech …

A co je hlavní výhoda, můžete k vytváření rodokmenu pozvat další lidi, pokud jsou to příbuzní, stačí jim vyplnit email do profilu a přijde jim pozvánka. Oni se tak mohou spolupodílet na vytváření rodokmenu například do částí, kde už si sami nejste jistí. Takhle jsem rozeslal pozvánky internetově vybaveným příbuzným a záhy se nám podařilo vytvořit docela impozantní rodopis čítající téměř dvě stovky jmen. A to se pohybujeme v přítomnosti nebo jen v nedaleké minulosti.

Na Geni.com se mi líbí propracovanost a komplexnost. Promyšlenost. Navrhnout tenhle systém musel být docela záhul. Můžete tu vést nejrozličnější typy vztahů, můžete tu zapisovat i časové děje, které se pak zobrazují do časové osy. Nejde jen o data narození a úmrtí, ale třeba oddání, rozvedení, kdy kdo šel do školy a jiná pamětihodná výročí. Členové rodiny pak tyto informace mohou sledovat. Můžete také přidávat fotky, na fotkách můžete dokonce zvýraznit, kdo jde kdo - prostě obtáhnete tvář člověka, napíšete, kdo to je a ono to napíše, že vlevo je ten, vpravo onen. Velmi hezky udělané na to, že jde o online webovou službu. Geni.com může také odkazovat na váš profesionální životopis na Linkedin (ačkoliv ho neimportuje) a můžete sem přidat i nejrůznější kontakty na sebe.

Takhle vypadá strom v Geni.com - uprostřed je strom, dole je náhled celého stromu pro rychlý posun, ale ten si normálně zobrazovat nemusíte.

Časová osa se může promítnout i do mapy, takže se můžete podívat, kde kdo z vašich příbuzných žije, kde se narodil atd, samozřejmě v případě, že to lidé mají o sobě vyplněné. Právě k tomuhle je ta online spolupráce vhodná, lidé o sobě sami vyplní informace mnohem lépe, než byste to udělali vy sami.

Další hezkou funkcí je přehled rodinných příjmení, kde mírně narazíme na českou zvyklost s -ová. Zandl a Zandlová prostě program bere jako dvě rodová příjmení. Naštěstí to nevypadá, že by to něčemu vadilo, rodové vztahy to bere podle toho, co jste zadali (třeba manželka) a ne podle příjmení.

Data lze exportovat ve formátu GEDCOM, což je nějaký de facto standard pro výměnu genealogických dat. Taktéž je lze importovat, zatím jen tak, že vám vytvoří nový strom. Slučování genealogických stromů je obecně dost problém, nedivím se ani tomu. Prostě když vytvoříte dva nezávislé stromy, budete mít problém je spojit, sám jsem to naštěstí zkoušet nemusel. Geni.com se docela rychle vyvíjí, za ten rok, co ho používám, přidali řadu nových funkcí a dobře odladěných, takže snad se nepropadnou i s mými daty peklu.

Data také můžete sdílet, nejenom tak, že se vaši přátelé mohou podívat nebo pracovat s vaším stromem, ale můžete si i vytvořit html kód, kterým vložíte svůj strom do facebooku, na svůj web nebo do řady dalších služeb. Ukazovat vám to nebudu, vyzkoušejte si to sami.

Vyhledávat na Geni.com jde - můžete vyhledávat i v cizích profilech a stromech, ovšem uvidíte jen data, která lidé povolili, abyste viděli. Moc názorné to není, prostě vás musí napadnout, že je třeba přehodit roletku na vyhledávání ne ve vašem stromu, ale ve všech Geni.com profilech, kterých je mimochodem přes 15 milionů. Českých profilů je tu ale pravděpodobně minimum, typická česká příjmení mi to ukazovalo spíše v zahraničí.

Web odstartovat v lednu 2007, má za sebou investici 11 milionů dolarů a na čem chce vydělávat, mi není jasné. Tedy, zatím nevydělává na ničem, do budoucna uvádějí příjmy z reklamy cílené na osoby. Tak jsem zvědav.

Jestli sami máte nějaké genealogické zážitky a poznatky, klidně se o ně podělte v komentářích. Jsem zvědavý, jestli někoho také podobné věci zaujmou …