Včera jsem dorazil na metro Chodov a řekl jsem si, že vyzkouším SMS jízdenku. Hlavně z nostalgie. Za mého působení v Pipeline jsem potkal asi pět SMS projektů na prodej jízdenek různých ambicí a jestli jsem si z toho odnesl nějaký poznatek, tak fakt, že zprovoznit tuhle službu je technicky snadné a složité je jen domluvit to s Dopravním podnikem. Zjevně proto celá záležitost jde do provozu až teď, po nějakých třech letech od prvních pokusů.

Je to jednoduchá a přitom užitečná služba, prodávat jízdenky přes placené SMS. Abych viděl, jak se s tím nakonec popral DP Praha, vyzkoušel jsem si to. Berte tedy prosím následující jako poznatek z jediného testu, přičemž kvůli jeho výsledku jsem se rozhodl zatím setrvat u papírových jízdenek. DP se totiž podařilo bohužel zflikovat i tak jednoduchou službu.

Prvotní problém, který se dočtete, že jízdenka by vám měla přijít do dvou minut. Formulace je ovšem značně opatrná, není v textu žádná garance, že se tak skutečně stane. Pokud ale cestujete bez došlé odpovědi, jedete načerno.

Objednal jsem si SMS jízdenku na Chodově před metrem (plný signál) kolem deváté hodiny ranní a čekal. Po pěti minutách mi nic nepřišlo a už se mi opravdu nechtělo čekat tam jak trubka, takže jsem štípl normální lístek a za další dvě minuty odjížděl v metru. Jízdenku jsem dostal po čtrnácti minutách, pravda ale je, že to už jsem byl místy v nepokrytých tunelech, takže mi mohla být odeslána dříve.

Neschopnost doručit zpět SMS jízdenku okamžitě (řekněme do půl minuty) považuji za velmi nepříjemný limit služby, který ji prakticky znehodnocuje. Čekat na jízdenku a nechat si ujíždět kvůli tomu spoje, to člověka zamrzí, natož když řada spojů jezdí v mnohem řidších intervalech, než metro.

Přitom není zjevný důvod, proč by tomu tak mělo být. I klasické nejlevnější PR SMS propojení na SMSC operátora má projektovanou kapacitu 10 SMS za vteřinu k jednomu operátorovi, což nám dělá cca 30 SMS za vteřinu přes všechny operátory (Vodafone nemá tolik klientů, ale zase budou více cílovka, já vím. ). Za dvě minuty se dostáváme ke 3600 SMS, které je rozhraní schopno zodpovědět. Minimálně, propustnost bývá vyšší a lze dokoupit podstatně vyšší (o řády). Měl Dopravní podnik v 9:00 ráno takovou SMS špičku? Nevím. Pokud měl, moc se na ni dopředu nepřipravil, pokud neměl, tak to prostě jen nezvládl technicky. Případně vymyslel nějaké extravagantní zajištění, aby si lidi při kontrole hned neobjednávali SMS jízdenky, což mi přijde uhozené a nedomyšlené zajištění.

Škoda služby, která by mohla být užitečná a je mrzuté, že tak jednoduchou věc Dopravní podnik nezvládne ošéfovat.

Rada na závěr: pokud vám SMS jízdenka nepřišla a vy jste přesto nastoupili, doporučím při kontrole vyndat baterku a říci, že vám došla šťáva. Revizor si ověří jízdenku přes počítač a zjistí, že jste ji opravu zaplatili. Pokud máte telefon zapnutý a jízdenka nepřišla, i když jste ji zaplatili, není to povinen ověřovat a jedete na černo. Toliko, jak jsem pochopil pravidla.

Moje knížečka Flotila Země se dostala do vyhlášení sci-fistické čtenářské ceny Einsteinův mozek, takže skončila na osmém místě v kategorii Nejlepší český scifi román za rok 2006. Hezké, děkuji všem, komu se knížečka líbila.

Scifistické matadory literární prvotina pro ně naprosto neznámého autora zjevně překvapila, takže jsem obdržel řadu reakcí typu “je zajímavé, že poprvé něco napíšete a hned se to dá číst”. A v návaznosti na jedno takové překvapení vyšel i rozhovor ve sci-fi koutku Sardenu věnovaný Flotile Země - je zde. Budu muset sestavit sbírku svých knížek a zdokumentovat si je, protože jinak se mi to asi bude blbě vysvětlovat. Ale jak tak koukám do knihovny, měl jsem na to pamatovat dříve, než jsem všechno rozdal, i Flotilu mám poslední a ani v krámech už není… (a dokonce umřel už i ten online web bloguje, takže existuje online jen PDF verze, starší, neredigovaná, Vášovi za ni díky.).

Takže děkuji všem, co se jim líbila. I za to osmé místo. Mezi Žambochy, Neffy a Kulhánky se to hezky vyjímá

Musím se cvičit v bulvárních titulcích, takže mi odpusťte tuhle nadpisovou přípravu. Dnes večer spouštíme na Streamu projekt Peklo s Landou, což je ten pořad, na který jsem někdy v červnu chtěl nakupovat reklamu v momentě, kdy jsem znejistil, zda ho budeme mít jak propagovat. Máme, naštěstí.

Peklo s Landou jsme nazvali life show, je to ale spíš taková naše varianta reality show. Něco o tom vyšlo v novinách, něco jste možná četli, možná vás to nezajímalo, protože reality show máte na háku podobně, jako já. Tak něco málo z pozadí, co novináře na tiskovce nezaujalo.

Já sám Peklu říkám Večerníček pro chlapy, i když, jak testy ukázaly, vděčné je to i pro ženské, protože je to plné životních osudů a emocí, není to jen posilování, makání.

Co je Peklo? Do Pekla vstupuje pětice lidí, kteří mají pořádný problém se životem. Krásně to vyzní sestřihané do ukázky, kdy vám docela sympatický klučina líčí, jak chtěl být kuchařem a jde mu to. Pak střih. A tentýž klučina říká nezměněným hlasem, že poprvé dostal pět let za loupežné přepadení… Takže asi nějaký takovýhle problém se životem mám na mysli.

Základní myšlenkou Pekla je teorie psychologů, že když člověka dostanete do kondice fyzické, dostanete ho i do kondice psychické. Že dril a tréning pomůže té pětici dát si do pořádku život. A to je něco, s čím do toho všichni zúčastnění šli.

Fyzickou kondičku si vzal na starosti profi trenér thajského boxu Petr Macháček a pro pětici loserů je tu jediný cíl. Připravit se během čtyř měsíců na zápas v thajském boxu.

Proč jsme vybrali thajský box? Je to plnokontaktní sport. Žádné zdvořilé náznaky, ale rány a kopy. Těžko ho okecat, těžko ho ofixlovat. Když jsem před trenérem si dovolil vyslovit pochybnost, že to pánové mohou ošidit a na tréning se vykašlat, bylo mi v praxi předvedeno, jak vypadá srážka netrénovaného jedince s člověkem, který thajský box dělá pár let. Neřekl bych, že mi předvedli zápas, protože to trvalo zhruba šest vteřin, čtyři z toho, než soupeři přešli z rohů ringu do postředka, pikovteřina na ránu, vteřinka, než dotyčný netrénovaný dopadl na podlahu a pár metrů jí vyleštil a šestá vteřina, kdy mne upozornili, že nemám počítat s tím, že se dotyčný bez pomoci zdvihne. A vypadá to, že po podobné demonstraci si to uvědomila i pětice našich soutěžících. Musí se snažit.

Jak to všechno dopadne? To uvidíme. Sám nevím, všechno se ještě průběžně natáčí i přes to, že práce na projektu běží už půl roku. Všechno můžete sledovat na speciální stránce Peklo s Landou peklo.stream.cz - první díl série vyjde dneska v 20:00, zatím jsou tam upoutávky a profily soutěžících.

Teď by se hodilo říci, že je to první česká internetová reality show. Myslím, že není, něco zkoušel kdysi dávno tuším Volný, něco šlo s gorilama jako Odhalení. První neprvní, to mi nepřijde podstatné. Důležité je, že jsme se snažili udělat pořad přizpůsobený internetu a internetovým uživatelům. Původně totiž produkce prosazovala čtyřicetiminutové díly, nakonec se podařilo je natlačit na deset minut. Ochuzeni diváci o nic nebudou, pořad má o to větší spád, větší dynamiku. Jen ten první díl, kam se toho muselo narvat nejvíce (a asi ten poslední) bude mít 20 minut.

Takže, snad vás to bude bavit.

A upoutávka na ochutnání … (klikněte na obrázek a začne se přehrávat video).

Integrace eBanky s Raifkou mělo být něčím, co přinese “benefity” všem zákazníkům, tvrdil vzletný newsspeak pressmluvkinů. Praktická zkušenost kamaráda mluví o něčem jiném.

Kamarád má dva firemní účty, jeden v RB, jeden v eBance, oba z historických důvodů, ještě před sloučením. A potřeboval z eBanky převést do RB částku 900 000 Kč. Potřeboval to provést tentýž den, protože ty peníze potřeboval mít ihned k dispozici, což mu přišlo v rámci skupiny jako snadno uskutečnitelné přání.

Jenže se ukázal první zádrhel. I v rámci RB/eBanka trvá převod jeden pracovní den. Jediné řešení bylo peníze na pokladně pobočky banky vybrat a protože RB i eBanka umožňují uložit je na pobočce i na účet té “druhé” banky, lze je zase ihned uložit. Změny se na účtu projeví prakticky okamžitě. Kamarád si povzdechl a z teplé kanceláře vyrazll na pobočku, protože hotovostní operaci musel řešit on sám.

Na pokladně mu vysvětlili, že takhle velký výběr měl nahlásit alespoň den předem. Kamarád proklel infolinku, poděkoval své prozíravosti, že si nevzal střelnou zbraň a jal se trpělivě vysvětlovat pokladní podstatu svého požadavku. Tedy, že peníze ve skutečnosti nedostane, že jde jen o účetní operaci. Účetní se mu podařilo nějak obměkčit, takže operaci provedla (moje poznámka: bylo to někde ve vidlákově, v Praze mi tyhle operace už dělají bez řečí, i když ponejprv také prskali).

Kamarád poukázal patřičné peníze, podepsal dva papírky a odkvačil zpět do kanceláře.

Zde se podíval na podepsané dokumenty a zjistil, kolik ho celá integrovaná operace stála.

Tak především u eBanky zaplatil za hotovostní výběr 1000 Kč.

U RB zaplatil za nadměrný hotovostní vklad cca 1350 Kč.

Celkem ho skvělá služba přišla na 2350 Kč, aniž by banka s tím měla více práce, než zapsat transakci do systému.

Nejsou ty integrované služby skvělé?

Řekněte WOW!

Berte to jako kusé upozornění pro všechny, kdož to nesledovali. mBank, nejzajímavější projekt v českém bankovnictví za posledních X let (doplňte dle své míry zoufalství s českým bankovním trhem) spustil nabídku svých služeb pro fyzické osoby.

O co jde? O bankovní účet ovládatelný přes internet a vedený zdarma. Opravdu, naprostá většina služeb je tu zdarma, platí se jen takové extravagantní věci jako zvláště vyžádaný elektronický výpis, či výběr z bankomatu (kde se musí zaplatit poplatky bankomatové sítě).

Zatím nebudu chválit. Službu neznám, jen se mi líbí a od doby klinické smrti eBanky, která mne dokáže prudit neuvěřitelně, něco jako náhradu hledám. A nemám rád banky, které ze mne dělají vorvaně. mBank zatím vypadá, že se o to nesnaží. Takže budu referovat, jak to probíhá a vypadá, pro ty opatrnější, co do toho nejdou po hlavě

Včera jsme měli celofiremní výjezd, kde jsme mudrovali, strategizovali a pilovali, co k pilování na Streamu jest. A že toho dosti. Kromě toho bylo na čase seznámit se s novými kolegy, protože je řada nových a neznámých tváří, pohybujících se po firmě. A je milé dozvědět se, že ten človíček je váš kolega dříve, než ho vyhodíte z patra s tím, že se nám tam civilové nemají co volně promenovat.

V téhle souvislosti jsem se pokusil formalizovat do presentace pár myšlenek týkajících se nás samotných a našeho blízkého okolí. Což je obtížná práce. Pokud se pohybujete na internetu dlouho, řadu věcí takříkajíc instinktivně cítíte. Víte, co a jak a proč máte dělat. Ale zcela přesně to definovat jednou větou, jedním odstavcem, to je už něco zcela jiného.

Dám příklad: když jsme chystali novou homepage Streamu, vznikl požadavek vypíchnout čtyři tématické celky jakožto rozcestník (ohlédněme nyní od oprávněnosti tohoto požadavku). Připravili jsme návrhy, podklady a presentovali jsme je. Lidé z IT přikyvovali, zatímco produkce (kde jsou hlavně lidé z televizí) a program položili závažnou otázku: Když jsme hovořili o tom, že homepage má sloužit jako rozcestník na čtyři tematické celky, mysleli jsme, že uděláte titulní stránku tak, že na ní budou jen čtyři tlačítka odkazující na ty čtyři tematické celky. Nic více.

A teď přichází ten moment profesionální deformace. Je to logická námitka, ano tak by se to udělat dalo a zní to logicky. Jenže pokud máte zkušenosti s internetem, tak podvědomě víte, že takhle to nefunguje. Návrh zamítnete. Jenže PROČ? Umíte jedním odstavečkem pregnantně definovat, proč to zámítáte? Proč je to nesmysl? Proč se internetové uvažování tolik liší od uvažování televizního?

Když pouze vyslovíte svůj názor, že tohle uspořádání odradí lidi od dalších návštěv titulní stránky a sice mnohem větší procento návštěvníků donutíte jít do těch čtyřech sekcí, ale v absolutních číslech k vám bude chodit méně lidí, nehovoříte o faktech. Tohle tvrzení zkrátka není ničím podložené, protože to zkusil jen málokdo. Navíc hovoříte jen o projevu, nikoliv o příčině.

Argument, že to takhle NIKDO nedělá, je také plonkový. Jen papouškujete, nechápete podstatu. Průlomové věci zpravidla bývají takové, které před tím nikdo takhle nedělal a řada internetových projektů by o tom mohla vyprávět své. To vám na to hned odpoví zkušený manager, kterému se budete muset u takového projektu bránit.

A tohle je právě problém korporátně vznikajících internetových projektů. Nemají toho člověka, co tomu rozumí. Nebo pokud ho mají, nepopřávají mu sluchu. Pokud mu popřávají sluchu, mají problém v tom, že ten člověk není schopen přesně sdělit příčinu a podstatu, hovoří jen o souvisejících jevech, takže mu zákonitě manažeři nepopřávají tolik sluchu. A nepopřávat mu sluchu znamená, nutit ho udělat to “konsensuálně”. Což je chyba. Internetový web, internetový projekt je otázka vize, ne konsensu.

Proto, když se mne v poslední době lidé ptají, jak se cítím být ohrožen projektem TV Nova a jeho tvrzením, že bude trojkou českého internetu, tak se usmívám. Nova bude trojkou jen v případě, že koupí dvojku a nestihne vyházet původní lidi dříve, než se provede součet návštěvnosti. Možná to zvládne nákupem trojky, méně pravděpodobně nákupem čtyřky. Proč? Protože lidi, které vidím v projektu Nova, rozumí televizi. Rozumí zpravodajství. Nerozumí internetu a dlouhá léta se budou učit mu rozumět.

Proč si nějaké zkušené lidi nekoupí? To je dobrá otázka. Chtěli by. Headhunteři krouží kolem a financování letošních vánoc by mi zajistilo už jenom pouhé vyslovení jména coby tipu. Jen ať se snaží sami. Můj odhad, o jehož kvalifikovanosti si můžete myslet své je, že v Česku je dvacítka lidí, která je schopna přesně zodpovědět moji výše položenou otázku a tedy mají dostatečnou kvalifikaci vést korporátní internetový projekt úspěšně. Padesátka, pokud připustím větší nepřesnosti, které by se ještě ve výsledku na projektu nemuseli projevit. To je počet lidí, o kterých Nova může uvažovat.

Fakt, že další řádka lidí by instinktivně volila správnou cestu, je pro korporátní internetový projekt irelevantní.

Protože zkušenost není znalost.

Můžete si v diskusi zkusit odpovědět na mou otázku (pokud si ji už ani nepamatujete, tak se ani nesnažte ) a já budu počítat, o kolik lidí jsem se v odhadu spletl. Dvě věty vám musí stačit, tak je to prostá odpověď. Jo, tu správnou se ode mne nedozvíte, přeci jen takovou nápovědu Novákům podávat nemusím.

PS: Stream dostal cenu Projekt roku 2007. Od redakce Lupy. Vtipné, ještě před dvěma měsíci nám radili stáhnout oponu a jít od válu. Ech vy malověrní…

Včera jsem zachytil náhodou článeček, v němž se redakce Živě svěřovala, že přechází z ICQ na MSN Messenger (vím, že se to zrovna v tuhle chvíli jmenuje jinak, ale MSNM byl nejtrvanlivější název). Pročíst si diskusi byla poněkud deprimující přehlídka lidské omezenosti.

Zápletka je banální. Redakci Živě naštvaly neustálé problémy s ICQ, takže začali používat i MSN Messenger, aby záhy zjistili, že na něm sedí prakticky všichni, koho potřebují. A tak dobrovolně opustil ICQ s tím, že MSN Messenger je pro ně nejlepší. A napsali to do článku.

Komenátáře jim to daly pěkně sežrat s tím, že si měli vybrat Jabber, který je otevřený a ne tu hnusotu od Microsoftu. Argumenty podávané v přiměřených dávkách několika redaktory už byly jen házením perel sviním. Doslova.

To všechno je jen průvodním symptomem všech potíží, které svět instantních messengerů provázejí. Vybrat je snadné. Správně vybrat je nemožné. Základní potíží IM je jeho uzavřenost, což je také jeho největší výhodou. Zřetelně vidíme, že jde o protiklady, nikoliv ovšem o protimluvy. Pokud si vezmete otevřený protokol, jakým Jabber je, pak zjistíte, že nabízí mnoho funkcí, které mohou fungovat napříč platformami, kdyby je ovšem všechny servery a všichni klienti podporovali. V praxi tedy záleží na serveru, jaký používáte a na klientu, jaký používáte, jste ale relativně svobodní v tom přejít z bláta do louže, libo-li vám.

Proprietární klienti jsou na tom lépe i hůře. Na jednu stranu si nemáte co vybírat a server funguje vždy všem stejně dobře/špatně. Služby jsou napříč podporovanými platformami stejné, což je skvělé. Znamená to, že nadstandardní služby se mohou více používat a to je prima. Druhá strana je zpravidla má. Jenže jsou problémy s nepodporovanými platformami. Například MSN Messenger neexistuje pro Linux a jeho vývoj pro Mac OS X, jestli se nepletu, byl ukončen (i když poslední verze je dost čerstvá). V praxi jste omezeni jen na platformu Windows (a WM), nebo neoficiální klienty (jejich použití bývá u proprietárních protokolů zakázáno) nebo na webové klienty (ty už zase nabízejí jen základní služby a ne vždy jsou dostupné). V zásadě tedy jde o to, zda vlastníte ten správný operační systém, protože stejný přístup má MSN Messenger a Windows, ale taky iChat a Mac OS X - na konkurenčních platformách to prostě oficiálně nejde.

Jde to neoficiálně, to samozřejmě. Adium X na Mac OS X zintegruje desítku nejrůznějších kecálků najednou včetně ICQ a MSNM. Podobně Miranda a další druhy software, vždy ale za cenu různých omezení, například přenosy souborů mi na Adium X nefungují vždy zcela spolehlivě.

Sama otevřenost protokolu ještě spolehlivé východisko nenabízí. Provozovat IM servery není procházka růžovým sadem, z něčeho se živit musí a zatím to vypadá, že reklama je jediná možnost. Otevřít protokol znamená umožnit vědomě vyloučení reklamy, proč by alternativní klienti zobrazovali reklamu, že. Do toho se provozovatelům moc nechce, z něčeho servery platit musí. I proto (ač nejenom) ta uzavřenost protokolů.

Nabízí se srovnání s emailem. Ten žije bez reklamy a centrálního správce. Srovnání je ovšem mylné. Emailová služba stojí na P2P architektuře (tehdy ovšem ještě ve smyslu Point -2-Point), i když se tomu ještě tak neříkalo - emailové servery si každý obsluhují svůj kousek a jsou tak rozlezlé, že není problém získat email adresu zdarma. Ale pamatuju časy, kdy takové možnosti nebyly a založit si email schránku znamenalo platit mnoho stokorun měsíčně.

Jabber byl navržen, aby tento systém kopíroval, protože jeho architektům to došlo. A to je dobré. Ale ne každá implementace Jabber serveru podporuje celou sadu služeb a navíc není vůbec obvyklé zpřístupňovat spolehlivé jabber servery zdarma. Existuje řada amatérských instalací (se všemi výhodami a zápory amatérismu), výjimkou z tohoto pravidla je snad jen “bezešvá” integrace Gmailu a GTalku jakožto propojení emailu s jabberem. Mimo řady uživatelů Gmailu jde ale o službu prakticky neznámou, ač je to škoda.

Trochu stranou stojí Skype. Slušný protokol pro přenos hlasu, souborů i videohovorů, jevící zatím největší průbojnost ze všech. A mimo jiného umožňuje také textové vzkazy. Pokud mu bývá něco vyčítáno, pak za prvé jeho proprietárnost (i když videokodek VP7 si od On2 může licencovat ledaskdo, kdo vysází kešeni na dřevo) a za druhé fakt, že využívá pro technické zajištění své sítě klientské stanice počítačů. To je řadě lidí trnem v oku, ačkoliv to nejblíže posouvá smysl IM zpět k tomu, co známe od emailů - každý se stará o svou část trasy. Zádrhel? U Skype se staráte o trasu i pro lidi, kteří z nějakého důvodu nemohou jít napřímo (NAT atd), takže dáváte své připojení “všanc” ostatním. Proč to kritikům Skype vadí? Protože to dělá komerční firma a ne ušlechtilé OS hnutí? Alespoň to umožňuje zachovat poměrně spolehlivě fungující protokol s multiplatformní podporou všech služeb a bez reklam. Pro mne je to přijatelná cena za takovou službu.

Result? Inu, pořádně si nevyberete. Takže používám primárně ICQ a Skype, dnes zhruba půl na půl. Řada lidí už ICQ nemá a jde rovnou na Skype, v korporátní sféře je to běžné a v telco světě řekl bych skoro standard. Přes ICQ a GTalk se dostanu na zbytek těch, co jsou online. MSN/AIM atd nezaujaly. Každému ale podle jeho chuti. Cožpak neplatí, že každý má jiné potřeby? Kupříkladu mne netrápí chybějící integrace s Outlookem, když ho vůbec nepoužívám

Ve výsledku to znamená, že IM má do spolehlivosti, multiplatformnosti a nezávislosti emailu daleko. Je to jako s těmi sudičkami a socialistickým zdravotnictvím. Všechno je pravda, jen to neplatí najednou.

Ale proč si kvůli tomu nevjet tak hezky do vlasů. Boj za tu jedinou správnou platformu …

Hm, to mi připomíná, že jsem si na MacBooka instaloval Ubuntu Linux 7.10 abych ozkoušel, jak moc je to vážná konkurence pro Mac OS X a Windows. V momentě, kdy mne Ubuntu upozornilo, že musím sjednotit Kořenový svazek, jsem potřeboval veškerou svou představivost, abych instalaci dovedl k cíli. A první dojem? WTF: to v Ubuntu nečetli nic o vyhlazování písma? Vždyť je to hnuuuusnýýýý, tohle jsem toleroval Geosu na Commodore 64, ale to už je dvacet roků!

Ponaučení a spojitost s IM? Ne všechno, co je geekovský, je taky sexy. A ne všechno, co je sexy, je taky použitelný. A ne všechno, co není použitelný, je geekovský.

Přeberte si to, jak chcete …

Noname píše: Za pár dní začíná Czech Internet Fórum - konference k akci Křišťálová Lupa, pořádané fy. Internet Info (Lupa, Root …).
Mám tam na starosti Workshop s titulem “VoIP doma i v kanceláři” a s podtitulem “jak telefonovat co nejlevněji pro domácí i firemní účely. Aktuální možnosti a hardware, základní přehled trhu. Na co si dát pozor při volbě poskytovatele VoIP, s kterými nevýhodami počítat a kterým se vyhnout”. Je to workshop, takže to bude takové praktické i teoretické předvedení jak lze ušetřit, kdy se VoIP vyplatí a kdy nikoliv, co všechno lze přes VoIP dělat a podobně. Samozřejmě nebude chybět ani porovnání VoIP tarifů, které sledujeme na Internetu Pro Všechny. Jestli máte něco zajímavého, co bych tam mohl ještě předvést tak sem s tím, přednáška pak bude k dispozici online. Samozřejmě kdo ještě nejste na Křišťálovou Lupu přihlášen, máte poslední šanci tak učinit. Není to sice zadarmo, ale podle mého názoru tam několik zajímavých přednášek a panelových diskusí je, setkáte se s pár stovkami zajímavých lidí z oboru, strávíte příjemný den a večer, prostě taková pražská náhrada za Invex ;).

Tak jsem nad tím přemýšlel, kde se vzaly ovečky Vodafone, protože se mi tak nějak nechtělo věřit, že by tak hezkou ovečku vymyslela nějaká reklamka. A navíc mi ovečka byla povědomá.

Samozřejmě. Wallace a Gromit, oblíbená to animovaný dvojka z modelíny. Porovnejte:

Ovečky od Vodafone

Ovečky z Wallace a Gromita

A kdybyste měli náladu na trailer a rozmyslet si, zda se na Wallace a Gromita podívat (což maximálně doporučuju a ve spojení s dílkem Slepičí úlet je to dobrý tip na film, u něhož se pobavíte i s dětmi libovolného věku):

Poslední dobou bylo ve Streamu dost rušno, což se mimo jiné projevuje tím, že přijdu domů a jsem tak vyflusnutý, že nenapíšu ani čárku. A když ano, tak do práce. Ale všechna ta práce začala konečně tento týden nést ovoce viditelné, utrhnutelné. Návštěvnost.

Tak především jsme implementovali přihlašování přes registrační autoritu Seznamu, což znamená, že všichni uživatelé nafasovali přihlašovací jméno svůj původní login a za tím @stream.cz. A kdo chce, může se tímhle přihlašovacím jménem přihlásit na všechny Seznamácké služby včetně emailu a má pak takovouto emailovou adresu. Myslím, že jde na emailu si ji registrovat rovnou, výhoda, protože v téhle doméně bude řada jmen ještě volných. Stream.cz měl vlastích cca 15 000 registrovaných uživatelů, to je nic proti množství těch Seznamáckých.

Také se změnilo logo. To nové je hnusnější, bez nápadu, ale zase neutrální. Kontinuita s tím původním je nulová, ale co naplat. Lebka skončila a s ní i můj oblíbený slogan (nikdy venku nepoužívaný) “Nejsme rybáři, jsme piráti.” Anglicky zní líp a minulý týden jsem s ním na jedné anglickojazyčné přednášce sklidil slušný potlesk.

S těmito dvěma změnami souvisel termín propagace Streamu na Seznamu. Tohle totiž byly změny viditelné. Pak byly změny méně viditelné, kdy technici nakupovali a předělávali servery i software pro distribuci videa, protože 12.11., termín stanovený pro zahájení menší propagace na Seznamu, se blížil.

Menší generálku jsme si dali minulý týden, video pod náporem zaváhalo, takže kluci zjistili, kde nás tlačí bota a ještě ubohého dodavatele serverů nutili, aby si uvědomil, že jich pár musí dodat do druhého dne. Dodal.

Pokud vezmeme návštěvnost samotného Stream.cz, kampaň začala v pondělí decentně uvedením odkazu Video směřujícího na Stream.cz z titulky Seznamu. To ještě šlo. Pak, když nic nespadlo, přidal webmaster k tomu textu ikonku Novinka a začalo houstnout. Pak se spustilo pár bannerů a trocha té propagace, čímž začalo to, co já zvu Seznamácký kladivovitý efekt. Najednou k nám za jediný den vlezla stovka tisíc uživatelů, což pro video bývá trochu mela.

Jaké jsou výsledky? Předevčírem přes 120 000 návštěv, včera přes 150 000 návštěv (prosím, rozlišujte už konečně visits a visitors v GA!) podle Google Analytics. Včera poprvé počet distribuovaných videí překročil hranici půl milionu. Transport našich dat do NIXu se ustálil ve špičce na cca 2Gb/s, takže naše 20 GB linka má ještě rezervičku. I tak ale NIX dosáhl svého nového maxima a to cca 33 Gb/s rovněž v pondělí. Správná otázka: proč nám neroste NIX provoz, když nám roste počet odbavených videí? Odpověď: cache servery u jednotlivých ISP začínají hrát významnou roli, například provoz kvůli nám do UPC vzrostl jen nepatrně, protože v UPC jsou cache servery důkladně rozmístěné a funguje to hezky. Konstruktivní otázka: co se stane, když cache odpojíme? Konstruktivní odpověď: to nevíme, ale hodláme to někdy zkusit

Nějaké pikošky: zkuste si microsite Gynekologie 2 určenou příznivcům tohoto našeho seriálku. Další díly se dělají, ale budou spíš z kraje příštího roku. A nostalgikům je určený Pat a Mat, animovaný seriál, u kterého postupně nasadíme další díly.

Více zase někdy příště, teď má přednost vyrazit do pneuservisu pro zimní gumy, to snad chápete

O2 zkouší další lákavou nabídku. Přístup na mobilní portál O2 Active mají zákazníci zdarma, tedy většina stránek, která byla doposud placená, bude napříště gratis. Ne nějak přechodně, ale dlouhodobě. Placené zůstává stahování obsahu typu loga a hry a pak také erotika. Zdarma jsou i datové přenosy skrze WAP na GPRS, pokud někdo ještě používá vytáčené spojení, má zdarma pět minut, pak platí kačku za minutu.

Dalo by se říci, velkorysá nabídka, kdyby to přišlo v době, kdy problém Y2K byl aktuální. Dneska je WAP druhou třípísmennou zkratkou z tohoto článku, která je poněkud out.

On je tu drobný problém. Normální člověk si totiž ne a ne představit ten mobilní internet tak, jak si ho představuje mobilní operátor. Možná vám to přijde podivné, protože jde přeci o tak jednoduchou představu.

Když si ale uvědomíme, kdo je mobilní operátor, hned nazříme, že výsledek takové představy musíme modifikovat. A tak definujme pojem mobilní operátor.

Mobilní operátor není jednotlivec, ten product manager nebo head of, který má na starosti mobilní internet jakožto produkt. Tento jednotlivec, i když to na venek tak nevypadá, vám z paměti vysází všechny problémy vzešlé z “mobilizace” internetu klidně o půlnoci a ba dokonce i na závěr firemního brainstormingu. Mobilní operátor není jednotlivec, ale hypotetický vektor složený z často vzájemně protichůdně působících sil.

Výsledkem aplikace tohoto vektoru na veskrze rozumné a obhajitelné tvrzení jednotlivce či jeho týmu pak vzniká něco, co se nazývá firemní strategie. Štěstí mají ty firmy, kde vnitrofiremní síly nejsou příliš protichůdné a kde vznikne nějaká síla hybatelská, která je z libovolného důvodu větší, než síly ostatní. Takhle vzniká vize (pokud je tou sílou síla původního produktového oddělení) nebo průser (pokud je největší silou síla finančního nebo právního oddělení).

Snadno nazříme, že výhodou jednotlivce zodpovědného za konkrétní záležitost není ani tak to, jak tomu rozumí (oproti právnímu či finančnímu oddělení vždy má v tomto převahu), ale jakou sílu je schopen vyvinout.

Nevýhodou lidí technicky orientovaných (a o ty v mobilním internetu jde především) je fakt, že si tohoto poznatku a těchto zákonitostí nebývají vědomi. Jinak tomu je u controlingových profesí, kterým je jasné, že vzbudit kolotoč na zásadních místech je jednou z mála možností, jak ponechat “sílu v rovnováze”. Tento základní rovnovážný stav je tak dominantní u každého většího telekomunikačního operátora, jenž nám zajišťuje dostatek služeb, které jsou cenově i kvalitativně čtyři roky za aktuální situací na trhu a k nimž včas dostáváme barevné faktury a zákaznické noviny.

Mobilní internet, stejně jako každá další služba, nutně touto aplikací firemního vektoru prochází. Zatímco selská logika říká, že mobilní internet je přenosný klasický internet, u něhož známe rychlost, cenu a prostorovou dostupnost, aplikací firemního vektoru na toto tvrzení dostáváme řadu hvězdiček. Ty neznačí, že produkt je jen pro dospělé, ale spíše to, jak správně rozumět jednotlivým tvrzením a jak se do tarifních úprav promítají přání a představy mobilního operátora.

Asi to není třeba dál rozebírat. Mobilní operátoři nejsou hybnou silou trhu, jako byli před osmi lety. Už jsou jen ti, kdo reagují. Kdo ztratil iniciativu. Jehož mobilně datové služby jsou spíše záložní, než primární v tom smyslu, co preferujeme. A to je špatná situace na domněnku, že takto nastavenému trhu bude možno ještě něco diktovat. Trhu lze už jen ustupovat.

Což je přesně to, co udělal O2. Nenápadně, aby si v brodě nenamočil kalhoty celé. Aby to vypadalo, že rozbouřenou vodu přešel suchou nohou. Jenže… hm… jen aby neuklouznul na mokrých kamenech úplně.

PS: Když už tu tak hudrám na wap, zprovoznil jsem wap stránky Marigolda na wap.marigold.cz - díky Wirenode mobilizačnímu portálu. Fajn služba. Někdy snad o ní stihnu napsat více. Pro iPhone zůstává hlavním přístupem www.marigold.cz, kde je verze formátovaná lépe pro iPhone

Pár věcí, které se v Leopardovi nevydařily, se najde.

Skype problém

Když opomineme vypnutý firewall, je s firewallem ještě jeden signifikantní problém. Skype. Když si firewall zapnete (System Preferences - Security) a nemáte nastaveno Allow all incoming connections a používáte Skype, dojde za nějakou dobu k nepříjemné události: Skype odmítne fungovat. Na chvíli pomůže reinstalace, po nějaké další blíže nejisté době nepomůže ani ta. Securosis.com

Zádrhel je ve spolupráci digitálního podpisu, firewallu a Skype. Skype totiž po spuštění zmodifikuje sám sebe. Což se nelíbí certifikátu a to se následně nelíbí firewallu. Přesný propletenec ještě nikdo přesvědčivě neobjasnil a ani není jasné, proč Skype modifikuje sám sebe. Možná je to nějaký pokus zabránit reverse engeneeringu, možná jen tak z legrace, já nevím a přesvědčivou odpověď jsem nenašel. Pomůže jen povolit veškerý provoz a Skype přeinstalovat.

Systémový log

Další zádrhel je u systémového logu system.log a root procesu “syslogd”. V momentě, kdy log přeroste 250MB, sežere root proces veškerý volný strojový čas. Zaříznutí procesu přes Activity Monitor nepomůže nadlouho, protože za chvíli se celý proces opakuje.

Proč se tak děje, není jasné. Systémový log by se měl po určité délce přepisovat, ne se táhnout do nekonečna. Je to typický problém, ke kterému by nemělo dojít, ale zjevně někdy a na nějakých konfiguracích dochází. Diskuse o něm přímo na stránkách Apple zde.

Jen podotýkám, že tento problém je zatím naštěstí dosti zřídkavý a mně se vyhnul. Možná i proto, že nepoužívám Time Machine (nemám na ni volný disk).

A dobrá zpráva: Apple už prý testuje update Leoparda na 10.5.1, kde se snad tyhle chybky vychytají.

A dobrá zpráva pro mne: včera jsem se dokopal k upgrade iPhone na firmware 1.1.1, už je to vážně trivialně jednoduchý postup i pro hacknutý telefon. (zlá zpráva je, že se prý chystá další firmware, který zase bude telefony zavírat ) A hned jsem si povolil lokalizované verze. Je tu polština, ruština… jen čeština od Apple tradičně chybí. Oficiální prodej u nás je v nedohlednu. Takže zbývá jen šedý dovoz. Ještě, že ten funguje

Google Phone je na světě. Tahle informace je známa už delší dobu, v kuloárech se šušká do omrzení. Teď vyšla oficiální informace a tak v té první větě uděláme dvě drobné korekce. Za prvé to není Google ale Android a za druhé to není telefon, ale software platforma pro mobilní telefony. Za třetí není na světě, ale to už jen tak bokem.

Google šel s informací o projektu Android na světlo boží 5. listopadu 2007. Než se zeptáme proč, řekneme si, co víme. Mnoho toho není.

Společnost Android koupil Google v roce 2005. Z toho někteří autoři článků vycházejí při informaci, že platforma se vyvíjí dva roky. I kdepak. Androida založil už v roce 2003 Andy Rubin spolu s dalšími lidmi, například s Chrisem Whitem a Andym McFaddem - tahle trojka stála za projektem WebTV kupříkladu. Ještě před tím byl ale Rubin CEO Dangeru, takového toho hezkého rozsouvacího smartphone Hiptop, co se nakonec prodával vlastně jen u T-Mobile. Už v té době prý Rubin přišel na to, že s výběrem operačních systémů pro mobilní telefony to není zrovna jednoduché.

Takže Android má za sebou čtyři roky vývoje. Výsledkem má být otevřený operační systém pro mobilní telefony, middleware a vývojový kit SDK, vše dostupné v ranné verzi od 12. listopadu 2007. První zařízení na Androidu se očekávají v druhé polovině roku 2008, prvním ohlášeným dodavatelem bude HTC a kódové jméno je Dream.
(pokračování článku…)