Digitální správa práv chránící hudbu a další soubory emoce vzbuzuje neustále a vypadá to, že to jen tak nepomine. Do vosího hníza píchl před pár týdny Steve Jobs, šéf Apple, když publikoval dopis, v němž vysvětloval, že bez DRM by všem včetně labels, vydavatelů hudby, bylo lépe.

Vydavatelé hudby a tvůrci DRM ochran se nyní předhánějí v ujišťování, že Jobs je senilní stařík, jemuž by nemělo být dopřáváno sluchu. Spravedlivě je třeba poznamenat, že na druhé straně barikády stojí prodejci online hudby, většinou konkurující Apple, kteří poznamenávají, že na Jobsových slovech bude mnoho pravdy.

Šef sekce Yahoo Music Dave Goldberg prohlásil, že prodeje online hudby na Yahoo obchodu by stouply o čtvrtinu bezprostředně v souvislosti s odstraněním DRM. K tomu také dodal, že se snaží do letošních vánoc převést celý Yahoo katalog na DRM-free hudbu. Údajně má být EMI prvním velkým labelem, který se odhodlá prodávat hudbu bez DRM, ale to zatím není potvrzeno.

Podle odhadů Nielsen SoundScan se za rok 2006 stáhlo přes 15 miliard hudebních skladeb, aniž by za ně byly zaplaceny patřičné poplatky a prodej offline hudby podle téhož zdroje klesne o dalších patnáct procent. To jsou sice zajímavé argumenty, ale nemusí mnoho znamenat. Kritici těchto čísel připomínají, že prodej hudby klesá ne proto, že se více krade, ale proto, že není co kupovat, že nevycházejí nová zajímavá CD a ty staré nelze kupovat donekonečna.

Dopis proti Jobsovi zveřejnil Fred Amoroso, šéf Macrovision, což je firma vyrábějící ochranu digitálních dat už od roku 1984. Jeho postoj nepřekvapí. DRM podle něj představuje vyšší hodnotu pro zákazníka a prodej hudby podporuje, nikoliv degraduje. A aby Jobse ještě více nakrknul, tak připomíná, že DRM musí být otevřené a interoperabilní, čímž navazuje na Jobsovy připomínky k uzavřenosti Apple FairPlay.

Amorosovu postoji se nelze divit. Snaží se hájit vlastní firmu, která má mezi mladou generací pověst podobnou, jako mají prznitelé malých dětí. Ačkoliv je Amorosův hlas v průmyslu slyšet dobře, zatím to vypadá, že hybná síla je na straně Jobse a labely se musí rozhodnout. Pokud chtějí jít cestou DRM, znamená to pro ně cestu do náručí Apple a toho proklatého Jobse, který ovládá přes sedmdesát procent trhu s online hudbou. A to znamená dále posilovat jeho pozici, protože ostatním DRM systémům zbylo zbývajících třicet procent trhu. A pokud to bude Apple, kdo si bude diktovat podmínky, nebude to pro labely nic příjemného, už teď se vztekají, že je Apple nenechá diktovat si ceny za hudbu na iTunes, jak chtějí.

Uvolnění DRM politiky, či spíše odstranění DRM z hudby nakonec labelům jen prospěje. Zbaví se hrozby toho, že Apple hudební trh změní zcela podle svého. A můžeme hádat, zda v představách Jobse je na trhu místo pro majors …

Není vhodné měnit design, zvláště, když člověk ví, že je v velmi preliminary stádiu a má do toho práce jak… Ale nemohl jsem si pomoci.

Jinak obecně veselo. Například jsme od 12.1. zákazníky NIXu, s čímž si Vreco vyhrál. V tabulce peeringu je už celá řada zářezů, prakticky s každým, kdo má nějaké klienty, jichž nám je třeba. S řadou sítí jsme propojeni na bázi vyrovnávacích cache serverů nebo přes jinou síť, takže už to vypadá, že je, o co se opřít. To také znamená, že ostrý start se blíží. A když se řekně “blíží” tak to = moře práce…

Jilm publikoval článeček Může Stream uspět, kde se nás snaží analyzovat. Vcelku prozřetelně dodává, že ačkoliv to vypadá jako kombinace mínusů, jsme na začátku. Já bych k tomu dodal, že je třeba se nenechat zmást dvěmi věcmi: 1) dojmem, který jsme chtěli vzbudit u některých skupin, které nejsou cílové a tím, že naše cílová skupina je někde jinde, než jsou geekové.

Zajímavé je, že na Webtrh blogu nás označují za web, který nepřemýšlel o obchodním modelu. Kde na to autor přišel, těžko říci. Jestli tak usuzuje z toho, že v testovacím provozu nedáváme reklamu žádnou? Vždy jsem to považoval spíše za znak soustředění se na podstatné a nerozptylování se pokusem zobchodovat něco, co teprve startuje, nic jiného, co by ten dojem podpořilo, mne nenapadá. Tak jen pro informaci, ano, máme svůj obchodní model, což neznamená, že ho roztrubujeme na potkání. Internetová televize je běh na dlouhou trať a vyhrát válku neznamená vyhrát všechny bitvy, natož pak na začátku cesty.

Upload videa se na Stream TV hezky rozjel, databáze se plní docela slušnými videi. Porovnával jsem si to. Jednu otázku, kterou jsem na nějaké prezentaci dostal, umím zodpovědět už dneska: proč dávat videa na Stream.cz a ne na YouTube? Protože na Streamu dojdou větší pozornosti. Našel jsem si videa autorů, kteří je dali před několika měsíci na YouTube a před pár dny k nám. Už dnes na nich u nás mají dvojnásobnou návštěvnost. Prostě se na YouTube ztratí v návalu čínských, japonských, amerických, tureckých a arabských videí… U nás se neztratí.

Taky jsem si zkusil jedno “reklamní” video udělat. Těch deset minut práce s iMovie mne poučilo, jaký je rozdíl mezi amatérským a profi střihacím software. Zatímco v iMovie uděláte většinu věcí velmi rychle, v profi softu to trvá déle. Jenže jakmile se dostanete z ranku funkcí, které iMovie zvládá, tak máte utrum. Přesto se s iMovie dají udělat velmi hezké věci, i když na sestřih Hvězdných válek bych asi použil přeci jen FinalCut (jenže v tom jsem se nezorientoval a hlavně mně ke střihu StarWars nikdo nepouští, takže jsem v klidu). Takže malá videonáladovka, která stojí za to spíš kvůli hudbě… (Vojta, nechť se prosím netlemí!)

No a na závěr: na Wireless Wednesday jsme vytvořili něco jako anketní video. Zapoměl jsem tam dorazit, takže ani nevím, jestli ho pustili, ale prý jo. Takže, jak mladí používají mobily?

A pokud máte náladu na česká videa, přidejte si do své RSS čtečky tenhle odkaz na RSS uživatelských videí na Streamu…

Že Nonameho design Marigolda byl dočasný, bylo veřejné tajemství. Veřejným tajemstvím také bylo, že dočasnost se může protáhnout na řadu let. Takže jsem na tom trochu zapracoval a za pomoci Japana a dalších CSS dobrodinců dopracoval rozpracovaný design určený pro nasazení na Marigoldovi. Čtyři měsíce po přechodu na nový systém bylo na čase.

Drobné zádrhele jsou tu stále. Budu je časem ladit, momentálně mne nejvíce vadí ten zub v logu a hlavičce stránky, který vznikl přidáním naší “hyperportálové lišty”. Kdybyste někdo věděli, co s tím, dejte vědět, metoda pokus omyl zatím nezabírá. Domníval jsem se, že se mi podaří pomocí CSS posunout ten obrázek pozadí trochu dolů, aniž bych ho musel editovat v editoru, ale asi ne. Zkouším konstrukci zhruba v tomto stylu, jenže ono to nějak nefunguje:

body {
margin: 0;
padding: 0;
background: url('http://www.marigold.cz/wp-content/themes/marigold/css/pozadi.png') repeat-x left;
background-position: 20px top;
font-family: 'Trebuchet MS','Lucida Grande', Arial, sans-serif;
text-align: left;
font-size: small;
font-weight: normal;
}

Jen tak na okraj. Vím, že to není nejhezčí webový design. Ale udělal jsem si ho já, což při mém pracovním vytížení a praktickém povědomí o CSS hraničí se zázrakem

Do zasedání světové radiokomunikační konference zbývá ještě tři čtvrti roku, ale 3GSM kongres v Barceloně byl příhodný moment, kdy se začly na světlo vytahovat požadavky, jimiž by se WRC 07 mělo zabývat. Důvod je na snadě. Letošní zasedání se má věnovat plánování radiových frekvencí a pokud nějaká služba má mít šanci na “harmonizovanou frekvenci” - tedy na více či méně globálně platnou frekvenční výměru, měla by se o svůj příděl hlásit právě na letošním WRC. Další šance přijde až na zasedání v roce 2011.

UMTS Fórum už připravilo varování, že na systémy sítí třetí generace by se mělo pamatovat s velkým přídělem. Ona ta mluva o třetí generaci je velmi prostořeká, protože číslovkami před G hází kdekdo ze strany na stranu, jak se zlíbí. V zásadě ale pamatujme, že zasedání WRC probíhá pod taktovkou ITU, takže se bavíme o IMT-2000 a o tom, co se zatím nazývá IMT-Advanced. Což může být cokoliv.

(pokračování článku…)

Při stěhování serveru se ztratilo pár částí, které běžely na jiném systému. Chvilku jsem si toho nevšiml, pak jsem neměl čas. Důležité ale je, že jsem to opravil, takže oblíbený WiFi tutoriál, tedy WiFi učebnice, je zase online a je dostupná buďto přes adresu www.marigold.cz/wifi nebo v pravém menu jako WiFi učebnice. Co je důležité, že péčí Fero Valenta sem přibude i WiMax materiál, ačkoliv ve slovenštině. Jen to musím přehudlat z Wordu do wiki, aniž by se podělala diakritika, jak se již stalo.

Abych nezapoměl, učebnice je formou Wiki, takže přidávat informace může každý. Jestli vám tam něco chybí, tak neváhejte a přidejte. Z hlavy si tak namátkou vzpomínám, že přispěvovatelů bylo málo, snad jen Adam Koppel a Tomáš Kapler. Děkuji jim ani ne tak za sebe, mně to může být fuck, ale hlavně za ty, kterým WiFi učebnice pomohla.

Včera Joost vydal betaverzi svého P2P distribučního programu pro televizní vysílání a video on demand na Mac OS X platformu. Vtipné je, že to není Universal Binary, alespoň to joosťáci výslovně uvádějí. Takže to funguje jen na Intel Macovi.

Než si Joosta nainstalujete, tak bacha. Spustil jsem ho z důvodů testovacích v práci na velmi benevolentní internetové přípojce a Joost vykazuje i se zastaveným videem trvalý tah přes 150 KB/s. Vezměte do ruky sčot, FUP politiku svého ISP a dojdete k názoru, jak dlouho ho smíte mít puštěný…

Také je nevýhodou nárok na systém. Jen spuštěný a nepřehrávající Joost bere na mém Intel Core Duo 2 GHz 14% výkonu procesoru, když přehrává, sáhne si na 50%. Activity Monitor měří zátěž na jádře, takže číslo vydělte polovinou pro celý dvoujádrový procesor (ano, trochu mne zmátlo, když si úloha vzala 116% procesoru), ale stejně je to hodně…

A takhle vypadá Mac rozhraní. Je stejné, jako Windows rozhraní

Joostáci uvádějí, že budou držet krok v Mac a Windows verzi tak, aby se jim funkce nerozjely (ehm, jako třeba u Skype?) - Mac verze je momentálně 0.8, tedy stejná, jako Windows (setiny nerozlišuju, to jsou bugfixy).

Pokud máte Intel Mac a chcete testovat, napište mi emailem (na patrick zavináč marigold.cz) jméno, příjmení a email, můžu vám poslat pozvánku, ale mám dvě poslední. Pozvánky jsou fuč…

Noname píše: Musím říct, že tenhle týden byl celkem náročný a můžu si za to z půlky sám, protože když bych neměl neutuchající potřebu řešit problémy jiných, tak bych si ušetřil asi 30 hodin práce.

Naštěstí ale nebyly jen starosti, potkaly mě i dvě radosti. Jednak Sofie už začala chodit a potom - narodily se nám (tedy resp. fence tibetské dogy patřící mým rodičům) štěnata. Je jich sedm, 4 fenky a 3 kluci. Rodiče jsou tibetské dogy - vítězové většiny psích soutěží , kdo se trošku vyzná ve psech tak pochopí co znamená společná sbírka 14× výborných, 7x CAJC, 29× CAC a rCAC, 16x CACIB a rCACIB, 3x BOB, 2x NV a desítky dalších českých i mezidnárodních titulů.

Do poslední chvíle jsme netušili, kolik psů se nám narodí, takže ještě nejsou všechny zabrané, takže kdo má zájem, může se ozvat, kontakty jsou webu tibetské dogy.

Co se týče těch starostí mám samozřejmě na mysli projekt Bezdrátová Praha - jak jste jistě zaznamenali, začali jsme informační antikampaň. Jejím srdcem bylo samozřejmě vytvoření stránek o Bezdrátové Praze, časově nejnáročnějí část byla a stále je komunikace a shánění pražských (zejména WiFi) operátorů. V naší databázi WiFi připojení k Internetu máme okolo šedesátky pražských sítí (mimochodem celkem jich je databázi už téměř 8 stovek!), ovšem na e-mail reagovalo jen asi 10. Mám chuť zkusit udělat test - zaslat na všech 800 kontaktů e-mail ve smyslu “rád bych od vás koupil připojení…” a všechny nereagující sítě pak z databáze vymazat - alespoň by neubíraly prostor těm, kteří se o své zákazníky a svou síť starají.

Hlavní prací tohoto týdne byla ale ona informační kampaň, jak jsme totiž zaznamenali, existuje stále příliš mnoho lidí, kteří nechápou, že státní peníze by se měly investovat efektivně a jen tam, kde je to potřeba. Občas slyším, že přeci snaha nabídnout veřejnosti přístup k veřejným informacím je chvályhodná. Ano, s tím naprosto souhlasím. Jenže i tato aktivita by měla být dělána efektivně - pro zajímavost, dozvěděl jsem se, že všichni mobilní operátoři, a vím že i mnozí WiFi operátoři nabídli magistrátu, že umožní neplacený přístup na weby státní správy. Zdarma! Praha je s tím poslala do háje. Prostě tady o žádnou dobročinost nejde, jediným účelem projektu Bezdrátová Praha je přihrát kamarádíčkům 272 milionů plus DPH. Jsem Pražák, takže musím proti tomuto projektu protestovat, i kdyby tam nebyl žádný jiný problém. Ať ty peníze raději dají na zlepšení života pro vozíčkáře, výstavbu cyklistických stezek, či snížení kriminality a zhoršení dostupnosti prostituce a drog v centru.

Jenže tenhle projekt má navíc i mnoho dalších problémů, m.j. narušuje hospodářskou soutěž, porušuje podmínky veřejné podpory, realizuje jej firma, která nikdy žádné WiFi nedělala, a co je důležité pro existující sítě - je v takové podobě, že všechny existující sítě zaruší. A to je důvod proč pro to vystupuje sdružení Internet Pro Všechny, které hájí zájmy uživatelů Internetu - takový projektu bude mít ve výsledku značně negativní dopad na připojení k Internetu v Praze.

Takže jsme začali informační kampaň, vzniklo zatím 6 článků a pár dokumentů, články byly zveřejněny nejen na webu Internet Pro Všechny (Co je Bezdrátová Praha a Podstata problému projektu Bezdrátová Praha), ale též na Lupě (Pohádka o rohlíkové ulici) a na Živě (Internet v Praze…).

Byl jsem zvědavý, kdy se objeví první volně dostupné systémy pro videoreklamu na internetu. Zatímco na českém trhu je videoreklama tak v plenkách, že pro ni žádný funkční systém neexistuje ani za peníze, natož zadarmo, trh nadnárodní už má i ten zadarmo systém. Jmenuje se AdBrite a video nebylo jeho hlavní náplní. Ve skutečnosti je to systém pro zprostředkování inzerce mezi vydavateli a inzerenty s tím, že on celou věc obchodně zprostředkovává a technicky odbaví. Obojí zcela automaticky. Je sice zaměřený primárně na anglofilní web, ale funguje i pro jiné jazyky, pokud angličtinu skousnete.

Nově přidal AdBrite podporu reklamy i do videa a říká tomu InVideo. Je to triviální. Stačí mít někde Flash video, tedy .flv soubor a vyplnit jeho adresu ve formuláři plus pár dalších parametrů. A AdBrite vygeneruje kód s jejich Flash playerem i s reklamou placenou od kliku či dalších parametrů. Jak to zhruba vypadá, vidno zde v praxi:

Je to jednoduché a hezky realizovatelné. Bohužel inzerent musí přijít z venku, nemůžete si tam zadat vlastní reklamu, leda byste si založili inzerentský účet.

Nejnovější U-fon na telekomunikačním trhu to asi vážně myslí vážně. MobilKom a.s. nabírá v posledních třech měsících spousty lidí a dochází k řadě přestupů a posunů. Vzhledem k tomu, že situace v bývalém Eurotelu je turbulentní a v T-Mobile vládne tuhá disciplína, nelze se některým přestupům divit. Je zajímavé, že podle osobních referencí mi momentálně vychází jako top zaměstavatel mezi velkými českými telco firmami Vodafone (to jen tak na okraj). Na druhou stranu lidi na vyšší pozice zřejmě najímají personální agentury, takže není úplně zřetelné, co jsou pozice v MobilKomu.

Takže jen namátkou pár úlovků:

• Marek Sláčík, šéf marketingu, dříve ředitel pro marketing - korporátní segment, Telefónica O2, zodpovědný za rebrending na O2.
• Radek Vodra je nový CIO, známe ho jako zakladatele Digital Resources a.s.
• Pavel Sunda bude mít na starosti BSS/OSS, před tím šest let u Oskar/Vodafone senior manažer pro integrace řešení.

Pokud máte další personální tipy na typy, pište, já je také budu průběžně přidávat …

Na Jobs.cz jsou otevřené další pozice: Sales and Customer Care Process and Support Specialist a Relationship Specialist for Customer Care/Telesales - senior.

Penta koupila MobilKom a.s. od společností Motorola Inc. a Connectel Inc. jichž to byl joint-venture na jaře 2006.

Abychom pokračovovali v Kdo je kdo v MobilKomu

JUDr. Luboš Bórik - předseda představenstva MobilKomu, bývalý výkonný ředitel právní právní divize Eurotelu, který byl odstaven spolu s Terencem Valeskim, když se v Eurotelu vlády ujala Berdárova klika a probíhala čistka.

Na Lupě se podívali do databáze Úřadu průmyslového vlastnictví, copak si zajímavého registrovala firma MobilKom - v souvislosti s přípravou své mobilní sítě. A vida, mají hned tři značky přihlášené od 12.2.2007: U-fon, U : fon a Ufon.

Jestli budou mít registrovaný portrétek zeleného mužíka s anténkama, na to to zatím nevypadá. Přihlášku na něj podanou nemají, asi už na to má copyright Paroubek.

Je to zajímavý nápad, i když mi pár pikovteřin trvalo, než mi došlo, že je to fon jako telefon a ne opravdu jako zelenomužík…

Potřeboval bych mírně načerpat praktických zkušeností od ostatních. V poslední době mám potřebu stále více se připojovat mobilně z běžného počítače typu notebook/UMPC na OS Windows i MacOS. Zatím se připojuju přes Nokia 6680 a 3G síť Eurotelu/O2. Jenže telefon mi už umírá a kouše se mi, takže žádný luxus. Proto přemýšlím o upgrade. Co byste doporučili vybrat?

V současné době bych se nejvíce klonil k HSDPA mobilce s bluetooth a připojení v síti Eurotel, protože to celé zatáhne firma, anžto zde máme dobrou smlouvu. Do CDMA se mi nechce, bo to bych asi do smlouvy neschoval tak nenápadně, navíc bych musel tahat další krumpl.

Druhou variantou je T-Mobile a jeho 4G, kde bych si musel vzít tarif 4G Standard, koupit si drahé jednoúčelové zařízení a dokopat se se všema papírama o tom, co jsme za firmu na prodejnu, což se mi zase tak moc nechce.

Problémy jsou dva: firemní zkušenosti s HSDPA jsou zatím … ehm, rozpačité (nově koupenou HSDPA kartu obratem vyměňujeme, protože nejede buďto ona, nebo celá síť, což by si snad někdo všiml). Rychlost HSDPA mi nepřišla zásadně větší, než u legacy R99, ale byla tam alespoň nižší latence. Jaké jsou vaše zkušenosti s pražským HSDPA?

Navíc nemůžu najít žádný seznam telefonů s podporou HSDPA. Ani na stránkách Eurotelu, ani na Mobil.cz nebo MobilMania nelze vytřídit telefony, zda podporují HSDPA, lze vybrat jen 3G mobilky. Nevíte někdo o nějakém takovém seznamu? Docela by mi pomohlo prolistovat si nabídku HSDPA mobilek pro nejbližších pár měsíců, abych věděl, jak moc neurvale se ke své N6680 mám chovat.

Je to dilema, co vybrat Nakonec se může stát, že vzhledem k výši investic se mi vyplatí nahackovat vždy v místě něčí WiFi (což zatím majoritně praktikuju), případně doplňovat často restartovanou Nokia 6680 a do zbytku míst zavést nějaké ADSL. Ale přesto bych to raději řešil nějak systémově, byť dráže. Nějaké zkušenosti?

Dlouho jsem toho názoru, že DRM jakožto filosofie ochrany digitální hudby, je na houby. Že hudbě spíše škodí, než prospívá. Například tím, že trestá toho nepravého: vždycky komplikuje život legálnímu majiteli spíše, než pirátovi, pokud přistoupíme na terminologii nahrávacích koncernů.

V poslední době bylo v oblasti DRM zajímavě rušno, to když publikoval svůj článek šéf Apple Steve Jobs. V něm v zásadě tvrdí totéž, když poukazuje na fakt, že zatímco CD vlastně žádnou systémovou ochranu nemají, hudba zkriplovaná do ztrátové digitální formy ji mít musí. A že to nějak nedává smysl, leč že Apple i ostatní s tím zatím musí žít. Detailně informuje Malér.

Co na tom, že Jobs hájil svůj píseček, když pod dojmem několika posledních soudních útoků na applácký DRM formát FairPlay obhajoval, proč tento formát není otevřený všem.

Vposledku se přidal jeden z ředitelů CoreMedia Willms Buhse, když Jobse upozornil, že FairPlay nemusí nutně být uzavřený formát na to, aby se nedal hacknout a dokumentoval to příkladem OMA DRM. To se dalo čekat, CoreMedia dodává testovací tooly pro OMA a spolupracuje s Frauenhofery na jeho další podpoře. Pravdou také je, že na trhu je více jak miliarda zařízení podporujících OMA specifikaci DRM, což OMA DRM dělá nejrozšířenějším DRM. Buhseho jízlivá poznámka, že jistě i Jobs má zařízení vybavené OMA DRM se zakládá na faktu, že OMA specifikací jsou vybaveny prakticky všechny mobilní telefony podporující přehrávání hudby.

Tady vidíte, jak je statistika ošidná věc. Ačkoliv počet prodaných OMA DRM zařízení převyšuje o řád počet prodaných iPodů (miliarda versus sto milionů plus mínus), faktický vliv OMA na trh s online hudbou je vůči Apple FairPlay zanedbatelný. Je také pravda, že OMA netrpí vlastně žádným významným hackem, zatímco FairPlay už má na tapetě DVD John, ačkoliv tentokráte své know-how nenabízí gratis. Nakolik DVD John kecá, ví málokdo, ale vlastně je to fuk.
(pokračování článku…)

Péťa je toho názoru, že trvalý tlak naší společnosti Ariga na tržní niky internetu se v posledních měsících rapidně zpomalil. A tak přišel s novým projektem, jenž zásadně prohloubí naše publikační portfolio. Je to magazín o světle, svítilnách a baterkách. Jmenuje se FotonMag a já jen koukám jako puk, co všechno se o takovém tématu dá napsat.

Nu, mnoho štěstí našemu dalšímu magazínu a vlajkové lodi internetového podnikání