Hezkou zálohovací službu jsem právě našel. Jmenuje se Mozy a nabízí zálohování Windows XP na síťový disk přes internet - samozřejmě na disk provozovatele. 2GB prostoru jsou zdarma, za další platíte - 5GB vyjde na dva doláče měsíčně, což je dnes nejlevnější záležitost široko daleko.

Pro Windows XP si stačí stáhnout a nainstalovat software, ve kterém si vyberete co a kdy se má zálohovat - je to parádně fungující, přesně jak jsem vždy potřeboval. Chvíli budu testovat a uvidíme, zda si to zaplatím. Můj problém je v tom, že klient pro Macka není a Mac budu mít zachvíli jak doma (tam už je), tak v práci (tam už je objednaný).

Pokud se budete registrovat, můžete zadat můj referenční kód NHB7NF - a dostanete něco prostoru navíc (nevím přesně kolik). Nebo stačí klik na ten odkaz Mozy. Prozatím touto službou doplňuji Box.net.

V poslední době jsem proputoval pár konferencí, na nichž hlahol šel coby jeden hlas, že WiFi mrtvo jest a není nad spásu v podobě ADSL, případně fajbrtuhoum. I připadal jsem si jak Ježíš, an přišedše do chrámu, zpřevracel stoly penězoměnců a tak je připravil o jejich lehký výdělek. V mém případě jsem sice nepřevracel stoly, ale naruby mínění diváků v sále, když jsem pochmurným hlasem pravil, že na ADSL je koncovým uživatelům sympatický jedině Kraus, ale že z průzkumů, jichž mám já v ruce, pořídiv je pro našeho klienta osobně, mi plynou zlé zprávy. ADSL je považováno za vydřidušskou službu nevalné kvality a pochybného poskytovatele.

Je zajímavé, jak se Telecomu ou-ou (pardon, ou-tu) mstí léta jeho dementní marketingové a cenové politiky. ADSL dávno není drahé a dávno není tak mizerné, jak si lidé myslí, jenže hlas lidu, hlas boží, protože pouze skrze lid prostý přichází požehnání (v tomto případě peníze). V tomto případě má společnost štěstí, pokud se potvrdí zvěsti, že P. Činátlová, hlavní čarodějka místní verze marketingu, odchází konečně a snad definitivně na mateřskou. To otevírá prostor pro přechod od neumětelského šílenství ke skutečnému marketingu, s čímž by si snad ADSL vybojovalo více důvěry mezi veřejností.

WiFi skutečně není mrtvé. Pravda, profesionálové velkých sítí se mu smějí. U technického ředitele ledasjaké telco firmy spatřím na tváři opatrný úsměv, přijde-li řeč na WiFi. Jenže WiFi sítě včera, to nejsou WiFi dnes. Sítě se postupně profesionalizují, zlepšují. WiFi už není technologií pro „páteřní sítě“ – ty i v malých vesnicích stále častěji operují na profesionálnějších frekvencích, někde i na optice. WiFi slouží často už opravdu jen jako ten poslední kousek.

Potkal jsem se s provozovatelem malé sítě v malé vesničce. Vídám ho jednou za rok už ty čtyři roky, co provozuje svého lokálního IPS. Začínal s jednou všesměrovou na kurníku, pak expandoval pokrytí - na kurník na druhé straně vesnice. Dnes pokrývá desítku vesnic a městysů, od starostů vyžebral přístup na obecní budovy a sloupy s obecním rozhlasem. Páteřní síť má na pěti a deseti GHz, místy na metalice či optice. A protože obce dostaly dotace na výstavbu kanalizace, dohodl se s nimi, že při výkopu kanalizace hodí do výkopu kabelovody a optiku. Před čtyřmi lety klučina, který lezl se žebříkem na kurník a rejžákem čistil anténu, kterou podělaly slepice a tím zhoršily příjem. První krok k zlepšení služeb bylo, že slepice šla na pekáč, na páteř něco více profi a postupně do země optika. Po čtyřech letech je to vážený regionální ISP nabízející služby místním firmám, připojující skrze optiku objekty na pult centralizované ochrany a zavádějící telefonní přístroj do 48 hodin. Samozřejmě na bázi VoIP. Na co se chystá příští rok? Samozřejmě na televizi ve skle – IPTV mu na optice pofrčí jedna báseň.

Není to jediný podobný případ. Na vesničce, kde jsme koupili domek, jsme s Adamem dumali nad tím, jak si sem zavedeme internet. Otázka na souseda padla na úrodnou půdu, sdělil nám totiž, že na vodojemu (klasická šaltpáka socialismu) v místním JZD „je internet“. Skutečně, místní firmička pokryla pár vesniček, kterým se zatím o ADSL nezdá. Ceny mírné. A WiFi zde poskytuje dostatečnou kvalitu – je to pár prostých triků, jimiž lze docílit toho, že výpadků na WiFi nemáte o moc více, než na běžném ADSL. Však i moje kabelové Chello mi doma „zaváhá“ tak jednou za dva večery …

Česko není velmoc jen ve WiFi, ale také v počtu regionálních ISP. Situace je s vyspělými západními trhy nesouměřitelná. Pokud v Německu narazíte na regionálního ISP, tak jen jako na přeprodejce služeb národního poskytovatele, typicky Arcoru či spíše DT. Vloni jsem s překvapením konstatoval, že v Česku je registrováno nejvíce ISP z celé Evropy – měli jsme jich dvakrát tolik, co Německo.

Situace na českém trhu je nenormální.

A WiFi stále není mrtvé.

Nerad to dělám, ale pro vlastní blaho je to potřeba: hledá se schopný Javista pro opravdu zajímavý a slušně proinvestovaný projekt projekt online videa. Ještě, než se případný zájemce začte do standardního inzerátu, bych připomněl z mého pohledu hlavní devizu téhle práce: dost zajímavá věc unikátní i v celosvětovém měřítku a navíc s velmi zajímavými lidmi okolo.

Mladá, dynamicky se rozvíjející společnost zaměřující se na televizní zábavu, hledá JAVA programátora na pozici vývoje webového projektu v oblasti streamingu a distribuce videa a socioware.

Požadavky:

• objektové programování (nejlépe výborná znalost Javy nebo C++ popř. jiný obj. orientovaný jazyk)
• znalost SQL
• zkušenost s vývojem webových aplikací (XML, XSL, (X)HTML, CSS, JS)
• zkušenosti s frameworkem typu Tapestry, Spring výhodou
• zkušenosti s knihovnami Hibernate, Hivemind výhodou
• ochotu učit se nové postupy, techniky, programovací jazyky a jiné potřebné znalosti a dovednosti
• schopnost přizpůsobit se nárokům při vývoji založeném na principu extrémního programování

Nabízíme:

• zajímavou a perspektivní práci v rychle se rozvíjející společnosti
• po zapracování výborné platové podmínky včetně prémií, bonusů a dalších firemních požitků
• možnost profesního i osobnostního růstu

Zájemci nechť posílají své profesní životopisy na tento email, nebo kontaktují přímo mne (kdo neví jak, neprošel prvním kolem inteligenčních testů).

Digg.com je takový zvláštní server. Já ho zahrnuju pod socioware, což asi nikomu nic moc neřekne. Socioware je můj miláček z pragmatického důvodu, protože si s ním rozsáhle hraju. Pokud jste Digg.com neviděli, je dobré se podívat, zbytečno vysvětlovat. Zjednodušeně řečeno je to doporučování zajímavých článků jinými lidmi právě vám. Hodně zjednodušeně.

Před nějakou dobou vznikla česká obdoba - Linkuj.cz. Možná jste si všimli, že pod články na Marigoldu přibyla možnost si do Linkuj přidat odkaz na marigoldí článek. Byl to takový pokus, jak to lidi budou používat. Nemnoho, leč přece. Linkuj je zajímavé používat nejenom aktivně pro záložkování, ale i pasivně - jen tak tam přijít a podívat se, co je nového (takhle používám Digg.com) a zajímavého na českém internetu.

Pořád mi vrtá v hlavě jedno. Proč je tak málo socioware aplikacích na českém internetu, zatímco v USA jsou tak populární? Je chyba v kritické mase? Je český internet na socioware moc malý, nebo moc líný?

Těžko byste v českých telekomunikacích našli jiné lepší jméno, na které lze lépe svorně nadávat, než Český Telecom. Kdysi jsem soudil, že jakýkoliv svéprávný kupec našeho inkumbenta firmu nutně přejmenuje. I stalo se tak.

Španělská Telefonica, pod dojmem svého šťastného nákupu a asi taky proto, aby byla legrace, se rozhodla jméno integrovat spolu s Eurotelem. A protože španělské jméno by zřejmě ocenili jen a pouze mexický pistolník, vyčůraně se zvolilo Telefonica O2 (s lokálním přídomkem Czech Republic). Nečte se to ani O dós, jak by napovídal španělský původ firmy, ani O dva, pro místní lokalitu, ale Ou tú - asi jako citoslovce kvílení…

Je těžké na to něco smysluplného říci. Jména firem se mění podle toho, odkud koncernový vítr duje, v tomto případě z pyrenejského poloostrova. Pro nás koncové zákazníky to nemá žádný valný smysl, kromě nostalgie po tom našem prvním mobilním operátorovi. Tři zlomené Svatoplukovy pruty, logo to Českého Telecomu, mi věru chybět nebudou.

Ale pro pořádek by se to zaznamenat mělo. Navíc, jestli opravdu Vodafone v záchvatu finanční paniky střelí to, co si před rokem koupil jako Oskara, nevyjdeme z “rebrandingu” ani příští rok.

Až Telefonica O2 zavede SMS za korunu, migruju k ní. Zatím mi změna jména ke spokojenosti nestačí.

Pro pořádek rovněž stojí za to zaznamenat, že umřelo NMT Eurotelu (tedy Telefoniky outů) a to tak, že definitivně. Škoda ho, užil jsem si s ním zábavy velmi mnoho, chápu ale, že žít se z toho nedá. Hezký rozlučkový článek sepsal Kamojed, já jsem původně chtěl přihodit několik veselých historek, leč nedostalo se mi času.

Je to horké léto.

Pro projekt, jenž připravujeme na podzim tohoto roku, řeším drobný problém. Kdo v Česku provozuje broadband pro rezidenční trh? Nejdříve definice: broadbandem rozumím přípoku nad 512 Kb/s (včetně) se stabilními kvalitativními ukazateli, tedy bez zásadního kolísání této rychlosti, s velkým rozptylem/jitterem atd. To tedy nutně nevyřazuje dobře navržené WiFi sítě, kde WiFi je jen koncovou technologií.

Vzhledem k tomu, že předpokládáme citelně vyšší průtok dat, je potřeba kvalitní páteřní síť (tam už WiFi nesmí) a benevolentní limit přenesených dat nebo možnost vyjmutí naší aplikace z FUP - to diskvalifikuje zřejmě i Internet 4G od T-Mobile.

Zajímavé jsou pro tento účel firmy, které toto nabízejí pro rezidenční trh a mají nad 1000 klientů.

Hloupé je, že když jsem si udělal seznam, zase tak moc mne jich nenapadlo. Jestli vás napadají další, připište do komentáře, nebo mi na mail (klikem na tangero nebo patrick zavináč marigold.cz)

• Český Telecom (nebo jak se to dnes jmenuje) - ADSL a jeho přeprodejci
• UPC
• Karneval
• Mattes - 802.11
• Netbox
• BD-Tel
• Petřiny.net

s otazníkem:

• Nextra (kolik má klientů na vlastním xDSL, je to rezidenční trh?)
• České Radiokomunikace (patří do specifikace i jejich radiové připojení a mají dost klientů?)
• co jiné kabelové sítě jako Moravanet, TV Třinec atd? Jdou přes 1000 klientů broadband internetu?

Pokud vás k tomu něco napadá, uvítám komentáře …

Delší dobu přemýšlím o tom, že bych chtěl mít doma bezdrátový telefon napojený na VoIP. Asi nejsem sám, pro koho telefon znamená především utržené sluchátko a vylézat do pracovny, kde v současné době náš drátový VoIP telefon dlí, se mi nechce kvůli takové maličkosti, že chci zavolat do číny na rohu a objednat jídlo. Zavolám za pětkrát vyšší cenu z mobilu. Jenže pohodlně.

Bezdrátových VoIP sluchátek je na trhu celá řada, s většinou z nich mám špatné zkušenosti. Pokud WiFi síť nemá žádný provoz, je to s nimi většinou v pohodě, ale uvažovat o nich jako o levném a pohodlném řešení zatím asi nelze.

V poslední době řada výrobců přišla na to, že tu máme ještě jedno bezdrátové rádio, na které jsme zapomínali a které funguje spolehlivě, protože je pro přenos hlasu určeno. Ano, DECT. DECT nepotřebuje řešit priorizaci hlasového hovoru, je dostatečně zaběhaný a levný, výrobci jsou s ním dostatečně sžití. A tak se na trhu pomalu objevují první řešení bezdrátových telefonů založených na DECT a VoIP.

DECT řešení

Samozřejmě můžete udělat jednu věc, koupit si VoIP adaptér (například nějakou Sipuru/Linksys) a klasický DECT telefon. To ale není tak elegantní, potřebujete dvě krabičky a lecko (třeba já) to tak nerad.

Na trhu se začínají objevovat specializovanější zařízení. Například AVM FT 7150 D je kombinací routeru, WiFi, DSL modemu a DECT telefonu obsluhujícího jak telefonní linku, tak SIP. Produkt vyrábí německá firma AVM známá spíše značkou svých produktů Fritz!

Další kombinaci DECT a VoIP představil na letošním CeBITu Hagenuk pod jménem Hagenuk VoIPtel 80 DECT (info zde). Opět jde o DECT telefon se základnovou staničkou. Oba produkty se ale ještě neprodávají, cena není známa.

Dalším dobrým příkladem může být Inventel DV5213 / DV7213 – v tomto případě jde o kombinaci domácího routeru spolu s DSL modemem, přípojným bodem WiFi a DECTem pracujícím jak s pevnou linkou, tak s VoIP. Cena opět neznáma, informace zde.

Zajímavým řešením je také Tedas IP-DECT, taková hezká malá ústřednička pro VoIP telefonii s DECT pro připojení až patnácti telefonů a pro dva simultánní hovory do vnější sítě a další dva hovory na lokální síti. info zde

Z dalších produktů bych mohl jmenovat i u nás dostupné systémy Kirk, které už jsou vhodné spíše pro střední a větší firmy, ale i zde je DECT kombinovaný s VoIP. info zde.

DECT pro a proti

DECT má v porovnání s přímým nasazením WiFi pro VoIP výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je, že DECT sluchátek je k mání požehnaně a za ceny citelně nižší, než sluchátka WiFi. Také ovládání DECT sluchátek je podstatně jednodušší, než párování WiFi, minimálně do doby, než ztratíte manuál od základnové staničky. Kvalita hovoru je vlastně nezávislá na zatížení „sítě“ – DECT má svoje pásmo a žádné mikrovlnné trouby se mu tam nemíchají. DECT síť můžete snáze optimalizovat.

Na druhou stranu po DECTu nemůžete dostatečně uspokojivě prohánět data (jde to, ale nepoužívá se to, bo pomalé), takže pokud toužíte po připojování telefonů i notebooků mobilně po firmě, musíte si k DECTu paralelně zavést WiFi. Jenže otázka je, proč ne. DECT technika i WiFi technika pro internet je laciná, součtem se nedostanete výše, než kdybyste prahli po WiFi technice pro hlasové služby. Navíc si ušetříte řadu problémů s administrací.

Která technologie se nakonec prosadí, je těžko říci. U WiFi sluchátka mne lákalo, že se jím budu moci připojit na hotspotu a telefonovat. V praxi to má své problémy. Tak především se musím na hotspotu nějak autorizovat, což ve většině případů vyžaduje prohlížeč – a ten většina WiFi telefonů nemá, i když Linksysu už to došlo a začíná jej tam vestavovat. Zatím s rozpačitým výsledkem. Navíc poplatky za provoz hotspotů jsou zejména v zahraničí takové, že se podobná operace moc nevyplatí. Je jednodušší zavolat z mobilu a přetrpět roamingovou sazbu, než někde šaškovat s WiFi telefonem, abyste pak zjistili, že minimální poplatek je pět euro za hodinu…

DECT zase láká svojí bezproblémovou dostupností a jednoduchostí použití.

Takže si vyberte, je to ve vašich rukou

Faktická poznámka na závěr: DECT telefony napojované přes USB jsem nepočítal, protože to nejsou řešení použitelná samostatně.