Marigold.cz » 2006 » April
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

Tak si ty hodinky navrhněte sami, když jste tak chytří!

30.4.2006

Tohle asi bude památná věta a podobnými větami, co se pamatuju, začínalo každé legendární dílo českého internetu. Pamětníci vědí. Takhle například Seznam přišel k prvnímu obchodnímu ředitelovi, když neznámý Marko Zekič napsal neznámému Ivo Lukačovičovi, že četl, že Seznam si vydělá peníze webdesignem a že by bylo lepší prodávat reklamu. Druhý zmíněný odepsal tomu prvně zmíněnému “Tak si ji zkus prodávat sám, když jsi tak chytrý” – a tak to začalo, to byl rok 1996.

V našem případě větu z nadpisu odepsal obchodní ředitel Primu Jan Prokop v diskusi na Fóru Chronomagu někdy v září 2005 Odklízečovi. Odklízeč se navážel do Primu, že se mu nějak nezdá, že by primáci uměli navrhnout hezké hodinky. Kritiky a posměváčky nejlépe zaměstnat, řekl si boss české hodinářské firmy. Jenže posměváčkové se toho chytli.

Proč nevymyslet hodinky na internetové diskusi? Proč si neříct, jak mají vypadat, nesestavit celý jejich životní příběh? Proč neudělat limitovanou edici Prim Chronomag, kterou budou mít právo koupit si jen lidé, kteří se na jejich tvorbě podíleli? Proč neudělat něco, co se vymyká logice, businessu a vůbec všemu, co známe? Proč by několik desítek lidí, kteří se vůbec neznají, nemohlo prostřednictvím diskusního fóra vymyslet hodinky? Proč by nemohl vzniknout nejsilnější český hodinářský příběh posledního desetiletí takhle prostě?

Odpověď už víme. Mohl.

První nákresy vznikly během pár dní a další týdny a týdny se modifikovaly pod přípomínkami desítek nadšenců a hodinářských fandů. Zrodila se Prim Chronomag limited edition – první hodinky, které si navrhli zájemci sami po internetu v diskusi. Jednoduché a krásné hodinky založené na původních tvarech klasických primek, ale přitom respektující soudobé hodinářské trendy. Nadčasové zpracování z kvalitních materiálů: pouzdro z nerezové oceli, safírová krycí sklíčka a na vrch perlička, opravňující hodinky skutečně nosit nápis Manufacture: hodinový strojek Prim kalibr 66. Hodinky jsou tak poctou tomuto původnímu československému hodinovému strojku uvedenému do výroby v roce 1966. A takové výročí si zaslouží připomenutí, protože od představení tohoto strojku uplynulo právě čtyřicet let. I proto nakonec limitovaná série Prim Chronomag má čtyřicet kousků a ve všech tlučou čtyřicet let staré strojky, vzorně renovované, vyčištěné, vyzdobené a vyladěné tak, že by nezahambily žádného švýcarského výrobce.

Pohled na strojek Prim Chronomag LE

Do února, kdy se práce na Prim Chronomag LE ukončily, bylo v diskusi popsáno přes tři tisíce komentářů a příspěvků k těmto hodinkám. Ačkoliv to nejdříve vypadalo, že zájemců bude málo a nebude odbyt ani na deset kousků, záhy čtyřicet hodinek vlastně nestačilo a ti, kdo přišli pozdě, měli už smůlu. Čtyřicet číslovaných kousků má své majitele, kteří si tak vyrobili své vlastní hodinky podle svého vkusu. Dlužno podotknout, že nakonec všechny hodinky nejsou stejné – existuje trojí barevné provedení ciferníku a to černý ciferník a bílé ručičky, bílý či stříbrný ciferník a kombinace černých ručiček a případně bílé vteřinovky pro ty, kdo se nechtěli nechat jejím pohybem rušit.

Prim Chronomag LE hodinky zepředu

A cena Prim Chronomag? Zbytečně nad ní přemýšlíte. Tyhle hodinky si nemůžete koupit v obchodě. Ty jste si museli stvořit. A proces stvoření je privilegium, výsada – nikoliv povinnost.

PS: Faktická poznámka: jedny Prim Chronomag si koupit lze, budou draženy v dobročinné aukci. Kdy a kde, to ještě nevím. A pokud se vám ty hodinky obecně líbí, podobné nyní dělá Prim pod názvem Linea – internetová koncepce se osvědčila :) A na závěr: já ty svoje ještě nemám, já budu poslední :( Škoda, hodinky sklízí uznání i v zahraničí.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 22:51 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 18

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Na čem se zadrhly nejmodernější mobilní technologie

25.4.2006

K minulému článku se objevilo tolik komentářů a dotazů jak emailem, tak pod článkem, že se pokusím na ně odpovědět nějak uceleněji.

Proč hovořím o „ekosystému“?

Ekosystém se obvykle skládá ze tří hlavních složek (může se rozpadat do podložek, jmenovitě do různých přeprodejců a přidržtažků, ale od nich lze nyní abstrahovat, protože vždy je lze sjednotit s jednou z těch tří základních složek):

  • Dodavatel – to je výrobce a vývojář technologie.
  • Poskytovatel služby – v našem případě operátor, tedy někdo, kdo koupí od dodavatele technologii, něco s ní sešmudlá a prodává to dále koncovému uživateli
  • Zákazník nebo též uživatel – ten, kdo tu službu pro sebe dále používá

Proč je to “ekosystém” a proč se tohle buzzword používá? Eko je tu od ekonomiky, nikoliv od ekologie. A systém je tu proto, že je to polo-uzavřený systém. Stejně, jako v ekologii. Pokud se jedné části ekosystému nedaří, nakazí svojí impotencí ostatní části ekosystému. Když nemá zákazník prachy (z libovolného důvodu), nekoupí si služby. A když zákazník nekupuje služby, poskytovatel služby nekupuje od dodavatele technologii. Proč je to jen polouzavřený systém? Protože nefunguje zpětný ráz ve smyslu dodavatel neprodává své technologie a tak nemůže zaměstnávat zákazníky a platit jim peníze. Tahle linie v podstatě neexistuje. Zákazník většinu peněz přináší z jiných ekosystémů, nikoliv z tohoto konkrétního.

Z toho plynou dvě důležité věci vypadající na první pohled jako samozřejmost (na ten druhý se na ně rádo zapomíná):

  • je třeba sledovat, jak se daří jiným ekosystémům, protože zpomalení růstu jednoho ekosystému ohrožuje růst jiných ekosystémů, když zákazníci nebudou mít peníze
  • je třeba vytvořit další buzzword a tím je „user centric“ nebo „client centric“. Tedy mít „fokus na zákazníka“. Proč? Protože jen skrze něj přichází mana a jiná požehnání. Tedy i dodavatel technologie, který je zaměřený na prodej velkým operátorům, se musí ve vhodném světle blyštět před koncovým zákazníkem s tím, co prodává, ačkoliv to prakticky nikdy neprodává přímo jemu.

O ekosystému lze žvatlat dlouho, ale nic nad tyhle základní fakta nemá pro nás nyní většího smyslu.

(pokračování článku…)

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 15:24 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 60

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...

Telekomunikace jsou těsně před další bublinou

24.4.2006

O víkendu jsem trochu pracoval s tabulkami výkonu telco ekonomik. Anžto je duben, už byly updatované o celoroční výsledky za rok 2005. Telekomunikace utěšeně rostou. Zachtělo se mi oslavně křičet, jak se máme dobře. Jenže pak jsem si ty statistiky prošel hlouběji. Ne podle firem, podle zemí. Ale strukturálně. Podle segmentů, příjmů a výdajů na technologie. Už to bylo mnohem méně povzbudivé čtení. Následuje výklad, proč si myslím, že nás do tří let postihne další obrovské zemětřesení v telekomunikačním sektoru.

Výdělečných technologií bylo málo…

Telekomunikace (teď mluvím spíše o těch mobilních) potkaly od roku 1995 zhruba čtyři megadůležité událostí, na kterých vydělaly všechny sféry “ekosystému”, tedy jak dodavatelé, tak operátoři, tak zákazníci: hlas, SMS, roaming a paketová data.

U většiny je asi jasno. Paketovými daty myslím zavedení GPRS/EDGE do GSM sítí, případně ekvivalent na CDMA, nemyslím tím 3G. Co mají tyhle čtyři skupiny shodného? Tak především to, že tyhle výdělečné události se udály naposledy před pěti lety (paketová data). Podruhé to, že všechny tyto služby patří do kategorie “enablers” – tedy “umožňovače”, nikoliv do kategorie “consumable” – “konzumovatelné”. Na všech těhlech službách je důležité mít ještě něco navíc, protože samy o sobě nejsou k ničemu, nejsou v pravém slova smyslu službami, to jsou jen ve smyslu fakturačním.

Důležité je také vědět, že první tři služby zvládly tvorbu obsahu na bázi C2C – consumer to consumer. Jeden člověk posílal SMS nebo volal tomu druhému a tím se “vytvářel obsah”. Operátor neměl žádné další náklady s tvorbou tohoto obsahu.

(pokračování článku…)

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 9:11 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 38

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 3.67)
Loading ... Loading ...

Set-top box pro DVB-T budou zákazníci často obměňovat. Dobrá pohádka

22.4.2006

Z pracovních důvodů jsem v poslední době navštívil několik diskusních fór a událostí týkajících se digitální televize. Nestačil jsem se divit. Pomůžu si s citátem z DigiZone, protože sám už nevím, komu ten výrok připsat: “set-top boxy jsou zařízení, která se obměňují neméně často, jako třeba mobilní telefony.”

Nebyl bych si tím tak jistý. Podle mne je to typická myšlenka, jejíž matkou bylo zbožné přání. Porod bude bolestivý a úmrtnost vysoká.

Zádrhel samozřejmě je v tom, že normální člověk si kupuje televizi a předpokládá, že mu vystačí FAKT hodně let. Televizi netrápí upgrade procesoru, i když si koupíte tu nejnovější, tak zase o tolik lepší obraz nebude. Řekněme, že pod deset let v praxi domácnosti moc televize neobměňují.

Totéž budou lidé očekávat od nových set-top boxů pro digitální televizi. Že si je budou muset pořídit, s tím už se nějak smířili (nebo jim to ještě nedošlo). Jenže aby si krabičku za tisíce korun kupovali každé dva roky? A proč jako? Jen proto, že se někdo rozhodl přejít z MPEG2 na MPEG4, takže bude víc místa na další televize, na které se stejně nedá koukat? Opravdu si někdo myslí, že se lidé třesou za to vyhodit penízky?

Kdosi namítl, že ty nové set-top boxy přeci mohou dostat od poskytovatele digitální televize. Jsem trochu na rozpacích. Proč by ten něco rozdával zdarma? Copak mu budeme platit za šíření digitálního signálu? To přeci ne – zaplatí mu televize a těm se nebude chtít investovat do častého upgrade. Vezměte si tři miliony televizí, vynásobte tisícikorunou (jakože DVB-T box stojí víc) a jste u slušných tří miliard. To bych neviděl, že se bude televizím chtít dát.

Takže to udělá distributor jen tak ze svého plezíru? No, to pro něj bude opravdu ekonomický výhodné.

Takže proč?

Řekněme si to na rovinu. Pokud mne zajímá upgrade DVB-T adaptéru, tak jen v případě, že dostanu něco navíc. A u televize mne nezajímá žádná dementní interaktivita, která dalších deset let bude skomírat na tom, že ji televize neumí v pořadech ani zprodukovat, ani profinancovat. Zajímá mne (pokud vůbec něco) HD kvalita. HD kvalita může být, až budou televize v HD kvalitě vysílat. ČT hlásí, že to tak nejdříve po roce 2010. Ostatní nebudou o mnoho rychlejší. Do roku 2010 zřejmě vydrží i analogové vysílání.

Můj závěr je jednoduchý: jestli celý DVB-T business je takhle důvěryhodný, tak si užijeme ještě mnohé legrace.

Osobně neplánuju přechod na DVB-T v nejbližší době z několika důvodů:

  • kvalita analogového vysílání po UPC kabelu je dostačující a co jsem viděl, digitál ji rozhodně netrumfne
  • interaktivita je mi u TV ukradená
  • dostal bych další dálkové ovládání a už tak jich máme v obýváku více, než je mi milo. A univerzální jsem ještě nekoupil.
  • dokud UPC spojuje TV a internet za docela rozumnou cenu, tak to nemá pro mne význam řešit.
  • stejně se dívám na televizi tak málo, že je to vlastně jedno.
  • V pevnodiskovém rekordéru, který mi při spolupráci s TV prokazuje jedinečné služby, beztak není DVB-T dekodér, takže může nahrávat jen z analogového signálu. A protože se chci na pořady dívat, když já mám chuť a ne, když je má chuť TV vysílat, tak je trochu problém, co s tím – vestavět do něj DVB-T nejde a vyhazovat ho po půl roce nebudu.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 19:21 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 35

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 2.63)
Loading ... Loading ...

Velikonoční povídání o Šimonu Mágovi

17.4.2006

Update: ego sum stultus. Úplně jsem zapoměl napsat, proč jsem tento článek vůbec smolil. Důvody jsou dva, oba publikačního charakteru. Ponejprv na počest vydání překladu apokryfního Evangelia podle Jidáše. Podle mne poměrně průlomového. Překlad je z koptštiny do en/fr/de – zkoušel jsem to přeložit do češtiny, ale došla mi chuť a baterka do notebooku. A druhá událost je vydání českého překladu knihy The Traveller – Poutník. Zatímco Jidášovo evangelium asi pravděpodobně bude nad vaši chuť se věnovat křesťanské gnosi, Poutníka si kupte a přečtěte. A neptejte se mne proč, to pochopíte, až ho dočtete.

K velikonočním svátkům toho vychází mnoho. Můžete se na ně podívat optikou vtípku v MF DNES, v němž se praví, že “duchovní rozměr velikonoc je v porovnání s vánocemi zhruba poloviční, co se hrubých tržeb týká”. Můžete se dočíst o zvěstovaném poselství Bible a oběti vykoupení, což v ateistickém Česku je půvabné. Můžete si škodolibě počíst o tom, z jakých “pohanských” svátků velikonoce vycházejí. Jenže to bych nebyl já, abych vám jen stručně popřál Veselé Velikonoce a nechal vás tomu tradičnímu pojetí. I tentokrát opráším témata a jména, na které se v této souvislosti rádo zapomíná.

Jednou nám na religionistice zadal profesor úkol: měli jsme vyhledat všechny osoby “náhodně” zanesené do Nového zákona a sestavit tabulku, proč se tam dostaly. Bylo to velmi poučné cvičení na téma “co musíte udělat, abyste byli zvěčněni v Bibli”. Jedno jediné jméno se nám nepodařilo zařadit do jakékoliv skupiny. Šimon – Skutky 8,9. Na to, že se mu věnuje velmi detailně následujících třicet veršů, je to opravdu příliš náhodný člověk. Z tabulky vyplynulo, že délkou věnovaného textu se s ním z “náhodných” účastníků novozákonního děje nemůže měřit nikdo. A tehdy jsem poprvé nazřel význam Šimona. Což byl ostatně úkol cvičení.

Skutky o něm pohrdlivě hovoří jako o “muži nějakém”, Šimonovi. Apokryfní evangelia a klasičtí církevní autoři mu dávají přízvisko Mág a tak ho většinou známe jako Šimona Mága. Když si přečtete “oficiální” informace například na Wikipedii, dozvíte se o něm především to, že existuje řada vysvětlení jeho historické a náboženské role a že nelze uspokojivě doložit žádnou. Což je ale osud většiny biblických příběhů, od toho je to víra, aby se věřilo. Příběh, který vám vyložím já, si nedělá nárok na absolutní pravdu. Nebyl jsem u toho (ačkoliv je mi to líto). Ale z různých pro mne dobrých důvodů (které jsou nad rozsah tohoto článku a moji ochotu to psát) věřím téhle verzi.

Simon Magus, Šimon Mág, Šimon Kouzelník. Stačilo málo a místo v Ježíše by křesťanská církev věřila v Šimona. Byl to Šimon, kdo chodil po Samaří, Judei i Galii, “konal veliké divy a zázraky, uzdravoval nemocné a oživoval mrtvých”. Byl to Šimon, komu součastníci přisoudili přízvisko Veliký za divy, které konal. To přízvisko Magnus, z něhož se později zkomolením stalo Magus a dalo tak vzniknout pojmenování svébytné čarodějné entity. Takového privilegia se Ježíšovi nedostalo – ani jeho římští součastníci nepovažovali jeho jméno hodné zaznamenání a pečlivka Seutonius mu v De Vita Caesarum v klidu komolí jméno z Christus na Chrestos (a i tak je to jeden z mála důvodů k radosti ranného křesťanství, že si na Krista vzpoměl nekřesťanský zdroj). Můžeme právem soudit, že Šimon byla významná postava tehdejšího duchovního světa.

(pokračování článku…)

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 7:11 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 34

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 4.44)
Loading ... Loading ...

Zrušit mobil: není to nereálné

14.4.2006

Někdy se zasním nad tou dobou, kdy jsem neměl mobilní telefon, nebo alespoň kdy ho neměl každý kolem mne. Pamatujete si to? Když jste si dali schůzku “u koně” nebo “na pólu”, tak byla akademická čtvrthodinka a kdo ji prošvihl, měl pech. Zavolat, že “je dopravní zácpa” nebylo možné. A tak se musel každý nějak vypořádat s tím, že v Praze je dopravní zácpa pořád a není to důvod výmluvy.

Čím dál více přemýšlím o tom, že se chci dopracovat do stádia, kdy mobilní telefon mít nebudu. Co mi to přinese, vím: méně stresu, méně utracených peněz, více času. Jak to?

Inu, když máte mobil, každý si na vás “houkne”. Nejde někomu něco v práci nebo zákazník neví odpověď, kterou by musel tři minuty hledat v dokumentaci? Vytočí váš mobil, přeruší vaši práci a dvě minuty se vybavujete. Jenže zkuste si psát článek, když vám co půl hodinu někdo volá. Zkuste si to. Dvě minuty se vybavujete, dalších pět minut se snažíte znovu se vměstnat do určitého naladění na to, že máte psát článek. Sedm minut v trapu. Za chvíli zase někdo volá. Včera jsem si pokusně do mobilu nainstaloval SMS Asistenta, který na příchozí hovory odpovídá SMS zprávou s textem něco jako “pošlete sms, co potřebujete a já časem odpovím”. Mělo to překvapivě pronikavý úspěch, akorát K. už má plnou paměť těchto sms zpráv a stojí to nějaké peníze navíc.

Mobilní telefon má neuvěřitelnou tendenci celý den fragmentovat. Rozsekat ho do kousků, které už nespojíte na větší, rozsáhlejší celistvou práci. Většina hovorů je přitom zbytečných. Bylo možné mi poslat SMS či email, který bych vyřídil ve volné chvíli jednou za tři hodiny. Stejně, když nesedím u počítače, nevyřídím nic, protože nemám ani kalendář, ani kontakty, ani dokumenty.

Význam hlasového hovoru u mne klesá zároveň s tím, jak roste jejich množství, přičemž z profesionálního pohledu pro mne hlasový hovor má řadu nevýhod, jako například že není dokladovatelný zpětně (email najdu mezi odeslanými) a také volanou stranu vyrušuje. Většinu firemních věcí se snažím řešit emailem, ve sféře soukromé je to samozřejmě něco jiného. Jenže i tam je lepší si domluvit v průběhu hektického dne klidnou schůzku, kávičku, oběd – než se vybavovat na telefonu. Pokud to jde.

V poslední době si říkám, že zrušit mobilní telefon není tak nereálné. Jen jsme na něj příliš zvyklí. Klasický telefon mám všude – v práci, doma (všude VoIP), u rodičů. Nepotřebuji, aby mi lidi volali, když jsem na nákupu a na nejrůznějších mezizastávkách či mezicestách. Když lidé vědí, že jsem k zastižení kdekoliv, využívají toho. Kdyby věděli, že je třeba mi volat na pevnou linku, kde k zastižení být nemusím, nevolali by s každou ptákovinou a rozmysleli by si, jestli je kvůli tomu třeba mne nahánět. Zavolali by s pěti věcmi najednou. Fragmentace by se zmenšila.

Namítnete, že mám vypínat vyzvánění. Dělám to. Lidi si na mne stěžují, že neberu mobil. Zejména ti lidé, kteří mají nové číslo, mně ho nedali a diví se, že se mi nemohou pár týdnů dovolat, protože neznámá čísla neberu už vůbec a zpět jim neposílám ani SMS. Jenže to není ono. Stejně se stresujete tím, kdo vám to volal. Podezřelé pražské číslo mi v dubnu vtíravě říká, že to volají z finančáku a chtějí vědět, kdy nastoupím do vazby, bo jsem pokrátil daň o třináctkáčešedesát. Chcete to řešit. A stejně si s tím zaděláte den.

To, že mobil mám posledního půl roku, způsobují výhradně SMS zprávy a jeho použití pro data. SMS zprávy a email vyřizuji, když mám chvíli. Když jdu po ulici, čekám na semaforech, jsem sám někde na jídle, kdekoliv. Většinou věc vyřídím bez zprodlení a bez toho, abych si fragmentoval den. Však taky můj účet za SMS zprávy převyšuje účet za hovory desetinásobně a data mám pro každý případ unlimited.

Ale jednou to praskne. Budu postupovat podobně, jako jeden kamarád, zaměstnaný to člověk v telekomunikacích. Jemu sekretářka ráno projde emaily, většinu z nich vyřídí. Rozešle osobní gratulace k výročím spolupracovníkům a známým. Vytiskne mu denní přehled a emaily, které nebyla schopna vyřídit (bo šlo o smlouvy, návrhy atd). Následně všechno zaveze na letiště, protože kamarád právě odlétá do Londýna – složku mu předá. On v letadle napíše na emaily odpovědi typu “Bereme, domluvit schůzku” a štos papírů nafaxuje z business salonku na londýnském letišti nebo ze svého londýnského ofysu. Sekretářka jednovětnou poznámku rozvede do komplexního emailu. Stejně to funguje s jeho mobilním telefonem. Má ho. Nikomu ho nedává, zná ho žena, děti, sekretářka, pár přátel – a ti vědí, že to není byznys linka.

Mýty o tom, kolik času mobil ušetří, si nechte pro důvěřivější. V určitých výjimečných situacích ano. Ale v úhrnu nikoliv.

Jiný svět a velká změna? Možná. Spíš to, že si člověk váží více času svého a nakonec i druhých. Jednou v sobě tu odvahu také dost možná najdu.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 8:50 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 34

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...

Kamion není tvůj nepřítel. Je to smrtonosná past

10.4.2006

Česmad jakožto združení autodopravců rozjel billboardovou kampaň, v níž se snaží přesvědčovat, že kamiony nejsou naši nepřátelé. Koho chleba jíš, toho kámen házej, jistěže.

Proti kamionům se objevuje řada argumentů, racionálních i iracionálních. Ekologicky myslící lidé upozorňují, že zaměňujeme příčinu a následky. Že kdybychom stavěli logistická centra tak, aby mohla používat jiné způsoby dopravy, nebylo by třeba kamionů. Kolik skladů ale dneska má vlečku? A kolik majitelů skladů má odvahu a peníze na to, poslat něco vlakem? Sám si dobře pamatuju, jak jsem posílal vlakem mandarinky z Itálie abych byl “ekologický”. Nebyla to slast.

Zjednodušeně řečeno tu máme problém, který jeden vládní dekret nevyřeší. Nevyřeší ho zákaz předjíždění, ale ucelená politika, na jakou jsme se nezmohli ještě snad v žádném oboru. Převedení nepřímých nákladů do přímých plateb kamionů v podobě mýtného, systematické protěžování alternativ – to všechno se těžko vysvětluje a těžko chápe.

Co ale pochopíte dobře, je vliv kamionů na plynulost dopravy. Martin Treiber na to napsal skvělý Java applet, který similuje různé dopravní situace a korelaci mezi plynulostí dopravy, výchozí rychlostí jízdy, počtem vozů a poměrem osobních vozů a kamionů. Je poučné sledovat, jak při jízdě do kopce dojde k citelnému zpomalení dopravy už v situaci, kdy 5% vozidel tvoří kamiony a když jde poměr přes 11%, dvoupruhová silnice kolabuje (v modelu jde o Uphill grade). Zkuste si namodelovat nějakou situaci z dálnice D1 a pochopíte, proč stačí maličkost, aby se vytvořila mnohakilometrová kolona. Applet najdete zde (Java needed).

Applet s provozem silnic

Jde o počítačový model. V modelu se bere v úvahu optimální brzdná dráha a bezpečnost provozu. Dálnice není model, ale život, kde řidiči kamionů neberou v úvahu optimální brzdnou dráhu ani bezpečnost ostatních vozidel. Jestli jste už před tím neměli rádi kamiony na silnicích, tenhle applet vás v tom jen utvrdí.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 10:01 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 37

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Tak nám Telecom opět zdražil (nejen) ADSL

7.4.2006

Noname píše: Asi jste zaznamenali nové změny cen u Českého Telecomu. Nejpoužívanější tarif Telefon Standard zdražuje o 18,5 % na 403 Kč. Telefon Mini “jen” o 16% ze 199 na 237 Kč, ovšem zato ke každému hovoru (včetně volání s předvolbou operátora) musíte připlatit 5,95 Kč. Tarifikace je 120+60, Není přitom žádným tajemstvím, že průměrná doba hovoru je pod 2 minuty, fakticky tedy u tohoto tarifu dochází krom 16% zdražení také ke 300% zdražení hovorů.

ČTÚ to přitom chválí, že prý se konečně dorovnává nesoulad mezi náklady a koncovou cenou a není omezována konkurence. Jako by snad šestikorunový poplatek, který musí každý uživatel konkurence zaplatit Telecomu za každý hovor nebyl omezováním konkurence a jako by byl nějak nákladově postaven. Opět se projevila neschopnost tohoto úřadu a zjevně to nesouvisí s osobou páně Stádníka, dejž mu pánbu svatý pokoj.

Změny cen se samozřejmě dotknou i uživatelů ADSL, kteří musí tento paušál (na rozdíl např. od slovenských bratří) platit. Nechtějí-li platit o oněch 74 Kč platit každý měsíc více (mimochodem u nejpoužívanějšího tarifu to dělá téměř 20% zdražení), mohou nově použít tarif Telefon Mini ale ouva, se 119 Kč příplatkem Expres. Ovšem nejen že budou platit o 27 Kč více, ale nezapomínejme ještě na těch 6 korun, které musí platit potom ke každému hovoru, kdyby nedej bože chtěli linku využívat i pro telefonování.

Na druhou stranu to ale vidím jako výborný potenciál pro rozvoj telefonování přes internet u nás, protože se rozhodně vyplatí mít bez dalšího paušálu sekundovou (1+1) tarifikaci a o 200% levnější volání, než volat přes Mini nebo než připlácet dalších 50 Kč za Telefon Standard (který má ale stále dvouminutovou tarifikaci atd.). Balíčky Volno, které slibují neomezené volání za 760 Kč jsou pak také nesmysl, zejména když všem mým známým volám zdarma (protože si IP telefonii také pořídili) a když by ji náhodou neměli, tak bych musel telefonovat mnoho hodin, aby se to vyplatilo.

Spousta lidí se opět rozhodne odhlásit svou telefonní linku, po posledním zdražování takto během 3 měsíců odešlo 300 tisíc lidí. Najít výpověď na webu Telecomu není tak jednoduché, pro lenivé – zde je odkaz na Ukončení Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

Vždy mě v této souvislosti rozesměje argument o průměrných nákladech na linku a že odchází jen ti proděleční. Jako by snad Telecomu po jejich odchodu náklady klesly. Jediné náklady, které Telecom ztratí budou fakturační (asi 30 Kč na jednoho účastníka), zato ztratí několik set Kč průměrného příjmu, které navíc získá konkurent (mobilní operátor). Je to jako by chtěl nějaký mobilní operátor zavést 200 Kč paušál i pro uživatele předplacenek, protože to je průměrný náklad. Prostě idiocie nejhrubšího zrna.

Když by zavedli možnost mít telefonní linku zdarma (bez fakturační nákladů – platba pomocí nějakých alt. metod a papírové dokumenty za příplatek) s dvojnásobným hovorným tak jako to mají ty mobilkáři, tak nepochybuji, že každý kdo má domu vyvedený kabel by si linku okamžitě aktivoval (mohli by to udělat i automaticky) a stejně tak se vsadím, že by z toho měli okamžité příjmy (nejde jen o to, že by z toho někdo občas volal, hlavně by ale volali lidé jemu na pevnou a ne na mobil, tj. příjmy z terminace).

Naštěstí mě osobně tohle už moc trápit nemusí. Ostatní pak utěšuji tím, že Telecom musí honem rychle zdražit a maximálně domrvit své služby, aby až se v půli roku přejmenuje na Telefonica mohl jednoduše ukazovat pozitivní image tím že zas něco o pár korun slevní.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Noname @ 21:47 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 33

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Flotila Země je v prodeji

5.4.2006

Flotila Země

Tak konečně. Moje knížečka Flotila Země (původně vycházející na pokračování na Bloguje.cz) je už na stáncích trafik. Takže pokud jste na ni čekali, je to jednoduché – najdete trafiku, kde prodávají časopis Pevnost, vezmete jeho dubnovou verzi (ode dneška v prodeji) s přílohou – a skrze fólii knížku už uvidíte. Za 119 Kč dostanete časopis aj knížku, za pár měsíců bude v prodeji knížka i samotná asi za 90 Kč, takže velký rozdíl to není.

Zatím to vypadá, že chyb se do knížky propašovalo jen velmi málo. Zatím vím o dvou zjevných, jednu mám na vině já, ale kdo tam dal titulek Adrien, když ten člověk se jmenuje Adrian a jak k tomu došel, to netuším :)

Pozorní čtenáři Marigoldí si též povšimnou, že jsem si trochu zjednodušil život se sháněním jmen. Ne snad, že zjednodušil, ale odměnil jsem se tak pár čtenářům. Narazíte tak na velitele Radovana Madaje nebo na radiovou loď Kamojed a další. Vreco tam chtěl propašovat svého Bínu, ale už to nešlo, protože si objednal zvláště náročnou smrt a dost pozdě. Vreco, příště zemřeš skutečně dle vlastního výběru, slibuju :)

Poděkování patří Jirkovi Vlčkovi a jeho Wolf publihsingu i za to, že přežil, když můj Textedit vyhodil z korigované verze konce řádků a udělal mu z celé knihy jeden dvoukilometrový řádek … Samozřejmě vydavateli Pevnosti, že můj text schválil, i když “jde o neznámého autora” :)

Poděkování samozřejmě patří všem, kdo četli a především komentovali online verzi na flotila.bloguje.cz. A také Arthurovi Dentovi za tenhle hezoučký systém, na kterém se dalo hned tvořit. Jen tak na okraj, skrze Bloguje už vznikla celá řádka knih, asi první byla Kostějova, pak Ostravák (už asi čtyři knihy) a teď Flotila. Dobrá líheň.

Nu a ať se líbí. Názory a odhalené chyby samozřejmě uvítám, sám si ji přečtu až v noci :) A jen pro pořádek upozorňuji, že na webu Flotily sice je text ke stažení, ale není to ta knižní verze. Ta je (snad) bez gramatických chyb a je zhruba o 15% delší. Na web ji dávat nebudu – to už je odměna pro kupce, těch 120 Kč snad není tragédie a kdo je touží ušetřit, musí se obejít bez korektur.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 10:05 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 29

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 1.00)
Loading ... Loading ...

Seznam – takový ho neznám

3.4.2006

Ačkoliv služby Seznamu uznávám pro jejich jednoduchost a přehlednost jako skvělé pro začínající internetovce, sám jsem je přesně z toho důvodu nikdy moc nepoužíval. Za posledního třičtvrti roku se začla situace proklatě měnit. Nevím, jestli v Seznamu dostal někdo tvůrčí erekci, nebo padáka – je mi to jedno. Ale ta změna je hodně vidět.

Tak příkladmo mapy. Používal jsem mapy Seznamu, dokud byly jediné, jenže pak jsem přešel k mapám Atlasu. Zaprvé proto, že mapy Seznamu byly hnusné, ačkoliv vektorové, zatímco mapy Atlasu hezké, ačkoliv bitmapové. Nebo právě proto. Zadruhé proto, že s atlasáckými mapami se dalo krásně čarovat, mohli jste si dělat vlastní vrstvy a v Praze fungovala ortofotomapa. Kromě toho mi asi před osmi lety dal Michal Bláha školení, jak se ty mapy používají, takže jsem s nimi uměl do detailů. Jenže nové mapy Seznamu, to je lahůdka. Konečně hezký mapový podklad a celorepubliková ortofotomapa. Kromě toho klikací informace o obcích. A navíc, funguje i na Safari a Macu, což je pro mne v poslední době compatibility test – Atlasácké mapy mi na Macu neběží. A hezké plánování cest, používám ho, když nechci startovat Wayfinder na GPS. Co mi ale trochu chybí, je možnost zapnout si vrstvu uživatelsky zadaných bodů a trocha toho komunitního bláznění, kdy by uživatelé mohli body v mapě komentovat, provazovat s webem a bylo to vidět i ostatním. Prostě čas na zlepšování API.

Krásně jsme mapy Seznamu s Adamem zužitkovali, když jsme se dali do nakupování realit. To si tak člověk najde nějakou nemovitost, která se mu líbí, pak si na seznamácké mapě podívá na ortofotomapu a hned je mu jasné, proč ta cena je tak lákavá. Krásným příkladem byla Adamova reakce na jeden hezoučký, miloučký, levnoučký pozemeček, na který jsme se málem jeli podávat: To jste nám nemohli dopředu napsat, že hned za pozemkem je kravín? Realiťák se divil, jak jsme na to přišli. Inu, měli jsme ještě betaverzi seznamáckých map, tak jsme na to přišli :)

Realitní poznámka: Sreality hodně dobře vyhovují na shánění realit. Jsou dost živé, aktuální a musí tam každý. Co by jim ale podle mne dalo dalších sto procent, je sledování přes RSS, základní to prostředek pro práci s realitami :)

Podobně je to se seznamáckým emailem. Kdybych nebyl tak zoufale paranoidní na svoji poštu, tak bych ho i používal, protože je to pěkně provedená aplikace. Používám souběžně email Centra a vadila mi nespolehlivost (větší než na Seznamu) a hlavně přeplácanost – mezi Lite a tou Ritch verzí není nic, co by fungovalo pěkně, ale nečekalo se na to století.

Službu Zboží mám rád dávno. Vím, že dřív podobná byla už na Centru, ale ta mi fungovala tak, že jsem ji nepoužíval. Nevím proč. Seznamu funguje tak, že mi to vyhovuje. To je asi ten hlavní rozdíl.

Seznam homepage s Marigoldem

Dneska se koukám do statistik a co nevidím – spousta přístupů z homepage Seznamu. V řádu desítek až stovek. Nepamatoval jsem si, že bych si koupil reklamu na homepage Seznamu, to je věc, kterou nepřehlédnete ani na zůstatku účtu, ani na Seznamu. Ukázalo se, že Seznam rozjel personalizovatelnou titulní stránku, kam si můžete zařadit vaše oblíbené weby. No a pár lidí si přidalo Marigolda. Kolik, těžko říci. Ale podle toho, jak sem lozí, tak asi dost.

Na ILblogu jsem také zjistil, že lze přidat na web ikonku, která vložení RSS kanálu na homepage Seznamu usnadní. A tak jsem ji přidal k ikonkám na Marigoldu a nakonec i na Mackovém blogu, protože mi to přijde hezká funkcionalita. Jen by neškodilo mít možnost články netřídit dle zdroje, ale podle času – moje oblíbená zkouška tvůrců RSS čteček. Takhle vypadá:

Přidej na Seznam

Samé triviality. Ale praktické, hezké, užitečné.

A poslední (či chronologicky spíše první) příjemné překvapení byli Spolužáci. Zaregistroval jsem aférku s přechodem, kdy se uživatelům nelíbily změny, jenže s přesunem Spolužáků pod Seznam na něj narazila řada mých spolužáků. Včetně našeho třídního. A včetně lidí ze základky.

Snad to takhle bude u Seznamu pokračovat. Pro uživatele jen dobře.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 21:16 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 25

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Elegie evropské technoesoteriky

1.4.2006

Zavítal k nám minulý víkend Ditin dědeček. Pro mne jsou to vzácné chvíle (žije v cizině), protože ačkoliv dědeček tvrdí, že tomuhle světu už vůbec nerozumí, není to tak docela pravda – jsou věci, kterým rozumí zatraceně dobře a proklatě jasně mu to myslí, ne nadarmo byl ministrem kultury. Možná si ode mne nechá vysvětlit, co je to Google, ale kdybych tomu kolem sebe nerozuměl tak, jako on, výskal bych si.
I tentokrát jsem se nechal postrčit. Mluvili jsme o výstavě Karel IV. a připomenul mi jinou výstavu, o které jsem do téhle doby nepřemýšlel. Je v Budapešti a na téma Zikmund. Ano, Karlův synáček, liška ryšavá, národem proklínaná za zpopelnění Jana Husa. Výstava jej představuje jako nositele uherské státnosti, kultury a rozmachu. Po pravdě řečeno, zcela právem. A Ditin dědeček na to poznamenal větu, kterou stojí za to si zapamatovat: „Dějiny bychom se měli učit z učebnic našich sousedů.“

Měli. Vzali bychom si z toho četná ponaučení.

Monodoktrinismus Evropu trápí od nepaměti. Tedy, abych byl přesnější, novodobě od roku 313, kdy ediktem Milánským císař Konstantin pozdvihl křesťanství na roveň ostatním římským náboženstvím. Odměnou za In hoc signo vincens je Evropě nástup a později vítězství náboženství, které schovalo dualismus pod rohožku tak, aby na něj nebylo příliš vidět. A popřením tradičního dualismu, jenž v různě rozvinutých či zjednodušených podobách vyznávala všechna náboženství antického Říma (s výjimkou judaismu ovšem), přichází i smrt pro věcný diskurs, nejednoznačnost a pluralitu. Napříště má být jediný správný názor – ten, který zazní z papežského stolce.
Proč je to tak zajímavé a důležité, abych o tom psal na přeci jen techničtěji zaměřeném serveru? Především proto, že nám tím Konstantin odkázal demagogickou víru v jedinou pravdu. Nesnášenlivost a netoleranci, která se nahradila tolerantní esoteriku a její plebejskou sestřičku dualismus. Je zajímavé sledovat, jak nás to poznamenává v technické rozpravě.

Když jsem s telekomunikacemi začínal, domníval jsem se bláhově, že situace je prostá. GSM je vždy lepší, než NMT – prostě proto, že jedno je úžasně důmyslný digitální systém, zatímco to druhé analogový krumpl. Pak jsme ve firmě přešli z NMT na GSM a já nemohl věřit svým uším. Zatímco u NMT nebyl zvuk zrovna nejlepší, u horšího signálu GSM nebylo rozumnět slovo, protože nedekódovatelný digitální ruch sluchová soustava nebyla schopna rozluštit. U NMT jste jen špatně rozuměli, u GSM, když byl problém (a to v roce 1996 byl prakticky pořád), jste rozuměli kulový. Přitom už v té době mělo GSM Eurotelu dvojnásobek základnových stanic, než NMT. Někde byla chyba – prokazatelně lepší nebylo prokazatelně lepší. Paradox? Dneska si umíme odpovědět – průkazný projev komplexnosti problému. Jenže to je běžnému uživateli putna.

Ponaučení bylo rovněž prosté – je třeba přistupovat opatrně ke kategorickým prohlášením, že něco je lepší a něco horší. Takové kategorické prohlášení svědčí o hlasatelově nezkušenosti či primitivismu. Zcela přesvědčivě lze ukázat situace, kdy je NMT lepší, než GSM nebo dokonce 3G. A tím se dostáváme k technoesoterice. Jsme-li nuceni paušalizovat, je třeba vyjmout z paušalizujícího tvrzení nejběžnější slabá místa. O GSM je kupříkladu vhodné prohlásit, že je lepší, než NMT v případě, že nepotřebujeme jen telefonovat a potřebujeme vyšší hustotu telefonní sítě. Říci, že GSM je lepší než NMT, to si koledujete o nějakého škodolibce, jenž vám pár rovnicemi prokáže zjevné situace, kdy váš výrok neplatí. Poukazujeme na věci, které zůstávají běžnému zraku skryty, ale které každý mystik, jenž pronikl dostatečně hluboko pod povrch tématu, odhalí. Přitom kolik jen znám odborníků, kteří do roztrhání hájí svoji pravdu a jiný názor odmítají připustit.

(pokračování článku…)

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 22:34 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 42

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...