Nedávno jsem na to narazil s jedním naším zákazníkem. Na Starý a Nový svět v telekomunikacích. Možná i někde, ale o tom psát nebudu.

Dlouho jsem si myslel, že je to jen moje osobní teorie, spíše málo relevantní postřeh. Jenže tenhle člověk (zahraniční investor) si všiml téhož. Mluvili jsme o jedné firmě a já jsem řekl, že s jejím nákupem mu nepomůžu. Zeptal se, proč. Dobrá otázka - za tu provizi by mu člověk měl prodat cokoliv. Pravil jsem, že je to starý svět a do toho nechodíme. Pochopil ihned. A mimo jiné ztratil zájem. Řekl, že Starý svět nechce.

Co je to Starý a Nový svět?

To je rozdělení lidí v telekomunikačním businessu. Není viditelné. Ale je hmatatelné. Stěna, která se táhne napříč pomyslným telekomunikačním průmyslem a odděluje lidi. Kvantitativně a kvalitativně tu stěnu popsat je těžké. Když jsem se snažil ji taxativně určit, vyšlo mi, že rozdělovníkem je věk kolem 40 let. Pak mi došlo, že to není generační určení. Znám pár lidí nad čtyřicet a patří do Nového světa. A dost pod čtyřicet, co jsou ze světa Starého. Mnohem spíše je tím rozdělovníkem Český Telecom a manažerská pozice v něm. Pokud dotyčný pracoval v Českém Telecomu na manažerské pozici po nějakou délku svého života (pracovně zatím uvažuji cca tři roky), přeřazuje se do Starého světa. Proč? Protože se naučil jiným mravům. Umí natáhnout ruku, umí se zeptat, co z toho poplyne jemu a dodat, že tím nemyslí firmu. A to je hlavní dělící čára mezi Starým a Novým světem. Přístup.

Nový svět zastává americká obchodní pravidla, Starý svět pravidla ruská. V Novém světě můžete dostat provizi za to, že někomu zprostředkujete obchod, ale jen ve Starém světě dostanete úplatek za to, že jste nakoupili pro firmu, kde pracujete. Je to zcela jiný přístup a z toho důvodu je také vidět jen málo průniků obchodů Starého a Nového světa. Světy jsou oddělené, Starý nenakupuje v Novém a Nový od Starého jen když musí.

Starý svět jsou velké telco firmy, do nichž prchli někdejší zaměstnanci Telecomu. Řada z nich postavila svůj obchod na tom, že s Telecomem nějak spolupracují a staré známosti se hodí. Ne každý našel v sobě dost síly nebo spíše potřeby na to, aby staré zvyky opustil a konvertoval k novým. Je to zajímavá dělící čára. Proč se totéž nestalo s další starostrukturální firmou ČRa? Měla málo zaměstnanců na to, abych tento jev u nich mohl vypozorovat? Nevím.

Já stojím v Novém světě. Na jednu stranu v něm nerozhoduje, kdo koho zná, na druhou stranu je to v něm určující. I Nový svět preferuje obchod se známými, jenže ne z důvodu úplatku, ale z důvodu znalosti jejich slabin a silostránek. Když něco dojednáváte se mnou, víte naprosto bezpečně, že jakýkoliv papír, jakákoliv smlouva bude problém - a obrátíte se na Petra, který ho zase bezpečně vyřídí. Víte, že vám stačí se smířit s tímhle faktem. Když vám někdo neznámý nabídne tutéž službu, tak najednou nevíte ani to, jestli ji vyřídí stejně dobře (nebo špatně) jako my. Radši se smíříte s tím, že smlouvu a fakturu vyřídíte s Petrem, než abyste riskovali. Samozřejmě, pokud podmínky nejsou dramaticky výhodnější.

Je to velký rozdíl oproti tomu, když stejně pragmaticky rozhoduje úplatek? Z hlediska korporátně filosofického jistě ano, protože úplatek není argument pro firmu, ale pro příjemce úplatku. Navíc úplatek jako věc stojící mimo povolenou zónu nutně uzavírá kruh - ti, kdo vědí, jak jej diskrétně nabídnout a předat, pronikají do kruhu a mohou obchodovat, ti, kteří nevědí jak na to, nejsou do kruhu připuštěni, protože by ho mohli rozervat, otevřít, znehodnotit. Prozradit. A to není žádoucí.

V Novém světě je sice známost důležitá, ale kruh neni uzavřen. Se zajímavou myšlenku, zajímavým nápadem můžete vždy přijít a bojovat o svoji důvěru. Projít rituály, které obnášejí to, že přijdete včas, umytý a oblečený na presentaci a víte, o čem hovoříte. Rituál, kdy se zasmějete nadvládě PowerPointu a pitomosti oborové hantýrky, jenže pak srazíte podpatky a presentujete powerpointové slajdy a vykládáte o reveňús, které zvýší nový edalt kontent. Je dobré si z toho dělat srandu po večerech, jenže přes den je třeba makat a v takové chvíli není čas měnit zaběhnutý komunikační systém kompatibilní všem.

Hezky vidět to je na Invexu

Rozdělení na Starý a Nový svět je viditelné dramaticky ještě při oborových akcích. Příkladem budiž Invex, výkladní skříň Starého světa. Starosvětské firmy Invex chválí, novosvětské na něj nadávají. Důvod je docela prostý: Invex se nestal spojnicí mezi těmito světy, ale jen výkladní skříní světa Starého. Na Invexu si starosvětští rozdávají čestné uznandy za expozice, za přínosy a významy. Tu a tam odkápnout nějakou uznandu pro novináře, který o nich píše, protože to je přeci přínosné taky. Ocenění pro telekomunikace Nového světa byste spočítali na prstech jedné ruky po neopatrné manipulaci s cirkulárkou. Jen ty nejkřiklavější příklady, kdy už nešlo je přehlédnout. Ostatně, i proto jsem nedávno napsal, že Invex musí zemřít, aby české IT mohlo žít. Jen jsem si neuvědomil, že ta závislost je opačná. Že Invex umře samospádem se Starým světem. Proč také Invex začal prudce upadat v době, která mne zcela přirozeně napadla jako přelom mezi tím, kdy Nový svět se vydral na místo na českém slunci, tedy kolem roku 2000?

A to je jednou z příčin umírání Invexu. Tak, jak generačně umírá Starý svět a na jeho místo se stále více dostává svět Nový, odumírá i Invex, který si toho ještě nepovšiml. Starý svět neumírá jen tím, jak jeho manažeři odcházejí do penze, do svých domečků - ale také tím, že svět se měni (ano, a my s ním). Místo pevnolinkových telefonů chceme mobily. Místo telefonních budek chceme organizery, místo PSTN chceme VoIP. Starý svět se moc nechytá. Šéf GTS o VoIP prohlásí, že je k němu skeptik v době, kdy desetiletý chlapeček vyjmenuje důvody pro VoIP lépe, než vyjmenovaná slova.

Jsem rád, že jsem v Novém světě. A po pravdě řečeno jsem také rád, že tyhle světy jsou oddělené, i když těch prvních pět let, tak do roku 2000, to byl tuhý boj.

Ale slovy Páně: dokonáno jest.

Smazal jsem článek Google přeci jen povolil Paroubkovu tlaku na namyšleného burana. Google nepovolil, ukázalo se, že inzeráty se kontrolují rutinně a prostě ho smázli, aniž by Paroubek toto objednával. Omlouvám se všem, nevěděl jsem, že to Google kontroluje, stalo se mi to poprvé. Má je vina. Člověk nemá psát články hned, když je naštván, ale vychladnout.

V platnosti tak zůstává jen konstatování, že Paroubek je namyšlený buran. A že ty hodinky jsou opravdu dobré (akorát vyprodané, čekáme na další zásilku, takže Google tu reklamu zařízl včas) …

Vše se nakonec podařilo rozchodit, odchybovat - a slíbený WiFi tutorial je tu. Jmenuje se prozaicky Marigoldí WiFi, žádná velká invence se neočekávala. A najdete jej na adrese www.marigold.cz/wifi. Odkaz v horním menu nahradil již mrtvou a neudržovanou rubriku Hotspoty (těch je dost všude možně už).

Co že to je?

Je to přehled informací, které by se mohly hodit začínajícím zájemcům o Wifi. Pomoc s výběrem routeru, pomoc při stavbě sítě. Co a jak a kde udělat. Není tam zdaleka všechno. Ale je toho tam dost, opravdu dost. Momentálně je tam přes 100 000 znaků (jojo, ono to nevypadá), další zhruba stejný objem dat se tam ještě časem přestěhuje - spíše takové teoretické kecy.

To už je solidní porce materiálu.

A především - je to wiki.

Můžete spolupracovat. Můžete se přidat. Můžete informace doplnit, opravovat, přidávat tak, jak to ostatním pomůže. Každá ruka je vítána, protože jednotlivce těžko napadne všechno a ví všechno. Kupříkladu po mnoha zkušenostech jsem sepsal část o připevňování - používání vrutů, hmoždinek a kotev. Jo, hodně lidí nepoužívá chemické kotvy, i když by měli.

Marigoldí čtenář Brekeke pravil, že Marigold jde do bulvárních titulků. Dobře tedy, tenhle by mohl v trendu pokračovat. Na druhou stranu vystihuje docela přesně situaci, ačkoliv nemám zcela oficiálně potvrzeno, že by Bill Gates reagoval přímo na článek Iva Lukačoviče: O kapesních hračkách, které se nevejdou do kapsy.

V článku Ivo hezky shrnuje rozdělení přenosných zařízení do několika tříd. Dovolím si graf opajcnout metodou vložení obrázku ze vzdáleného serveru (kontrolní otázka: je to porušní autorského práva?).

Origami

Zajímavá je ta druhá zóna, která se týká Microsoftího produktu Origami (Origami koncept na webu MS) – takového přerostlého PDAčka vybaveného plnohodnotným Windows XP. Ivo ji zakreslil jako Ultra Mobilní PC a označil ji za mrtvou zónu.

Vtip je v tom, že Bill Gates si evidentně nemyslí, že je to mrtvá zóna, protože jinak by vyhazoval peníze vložené do Origami z okna. Je sice pravda, že ještě před pár lety bychom se mohli domnívat, že jde o osobní Gatesovu zálibu, v které utopí firemní prachy, dneska je ale oprávněné říci, že Steve Ballmer by mu to nedovolil. Takže někde na konci cesty tam Microsoft peníze vidět musí.

Kufříkáři

To kódové jméno jsou kufříkáři. Kufříkáři jsou lidi, kvůli kterým se vyrábí Smart a Smart je dobrý příklad. Když s ním přišla firma, v níž přes půlku drží Mercedes-Benz (jehož auta jsou cokoliv, jen ne malá), ledaskdo říkal, že jde o krásnou trefu do mrtvého segmentu trhu. K čemu by bylo drahé auto pro dva lidi? Auto, které je dražší, než běžné levné auto pro čtyři? Projděte si pár komentářů z let 1995-8.

Jenže Smart se trefil. Přišli kufříkáři. Lidi, kteří nepotřebují do auta nacpat rodinu i s kočárkem a pokud ano, tak mají v garáži SUV nebo alespoň kombíka, se kterým lze jet na cesty kamkoliv. Kufříkář potřebuje hodit do auta svůj pracovní kufřík či aktovku z kůže (Samsonite, lépe ale LV) a vyrazit na schůzku. Vyrazit něčím, co má kompletní komfort, ale co zaparkujete do mezery mezi dvěmi auty. A že to stojí jako malá Honda? Koho to trápí, stejně se odepíše z daní. Smart zabodoval – ne tím, že byl ostrou konkurencí nejlevnějším autům, ale právě proto, že jí vůbec nebyl.

Kufříkáři jsou šancí pro Origami. Je to typická skupina uživatelů, kteří nejsou spokojeni s PDA (jsou málo výkonná a nepohodlná) ani s notebooky (jsou příliš velké na nošení v kufříku či v aktovce). Něco s váhou do jednoho kilogramu, co můžete dát do kufříku a ještě se vám do něj vejde sendvič, pouzdro s brýlemi, jogging kombi do fitka a vizitkář. A něco, s čím uděláte stejnou práci. Skládací bluetooth klávesnička pro případ potřeby, slušný byť decentní displej.

Zda bude tento trh stejně nosný, jako v případě Smartu, je těžké říci. Téměř jisté je, že v Česku nikoliv, ale Microsoft to nedělá pro Česko. Míří na bonitnější trhy. Amerika, vyspělé asijské země, vyspělá Evropa (což diskvalifikuje nás a další novoevropany).

Neztratit trh

Druhý důvod, proč Origami, je v parcelování trhu. Po podobném počítači se dlouho volá odbornými novináři, jenže s nimi na trh přicházejí firmy neznámé (OQO), nebo takové, pro něž je to na okraji zájmu a jen v některých regionech (Sony). Microsoft by mohl zatlačit rozhodně více, než nějaké OQO. Nezapomínejme na příklad MP3 přehrávačů. Existovaly dávno před iPodem. Jenže až iPod se stal ipodem, matkou všech MP3 přehrávačů. A Microsoft by nerad, aby mu ujel další vlak. Když máte pár miliard volné hotovosti na účtě, experimentuje se vám podstatně snadněji. Můžete si to dovolit.

Zda měl pravdu Ivo Lukačovič, nebo Bill Gates, uvidíme za pár let. Velmi pravděpodobně ale ne v našich končinách podívat se budeme muset za hranice bohatších států…

V poslední době jsem se dostal k několika zajímavým utilitkám, jimž jsem prakticky propadl. Tak především jsem si instaloval jako widget Ta-Da list, což je takový hezký a jednoduchý úkolovník. Funguje i webově, ale příjemným základem je právě ten widget. Widget je vůbec chytrá Mac vychytávka (nějak fungující prý i na Windows XP, ale to jsem nezkoušel). Ta-Da list doporučím ještě z jednoho důvodu: funguje i přes RSS, takže všechny své úkoly můžete sledovat i ve čtečce.

Díky Ta-Da listu jsem se dostal zhruba pod osm stovek rozpracovaných úkolů - sdružování úkolů do skupin přeci jen prokázalo službu.

Wiki

Druhou finesou, kterou oceňuji v poslední době, je Wiki. Nemyslím teď kolaborativní encyklopedické dílo Wikipedie, ale ten software pro kolaborativní tvorbu textů, který je někde za tím - zkrátka wiki. Ačkoliv znám princip wiki dost dlouho, nikdy jsem ho neuměl nějak docenit.

Jenže v poslední době mi padl do oka, protože jsem psal několik textů, u nichž nebyla předem známa struktura. Znáte to - dostanete zadání a musíte bádat, špionit, hledat a informovat se. Přitom ale nevíte, kam vás cesta zavede, takže snaha dopředu rozvrhnout strukturu dokumentu se jaksi míjí účinkem.

Což o to, rozsunout kapitolku ve Wordu a vložit tam další kus textu, to není problém. Větší problém je udržovat konzistentní přehled o tom, které pasáže máte hotové, na čem pracujete a kde jste ještě nekopli do země. V tomhle už Word tak intuitivní není - zkuste si vepisovat poznámky do automaticky generovaného obsahu.

Asi největší problém jsem měl vždy se zdrojováním a poznámkami, které se nemají do finálního dokumentu dostat. Ve Wordu si je značím zvláštní barvou a pak vymažu, ale své mušky to má. Jednou jsem zákazníkovi v dvacetistránkové analýze proveditelnosti omylem ponechal modrý text “na takovouhle krávovinu se nejlíp vysrat” (což byl odkaz na jednoho interviewovaného odborníka). Bylo to úplně na konci. Pak mi volá sekretářka zadavatele a vesele švitoří, že panu řediteli se líbilo, jak jsem to hezky zpracoval a hlavně jak jsem to na závěr hezky shrnul. Já, svatá prostota, jsem se ještě naparoval, jak jsem to stylisticky zvládl, než mne napadlo se podívat, co si tak pan ředitel pochvaloval. Od té doby jsou všechny poznámky nikoliv modře, ale červeně… (PS: Po dvou letech jsem ředitele potkal kdesi na WW a děkoval mi, že mne poslechli a mé pregnantní shrnutí situace vyslyšeli).

Nativní a hostované aplikace

U wiki to jde jinak. Především jsem sehnal úplnou náhodou aplikaci WikiNotes, který je nativní wiki aplikací pro Mac OS X - nepracuje se s ní skrze prohlížeč. Což je samozřejmě pohodlnější. Práci pak lze uložit v HTML. Je vidět, že WikiNotes je ranná tvorba (autor občas ani nepřejmenoval položky menu z vývojového prostředí), ale to přirozené zanořování do textu je výborné a dokud text nepotřebuji shrnout a finálně graficky upravit, je WikiNotes hezká pomůcka. Pro Windows existuje podobná (a lepší) aplikace WikiPad.

(pokračování článku…)

Noname píše: Seznam má nové mapy.cz. Jsou po všech stránkách lepší kromě snad jediné - spuštěním nové verze přestalo fungovat původní Mapy API. Vy všichni, kteří jste to využívali na stránkách nebo ve vašich aplikacích tak máte smůlu - Seznam se na vás bez předchozího upozornění vykašlal a vaše aplikace již nefungují, vaše stránky jsou zpraseny. Sezname, děkujeme!

Noname píše: diskuse na téma obecní samoobsluhy se krásně rozjela, děkuji vám. Jak mnozí z vás pochopili, je to analogie k obecnímu internetu. Obce bez obchodu i internetu jsou méně populární, stárnou, hůř se tam pracuje, jsou tam levnější pozemky… a starosta, který prosadí to či ono získá volební body. V podstatě na každé “proč” a “jak” obecního internetu existuje ekvivalent v obecním obchodě (hospodě, kadeřnictví…) a řešení se tedy dají zaměňovat.

Proto mě v této souvislosti “překvapuje”, že od vás nezazněl návrh na obecní dotaci někomu, kdo otevře prodejnu a bude dávat zdarma veškeré potraviny. Zní to bláznivě? Ale vždyť to je ekvivalent dotace na obecní internet zdarma. U obou jsou fixní náklady (zaměstnanci, budovy, stroje…) i inkrementální (fakturace, telekomunikační poplatky, zboží, spotřební materiál …) a příčiny, řešení i důsledky by byly stejné. Projekt Prahy 5 by se dal vyjádřit asi takto:

V Obci se 79 tisíci obyvateli, s dvojnásobnou průměrnou mzdou i paritou oproti zbytku Republiky, se stovkou prodejen dá Obec dotaci jednomu řetězci prodejen, aby otevřel v každém obvodu prodejnu, kde bude dávat neomezené (FUP) množství potravin zdarma všem obyvatelům a návštěvníkům obce. Aby to nebylo málo, místo aby Obec vypsala výběrové řízení a byl vybrán nejvýhodnější řešitel, rozdělí obec celou zakázku na několik menších tak, aby to nepodléhalo zákonu o veřejných zakázkách a peníze přidělí jednomu subjektu bez soutěže. Nelze se potom divit, že dotace je asi 3-5× vyšší, než reálné náklady a potenciální nabídky konkurenců. Voliči v Obci jsou ale ovce, slyší jen “jídlo zdarma”, to že by za stejné peníze mohli mít zdarma i kino, mhd a opravené chodníky jim nedochází. Zároveň 100 existujících místních prodejen zkrachovalo, výrazně omezilo své aktivity či je přesunulo jinam, v Obci tak mizí veškerá konkurence, Obec přichází i další miliony z pronájmů prostor, Republika a potažmo i Obec pak přichází o desítky milionu z daní.

Nejvtipnější je, že se P5 oháněla papírem od ÚOHS, kde se pracovník tohoto úřadu vyjádřil v tom smyslu, že když tento projekt dotovaný z veřejných prostředků nabízí své výstupy zdarma, že se nejedná o veřejnou podporu a není narušena hospodářská soutěž. To je názor hodný imbecila z 2 třídy pomocné školy, podle této logiky by tu mohl z fleku stát začít opět vše nabízet pod náklady a zrušil by tak veškeré podnikání. Jak to mohl napsat člověk z úřadu, který má “chránit hospodářskou soutěž” je nepochopitelné, hlavně ale že na papír dopsal, že “toto vyjádření nezakládá právní jistotu”. Až když jsme nad tím podivovali v BBF a požádali MI, aby se na to dotázala EU o vyjádření, se začínají věci měnit. EU totiž jednoznačně popřelo takový výklad unijního práva a ÚOHS začal obracet - prý “neměl dostatek informací”. Opět ovšem nezapomněl dodat, že tento jeho názor “nezakládá právní jistotu”.

Proto vyzývám všechny ISP, co se cítí tímto projektem poškozeni, aby podali ÚOHSu oficiální stížnost a vyjádřili tam své škody (to je zdarma). Jestli dostanou vyjádření, které “nebude zakládat právní jistotu”, tak ať si na úřad stěžují, protože v tom případě by byl zcela zbytečný, papír bez právní jistoty mi může napsat moje 7letá sestřenice a nemusím jí ročně dávat několik milionů. Případně si nechte zpracovat právní rozbor (já jsem dva viděl a byly jednoznačné) a dejte žalobu k soudu případně i žádost o předběžné opatření. Hrozí totiž, že podobnou kravinu začnou dělat i jiné obce.

Jakkoli by šel ještě projekt P5 pochopit, neboť je realizován z vlastních peněz určených na opravu místních komunikací atp., o to komičtější byl nápad realizovat to v celé Praze, ale za státní peníze určené pro podporu slabých regionů.

Tím ale nechci říct, že projekt “potraviny či Internet zdarma” nemůže fungovat, naopak - někdy to může být i dobré řešení. Když např. úřad odebírá 2000 rohlíků denně (kb/s), ale 99% času mu stačí i čtvrtina, tak proč by neměl zbylé rohlíky rozdávat spravedlivě mezi plebs? A nebo když úřad v zájmu zvyšování zdraví nabídne v soutěži volné prostory pro prodejnu/ISP, s podmínkou, že každý občan bude mít nárok na 100 litrů mléka ročně (kb/s) zdarma. Případně může něco takového udělat i podnikatel sám, s tím že bude vydělávat na reklamě v prodejně / internetu, a nebo prodejem jiného zboží.

Diskuse samozřejmě nekončí, stále můžete psát své návrhy na PROČ a nebo JAK pod předchozí články.

Noname píše: V pondělí se koná první ze seriálu akcí, věnovaných vysokorychlostnímu internetu, pod patronací Tuesday Business Network. Více informací se dočtete na webu Internet Pro Všechny. Podařilo se mi pro několik z vás zajistit vstup zdarma, počet míst je ale omezen, jestli máte vážný zájem se účastnit, pošlete mi e-mail a napište i důvod “proč” se chcete účastnit (nechci zbytečně plýtvat). Do předmětu napište třeba Broadband Monday - Marigold.

Noname píše: Jako takové odlehčení a zároveň velmi důležité procvičení při našem workshopu o obecním internetu mám pro vás jeden úkol: vyřešit problém obecní samoobsluhy:

Obec Marigold v severovýchodních Čechách má 700 obyvatel ve 250 domech, obecní úřad, hospodu, jednotřídku. Od Města je vzdálená 10 km, autobus tam jezdí 2× denně (Po-Pá). Má problém - místní prodejna zkrachovala, nejbližší funkční je ve Městě, zejména starší spoluobčané tak mají problém, jak a kdy nakoupit a stěžují si. Klesla tak obecní vybavenost, tudíž klesly ceny obecních pozemků, do města se nechtějí stěhovat lidé, místní lidé také tráví více času mimo obec a mají tak k obci menší pouto. Hospodě občas dojdou nějaké suroviny. 2 místní firmy mají problém se zajištěním stravy pro své zaměstnance, hospoda nestačí, mnozí také raději ke svačině třeba rohlík.

Úkol: Pomocte obci Marigold co nejefektivněji vyřešit problém obecní samoobsluhy. Je možné více řešení.

Noname píše: Minulý týden jsme tu ve dvou článcích (Jaký je váš názor na obecní internet zdarma a Obecní internet - vaše návrhy) otevřeli diskusi na téma obecního internetu. Přiznám se, byl to ode mě takový podlý tah, čekal jsem, až se někdo zeptá na jeden klíčový bod “proč vlastně obecní internet”, až konečně pod druhým článkem tak učinil Pavel a byl za to veřejně před nastoupenou jednotkou pochválen ;-).

Otázka PROČ je totiž u obecního internetu naprosto kruciální, neboť každá odpověď může přinést jiné “JAK”, což si později ukážeme. Z toho důvodu ani nemohu brát argument Ooooka, že “je uplne jedno, jaky motiv ma konkretni obec k zavedeni Internetu - pokud je ten motiv legitimni a legalni”. Právě proto, že jsem četl stovku obecních projektů tak mohu s klidem v srdci říct, že 99% z nich nevědělo vlastně PROČ a ty projekty podle toho vypadaly.

Proto, že takové projekty 8 let dělám, mohu říct, že to není vůbec snadné, a ačkoliv velmi věřím mnoha místním politikům, tak ani při nejlepší vůli nevěřím, že mají povědomí o Internetu, IT trhu, situaci u nich a v okolí, dostupných nabídkách na trhu, dostupnosti páteřní konektivity atd. Samozřejmě, že když se staví stilnice, tak politik také nemusí vědět, kolik musí mít silnice třetí třídy centimentrů živice atp. Ale silnice je relativně jednoduchá - řeknete 5 firmám chci silnici odsuď podsuď, tohle jsou pozemky, chci aby stála tehdy a tehdy, chci na ní min. 10 let záruku (inteligentní obce) - dejte mi vaši cenu. Samozřejmě i zde se “politikaří”, znám starostu, který řekl, že stačí když silnice vydrží jen 2 roky, že pak mu končí funkční období, úplatky jsou také na denním pořádku. Ale provoz je pak zdarma, žádné další peníze obec nemusí vynakládat, postavením silnice neohrozíte konkurenci ostatním silnicím, znáte přesně výstavbu v blízkém okolí, takže víte, že bude silnice min. 10-20 let kapacitně dostačovat …

Když politici u “obecního internetu” ale nemají vůbec šajn PROČ, tak to dopadá tak, že sednou na lep prvnímu ISP, který za nimi přijde a hezky popíše vlastní řešení, nebo který dá do správné kapsy správně naditou obálku.

Takže konečně se dostáváme k tomu PROČ obecní internet. Dám vám seznam pár příkladů odpovědí, není samozřejmě úplný, opět je místo v diskusi na jeho rozšíření. V té které konkrétní obci samozřejmě může být najednou více důvodů, některé více, jiné méně důležité.

Update 16:34: Další 2 důvody, viz celý článek

(pokračování článku…)

Občas musím řešit specifické problémy. Tentokrát jím byla ukolébavka pro Sofii. Jednu dobrou a méně známou znám, tak když dávám Sofii spát, tak ji zpívám. Zabírá to dokonale, u druhé sloky Sofie drží oči zavřené, abych už přestal a vypadl. Jenže se ukázalo, že si slova nepamatuju přesně. Tradičně jsem to řešil tak, že jsem si je domýšlel, jenže to už se mi v ukolébavce hromadili mrtví, přízraky a zombíci.

A tak jsem tento týden zjistil, CO je to za ukolébavku. Jmenuje se nepříliš překvapivě Ukolébavka. A nazpívala ji Znouzecnost. Na webu Znouzecnosti jsem našel skutečná slova, ukázalo se, že jsem se lišil jen v prvních pár slokách.

Pak mne samozřejmě napadlo, že by bylo fajn si poslechnout originální provedení Ukolébavky. Začal jsem pátrat. Ha, vyšla kazeta v roce 1992. Vyprodáno. Navštívil jsem dva MP3 obchody – nic. Google. Nic. Legálně to nepůjde.

Nastartoval jsem svůj P2P downloader a prohledal jsem všechny P2P sítě. Našel jsem jednoho vlastníka kýžené skladby, bohužel download se ani nezahájil. Safra, to to nepůjde ani nelegálně?

A pak jsem si na stránkách Znouzecnosti všiml rubriky Rádio. Z toho bych to mohl vygrabovat, ne? Nebudu to natahovat – Znouzecnost mi ušetřila práci a dala sem MP3 verze svých písniček. Takže nakonec to opravdu šlo legálně, akorát zadarmo.

Ta hudba nešla ukrást. Protože ji dávali zadarmo.

Dali vám už někdy do ruky reklamní leták a chtěli, abyste za něj zaplatili?

(Nevidíte mezi dvěma posledními větami spojitost? Tak to už jsme asi z jiného světa)

Noname píše:
Vaše diskuse
pod včerejším článkem
se rozjela, děkuji za všechny názory, samozřejmě není uzavřena, pište klidně nové nápady.

Zatím zkusím sesumírovat co v diskusi padlo (omlouvám se za zjednodušení), přidám k tomu některé otázky, takže ti co zde najdou řešení, se kterým souhlasí, mohou zkusit odpovědět, ti ostatní mohou navrhnout jiné.

1. Výběrové řízení na nízkorychlostní veřejný internet na určité pokrytí. Vyšší rychlosti může ISP nabízet za peníze. Obec se bude podílet na nákladech. (pablo)
   • Jaká rychlost maximálně?
   • Dát nějaký datový limit a jestli ano, jaký?
2. Obec v současné době bez internetu (tj. malé obce) jej zcela zafinancuje a bude provozovat případně si na to někoho najme (Luax, Slavista). Případně obec takto pokryje nepokryté části obce (Kráťa).
   • Má jej pak nabízet za peníze?
   • Jaké parametry připojení má nabízet?
   • Jestli má vybírat poplatky, aby se to vrátilo (Slavista), jakou návratnost má počítat a co všechno jsou náklady obce?
   • co to je “bez internetu” (dial/up, GPRS, CDMA …)?
   • Nebude tak obec bránit vstupu konkurence na místo, kde sama internet poskytuje?
3. Obec zafinancuje výstavbu infrastruktury a nabídne jí transparentním způsobem ISP pro poskytování konektivity (ooook, marek)
   • Má stavět jen páteřní síť nebo řešení až do bytů?
   • Bude se o to starat přímo obec?
   • Co na to vlastníci lokální infrastruktury?
   • Má stanovovat minimální rychlosti a maximální ceny? (marek)
4. Volná konkurence obecního internetu těm komerčním místních ISP (vrabcak).
   • je regulérní hospodářská soutěž, když obec nehospodaří se ziskem ale s daněmi, nemůže zkrachovat a tedy může nabízet libovolné ceny?
5. Pouze pro pokrytí náměstí atp. (Slavista)
   • Jaká maximální rychlost?
   • Nějaké datové limity?
   • Co obyvatelé a firmy sídlící v okolí náměstí?
6. Žádný obecný internet nebudovat, snížit daně a kdo jej chce, ať si jej koupí. Je to jen zajištění úředníků na stáří. (josef)
   • Když se sníží daně, bude pak internet dostupný všude?
   • Bude všude dostupný ve stejné kvalitě?
   • Jak zabránit digital divide u vesnic kde nebude, nebo bude výrazně horší?
7. Obec koupí konektivitu, ISP vybudují pokrytí (che)
   • Kdo se o to bude starat?
   • Má to prodávat nebo dávat zdarma?
   • Mohou být na takové konektivitě provozovány komerční služby?
   • Na jak dlouho má počítat návratnost?
   • Co když ISP nepřijdou / zkrachují?
8. ISP vybuduje konstrukce / věže pro umístění antény, či pronajme prostory (Kráťa)
   • S jakou návratností má počítat pronájem vybudované věže?
   • Bude to stačit, aby ISP přišli?
   • Bude to znamenat dostupný internet?

Noname píše: Mám prosbu - znáte nějakého zrakově postiženého internetového uživatele? Zajímalo by mě JAK čte internet, resp. jaké jsou možnosti. Tj. jestli je dostatečná např. zabudovaná hlasová podpora ve windows, případně Opera Voice, nebo jestli musí používat nějaké specializované hlasové čtečky. Děkuji a omlouvám se za obtěžování ostatních, důvod možná brzy vysvětlím.