Začal jsem se dívat na reality-show. Nejdříve z pracovních důvodů, protože mne obcházela hrůza z toho, že někdo nedá tak správné popisky k Premium SMS službám jak by měl a bystré oko Velkého Operátora to zmerčí (Velkého Bratra se v tomto nebojím). A pak mne to zaujalo. Nevýhodou je, že to nesleduju pravidelně, takže mi určité (podstatné) detaily unikají. Oficiální stránky na Centru v tomhle nejsou zase tak důsledné, naštěstí se objevila řada weblogů na téma českých reality-show. Osobně se mi nejvíce zalíbil weblog Panáček v reality show, který dění zejména kolem VyVolených mapuje důsledně a všímá si právě těch nejasností, jaké oficiální servery nebo Prima přecházejí. Odkazuje na ostatní stránky, sbírá všechny drby, prostě VyVolené News jak mají být. Klobouk dolů, komentáře na Panáčkovi jsou literární perly. A dnešní vtip s Hitlerem nemá chybu (poslední odstavec článku) …

Za další stojí za pozornost VyVolení TV nebo Vyvolení.org, zbytek co jsem našel nestojí za to, protože nemá tak aktuální a časté informace. Panáček prostě vede. Přehled stránek o VyVolených najdete zde v Toplistu.

Pozornosti doporučuji také stránky Vyvolených na Politikonu, jde o hezkou satiru s tvářemi našich politků, aneb kdo půjde do Kramářovy vily

!++25++!

Článek v Business 2.0 jsem četl už v půlce srpna, když vyšel a čekal jsem, jak s ním naložit a co z toho povstane. Google má skupovat optické sítě v USA, které leží nevyužité v zemi po zkrachovalých opto-síťařích. K čemupak Google hodlá tuhle infrastrukturu potřebovat?

Kromě toho Google sponzoruje WiFi startup zvaný Feeva v San Franciscu. Tyhle dva jediné zatím známé fakty stačí k tomu, aby se začalo psát o GoogleNetu. Třetím faktem je prohlášení tiskového mluvčího Google Nate Taylora: “Sponzorujeme Feeva, protože zkouší vytvořit zdarma přístupné WiFi v San Francisku, což odpovídá cílům Google uspořádávat informace ze světa a učinit je univerzálně dostupnými.”

Těžko říci, zda Google má takové ambice. Skupování optických sítí zatím spíše vypadá na snahu ušetřit za peeringové propojovací poplatky, kde se uvádí, že 60 dolarů je cena za jeden megabit/s měsíčního IP tranzitu. Google takových megabitů musí dělat hezkou řádku a vynechat peeringové prostředníky by mu mohlo přijít vhod a ušetřit řadu peněz.

Na druhou stranu, s optickou sítí rozprostřenou po celých USA můžete nabídnout speciální Google modifikace pro APčka a začít podporovat lokální WiFi sítě. A takové modifikace AP by jistě rádi vyráběli v libovolné firmě produkující WiFi techniku, protože spojovat své jméno s Google je dneska výhra.

A na stranu třetí: Google toho o nás již ví opravdu hodně. K tomu poskytování připojení k internetu = ověření lokality uživatele. Volné pole pro úvahy o Velkém bratrovi

Czech On Line přichází s velkoobchodní nabídkou VoIP propojení. Propojit se lze technologicky via SIP, ISDN PRI nebo SS7, díky SIPu lze tedy velkoobchodně propojit i Asteriskové a jiné VoIP firemní software ústředny. Součástí nabídky je vteřinová tarifikace, volání do pevných sítí již od 31 halérů a dobré ceny na další volání. Příchozí číslo, přenositelnost čísel a další telco služby jsou v nabídce. Podrobnosti zde na webu COL.

Nejde o první českou velkoobchodní nabídku, VoIP velkoobchodně prodává také Unient nebo třeba Tiscali (i když to české to asi neví a je to opravdu hlavně pro velké firmy). Jenze COL je hodne videt, takze jeho nabídka přitáhne další pozornost k VoIP. A to je dobře…

Oook píše: Ne, že bych byl velký příznivec
šmírování lidí, nicméně považuju reality show za ideální aplikaci pro
proudování (streaming pro anglofily) 24×7 na Internetu. Vyvolení teprve
video po Internetu plánují, zatímco Big Brother ho (za drobný bakšiš)
nabízí.

Legrační jest, že náhodně vybrané příspěvky Big Brothera běží z
proudovacího serveru, který má reverzní záznam:
prima.media.mediacapitol.com (zatímco zprávy Primy ke mně tečou ze
serveru nova.media.mediacapitol.com). Pánové z Media Capitol by si v
tom měli udělat jasno

Je legrační, že se televize tak hezky mediálně škorpí, ale v reálu
dojemně užívají stejných krabic. Rozhodně to není zpráva dne, ale
potěší opětovné ujištění, že životní realita může být jiná než mediální
realita kolem reality show.

Výzkumný tým Philipsových laboratoří dokončil práce na univerzálním zvukovém kodeku ARDOR, což byl v oblasti zvukových kodeků jeden z nejslibnějších počinů poslední doby.

Ardor (Adaptive Rate-Distortion Optimised sound codeR) je narozdíl od ostatních kodeků pro kódování zvuku adaptibilní v obou rovinách, je schopen měnit svoji bitrate i šířku kódovaného pásma podle toho, jaký zvuk kóduje nebo pro jaký zvuk je určen. To je velmi podstatné, protože dnešní kodeky jsou většinou určeny pro kódování konkrétního typu zvuku, například GSM kodeky jsou určeny pro kódování hlasu a jsou velmi úsporné, jenže hudební nahrávka jimi přehrávaná má příšernou kvalitu. Ardor by se měl umět přizpůsobit a vždy najít nebo nechat uživatele zvolit optimální šířku pásma i rychlost vzorkování a tyto parametry také průběžně měnit dle změny potřeb a možností.

Vývoj nových univerzálních kodeků je velmi důležitý, protože v poslední době právě lepší kvalita přenášeného zvuku u VoIP (třeba s G722) je důležitým argumentem pro rozvoj hlasové komunikace (a nakonec i videa). Jenže v současné době existuje celá řada kodeků, z nichž některé jsou zdarma, jiné je třeba platit a další jsou zcela proprietární a tak musí uživatelé bedlivě dbát na to, jaké kodeky jejich zařízení podporují a co podporuje protistrana. Navíc na trh přicházejí wideband kodeky, širokopásmové kodeky umožňující mnohem vyšší kvalitu přenášeného zvuku, ovšem na úkor spotřebované šířky přípojného pásma - což jen zvyšuje zmatek. A free kodeky jako Speex nebo Theora nezvládnou všechno. V nejbližší době by se měly objevit první software nástroje pracující s Ardorem, tak jsem na to zvědavý. Zdroj: web Ardor projektu.

Ardor je zajímavý také tím, že jeho vývoj podpořila Evropská komise skrze svoji Informations Society Technologies a tady se pozastavím u další myšlenky s tím spojené – kdysi se docela vážně uvažovalo, že patenty a výzkumy vzniklé pod záštitou IST budou zdarma pro všechny evropské společnosti, neevropské firmy budou muset práva standardně kupovat. Jako způsob podpory, výzkumu a výroby v Evropě mi to nepřišlo špatné, jenže už nevím, jak to dopadlo.

Už i na český trh dorážejí první výrobky vytvořené podle předběžných specifikací 802.11n, tedy takzvané “Pre-N” produkty. Pre-N produkty Belkin poskytují dle tvrzení výrobce větší pokrytí až o 800% a vyšší přenosové rychlosti až o 600% než stávající produkty 802.11b/g a 802.11a. Využívá technologii chytrých antén a čipsetu MIMO (Multiple Input Multiple Output) pro zvýšení rychlosti a pokrytí společnosti Airgo Networks.

Tato technologie je určena pro velké domácnosti nebo kanceláře, kdy je nutné pokrýt velký prostor a je potřeba přenášet multimedia a aplikace s velkými nároky na šířku přenosového pásma s důrazem na maximální spolehlivostí.
Belkin Pre-N technologie je zpětně kompatibilní s existujícími produkty 802.11g a 802.11b.

Ceny u SWN: router 2400 Kč bez DPH, PCI nebo PCMCIA karta cca 1600 Kč. Fajn je záruka 60 měsíců, zajímavé je, že v USA se dává celoživotní. Firemní stránky Belkin routeru zde.

S Pre-N produkty nemám žádnou osobní zkušenost, nicméně na internetu se objevuje řada varování před možností jejich upgrade na 802.11n verze, ačkoliv v případě 802.11g se takové problémy u značkových produktů neprojevily.

Jajah přišel se svojí aplikací Jajah mobile - zatím jde o testovací záležitost. Funguje to zajímavě - není to aplikace, kterou byste si museli instalovat. Prostě prohlížečem telefonu vlezete na mobile.jajah.com, vyplníte svá logovací data a číslo, ze kterého chcete volat, potom už uvidíte seznam svých kontaktů nebo můžete přímo zadat číslo, na které chcete volat. Jajah vám řekne, kolik vás bude volání stát a pokud souhlasíte, zavolá vám.

Funguje to tedy na bázi callback volání, což trochu zvyšuje cenu, protože vlastně platíte volání od Jajahu vám a od Jajahu do cílové destinace. Na druhou stranu můžete volat i bez speciální aplikace a zcela jednoduše, jenže volání na českou pevnou linku by mne vyšlo na cca 20 eurocentů za minutu hovoru bez DPH, což není zase tak málo, asi šest korun.

Na německé pevnolinkové číslo by mne to vyšlo na 19 centů bez DPH, tedy zhruba 5,7 Kč dle kurzu. To už zase tak zlé není, protože třeba u Oskara byste za regulerní volání z těch nových tarifů nebo Oskarty zaplatili cca 9,50 Kč bez DPH.

Podrobnosti zde na blogu Jajah.

Aby nebylo tipů na víkend málo, přináším ještě jeden a to na Folkovou Ohři. Je v sobotu i v neděli na Horním hradě, tady najdete všechny programy i dopravní informace, je to cca 1,5 hodiny jízdy autem z Prahy.

Folková Ohře je už třetí ročník folkového festivalu, který má jednu zvláštnost - je na hradě. Takže když vás zrovna nezajímají fidlálisti, můžete si prolézt hrad, koukat se na šerm, zajít do čajovny, projít se po okolí třeba do Hejtíkovic arboreta, děti usadit k pohádce (není na velké plazmě, hrají tam živí lidé, to víte - hrad…). A kromě toho se křtí Hrochova kniha: Putování hrocha aneb cesta za Fénixem z Prahy až na Horní Hard.

Ještě technická poznámka: Horní hrad je v horách, což znamená, že je lepší počítat se změnou počasí. Také to znamená, že je tam jiné počasí, než v Praze a pokud v Praze prší, máme otestováno, že na Horním hradě je většinou hezky. Web Horního hradu a tady je pár mých posledních fotek z Horního hradu (jo, abych nezapoměl, taky se mu říká Hauenštejn, což germanisty asi nepřekvapí)…

Je pátek, musíte sedět v práci a čučet do monitoru, aby boss neřval - a právě pro takové chvíle je tu Páteční čtení. Čtení o časech dávno minulých, ale ne zase tak dávno minulých, aby krajinou projížděli rytíři na koních bez bázně a hany. Prostě jen tak akorát minulých, abychom už se mohli jen zasmát tomu, co se stalo, i když se nás to tehdy třeba dotklo.

To dnešní povídání je o tom, proč jsme nikdy nevěřili na novinařinu, novinářský etický kodex a podobné věci kolem. A důsledky této nevíry si budeme postupně v pár dalších dílech dokladovat. Dnes na tom, jak jsme bránili Telecomu zlikvidovat Seznam (ať žijí bulvární nadpisky, která táhnou - mám na mysli Seznam Telefonní).

Pokračujte ve čtení zde.

Musím se přiznat, že jsem nikdy nevěřil na novinářská pravidla, zásady a etický kodex. Nikdy jsem se nepovažoval za novináře nejenom proto, že jsem žurnalistiku nevystudoval, v tom jsem ostatně odpovídal profilu průměrného českého technického novináře. Nešlo ani o pózu, jak se odlišit od ostatních, šlo spíše o to, že jsem tehdy považoval některé stávající novinářská pravidla za přežitá, nevyhovující a spíše směšná, než užitečná. Ostatně i proto se dodnes nepovažuji za novináře, spíše za publicistu, když už, tak analytika.

Etické kodexy novinářů jsou plné vznešeností a ideálů, které se právě díky svojí vznešenosti jen málokdy naplní. Nejvíce k smíchu je nestrannost a objektivnost, o níž jsem jako pečlivý návštěvník přednášek filosofie věděl své. Zaprvé – novinařina není žádná veřejná služba, leda byste pracovali ve veřejnoprávním médiu. Novinář představuje klasický vztah zaměstnanec – zaměstnavatel, kde zaměstnanec plní příkazy zaměstnavatele a pokud se mu nelíbí, může odejít, zatímco zaměstnavatel se prostřednictvím zaměstnance snaží vydělat peníze mimo jiné i na pokrytí zaměstnancova platu. To řadu médií žene do logického konfliktu zájmů, se kterým statut „veřejné a vyšší služby novináře“ nemá mnoho společného. Zjednodušeně řečeno: jako novinář jste objektivní do výše svého platu a do data výpovědi. Nemusí nutně rozhodnout to, zda jste napsali dobrý článek, ale jak tento článek vnímal inzerent vašeho média. To všechno nutně vede k autocenzuře nebo odchodu z branže – nepíšete o tématech, která by velký inzerent mohl považovat za nepřípustná. Zůstáváte tím spíše oním novinářem s vyšším posláním? Soudím, že nikoliv.

(pokračování článku…)

Diskuse pod mým článkem na Lupě se rozjela, bohužel nikoliv kýženým směrem, a návrhů na to, kde jsou největší slabiny a kde mohou peníze fóra pomoci je tam málo. Nicméně se tam rozjela diskuse na téma konfliktu zájmů, kdy to zjevně vidím jinak, než velká část diskutujících. Oni tvrdí, že kdo je v konfliktu zájmu, nesmí být v komisi, či že kdo je v komisi, nesmí nabízet své služby těm co se hlásí o projekty. Já si myslím, že konfliktu zájmu zabránit nelze (vysvětlím dále) a že je tedy potřeba případný konflikt zájmu hlásit a podle závažnosti tohoto konfliktu se rozhodnout, zda-li ovlivňuje hlasování podle nejlepšího vědomí a svědomí a podle toho pak hlasovat, či se zdržet.

Tuto diskusi velmi vítám, protože chci právě otázku konfliktu zájmu přednést na příštím fóru a zanést do jednacího řádu nějaká pravidla (v návrhu totiž žádná nejsou). Pátral jsem nyní hodinu po Internetu po nějakých takových pravidlech a všechna, která jsem našel, se shodují se mnou. Nebudu teď zatěžovat Patrikovu homepage, takže kdo čte článek na ní, nechť klikne na detaily.

(pokračování článku…)

oook píše: Zítra (pátek 26.8. 2005) od 20:30 se koná koncert Jeana Michela Jarre v Gdaňské loděnici. Protože nečekám, že by se všichni čtenáři Marigolda sebrali a jeli do Gdaňska, dovolím si upozornit, že koncert bude živě přenášen do Internetu.

Konkrétní adresu získáte třeba na portále přenosy. Doufejme, že kolegové z polské akademické sítě správně navrhli vysílací infrastrukturu

Noname píše: Co vy si myslíte o broadband fóru? Napsal jsem článek na Lupu a reakce některých diskutérů mě překvapuje. Jeden by nás třeba všechny chtěl pověsit a označuje nás za příživníky (ačkoliv makáme zadarmo) atp. Jasně, je to trochu “levicový” přístup, dávat prostředky formou dotací, lepší je snížit daně atd. Ale opravdu si někdo myslí, že kdyby nebyly peníze přiděleny BBF, tak že by se nějak snížily daně, či se to nějak jinak pozitivně projevilo na životě běžného občana? Také mi bylo předem jasné, že Lupa není vhodné médium pro otázku “kde vidíte největší slabiny internetu v ČR” - všechno tam jsou lidé, kteří internet mají, kteří mu rozumí více než 99,5% obyvatel, 99% z nich žije a podniká v Praze, nebo minimálně krajském městě, jejich platový průměr 3× převyšuje průměr ČR a nezaměstnanost je u nich 50× nižší. Ovšem spoléhal jsem na jejich v průměru podstatně větší inteligenci a že dokáží vnímat realitu mimo svou vlastní peněženku. Žel bohu, u mnohých jsem se zmýlil.